Časopis Myslivost

03 / 2002

Hárání a krytí chovné feny

Stanislav HLOUCH
Hárání a krytí chovné feny
V chovu zvířat rozeznáváme tři charakteristická období. Je to dospělost pohlavní, dospělost chovná a dospělost tělesná. Období pohlavní dospělosti, které nastupuje nejdříve, je charakterizováno počátkem tvorby oplození schopných spermií a vajíček. Pohlavní cyklus feny je vyvoláván dozráváním vaječných míšků, tzv. gráfových folikulů na vaječnících. Toto období začíná u zdravé feny ve věku 8 až 12 měsíců, jsou však i výjimky. Aby však byl zajištěn řádný vývoj plodů i dokončení tělesného vývoje chovného psa i feny, řídí se chovatelské kluby chovatelským a zápisním řádem, který například u plemen teriérů, jezevčíků a honičů udává minimální věk pro krytí chovných jedinců 15 měsíců. U plemen ohařů je to 18 měsíců. V tomto období mluvíme o dospělosti chovné.
Tělesné dospělosti dosahují psi i feny ještě později, podle ranosti plemene. Je však třeba připomenout, že reprodukční období fen je u většiny plemen mezi druhým až osmým rokem života. U mladých fen v pohlavní dospělosti je velkým rizikem nedotvořená pánev, což představuje zúžení pevných porodních cest. Použití příliš starých jedinců k chovu není rovněž vhodné, jejich potomstvo je méně kvalitní, méně životné i výkonné. Proto chovatelský řád opět stanovuje, že chovná fena smí být naposledy kryta v osmi letech věku. U psů samců rozhodují o věkové hranici jednotlivé kluby, které mají tento požadavek zakotven ve svém chovatelském řádu a ten není zdaleka jednotný. Některé kluby (převážně ohařů) stanoví u psů věkovou hranici devět let. Tato lhůta může být u psů s mimořádnou dědivostí prodloužena nejdéle o jeden rok. Jiné kluby různých loveckých plemen mají věkovou hranici neomezenou. U fen osmiletých a starších je rizikem snížená roztažnost pohlavních orgánů, v takových případech může pak docházet k nutnosti císařského řezu. I zde jsou však vzácné výjimky, kdy byla osmiletá fena kryta poprvé a její porod byl zcela bezproblémový. U krytí starých fen je vždy žádoucí, aby byla nakryta mladým psem v plné síle, a naopak, mladé feny zase starším psem. Není to však podmínkou.

U začínajících a méně zkušených chovatelů je třeba znát a sledovat změnu chování fen před háráním. Když je fena neklidná a zajímá se o psy, každou chvíli krátce močí a očichává místa pokropená od psů ukazuje to na její brzké hárání. Poté feně nabíhá pohlavní ústrojí, tzv. přezka a za nějaký den je patrné barvení. Tento začátek barvení nesmíme přehlédnout a od něho musíme začít počítat dny. Výtok je zpočátku špinavě nahnědlý, později světlejší, špinavě růžový až světle růžový. Ke konci hárání začne fena vylučovat barevný sliz. Tato doba bývá nejvhodnější ke krytí a jsou-li oba jedinci zdraví, pak je oplodnění téměř jisté. Z mých zkušeností je zřejmé, že sterilita fen je spíše problémem chovatelským. To znamená, že feny nejsou ke psovi přiváděny v nejvhodnější dobu.

Pro početný vrh je především nutné, aby se při krytí plně oplození schopná vajíčka setkala v co nejpříznivější době s vysoce životaschopnými spermiemi. Dosud uváděný a praxí ověřený způsob krytí 10. až 13. den nemusí být správný. Měl jsem dva případy u fen, které připustily psa až 20. den od prvního dne barvení. Převážné části chovatelů první dny barvení (výtoku) uniknou, neboť fena je velmi čistotná, často se intenzivně olizuje a tím je určení počátku barvení ztíženo. Prospěšné je pak feně umožnit procházku se psem větší či menší velikosti, kdy nejlépe zjistíme připravenost feny ke krytí. Pes jiné velikosti fenu nenakryje. Když je fena 10. den hárání "zralá", psovi se sama nabízí a dává prut stranou, pak je to pro chovatele signál, že další druhý nebo třetí den ji můžeme nechat krýt psem doporučeným poradcem, který se k feně krevně hodí.

Se samotným krytím nikdy nespěchejme. Moje dlouholeté zkušenosti poradce chovu u KO ukazují, že krytí fen je mnohdy ovlivněno spíše volným časem chovatele, než optimálním dnem hárání feny. Čili jednoduše řečeno, fena musí být nakryta v době, která vyhovuje jí a ne nám. Doba hárání fen od začátku prvního barvení trvá přibližně tři týdny, někdy i celý měsíc. Po celou tu dobu musíme mít fenu zabezpečenou tak, aby se k ní již po nakrytí nedostal nepovolaný pes. Vajíčka dozrávají postupně během hárání feny a tak by se mohlo stát, že bude ještě oplodněna.

Dalším problémem se občas stává samotné krytí některých fen. Příčin je více, například nezkušený pes, který ještě nekryl, nebo fena, která u psa ne vždy dobře stojí, je přecitlivělá a krytí se bojí, a to i tehdy, kdy jsou ke krytí "zralé". Někdy jsou také problémy s nestejnou velikostí partnerů. Dokazují to zkušenosti, že u malého psa fena stojí a sama se nabízí, naopak u velkého psa se fena musí držet, při krytí naříká a přitom zabřezne a má početný vrh. Po čas krytí je bezpodmínečně nutné, aby oba majitelé byli u krytí. Po spojení - svázání musí majitel psa přehodit, fena musí být též držena za obojek, aby psa nekousla nebo ho netahala. Doba svázání někdy trvá až půl hodiny. O celou tu dobu plyne semeno do pohlavních orgánů feny. Není proto pravda, že počet štěňat závisí jen na psu, závisí to také na feně. I po nakrytí může být zjišťován výtok po dobu asi jednoho týdne. Mění-li se tento výtok z tmavě zbarveného v bledě růžový až bílý, není třeba mít obavy. Životnost spermií psa je minimálně 48 hodin a při krytí v uvedené době dochází ještě k oplození dozrálých vajíček. A ještě jedna rada - před krytím je třeba pustit fenu se psem do uzavřeného prostoru, aby se poznali, a fena se mohla po cestě za psem proběhnout a vyvenčit.

Chov loveckých psů má velký společenský význam. Bez loveckého psa si nelze výkon myslivosti vůbec představit. Chovní jedinci mají proto značnou hodnotu jako zachránci zvěře! Proto je třeba věnovat maximální pozornost ze strany chovatelů péči o chovné feny, ale také chovatelských klubů a poradců chovu, aby byla zajištěna vlastní reprodukce loveckých psů v zájmu naší myslivosti.


vychází v 7:46 a zapadá v 15:58 vychází v 14:45 a zapadá v 4:18 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...