Časopis Myslivost

03 / 2002

Otazníky kolem kupírování

Vladimíra TICHÁ
Otazníky kolem kupírování
Mezinárodní kynologická federace FCI, které je členem i Česká republika, uznává v současné době asi 334 různých plemen psů. Každé z těchto plemen má svůj mezinárodně platný standard, tedy jakousi normu, která říká, jak má v rámci možností vypadat ideální představitel plemene. Některé standardy v sobě mají zakotven i požadavek, který může být v současné době zdrojem problémů či nejasností, požadavek na kupírování uší (ten se mimo amerických staffordšírských teriérů lovecké kynologie netýká) nebo kupírování prutů. Standard plemene je zcela jistě základní chovatelskou normou, je ale nutné si uvědomit, že mu jsou nadřazeny právní předpisy států, v kterých pes žije. Asi není třeba připomínat, že v případě České republiky platí zákaz kupírování uší. Tento zákaz je zakotven i v “Evropské dohodě o ochraně zvířat v zájmovém chovu”, kterou Česká republika podepsala.
Trochu jiná je situace v případě prutů . Těch se zatím, pomine-li se požadavek na věk štěněte, v kterém je ještě možné kupírovat prut bez použití znecitlivění, naše právní předpisy netýkají. Úplně odlišný je ale přístup v jiných zemích, například v Německu, Belgii nebo severských státech. Tam je zákonem zakázáno i kupírování prutů a do problémů na výstavách psů nebo při zápisu importů do plemenné knihy se tam může dostat každý kupírovaný jedinec bez ohledu na to, z které země pochází a v jakém věku byl dovezen. Situaci ještě komplikuje skutečnost, že někde platí zákaz kupírování prutu pro všechna plemena, někde mají např. kontinentální ohaři povolenu výjimku. Každý, kdo chová plemeno, u kterého kupírování proutku přichází v úvahu, se tedy musí hned po vrhu štěňat rozhodnout. Mají-li jeho odchovy startovat na zahraničních výstavách a má-li zájemce o štěňata ze zahraničí, kupírovat by asi neměl nebo spíše by neměl kupírovat ta štěňata, která čeká zahraniční kariéra. Pokud ale budou proutky zkráceny, měl by chovatel nabyvatele na možná omezení ze strany některých států upozornit. Chovatelé by určitě přivítali seznam států, kde se kupírovat pruty smí a kde nesmí, a seznam plemen, kterých se to týká. Situace ale není příliš přehledná, předpisy se rychle mění a tak nezbývá než poradit. Chcete jet na kynologickou akci do zahraničí? Chcete vyvézt štěně? Informujte se tam, kam máte namířeno.

Celá záležitost má ovšem ještě jedno hledisko a tím je posuzování exteriéru. Otázku co dělat, když v této oblasti není a ani nemůže být dodržován standard plemene a jak hodnotit exteriér příslušného jedince zodpovědělo rozhodčím pro posuzování exteriéru psů a jejich prostřednictvím i majitelům a chovatelům FCI. To přijalo opakovaně usnesení říkající že: "Rozhodčí je povinen hodnotit stejně jedince kupírovaného i nekupírovaného" .To ale ještě neznamená, že rozhodčí má tolerovat nekorektní nesení prutu jen z toho důvodu, že je ponechán v přirozené délce. Nejvíce sporů je například u teriérů nebo slídičů vedeno okolo prutů přetočených nad hřbet. Rozhodčí penalizuje vadné nesení, vystavovatel namítá, že je to normální, protože prut není kupírován. Není to normální a rozhodčí posuzuje správně. Rozhodující jsou požadavky standardu plemene, které hovoří o síle prutu i o jeho nasazení a nesení. Existuje na to i jakási poučka, která říká, že: "Nesení nekupírovaného prutu se hodnotí přibližně do místa, kde by došlo ke zkrácení". Je-li prut korektně nasazen a do místa, v kterém je obvykle kupírován i správně nesen, lze očekávat, že ani jeho zbytek nebude působit rušivě.

Problém má i chovatelskou stránku, protože se chov bude potýkat mimo nasazení a nesení prutů i s dalšími problémy jako je síla prutu, jeho délka a asi také defekty typu různých zálomků, které doposud viděl jen chovatel, protože většinou bývají až v oblasti, která se uřízne.

Poslední hledisko určitě není zanedbatelné, protože jde o hledisko zdravotní. Chovatelé například německých dog znají problém, který se nazývá nekróza ocasu, problém, u kterého je uváděna jako jedna z příčin síla, kterou pes svůj vlastní ocas, kterým dává najevo vše, co si myslí, otlouká o zařízení bytu, stromy a nakonec i svého majitele. Zkušenost teprve ukáže, zda podobné nebezpečí bude hrozit i krátkosrstým plemenům loveckým a zda i u nich dojde k tomu, že zkrácení prutu bude zdravotní nutností.

Současná lidská společnost je taková, jaká je. Kupírování proutků se leckomu jeví jako týrání, daleko závažnější zákrok do psího organizmu jakým je kastrace, bývá naopak považována za ušlechtilý čin. Asi nemáme moc možností se bránit a někdy se zdá, že se zdravý rozum kamsi vytratil. Jsou chovatelé, pro které otázka kupírování proutků není nijak důležitá. Například nekupírovaný slídič nebo teriér není na zkouškách a výstavách žádnou vzácností. Není tedy nic divného, navštívíme-li chovatele welshteriérů nebo anglických kokršpanělů a při tom zjistíme, že polovina štěňat ve vrhu má proutky zkrácené a druhá polovina ne. Jsou ale chovatelé, pro které se nový přístup stává problémem zásadním a kteří mají pocit, že plemeno, které má najednou něco navíc, ztrácí svůj charakter. Otevírá se tak otázka: "Chováme psy pro délku nebo spíše krátkost jejich prutu, nebo pro jejich povahu?"

Zákaz vystavování psů kupírovaných v rozporu se Zákonem na ochranu zvířat


V souvislosti s novým zákonem jsou od 1. května 2002 vyloučeni z výstav psi z Německa i jiných států:

- s ušima kupírovanýma po 1. lednu 1987,

- s prutem kupírovaným po 1.červnu 1998 (s výjimkou psů uznaných k lov příslušným zákonem).

Zákaz se nevztahuje na psy, u kterých byl zákrok proveden z veterinárních důvodů. Potvrzení o této skutečnosti musí být přiloženo k přihlášce na výstavu.

z časopisu TERRIER



vychází v 7:52 a zapadá v 15:58 vychází v 19:24 a zapadá v 10:41 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...