Časopis Myslivost

02 / 2004

Brito domů!

František KALOUSEK
Brito domů!
“Tak zase brzy přijeď”, zval Jindra pokaždé, když jsem odjížděl. “Divočáka nebo lišku si u nás můžeš střelit vždycky.” Jindra byl vedoucím polesí a současně mysliveckým hospodářem rozsáhlé podhorské honitby. Útulná lesovna v údolí na konci vesnice, nad vesnicí rozsáhlá pole a vzadu lesy. Divočáci vycházeli do polí za potravou. Na kraji lesa byla postavena pevná kazatelna a v té jsem strávil řadu nocí v doprovodu Jindry. Střelil jsem si zde prvního divočáka i několik lišek a věřil jsem, že tyto úlovky nejsou poslední.
Na každou návštěvu této honitby jsem se těšil, a i dnes jsem jel v očekávání, jaké lovecké zážitky mi Diana připraví. A protože jsem se zapomněl ohlásit, hned po příjezdu se omlouvám.

"Nevadí," těšil mě Jindra. "Problém je jenom v tom, že s tebou nemohu jít. Manželka má narozeniny, pozvala několik známých a tak musím dělat hostitele. Už to tady trochu znáš, tak se neztratíš."

"Dobrá, půjdu sám." "Vezmi si moje auto," nabízel Jindra. "Raději půjdu pěšky." "Jak chceš, ale je to dobrá hodinka. Vezmi si alespoň Britu, ať ti tam není smutno."

S tím jsem souhlasil. Brita je asi pětiletá velška, k lidem velmi milá, výborná na dohledávku. Znali jsme se, Jindra ji bral vždy sebou.

Paní Věře jsem gratuloval, však pozvání, abych s nimi večer zůstal, jsem odmítl. Těšil jsem se, že v tichu prožiji část noci a pokud budu mít štěstí, snad i něco ulovím.

"Zabloudit nemůžeš, přes pole je stopa. V poledne tudy projel Ondra." To byla poslední informace, kterou jsme dostali a již jsme s Britou stoupali po mírné stráni k polím. Cesta byla skutečně projeta traktorem, takže i přestože byla asi 20 cm sněhu, se nám šlo dobře. Brita si ověřovala stopy, které nám křížily cestu, já ji však stále pobízel k rychlé chůzi. Nemohl jsem se dočkat, až přijdeme k lesu. V korunách stromů nás vítal měsíc. Chybělo mu jen několik dnů do úplňku. Co si myslivec na čekané může víc přát, než tichou jasnou noc? Britu jsem vynesl do kazatelny, sundal pušku a tlumok. Otřel jsem skla oken, abych mohl pozorovat a oddal jsem se tiché lesní pohodě. Těšil jsem se, že až měsíc vystoupí nad les, bude viditelnost ještě větší.

V dálce jsem viděl tlupy srnčího, zřejmě se vracely od krmelců. Čas ubíhal, světla však nepřibývalo. Měsíc se asi někde zapomněl. Na obloze se shlukovaly černé mraky a za chvíli začalo sněžit. Snad to brzy přejde a vyjasní se. Sněžení nepřestávalo, šumění lesa hlásilo vítr, který stále zesiloval. Opíral se do kazatelny, okna byla pokryta sněhem. Stále jsem v sobě živil naději, že se vše uklidní a budu moci dále pozorovat zvěř.

Vítr se mění ve vichřici, stromy sténají pod jeho náporem. Slabým zakňučením se ozvala Brita, snad cítí zvěř, hladím ji, aby byla ticho. S praskotem padá strom těsně vedle kazatelny, větve rozbily boční sklo. Uvědomuji si, že cítila nebezpečí. Vezmu Britu a pušku a rychle lezu dolů. Zvířený sníh mi zalepuje oči, však instinkt velí - pryč z lesa! Jdeme však velmi pomalu, vrstva sněhu, která za chvíli napadla je vysoká. Za námi s velikým hlukem padají další stromy.

Musím odtud, jdu vpředu, Brita v mých šlépějích. Vítr mi šlehá sníh do obličeje, stahuji kšilt do čela a snažím se najít cestu k vesnici. Vzpomněl jsem si, že v tlumoku mám velkou baterku, však na kazatelnu se vracet nebudu. Po dlouhé době, kdy předpokládám, že jsme v polovině cesty, znovu slyším sténání lesa, které je stále zřetelnější. S hrůzou zjišťuji, že se vracíme a chodíme v nějakém bludném kruhu. Zády se obracím proti větru, Britu čistím od sněhu a chráním ji šosem hubertusu. Po chvilce odpočinku ji doslova prosím, Brito domů!

Vracím se po našich stopách, které jsou již téměř zaváty. Brita vpředu a já za ní. Po chvíli cítím, že zatáhla za vodítko a odbočila ze směru, kterým jsme přišli. Jde jí to těžko, doslova se provrtává sněhem a já jí pomoci nemohu, když nevím kudy. Odpočíváme, chráním ji před větrem, hladím ji, a po chvilce opakuji povel nebo spíše prosbu, Brito domů!

Cítím únavu, ona je však na tom hůře, odpočíváme stále častěji. Nevnímám čas, je půlnoc či víc? V myšlenkách mi pochodují příběhy lidí, kteří za podobných vichřic zbloudili, unaveni zůstali ve sněhu a zmrzli. V tlumoku jsem měl jídlo, termosku s čajem, jak by bylo dobré se trochu napít. Ten však zůstal na kazatelně a ta je zřejmě rozbitá od padajících stromů. Brita líže sníh i já si vlhčím rty, stačí je jen olíznout. Mám obličej pokrytý sněhem. Postupujeme dál, při další zastávce si Brita ve sněhu vyhrabává pelíšek, choulí se do klubíčka. S hrůzou se na ni dívám, chce tady snad zůstat?

Po chvíli ji zvedám do náruče hladím ji, drbu na hrudi a prosím. "Brito, musíme domů." Poslechla, znovu ponořila hlavu do sněhu a hledá naše stopy - pokračujeme. Sněžení není již tak husté a já najednou vidím hvězdičku, ale ne na obloze, před nám. Protírám si oči, ne, to není klam, tam někde vpředu je světlo. Beru Britu do náruče, jsme zachráněni, kde je světlo, tam jsou lidé. Počkáme si, až pro nás přijedou. Ta hvězdička naděje se však neblíží, musím postupovat dále. Teď nás již pobízí víra, že jdeme správně, až dojdeme ke světlu, jsme zachráněni.

I Brita ožila, cítí domov. Obdivuji její statečnost, vždyť ona mě zachránila, ona hledala cestu domů. Nevnímám, že se mi na zádech lepí pot a vpředu prochlazuje studený vítr, cítím jen sladký pocit úlevy po době toho zoufalého vypětí. Konečně poznávám traktor, dva muži prohazují cestu a Jindra neustále najíždí do vysoké vrstvy sněhu.

"Dobře jste udělali, že jste šli, my bychom se tam nedostali ani dopoledne. Netušil jsem, jak to na polích vypadá," pokračoval Jindra. "Zdálo se nám, že se dlouho nevracíš, tak ti jedem naproti. Sněhu je ale moc."

"Jsi nějaký bledý," neodpustil si Jindra ráno poznámku. "Máš pravdu, bledý, ale jsem. Nebýt Brity, asi bych tě chodil po nocích strašit." Na obvyklé pozvání při odjezdu jsem odpovídal , že jistě zase přijedu. Nebylo to jen prázdné gesto, již v tuto chvíli jsem věděl, že se sem budu rád vracet. Jestli však budu příběh bouřlivé noci vyprávět doma, v tom jsem si tak jistý nebyl!
vychází v 7:20 a zapadá v 18:12 vychází v 18:54 a zapadá v 7:31 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...