Časopis Myslivost

05 / 2001

Svátek výmarských ohařů

MUDr. František NAHODIL
Svátek výmarských ohařů
Výmarský ohař je známý jako samostatné plemeno již téměř sto let, ale doposud se nepodařilo ujednotit názor na jeho původ. Uvádí se, že mezi jeho předky se nacházeli barváři, brakýři, před časem se dokonce objevil i názor na vliv dogy na šedé zbarvení atp., rovněž jeho zeměpisný původ je zatím neznámý. Mimo jiné se uvádí, že byl vévodou Karlem Augustem odvezen z Čech na panství do Výmaru a zde později rozšířen. Této problematice se také věnoval dr. Jan Fiala, ale ani on nedospěl k jednoznačným závěrům.A proto se musíme spokojit s konstatováním zcela jednoznačně známých skutečností: výmarák je pes vzbuzující většinou pozornost svým neobvyklým zbarvením, výbornými loveckými vlastnostmi a velkou oddaností svému pánovi. Je rozšířen, i když většinou v malém počtu, téměř po celém světě.
V Čechách se výmarský ohař začal objevovat asi kolem roku 1910. Prvním naším chovatelem byl lesmistr Richard Tománek, který v roce 1924 dovezl psa a fenu výmarského ohaře, základ svého chovu. Z archivních dokladů lze usuzovat na to, že nejvíce výmaráků bylo v této době na Moravě. Lesmistr Tománek se svými výmaráky absolvoval různé zkoušky a dosahoval vynikajících výsledků. Uvádějí se případy, že při práci na barvě překonali jeho psi i specialisty na tuto práci (tehdejší zkoušky nelze ale porovnávat se zkouškami podle dnešních zkušebních řádů).

V dalším období, hlavně pak ve druhé světové válce a krátce po ní, výmaráků značně ubylo a hrozilo nebezpečí, že toto plemeno zmizí vůbec. Až někdy kolem roku 1950 se na Slovensku objevuje výmarák u Kolomana Slimáka a v Čechách u MUDr. J. Fialy. A díky dobrým výsledkům těchto kynologů nejen na zkouškách loveckých psů, ale i při výkonu myslivecké praxe se výmarák u nás začal opět prosazovat.

V této době byl chov výmarského ohaře zařazen do Klubu chovatelů krátkosrstých ohařů, kde s postupným zvyšováním počtu byla založena chovatelská skupina výmaráků. V dalším období již bylo patrné, že rozšiřující se základna chovatelů výmarských ohařů by vyžadovala úvahu o zřízení samostatného chovatelského klubu. V klubu KO byl zařazen nejen výmarský ohař krátkosrstý, ale i dlouhosrstý a v tehdejší době i hrubosrstý. A tak po celé řadě jednání, zvažování pro a proti, byl Klub chovatelů výmarských ohařů v roce 1966 ustaven. Před výborem klubu stálo tehdy velké množství práce. Na začátku bylo třeba podchytit členskou základnu, ověřit si, kdo z členů má nejen možnosti, ale i chuť do práce, zajistit nějaké spojení mezi výborem a členskou základnou, připravit klubové akce. Dále bylo zapotřebí dát dohromady evidenci chovného materiálu a zabezpečit import. Pak se rozhodnout o další cestě pro chov dlouhosrsté varianty výmarského ohaře a hlavně pak pro hrubosrstou, která se vyskytovala pouze v Československu. Úkolů bylo tedy dost a jisté slouží ke cti všem členům tehdejšího výboru, že se do jejich řešení nejen s elánem pustili, ale že i jeden po druhém úspěšně vyřešili. Byla dořešena s konečnou platností otázka hrubosrstých ohařů (dnes úspěšný slovenský hrubosrstý stavač) a byla posílena chovná základna dlouhosrstých výmarských ohařů. V souladu s tehdejším zkušebním řádem bylo uspořádáno několik zdařilých klubových všestranných zkoušek, a to i se zahraniční účastní.

I když Klub chovatelů výmarských ohařů je jedním z nejmenších, počet členů našeho klubu se udržuje stále na stejné výši, tj. kolem 400 členů. Rovněž v současném výboru jsou členové, kteří stáli u zrodu klubu a zajišťovali první náročné úkoly. Tím je zajištěna kontinuita v činnosti a naplňování všech původních záměrů.

Každoročně pořádá klub klubovou výstavu v rámci buď některé oblastní výstavy, nebo samostatně. Zatím nejúspěšnější byla výstava v ketech 1999 a 2000 ve Struhařově u Prostějova, kde bylo posouzeno celkem 99 výmarských ohařů. Jednou za pět let pořádá klub jubilejní soutěž na úrovni VZ se zahraniční účastí, čímž navazuje na tradici dřívějších klubových VZ. Pro udržení kontaktu s členskou základnou vydává klub dvakrát ročně klubový zpravodaj, ve kterém informuje členy o závažných záležitostech z oblasti kynologie a o dění v klubu. Vždy po pěti letech je vydáváno zvláštní číslo, obdobné ročence. Zpravodaje jsou rozesílány nejen členům klubu, ale i ostatním klubům u nás a do zahraničí pak do SRN, Rakouska a Polska, odkud dostává klub zase jejich odborné materiály.

Vlastní chov je řízen poradcem chovu pro krátkosrsté výmarské ohaře a pro dlouhosrsté výmarské ohaře, který je v čele chovatelské rady. Vzhledem k malému počtu členů nejsou ustanoveni krajští poradci chovu. Chovatelská opatření jsou projednávána v chovatelské radě a předkládána ke schválení výborové schůzi. V roce 1987 bylo projednáno závažné opatření pro zlepšení stavu chovné základny dlouhosrstých, a to cílevědomě řízeným křížením s krátkosrstými. Do chovu se pak podařilo zapojit dva psy a jednu fenu, pes Frigo od Slámy, Goro z Roroka, chovu Ajda z Pulneckých lesů. V poslední době bylo například projednáváno závažné opatření pro zlepšení stavu chovné základny dlouhosrstých výmarských ohařů, a to cílevědomě řízeným křížením s krátkosrstými.

Veškeré dění v klubu je pak řízeno plánem práce na příslušný rok, který je předkládán ke schválení na členských schůzích spádových oblastí, tj. v Benešově a v Prostějově. Kromě nich jsou konány pravidelně ročně čtyři výborové schůze, které řeší běžnou problematiku klubu.

Za dobu činnosti klubu se podařilo dosáhnout toho, že se plemeno směle může řadit na všech druzích zkoušek po bok ohařů mnohem více u nás chovaným.

Na letošní rok připadá 35. výročí založení Klubu chovatelů výmarských ohařů ČR, které důstojně oslavíme klubovou výstavou a všestrannými zkouškami ohařů. Centrem celé klubové akce bude historická Telč - město zapsané na seznamu UNESCO, a to ve dnech 13. až 16. září 2001. Ve čtvrtek 13. září proběhne slavnostní zahájení, spojené s prohlídkou zámku. Následující tři dny budou probíhat všestranné a lesní zkoušky ohařů, klubová soutěž se zadáním CACIT, res. CACIT a klubová výstava, která se bude konat v zámeckém parku Zámku Telč, při dešti v zámecké jízdárně. Je připraven též bohatý doprovodný program v podobě noční prohlídky hradu Roštějna, historického šermu, ohňostroje a koncertů Brněnské filharmonie či cimbálovky. Bližší informace Vám podá předseda klubu MUDr. Nahodil na tel. 066/7318137 nebo 0602 550456.

Všichni jste srdečně zváni!


vychází v 7:45 a zapadá v 15:58 vychází v 14:24 a zapadá v 3:10 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...