Časopis Myslivost

05 / 2001

Malý hrubosrstý vendéeský baset

(Petit basset griffon vendéen)  Ing. Jiří FORMÁNEK
Malý hrubosrstý vendéeský baset
Když před časem dosloužil můj lovecký pes – fena českého fouska, dlouho jsem zvažoval, kdo ho nahradí. Poněvadž jsem uživatel lední honitby se zvěří srnčí, daňčí a černou, kde se denně věnuji výkonu práva myslivosti, usoudil jsem, že mým nejvhodnějším novým pomocníkem bude specialista na dosled spárkaté a černé zvěře. Pro každého zodpovědného chovatele a vůdce je jistě okamžik nákupu nového psího přítele velmi důležitý, poněvadž si pořizuje partnera na dlouhou řadu let. Jezdil jsem tedy po zkouškách a výstavách, sledoval jezevčíky, teriéry i honiče a snažil se získat přehled o tom, které plemeno by bylo nejvhodnější.
Mé rozhodování se nakonec usnadnilo, když jsem při listování ve Velké knize o psech od Davida Taylora objevil plemeno s názvem hrubosrstý vendéeský baset. Společně s manželkou, která mi v chovu psů i v myslivosti s velkým zájmem, jsme usoudili, že toto plemeno, ač v tu dobu u nás neznámé, bude to, co hledáme. Na první pohled se nám tento sympatický, veselý psík, náležící ke starému francouzskému loveckému plemeni, zalíbil. Kde ale u nás v té době tohoto psa získat?

Po určité době se nám podařilo získat kontakt na chovatelskou stanici Danda, kde byl v té době jeden z prvních vrhů tohoto plemene u nás. A tak jsme poprvé uviděli vendéeského baseta a bez váhání jsme domů odjížděli se štěnětem - fenkou Heidi Danda. Tato fena potvrdila správnost naší volby získáním titulů Český šampion, 3x Klubový vítěz a 4x Vítěz plemene. Fenka úspěšně splnila barvářské a lesní zkoušky, a své vynikající pracovní lovecké vlastnosti prokázala v praxi celou řadou perfektně vypracovaných dosledů spárkaté a černé zvěře.

Domnívám se, že tento poněkud dlouhý a osobní úvod byl nutný k tomu, aby čtenářům ukázal jakým, mnohdy složitým způsobem se stará, osvědčená plemena loveckých psů někdy prosazují v nových podmínkách , zejména v zemích, kde nejsou známá.

Vendéeský hrubosrstý baset je francouzské lovecké plemeno starobylého původu. K jeho předkům patří slavní bílí královští (King´s White) velcí grifoni, šedí grifoni sv. Ludvíka z Bresse, bretaňští plaví honiči, bílí psi sv. Huberta a bílotřísloví italští honiči. Patří ke skupině honičů z oblasti Vendée, které k lovu používali již starověcí Galové. V roce 1890 se ve Francii zmiňuje pan Le Couteulx o chovu pozoruhodných basetů v departementu Vendée. Vyskytovali se v malém množství, byli střední velikosti, hrubé srsti a bílé barvy se žlutými či šedými skvrnami. Byli to silně stavění psi, ne moc dlouzí, velmi vytrvalí. V této formě byli známi již v 50. letech 19. století, nerozlišovaly se však dnešní dva typy. Lišili se pouze výškou; typ, povaha a použití bylo totožné. K rozdělení rázů podle kohoutkové výšky a k vytvoření dvou plemen došlo až po II. světové válce. Pan Abel Dezamy vytvořil vlastní standard pro malé hrubosrsté vendéeny. Podstatné však je to, že všechna plemena francouzských vendéeských grifonů si udržela svoje původní skvělé lovecké vlastnosti až do dnešní doby.

Podívejme se na platný standard plemene, který pozornému čtenáři řekne mnoho i o jeho povaze a vlastnostech.

STANDARD MALÉHO HRUBOSRSTÉHO VENDÉESKÉHO BASETA


Číslo standardu FCI 67 (z 15. 10. 1999)

Země původu:
Francie

Použití:
Ďábel v honitbě - anděl doma. Je to náruživý lovec, který musí být zvyklý na poslušnost již od mládí. Je perfektním pomocníkem lovce se střelnou zbraní ve středně velkých honitbách, specialista na lov králíků, ale neunikne mu žádná jiná zvěř.

Klasifikace FCI
: skupina VI. - honiči, barváři a příbuzná plemena, sekce 1.3 malí honiči se zkouškou z výkonu

Celkový vzhled
: malý, neposedný, energický pes, lehce podlouhlého rámce. Prut pyšně nesený. Tvrdá, ne příliš dlouhá srst. Výrazná hlava, uši dobře svinuté, s dlouhou srstí, nasazené pod linií očí, ne příliš dlouhé.

Povaha:
Naprostá lovecká vášeň, je smělý a miluje porosty a houštiny. Poslušný, ale svéhlavý a naprosto vášnivý.

Hlava:
krajina lebeční - lebka lehce klenutá, trochu protáhlá, ne příliš široká, pod očima zřetelně propadlá. Týlní hrbolek dobře vyvinutý. Výrazný stop.

krajina obličejová
- nos dobře vyvinutý a vystupující, nosní otvory dobře otevřené, černé, s výjimkou bílo-oranžově zbarvené srsti, kdy se hnědý nos toleruje. Morda mnohem kratší než u velkého vendéeského hrubosrstého baseta, ale přesto poněkud protáhlá a na konci kvadratická, nosní hřbet rovný. Pysky pokryty zřetelným vousem.

Zuby:
nůžkový skus

Oči:
velké, inteligentního výrazu, tmavé barvy a bez viditelného bělma. Červené spojivky nesmí být viditelné. Srst, která vyčnívá dopředu před horní víčko nesmí oko překrývat.

Uši:
jemné, úzké a tenké, pokryté dlouhou srstí, zakončené lehce oválně, dovnitř stočené a nedosahující zcela špičky nosu a nasazené pod linií očí.

Krk:
dlouhý a silný, dobře osvalený a nasazený, bez volné kůže. Hlava je nesena pyšně.

Tělo:
hřbet rovný a pevný, bedra osvalená, záď osvalená a dosti široká. Hrudník ne příliš široký, směrem do hloubky dobře vyvinutý až k výšce loktů, žebra mírně klenutá.

Ocas:
vysoko nasazený, u kořene silný a zužující se ke špičce, spíše krátký, nesený ve tvaru šavle.

Končetiny:
přední - ramena suchá, šikmá, dobře k tělu přiléhající. Předloktí dobře vyvinuté. Klouby zápěstí velmi málo výrazné.

zadní -
stehna svalnatá, málo zaoblená. Patní klouby široké a lehce zaúhlené, nikdy úplně rovné. Tlapky ne příliš silné, tvrdé polštářky, prsty těsně sevřené se silnými drápy. Dobrá pigmentace prstních polštářků a drápů je žádoucí.

Chůze a pohyb:
velmi volný a plynulý.

Kůže:
poněkud silná, u tříbarevných psů často mramorovaná, bez laloku.

Osrstění:
Srst tvrdá, ale ne příliš dlouhá. Nikdy ne hedvábná nebo vlnitá. Zbarvení srsti je černé s bílou (černobílý strakoš), černá s plavými odznaky (černočervený), černá s pískovými odznaky, plavá s bílou (bílooranžový strakoš), plavá s černým pláštěm a bílou (tricolor), plavá s černou, písková s černou a bílou strakou, písková s černou. Tradiční znaky: zaječí, vlčí, jezevčí nebo barva divočáka.

Velikost:
od 34 do 38 cm, s odchylkou +- 1 cm. Hmotnost 14 až 18 kg.

Vady:
Každá odchylka od uvedeného standardu by měla být považována za vadu. Vyhodnocení její závažnosti by mělo být úměrné stupni této odchylky.

Diskvalifikující vady:
nedostatek typu, předkus nebo podkus, březové oko, rozdílná barva očí, oblast hrudní kosti nedostatečně prostorná, ve směru dolů se zužující žebra. Dále zatočený ocas, křivé končetiny, vlnitá srst. Jednobarevně černá či bílá srst, viditelná depigmentace, nestandardní velikost. Vady, které vedou ke znatelným překážkám. Anatomické znetvoření, bojácnost a agresivita.

Poznámka:
Psi musí mít dvě normálně vyvinutá varlata sestouplá v šourku.

Ze základních charakteristik uvedeného standardu vyplývá, že jde o psa s výraznými znaky dobré konstituce s předpoklady pro pracovní využití.


vychází v 7:52 a zapadá v 15:58 vychází v 19:24 a zapadá v 10:41 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...