Časopis Myslivost

01 / 2004

Čeští jezevčíci soutěžili v Polsku

Lenka FAIRAISLOVÁ
Čeští jezevčíci soutěžili v Polsku
Polsko je zemí s dobrou kynologickou i mysliveckou tradicí, ale například jezevčíci zde lovecky pracují v menší míře než u nás. Lovecké zkoušky pro chovnost tu nejsou nutné a tak je absolvují buď praktičtí myslivci nebo chovatelé, kteří se svými psíky dosáhli takových výstavních úspěchů, že pro přiznání mezinárodního šampionátu povinné zkoušky složit musejí. Mnohé z nich překvapí, jak jejich jezevčíci nadšeně pracují a tak někdy nezůstane u jediné zkoušky.
Soutěží se zadáváním čekatelství polského šampionátu práce je tu ovšem více než u nás, nemluvě již o mezinárodních soutěžích v práci pro jezevčíky. V tak rozlehlé zemi jsou oblasti, kde zájemci o výcvik jezevčíků mnoho šancí nemají a naopak místa, kde je nadšenců pro lovecké jezevčíky dost a podmínky pro jejich výcvik i zkoušení jsou výborné.

Takovým místem je právě polský Biskupin v bydgošťské oblasti. Dobrou duší lovecké kynologie je tu Ing. Leszek Siejkowski, místopředseda polského klubu jezevčíků, pověřený pracovní stránkou tohoto plemene. Leszek Siejkowski je mezinárodním rozhodčím pro posuzování výkonu loveckých psů a také exteriéru jezevčíků, ohařů, honičů, barvářů a některých teriérů. Vlastní 30 let chovatelskou stanici "z Rydlewa", v níž odchovává především drsnosrsté jezevčíky, přednostně standardní a králičí, a zhruba po jednom vrhu ročně německých drátosrstých ohařů, německých loveckých teriérů, bavorských barvářů, labrador retrívrů a bíglů. Chovatelskou stanici "z Damaslawka" měla již jeho matka a nedávno tento název převedla na dceru pana Siejkowského - Annu. Všichni psi z Rydlewa (což je název bydliště rodiny Siejkowských) absolvují patřičné lovecké zkoušky, mnozí jsou velmi úspěšní. Drsnosrstý Abbadon Anix je mezinárodním i polským šampionem práce, polským šampionem krásy a dvojnásobným vítězem mezinárodní všestranné soutěže jezevčíků, polskou šampionkou práce je i králičí Fler z Rydlewa, která je také vítězkou mezinárodního norování králičích jezevčíků 2002.

Nedaleko Rydlewa leží Biskupin, nevelká obec, známá po celém Polsku především tím, že na jejím území jsou nejstarší vykopávky a skanzen, přibližující život zdejších obyvatel před 2500 lety. Jezdí sem školní výpravy i statisíce turistů. Ve vedlejší Wenecji je zajímavé muzeum úzkokolejné železnice, která protkává celou zdejší oblast a vláčky tu vozí turisty i místní. Jezevčíkáři a myslivci - kynologové však znají Biskupin především jako místo, kde se konají tréninky, zkoušky a soutěže loveckých psů. Přímo v Biskupině je areál, kde je lovecká chata se dvěma sály, kuchyní a asi osmi pokoji. Na pozemku je umělá nora pro norování na lišku a vedle nora pro norování na divokého králíka. Několik kilometrů odtud - v Ocwieku najdete hektarovou obůrku s divočáky a všude v okolí je možné zkoušet další potřebné disciplíny pro zkoušky a soutěže loveckých psů.

První sobotu v září se v Biskupině konal čtvrtý ročník mezinárodní všestranné soutěže jezevčíků a mezinárodní soutěže v norování králičích jezevčíků. Měla jsem tu čest být hostem již prvního ročníku a od té doby jsem žádný nevynechala. Potřetí zde pořadatelé přivítali i soutěžící z České republiky, jinak zde kromě polských psů startovali například i slovenský šampion práce Maxi Vyva v roce 2001, či jezevčíci z Německa.

Letošní výprava z Čech sestávala ze sedmi vůdců a devíti jezevčíků. A nešlo o jezevčíky ledajaké - na všestranné soutěži naše barvy hájil hladkosrstý mezinárodní šampion krásy Frederic z Poschingeru Marie Filípkové, dlouhosrstý, z Itálie importovaný Bullo Dany Hájkové a drsnosrstá šampionka Ryta z Kochánecké Černavy Karla Sýkory.

V králičí noře pak v "českém dresu" nastoupila hladkosrstá junioršampionka Hallow E´End D. of Silvetta Origin Kristýny Klíčové, dlouhosrstá Oblastní vítězka Vanilla v.Weinreich Dany Hájkové, CAJC a nejkrásnější dorostenka speciální výstavy Doris z Ostrožských jezer Kateřiny Šafaříkové, šampionka Gwendy z Nedošínského háje Zdeňky Veselé, mezinárodní šampionka Princess Iman Piccolo Gitano Olgy Hofmannové a drsnosrstá junioršampionka Daiquirie Dougie Kalokagathia Fai Lenky Fairaislové. Český chov zde zastupoval ještě mezinárodní šampion krásy - drsnosrstý Xirius Kalokagathia, který tuto soutěž v Biskupině vyhrál před dvěma lety. Tito výstavní krasavci zde dokazovali, že krása a inteligence se alespoň u jezevčíků rozhodně nevylučují.

Obě soutěže se díky výborné organizaci "vešly" do jediného dne, aniž by jezevčíky či vůdce výrazně unavily. Všestranná soutěž pro jezevčíky zahrnuje disciplíny "chování na stanovišti", "reakce na střelbu", "poslušnost", "vodění na řemeni", "práce na pobarvené stopě" (zkouší se na vepřové krvi smíchané s barvou z divočáka), nepovinné "oznamování", práce v obůrce na divočáky a norování na lišku.

Zkušební řád se v zájmu zákonů na ochranu zvířat upravoval i v Polsku, ale úpravy byly takové, že uspokojily jak ochránce, tak i praktické myslivce. Obůrka s černou zvěří je v podstatě stejná jako bývala u nás před zákazem, zkušební řád ale znevýhodňuje psy, kteří pracují příliš riskantně, na divočáky útočí zepředu a neudržují určitou distanci. Divočáci v Ocwieku jsou každoročně vyloženě sympatičtí a jezevčíky i vůdce a rozhodčí ve své hektarové obůrce shovívavě přehlížejí. Jezevčíci mají co dělat, aby tyto pohodáře vůbec uvedli do pohybu a dostáli tak požadavkům zkušebního řádu.

Norování na lišku v první fázi vypadá jako naše bezkontaktní, pes musí hlásit lišku za zarážkou před prvním kotlem jednu minutu a před druhým kotlem dokonce pět minut. Hlasitost se tu posuzuje mnohem důsledněji než u nás, i malé odmlky ve štěkání znamenají snížení známky z vydatnosti či rytmičnosti hlášení. Pak se otevře zarážka mezi psem a liškou ve druhém kotli a následně i ta mezi liškou a třetím kotlem. Pes obstojí pouze tehdy, jestliže se mu podaří lišku z druhého kotle vyhnat buď do kotle třetího nebo s otočením do kotle prvního. Jakmile liška dosáhne prvního či třetího kotle, je asistenty uzavřena a čeká se až k místu, kde je zavřená, dojde i pes - teprve v tom momentě se zaznamenává čas vyhnání. V noře je pes hodnocen ze šesti disciplín a aby měl samé čtyřky musí prokázat vlohy, důraz, perfektní hlasitost i vytrvalost v práci pod zemí. Při shodném počtu bodů rozhoduje o pořadí čas vyhnání. Chvat znamená okamžitou diskvalifikaci.

Králičí jezevčíci mají noru v první části podobnou naší liščí. Za mírným spádem následuje první kotel a až za ním se nora rozděluje na tři výlezy. Pes má před prvním kotlem v něm uzavřeného králíka hlásit dvě minuty (i zde je na hlasitost kladen značný důraz) a pak se zarážky zvednou, pes musí králíka vyhnat a v ideálním případě sám vyjít tím východem, kterým vyběhl králík (jenž je okamžitě zavřen do bedničky a od výlezu odstaven tak, aby jej vycházející pes viděl). Stejně jako při norování na lišku i tady je chvat důvodem k vyloučení jezevčíka, ale u ostrých psů je možnost psa po hlášení z nory vyndat, nasadit mu náhubek a opět jej pustit vsukem.

Při norování na lišku pes s náhubkem pracovat nemůže - tam se počítá s tím, že liška je psu rovnocenným protivníkem.

Lišky se tu chovají v noře úplně jinak než na Slovensku nebo i u nás při bezkontaktním norování a samotnou mě udivilo, že naprostá většina zkoušených i soutěžních psů tady vyhání. Chvat jsem za čtyři roky na všestranné soutěži neviděla ani jednou. I na obyčejných zkouškách a menších soutěžích jde o naprosté výjimky. Cvičitelé nevidí problém při tomto systému naučit psy, kteří mají pro norování vlohy a srdce práci vyhaněče, a to i běžně ostřejší jagdteriéry. Častěji pes neobstojí proto, že není dostatečně důrazný a nepodaří se mu lišku z druhého kotle vytlačit či otočit.

Soutěže v norování díky šesti bodovaným disciplínám neztrácejí na zajímavosti a pes tu nevyhrává náhodou, ale jen tehdy, je-li opravdu kvalitním norníkem. Při našem bezkontaktním norování je jediná disciplína, která může psy rozlišit - měřená rychlost, ale ani ta nevypovídá nic o skutečných kvalitách psa, ale spíš o jeho fyzických možnostech norou se pohybovat. V tom jsou samozřejmě nejlepší malé rázy jezevčíků, jenž se v úzkém prostoru nory pohybují snáze než standardní jezevčíci či teriéři.

Králičí nora má v Polsku dané rozměry jen co se šířky a výšky tunelu týče. Rozměr 10 x 12cm předem vylučuje jiné jezevčíky než králičí z účasti na těchto akcích.

A jak naše výprava v Biskupině dopadla? Na všestranné soutěži byl nejúspěšnější ICh.Frederic z Poschingeru, který skončil v I.ceně na 4. místě, Ch.Ryta z Kochánecké Černavy byla ve II. ceně sedmá, dva psi - polský drsňák a český Bullo neuspěli. Vítězství obhájil již podruhé drsnosrstý Mezinárodní šampion práce Abbadon Anix Leszka Siejkowského (CACIT a nejlépe oceněný pes na barvě), druhý byl drsnosrstý Ch.William vom Jurahang (r.CACIT, CPC a nejlepší práce v noře - vyhnání za 6 sekund), třetí drsnosrstý Tramp z Kamiennego Labiryntu Zbygniewa Biskupského (nejlepší práce na černou zvěř). Šest psů tentokrát obstálo v I.ceně, jediná soutěžící fenka ve II. ceně. Za čtyři roky soutěží to byl nejlepší výsledek.

Vítězkou soutěže králičích jezevčíků, s čekatelstvími CACIT a CPC, se stala česká Vanilla v.Weinreich, druhá skončila polská drsnosrstá ICh.Fler z Rydlewa Anny Siejkowské, třetí česká Doris z Ostrožských jezer. V první ceně soutěž ukončila i JCh.Daiquirie Dougie Kalokagathia Fai, ve druhé pak Ch.Gwendy z Nedošínského háje a ve třetí JCh.Hallow E´End D.of Silvetta Origin.

Již dnes se můžeme těšit na polskou pohostinnost, staré i nové kynologické kamarády, další naděje i zážitky při pátém ročníku mezinárodních soutěží jezevčíků v Biskupině 2004.

A králičí jezevčíci mají kromě Biskupina možnost tréninku i účasti na soutěži v norování v podstatně bližší Jelení Góře, kde v květnu proběhl první ročník soutěže králičích jezevčíků v nově vybudované noře. Vítězkou se tu stala česká JCh.Daiquirie Dougie Kalokagathia Fai a tak se v květnu 2004 jistě vrátíme, abychom se pokusili úspěch našeho chovu zopakovat.



vychází v 7:46 a zapadá v 15:58 vychází v 14:45 a zapadá v 4:18 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...