Časopis Myslivost

06 / 2008

Psi španělských revírů 10 - Andaluzský podenko velkého rázu

Lovecký pes 6/2008, str. 8  Ladislav Šabatka
O andaluzském podenkovi jsme se už v naší Myslivosti zmínili, a to v příloze Lovecký pes č. 4/2007. Španělský autor získal informace o tomto psovi včetně jeho fotografií od pana Adolfa Gómeze Garcii. Je to 28letý chovatel, který žije blízko Madridu. První zkušenosti získával od svých osmi let. Jeho prvním psem byl španělský sabueso. Lásku ke psům zdědil, spolu se svým mladším bratrem, po svém otci. Ten je obecně známý a uznávaný tím, že se celý život věnuje chovu psů pracujících ve smečce.
Velký andaluzský podenko je inteligentní, veselý a velmi odolný pes. Při lovu je výborný stejně tak na velkou, jako na drobnou zvěř. Je silný a statečný před černou zvěří, jemný a šetrný ke králíkovi, nebo zajíci. Je téměř jisté, že každá uznávaná smečka tohoto psa má. Pro jeho vlastnosti je myslivci považován za prototyp ideálního loveckého psa. Podenkové, až na vzácné výjimky, se dobře chovají a cvičí. Jsou velmi odolní a expulzivní. Jakmile je ale dáme do smečky s jinými rasami, jsou bezproblémoví a snášenliví. Ideální podenko Ideální podenko je takový, který splňuje požadavky standardu chování ke zvěři a který ji nepřestane hlásit. Je to ten, který po šesti hodinách práce ve skalnatých horách, ve vedru, které agonizuje a které by žádný jiný pes nemohl snést, je z dáli slyšet jakoby říkal: "tady je, tady je!" Je prostě neunavitelný. Potom, když vše skončí a je uložen do teréňáku, přestane existovat. Promění se ve šneka a během několika minut začne dlouze, těžce dýchat, naplněn dojmy a barvou divočáků. To je ten velký a opravdový exemplář. Kriteria výběru do chovu Základním hlediskem výběru do chovu je udržet v následujících pokoleních krev jedinců s výjimečnými vlastnostmi pro práci v terénu. Adolfo ve skutečnosti udržuje výborné vlastnosti svého prvního velkého podenka, který se jmenoval El Fugitivo ("Uprchlík"). Ten pokračuje v generacích potomků. Adolfo také chová mestice zvané "barracos". Jsou to kříženci podenků, mastinů a grifonů. Výsledkem jsou velcí psi, hrubší a téměř vždy černobíle srsti. Jsou velice odolní s vrozenou silou, která se nejvíce projevuje při práci ve smečce. Jeho cílem je vychovat psy, kteří sledují černou, zastaví ji a drží na místě. Výběr předků Musí být dobrými lovci. Samozřejmě, že nesmějí mít vady morfologické a žádné další, které by vybočovaly ze standardu. U fen, vedle genealogie, je třeba sledovat jejich velikost, zda jsou dobrými matkami a kolik dávají štěňat. U štěňat je třeba hlídat, aby byla vybírána ta chytrá, až vychytralá, odolná, velmi trpělivá, snášenlivá a především statečná. Výchova a výcvik Štěně má být vychováváno klidně, trpělivě a pečlivě. Především je třeba s výběrem štěněte nespěchat. Výchova musí být vedena v přátelském duchu a žádný uznávaný podenkář, nebo smečkař nevybere štěně "vyhýbavé". S podenky je třeba nakládat vlídně a oni to všechno vrátí. Je třeba, aby stejná osoba štěně krmila, dávala mu pít, česala ho a hrála si s ním. Když ho začíná brát do revíru do hor je třeba dbát, aby se příliš neunavilo a posléze, když začínáme lovit, je třeba, aby leče byly malé, dobře zazvěřené a naháňky krátké. Cílem dobrého smečkaře je dát dohromady velkou "partu", která spolu dokáže a umí všechno. Jedni spíše hlásí, druzí drží chvatem, ale všichni musí být neznavitelnými lovci. A pokud jde o křížence podenků, mastinů a grifonů, Adolfo z nich chce udělat další velkou smečku, celou z černobílých jedinců, která bude početnější, než ta z podenků. Chce, aby to byli psi nesmírně houževnatí, kteří budou užíváni k lovu v ohrazených terénech a kteří za žádných okolností nenechají i vzdálené hlášení některého ze svých "kolegů" bez odezvy a ihned přispěchají pomoci.

Fotogalerie

vychází v 7:51 a zapadá v 15:58 vychází v 18:13 a zapadá v 9:53 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...