Časopis Myslivost

01 / 2002

Opět něco o liškách a nornících

Milan BUŠEK
Opět něco o liškách a nornících
 Před myslivci stála, stojí a v budoucnu jistě bude stát celá řada problémů. Na schopnostech myslivců bude postavena úroveň myslivosti. Jedním z problémů, nad kterým je třeba se poslední dobou trvale zamýšlet je narůstající stav lišky obecné. Chceme-li lišku účinně tlumit, musíme ji dokonale znát. Nejdříve malé porovnání lišky se psem a kočkou domácí.
Pes má výborný čich, sluch, je vytrvalým běžcem, dobrým plavcem, má tužší páteř, neumí šplhat po stromech, nemá zatažitelné drápy, má špatný zrak, vůči počasí je odolný, potravu tráví dokonaleji, nutný obsah bílkovin v potravě 15 až 22 %, trus méně zapáchá.

Kočka
má výborný zrak, sluch, dobře šplhá po stromech, má pružnou páteř, není vytrvalý běžec, je jen průměrný plavec a má špatný čich, má raději teplo, v potravě alespoň 30 % bílkovin (psí suchary žere jen v nouzi), má krátká střeva - potrava je strávena nedokonale a zapáchá po bílkovinách.

Liška
obecná má výborný čich, výborný sluch, kočičí zrakovou duhovku, je vytrvalým běžcem i velmi dobrým plavcem, velice dobře se pohybuje i v těžkém terénu, bez problémů se pohybuje v kanálech i po nakloněných a vyvrácených stromech a skalním terénu, díky kožešině je velmi odolná vůči nepřízni počasí, má pružnou páteř, její potrava musí být bohatá na bílkoviny, má rychlé trávení, trus obsahuje více bílkovin a více zapáchá.

Dá se říci, že liška má část dispozic od psa a část od kočky. Díky nim je vynikajícím lovcem s poměrně velkou spotřebou a pohyblivostí na velké ploše. Je nejvnímavější k přenosu vztekliny a v poslední době přenáší i pro člověka smrtelně nebezpečnou tasemnici liščí. S narůstající populací lišek klesá populace zajíců a drobné zvěře vůbec. Dobrá úživnost pro jednu lišku je 500 ha, k likvidaci vztekliny by musela klesnout populace lišky na 1 kus na 1200 až 1500 ha. Ročně spotřebuje (mimo období péče o mláďata) přibližně 312 kg potravy, ze které je asi 150 kg hlodavců.

Je tady ještě jedna věc, která nám jaksi uniká. Tou je schopnost lišky pohybovat se hbitě nejen v těžkém terénu, ale především v norách až do míst, kam se mnozí norníci za ní nemohou dostat. Protože se asi 50 % lišek tlumí lovením pomocí norníků je to věc závažná, protože velmi ztěžuje a zpomaluje norování a tím tlumení lišek. Schopnost lišky prolézt i nejnemožnějším otvorem a otočit se v trubce o průměru 20 cm dává lišce její pružná páteř a obvod hrudníku. Za posledních 16 let jsem změřil a zvážil 247 lišek v období od 10. října do 8. března tedy v období dospělé velikosti. Lišky ulovil v naprosté většině někdo jiný, byly z různých míst naší republiky a uloveny norováním, samostatně nebo na společných honech. Při měření jsem registroval spoustu úsměšků a poznámek k čemu to vlastně je. Nyní mohu říci, že délka lišek se pohybovala od 1,01 m do 1,55 m - průměrně 1,32 m, hmotnost se pohybovala od 4,5 kg do 12,5 kg - průměrně 6,9 kg a obvod hrudníku za lopatkami se pohyboval od 35 do 39 cm - průměrně 37,5 cm. Dostával jsem mnohé informace o 15kg liškách, ale tyto jsem neměl možnost osobně změřit a zvážit.

Průběžně jsem si porovnával obvod hrudníku různých plemen norníků. Nejlépe dopadli border teriéři s rozměry 39 až 44 cm. To je důvodem proč je border teriér tak rychlý v norování a za liškami se dostane téměř všude. Jagdteriér menšího vzrůstu, tj. okolo 35 cm kohoutkové výšky, tak se také norou snadno protáhne. Má-li jakékoliv plemeno norníka obvod hrudníku za lopatkami větší než 42 až 45 cm, má také zákonitě problémy při norování. Je-li nora úzká, musí pes v noře hrabat, aby si zvětšil otvor. To psa vysiluje a samotné norování protahuje. Vyzkoušel jsem při norování 12 plemen norníků, ale nejvíce se mi osvědčil border teriér a jagdteriér menšího vzrůstu. Oba díky delším končetinám nezůstávají v propadlištích kanálů a nor. U jagdteriérů však byl problém nejen pustit do nory dva psy najednou, ale i držet více psů v jednom kotci. Border teriérů je možné do nory pustit i více najednou (pustil jsem nejvíce tři), aniž by si navzájem ublížili. Je možné je držet v kotci i ve větším počtu, a přesto se dobře snášejí, a to nejen mezi sebou, ale i s jinými plemeny. Border teriérům se říká antidepresivní plemeno, protože mají stále veselou náladu. Jsou poslušní, dají se snadno odvolat i z teplé stopy zvěře, ale v "poli" vůči škodné jsou tvrdí jako hřebík. Přestože border teriér je menší než jagdteriér má border větší stisk v čelistech..

Pokud se chystáte pořídit si štěně, měli byste se dožadovat informací o jeho rodičích, protože pravděpodobnost podoby potomka v dospělosti s podobou rodičů je vysoká. Má-li otec norníka obvod hrudníku 58 cm a matka 56 cm, tak potomek bude mít pravděpodobně podobný obvod. To se u borderů stát nemůže, protože jejich obvod hrudníku je určen standardem. Hrudník bordera v místě za lopatkami musí být obejmutelný rukama dospělého muže, a to je právě těch 36 až 44 cm.

Myslivec potřebuje norníka, který splní jeho představy, který bude podávat výsledky hlavně v přírodních norách, nebude náročný na údržbu, bude odolný proti počasí, zranění a nemocem. Není žádnou zvláštností, že v zimních měsících jde jagdteriér i border teriér běžně pro zvěř i do hluboké vody, kde je již často led. Tím se před příchodem domů z terénu snadno zbaví bláta a nečistot. Plavání psa v zimě je otázka zvyku, dobrého osrstění, otužilosti jedince a dispozic plemene.

Netvrdím, že jiná plemena norníků nemohou mít výborné výsledky, ale statistiky v zastoupení a oblíbenosti jednotlivých plemen a výsledky jejich práce v terénu hovoří jasně o tom, jakého chce myslivec společníka, pomocníka a norníka.


vychází v 7:47 a zapadá v 15:58 vychází v 15:10 a zapadá v 5:27 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...