Časopis Myslivost

06 / 2008

Zajímavosti z lovecké kynologie

Lovecký pes 6/2008, str. 16  Vladimíra TICHÁ
Každé plemeno zapisované do naší plemenné knihy má svoji speciální zkratku. Ta je uváděna za číslem zápisu a lidem věci znalým značně usnadňuje orientaci. Pokud si tedy někdo u jména psa přečte Člp /RR/5213 ví, že se jedná o rhodéského ridgebacka. NK je zkratka německého křepeláka, BRT border teriéra a CF českého fouska. Zkratka OTT byla přidělena plemeni, které jsme ještě nedávno znali jen z obrázků. Jedná se o otterhounda, tedy dalšího představitele honičů. Je to ovšem plemeno s poněkud zvláštní specializací, kterou dobře vyjadřuje jeho český název - vydrař.
Otterhound pochází z Velké Británie. Lov vyder zde býval populární z mnoha důvodů. Pro rybářské revíry byla vydra velkou pohromou, zajímavé bylo, že se mohla lovit po celý rok, takže náruživí lovci nemuseli svoje aktivity omezovat a dámy velmi oceňovaly kvalitu a půvab vydřích kožešin. Inteligentní a rychlá vydra obdařená mimořádným čichem i zrakem také byla zdatným protivníkem a její lov se určitě nedal považovat za nudnou záležitost. Vášnivými lovci vyder byli angličtí králové a samozřejmě se neobešli bez kvalitních psů. První zmínky o psech vydrařích pocházejí z konce XII. století. V podobě, jaké plemeno známe dnes, se chová asi 150 let. Otterhound má velmi příjemnou povahu. Je dobře ovladatelný, klidný a vyrovnaný. Standard jej popisuje jako velkého a silného honiče, který byl vyšlechtěný původně pro celodenní lov ve vodě, ale je rovněž schopný honit i na pevné zemi. Jedná se o poměrně velké plemeno. Kohoutková výška psů se pohybuje okolo 69 cm, fen okolo 61 cm. Všichni asi víme, jaká omezení u nás pro tak velké honiče platí. Typickým plemenným znakem otterhounda je srst. Působí rozcuchaně a krycí srst i podsada vypadají mastně. Je to prostě typická srst psa, jehož pracovní prostředí charakterizuje voda, bláto a zima.

Fotogalerie

vychází v 7:45 a zapadá v 15:58 vychází v 14:24 a zapadá v 3:10 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...