Časopis Myslivost

03 / 2008

Psi španělských revírů 7. Alano Espaňol

Lovecký pes 3/2008, str. 6  Ing. Ladislav Šabatka
Jestliže akceptujeme, že lov byl první činností člověka, pak lov se psem, který uměl zadržet chvatem je bezpochyby jeho nejstarší známou formou. Lov nožem, velká zvěř a pes – tisíciletá tradice. V posledních letech vidíme, že se množí řady příznivců tohoto způsobu lovu díky tomu, že se znova objevují psi perfektně k tomu vybavení – alanové
Alano je pes charakteru odpovídajícího jeho poslání. Poctivý a odpovědný, věrný, má harmonický pohyb a velice pevný stisk v mordě. Tyto kvality udivovali Angličany, Francouze a Němce, kteří ho, jak se dochovalo v dobových zápisech, importovali a využili pro šlechtění typů jako je buldog (býčí pes), francouzská doga z Bordeaux a Bullenbeiszer. To jsou rasy, které daly základ pro boxera, bullmastiffa a argentinskou dogu. Výška psa se pohybuje v rozmezí 58 - 63, feny 55 - 60 cm, váha mezi 35 - 45 kg. Jsou to psi skvrnití s krátkou hlavou, velcí a objemní. Jejich zuby jsou silné a zdravé, řezáky dobře srovnané, špičáky krátké široké a velmi oddělené od ostatních zubů. Skus nůžkový. Srst je přiléhavá, ale poněkud elastická. Spodní pysky lehce provislé. Je-li pes v napětí objeví se mu na hlavě určitá zvrásnění. Pigmentace očních víček a sliznic je černá. Srst je krátká, hustá, spíše pevná bez podsady. Připouštějí se následující barvy: žíhaná plavá, žíhaná černá a vlčí. Skvrnitost - bílá s uvedenými barvami. Tělo je velmi silné, mohutné, široké a krátké. Lehká a hbitá dvojí brada, která nikdy nepřechází do přehnané formy. Žebra, plece jsou dobře klenuté, ale ne válcové, snižující se k linii loktů. Hřbet a kříž jsou pevné a silné. Hrudník je středně široký a hluboký, velmi dobře osvalený. Ramena vyvinutá, lopatky velké a silné, břicho nevýrazné. Hřbet široký, spíše krátký, mírně skloněný. Prut je od narození středně dlouhý, u kořene silný, plynule jdoucí až do špičky. Je nesen vysoko s mírným prohnutím směrem k bedrům, bez tendence k svinutí. Přední končetiny mají být dlouhé a dobře postavené jak zpředu tak z profilu. Kyčle jsou silné a dobře vyvinuté. Zadní končetiny mají být silné, dobře stavěné a správně zaúhlené. Podkolení středně vysoké a pevné. Chodidla stejné charakteristiky vpředu i vzadu, bez náznaků ostruh. Je to pes, který má všechny předpoklady k lovu. Alano je pes, který umí zadržet a držet a má-li lovec s sebou jako zbraň jenom lovecký nůž, je to opravdu prastarý způsob, který nepostrádá rizika a vzrušení a dnes i velké dávky romantizmu. Pravdou je, že dát záraz dospělému kňourovi, kterému jde o život, je věcí obdivuhodnou. Alano je rváč a dříč, který se nebojí ani samotného ďábla, a který dokáže držet rány a bolest až do příchodu lovce. Bravurní lov alanů je naplněn houževnatostí a dřinou. Nestane se pokaždé, že se psovi podaří chvat napoprvé. V tom případě se černá změní v jedno velké nebezpečí. Vždyť zuřivost je příslovečnou vlastností tohoto zvířete, vybaveného od přírody hroznými zbraněmi a silnou škárou odolnou jako pancíř. To stačí k tomu, abychom si udělali představu, jak velkou chuť musejí mít psi, aby se pustili do takového zvířete. Když se alano dostane mezi černou, je to nejnebezpečnější moment. Ta se mu okamžitě postaví výhrůžně ryjem a často méně zkušeného psa, který přiběhne první, srazí na zem. Mládí, odvaha a nezkušenost chodí obvykle pospolu. Největší ztráty bývají mezi alany mladými, kteří se na kus vrhají se slepou odvahou. Jestliže se ale "nenaparuje" a nejde na kus bezhlavě, což se často stává, jde dobrý pes do dalšího pokusu znova a nic ho nezastaví. Starý samotář "vysadí" na své protivníky obličej, přímo je výhrůžně hltá a staví své husté osiny. Jaký hněv dává psům najevo! A jaké napětí se odehrává ve vůdci psa?! To jsou právě ty momenty, které dělají tento způsob lovu nádherným a plným emocí. V kraji Mancha baja y Extramadura, kde se s alany loví nejvíce, lovci čekají, až v dubinách začnou padat žaludy. Na tuhle pochoutku se tam začnou stahovat prasata a lovy začínají. Jakmile je kus obeznán, lovci vypustí dva, nebo tři psy, kteří ho zadrží. Potom mu jeden z lovců dá záraz zezadu pod lopatku, kde je rána smrtelná. Neexistuje velká zvěř, která vzbuzuje vášně více, než zvěř černá. Proto nepřekvapuje, že je označována nejšlechetnějším, nejudatnějším, nejinteligentnějším a nejsportovnějším druhem lovné zvěře. Stejně tak je pravdou, že chování lovecké smečky je jedním velkým představením. Vůdce a jeho psi, jejich vydávání, hlasy lovců, které se ozývají, hlášení psů, kteří našli pěkný kus, to všechno jsou emoce, které lze těžko dát na papír. Jak vlastní lov probíhá? Jakmile se rozbřeskne den, je třeba se zkušeným stopařem projít revír a hledat tlupu černé. Z večera, už pod rouškou tmy, vycházejí prasata z kopcovitých porostů do rovin za potravou do míst vzdálených jejich denním zálehům. Úkryt si hledá ve velkých hustě zarostlých lesích a zaléhá v neproniknutelných trnitých křovinách. Zkušený myslivec dokáže z terénu přečíst, jestli jsou stopy čerstvé, určit věk a pohlaví zvěře. Černá je neobyčejně inteligentní - hlavně staré kusy. Nikdy nejde přímo a k zálehům se přibližuje oklikou v různých směrech. Ti lovci, kteří jsou zvyklí na lovy s podenky a se psy střední velikosti, jsou vděčně překvapeni z krásy lovu kde pracují alani. Při ozvěně jejich hlubokých hlasů odrážejících se od okolních skal tuhne krev v žilách. Loví se obyčejně s určitou zálohou psů, z kterých prakticky ne více než pět mohou být alani. Obvykle jich ale není více, než čtyři. Při obeznání zvěře se vypustí všichni psi, kteří neprodleně černou staví, aby ji následně alani chvatem zadrželi. Lovec pak dělá za celým lovem tečku. Máme-li k dispozici dva opravdu zkušené a ostřílené alany, pak úplně postačí k lovu nějakých šest psů. Alan, se svojí vyjímečnou kuráží si zřídka kdy oddychne a dává se okamžitě beze strachu do dávení. To ho může, nedorazí-li smečka včas, stát i život. Ačkoliv smečka čtyř psů je dostačující, při čemž dva stačí pro zadržení chvatem, můžeme vidět i jednoho samotného, který se pustí bez váhání a bázně do kusu, který má převahu, je větší a těžší. Ve Španělsku váží černá mezi 100 - 120 kilogramy a má v kohoutku od 80 do 100 cm. To jsou hodnoty, které podstatně přesahují hodnoty alana. A ten přes to všechno, že má sám vyhlídky na úspěch minimální, do toho jde. Velký počet lovců, zajímajících se o staré způsoby lovu nožem, které se v posledních letech znovu praktikují, není náhodný. Montería, jak se tomuto lovu ve Španělsku říká, se ale v posledních dvou desetiletích stala více obchodní, než mysliveckou záležitostí. Bylo v ní objeveno dobrodružství, riziko, romantizmus a všechny tyto přirozené pocity byly využity obchodně. Alano se nám ale z této noblesní záležitosti nějak vytratil na okraj důležitosti. Naštěstí, všechno to ušlechtilé a ryzí co v tomto způsobu lovu je, zůstalo a přetrvává v srdcích mnoha jeho příznivců. Díky nim a některým nadšencům z řad španělské kultury, díky jejich zvykům a přirozenosti, díky jejich zájmu, který byl větší, než zájem médií, je alano do mysliveckého života znovu zaveden, řízen a konzolidován. To už není pouhý příslib, dnes je alano znovu ve španělské myslivosti realitou. Vysoká zvěř je tou nejlepší školou pro tuto etnickou skupinu psů, která má neocenitelnou vlastnost: chvatem zadržet. Je-li použití alana v některých regionech naší země v dobytkářství jedním z důvodů jeho znovuzavedení a udržení, pak lov je bezpochyby tou aktivitou člověka, která k tomu přispívá nejvíce. Lov zavazuje chovatele, aby přísně vybírali takové jedince, kteří jsou schopni předávat svým potomkům jejich vrozenou vlastnost, kterou je schopnost chvatu a držení. Velkým problémem je, že mnozí chovatelé těchto psů nejsou myslivci a ještě k tomu odmítají lov. Měli by si však uvědomit, že myslivost a lov jsou základními podmínkami k tomu, aby španělský alano přežil!

Fotogalerie

vychází v 7:49 a zapadá v 15:58 vychází v 16:21 a zapadá v 7:49 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...