Časopis Myslivost

04 / 2002

45. výročí chovu českých fousků

Bohuslav MACHEK
45. výročí chovu českých fousků
Klub chovatelů českých fousků, který řídí chov našeho jediného národního plemene, si v letošním roce připomíná 45 let chovu a spolkové činnosti v samostatném klubu. Tato činnost byla zahájena mnohem dříve. Již v roce 1896 ustavili chovatelé hrubosrstých plemen ohařů Spolek pro ohaře hrubosrsté – český fousek pro Království české v Písku. Z názvu je patrné, že v něm byli organizováni chovatelé českých fousků společně s chovateli ostatních plemen hrubosrstých ohařů. Spolek měl v programu zušlechtění českého fouska a jeho další rozšíření. Také prvně začal rokem svého ustavení používat pro dosud zvaného “ohaře českého” nový název “český fousek”.
Hlavním důvodem založení spolku byl v polovině 19. století poměrně velký import anglických plemen prováděný šlechtou. Český fousek byl postupně vytlačován, nebylo přihlíženo k jeho všestrannosti. Jeho tehdejší těžší fundament byl hlavní příčinou, že nemohl anglickým plemenům v polní práci konkurovat. Snaha zakladatelů spolku neměla dlouhého trvání. Jeho činnost byla po krátké době Rakouskou monarchií zrušena, protože nepřijal úřední řeč němčinu za svou a vedl své záznamy česky.

Chovatelé českého fouska a ostatních hrubosrstých plemen ohařů se nevzdali chovatelské a spolkové činnosti. Po kratší době, v roce 1912 založili další spolek s názvem Klub ostnosrstých ohařů a pokračovali v organizovaném chovu. Ani tentokrát neměla snaha spolku dlouhého trvání. Události první světové války v letech 1914 až 1918 byly příčinou ukončení veškeré práce. Tato válka byla pro českého fouska pohromou. Nebyly také vedeny plemenné knihy, což ze všech plemen postihlo nejvíce právě českého fouska. Po mnoho staletí značně rozšířené plemeno bylo zdecimováno do té míry, že mu hrozil zánik.

Významný chovatel a odborník lovecké kynologie František Houska se svými spolupracovníky došel k závěru, že český fousek může být zachráněn provedením důsledné regenerace plemene. K dosažení tohoto náročného a řadu let trvajícího cíle může vést dobře promyšlená chovatelská činnost v nově ustaveném spolku, jelikož původní přestal existovat. V roce 1924 je ustaven v pořadí třetí Spolek pro ohaře hrubosrsté - český fousek. Urychlené ustavení si také vyžádala okolnost, že po ustavení Československé myslivecké jednoty v roce 1923 a zřízení plemenné knihy, nebyla dána možnost provedení zápisu několika po světové válce zbylých jedinců českého fouska s prokazatelným původem. Ustavený spolek proto založil vlastní plemennou knihu pro české fousky. Tato rozhodnutí Františka Housky byla prvořadá pro budoucí osud plemene. Stala se ale v kynologických kruzích příčinou dohadů a vážných sporů.

Ve Spolku pro ohaře hrubosrsté - český fousek byla zahájena náročná regenerace plemen řízená Františkem Houskou a trvající 40 let. Bylo přijato mnoho dalších opatření v chovatelské oblasti českého fouska, ale i ostatních zde organizovaných hrubosrstých plemen. A právě tato opatření byla někdy příčinou různých dohadů i sporů. Poměrně složitá problematika byla několikrát řešena na úrovni Československé myslivecké jednoty. Vleklé spory byly vedeny zda jde o regeneraci, nebo o vyšlechtění plemene nového. Podstata vzájemných dohadů mezi příznivci plemene českého fouska a příznivci ostatních hrubosrstých plemen ohařů spočívala v tom, že spolek se věnoval převážně regeneraci českého fouska a ostatní plemena byla opomíjena.

Místopředseda spolku, nestor slovenské kynologie Koloman Slimák , který řídil v této kynologické organizaci chov hrubosrstých plemen vyslovil v této situaci názor: "Chovatelé usilující v našem spolku o náročnou regeneraci českého fouska, mají mnoho svých starostí, a proto se nevěnují v potřebné míře hrubosrstým ohařům a tito značně trpí. Existuje pouze jedno východisko, a to chovatelskou činnost oddělit a pokračovat ve dvou samostatných chovatelských klubech." Návrh byl uznán rozumným a v prosinci roku 1957 došlo k řešení. Byl ustaven přípravný výbor, došlo k oddělení Klubu chovatelů českých fousků od původního spolku a vznikl Klub chovateľov hrubosrstých stavačov na Slovensku. Prof. Jaroslav Svoboda, významný spolupracovník Františka Housky se stal předsedou. V českých zemích byli dále dočasně sdružováni chovatelé hrubosrstých plemen ohařů v Klubu chovatelů českých fousků. 61 let trvající spolupráce příznivců českého fouska a ostatních hrubosrstých plemen v jednom spolku byla ukončena, ale dobré vzájemné vztahy v dalších letech byly dokladem, že řešení bylo správné.

Chov českého fouska je 45 let úspěšně řízen v samostatném Klubu chovatelů českých fousků. Bylo dosaženo mnoha úspěchů v exteriéru i ve výkonu plemene, ale je stále co zlepšovat. O plemeno byl v posledních letech projeven značný zájem v zahraničí, došlo k založení dalších chovatelských klubů, s nimiž náš klub spolupracuje.


vychází v 7:41 a zapadá v 15:59 vychází v 13:29 a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...