Časopis Myslivost

03 / 2003

Český strakatý pes – pokusné zvíře nebo lovecké plemeno?

Vladimír MÁDLE
Český strakatý pes – pokusné zvíře nebo lovecké plemeno?
Když známý kynologický odborník František Horák začal šlechtit v roce 1954 pro ČSAV laboratorního psa, použil při jeho tvorbě dva křížence. Fena v sobě nesla mimo jiné krev německého ovčáka a pes měl mezi svými předky bezpochyby (fox) teriéra. Celá akce se uskutečnila z toho důvodu, že na nákup tehdy ve světě užívaných bíglů nebyly v ČSR finance a v tuzemsku užívaní pokusní psi neznámého původu neměli potřebný ujednocený genotyp.
V prvních verzích Horákova šlechtění se převážně vyskytovali jedinci bílého zbarvení s černými plotnami a žlutohnědým tečkováním - tedy typičtí strakáči. Do tohoto rozvíjejícího se chovu pan Horák později nakřížil pointra (současní chovatelé hovoří o německém krátkosrstém ohaři), a to z důvodu výzkumu dědičnosti i povahových vlastností.

Po sedmi letech chovu byli Horákovi laboratorní psi předvedeni na výstavě v Praze už pod novým názvem český strakatý pes (ČSP), ale potom vše kolem nich na dlouhých 20 let utichlo. Teprve v roce 1980, kdy ČSAV přestala mít zájem o další využití těchto psů jako laboratorních zvířat, byl její Fyziologický ústav ochoten předat několik desítek jedinců Českému svazu chovatelů. Následné nesnáze však byly příčinou toho, že většina zvířat mezitím uhynula, takže do soukromých rukou se dostalo jen několik fen a psů. Počáteční nadšení soukromých chovatelů však postupně upadalo, protože český člověk se stává patriotem převážně jen po úspěchu našich sportovců, zatímco národní plemena psů takové nadšení zdaleka nevyvolají! Několik zbývajících českých strakatých psů muselo být proto regenerováno bíglem a v posledních letech i malým münsterlandským ohařem, kteří se jim typem, velikostí a zbarvením dost podobají.

Osobně mě vždy překvapilo, proč se naši myslivci-kynologové snažili uschopnit pro loveckou praxi i ta plemena, která se i v zemích svého původu chovají jen jako společníci a pro výstavy. Což na to jít "od lesa" úplně naopak? Český strakatý pes původně žádným loveckým psem nebyl. V současné době má však v sobě více loveckých genů, než měli jeho předkové. Je v něm honič, dvě plemena ohařů, a to spolu s heterózním efektem vyvolává atavistické schopnosti včetně loveckých. Také jeho exteriér se trochu pozměnil od vzhledu venkovského voříška do typu menších stavěcích psů (výška v kohoutku 40 až 50 cm, hmotnost 15 až 20 kg) jako je nizozemský kooiker nebo bretaňský ohař včetně jejich kalibru a nenáročné údržby.



vychází v 7:45 a zapadá v 15:58 vychází v 14:24 a zapadá v 3:10 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...