Časopis Myslivost

01 / 2003

Evropský pohár jezevčíků 2002

všestranná soutěž FCI  Stanislav ŠVOMA
Evropský pohár jezevčíků 2002
Wals bei Salzburg, Rakousko 11. - 13. 10. 2002
Pořadatelem letošního ročníku EPJ se zadáním titulu CACIT byl Der Österreichische Dachshundeklub, přesněji jeho Salzburgská sekce. Přijetí do takovéto soutěže bylo pro mě velikou výzvou. Rozjel jsem se tedy k našim jižním sousedům, rozhodnut poměřit síly se zástupci z mnoha evropských států. Také jsem se samozřejmě těšil na překrásnou přírodu v okolí Salzburgu. Avšak už předpověď počasí ve čtvrtek a v pátek před odjezdem dávala tušit nepříjemnosti. Nicméně v pátek večer jsme dorazili do centra soutěže, městečka Wals u Salzburgu. Z krásných výhledů na sněhem pokryté horské velikány nebylo kvůli mlze nic. Byli jsme rádi, že snížená viditelnost nám nezpůsobila žádné větší problémy na dálnici.

První večer proběhlo rozlosování osmnácti účastníků do tří samostatných skupin. Los mi přinesl číslo 4, byl jsem tedy v první skupině. Rozhodčími pro naši skupinu byli Rakušan, Ital a Švýcar. Další rozhodčí byli z Belgie, Německa, Slovenska a z České republiky. Zkoušelo se v těchto disciplínách - práce na barvě, poslušnost, slídění a hlasitost na stopě. První tři disciplíny probíhaly na svazích 1973 m vysokého Untersbergu, kde honitby pro soutěž propůjčil baron Mayr Melnhof. Co se počasí týče, skutečnost předčila i ta nejhorší očekávání. Od páteční půlnoci bez přestání vytrvale pršelo. Po příjezdu do honitby jsme byli přivítáni loveckými fanfárami, které byly prokládány květnatými projevy a zdravicemi rakouských řečníků.

Nastupoval jsem do soutěže kolem poledne, kdy barva ležela již přes 20 hodin pod neustálým deštěm. Velmi dobře zazvěřená honitba s množstvím srnčí, jelení a černé zvěře byla pro psy a jejich vůdce dalším těžkým oříškem. Švýcarský rozhodčí pan Robert Osterwalder, který je u nás znám pořadatelům i účastníkům loňského EPJ, prohlásil, že už dlouhá léta nepamatuje tak těžké podmínky při soutěži. Přes menší zaváhání se mi tuto disciplínu podařilo s mým čtyřnohým přítelem zvládnout. Tři soutěžící se však po této disciplíně museli se soutěží rozloučit a další průběh sledovali už pouze jako diváci. Pokud je řeč o koroně, v některých případech se stalo, že rozhodčí nepovolili, aby korona, byť jednočlenná, jenom z povzdálí sledovala průběh dohledávky. Během plnění dalších disciplín přišel o možnost pokračovat v soutěži ještě jeden pes, když nezvládl podmínky soutěže při nahánění.

Konec prvního soutěžního dne byl ve znamení "Společenského salzburského večera". Nejprve rozhodčí vyhodnotili výkony jednotlivých účastníků a následovalo příjemné posezení, ke kterému vyhrávala rakouská lidová hudba.

Nedělní disciplína hlasitost byla směrována do polních honiteb Seekirchen, Lamprechtshausen a Moosdorf. Tyto honitby byly velmi dobře zazvěřeny, takže soutěž probíhala hladce. Hlasitost na stopě, kdy rozhodčí úzkostlivě dbají, aby pes hlasitost prokázal výhradně na stopě zajíce, může být, stejně jako nahánění, vážným problémem pro specialisty barváře. Dva psi hlasitost neprojevili, takže do cíle závodu se dostalo 12 psů z 18 startujících. Obtížnost celé soutěže dokresluje fakt, že pouze jeden pes (vítěz soutěže) skončil v I.ceně, avšak bez zadání titulu pro malý počet bodů - 255. Druhý v pořadí skončil ve II. ceně se ziskem 271 bod! Vzhledem k náročným podmínkám mám radost z celkově 5. místa, které jsme s Galsem od Vévody Huberta vybojovali. Potěšila mě také slova hlavního rozhodčího naší skupiny, který při závěrečném hodnocení řekl, že s takto pracujícím psem by se rád setkal na některé z dalších vrcholných akcí.

Z celé akce mám pocit určité přeorganizovanosti. Na naše současné poměry měla soutěž slabší technické zázemí. Kromě zápisu do rodokmenu a diplomu jsme neobdrželi ani rozhodcovské tabulky ani výsledkovou listinu, která je u nás, minimálně v nástěnné podobě, samozřejmostí. Výrazným kladem soutěže byly opravdu velice dobře zazvěřené honitby. Všichni rozhodčí vystupovali velice přátelsky, jejich výkon, pokud mohu hodnotit, byl velice korektní a nekompromisní.

Když jsme v neděli pozdě odpoledne odjížděli domů, konečně začínaly prosvítat mezi mraky zasněžené vrcholky alpských velikánů. Gals však již klidně spal na zadním sedadle.



vychází v 7:46 a zapadá v 15:58 vychází v 14:45 a zapadá v 4:18 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...