Časopis Myslivost

01 / 2009

Psi španělských revírů 11

Lovecký pes 1/2009, str. 8  Ladislav ŠABATKA
Perro de Aguas Espaňol je původním španělským plemenem. FCI ho vede ve skupině VIII – slídiči, retrívři a vodní psi, pod číslem 336. Španělští myslivci ho někdy nazývají Turco Andaluz – andaluzský turecký pes. Domnívají se, že pochází z Andaluzie, provincie na jihu poloostrova. Tam ho údajně dovezli námořníci se stády ovcí z Turecka. Podobné psy s vlnitou, nebo chundelatou srstí je možno vidět i dnes v jihotureckém Tauru. Zemědělcům pomáhali při lovu králíků, kteří jim na polních kulturách dělali škody. Vodní psi, jak už je to z jejich názvu patrné, byli vyšlechtěni především pro lov ve vodě, coby specialisté na vodní ptactvo. K tomuto účelu mají zvláštní mastnou a drsnou srst, která nepropouští vodu. To jim umožňuje pracovat i delší dobu ve velmi chladném počasí, aniž by to mělo vliv na jejich výkonnost a pracovní horlivost. Španělský vodní pes tvoří nepočetnou skupinu, a proto je ve španělské myslivosti zatím jen málo využíván. Počátek cílevědomého chovu spadá do let sedmdesátých, minulého století, kdy už byli tito psi vedeni v plemenných knihách. Začali se samozřejmě objevovat na výstavách. Španělská královská kynologická společnost na podporu ras (Real Sociedad Central de Fomento de las Razas Caninas) vypracovala v roce 1985 standard a požádala FCI o uznání samostatného plemene. To se podařilo až v roce 1992, protože do té doby nebyl doložen ve třech generacích potřebný počet cílevědomě chovaných jedinců.
Je to pes se srstí v podstatě jakékoliv barvy, (nejčastěji černé, hnědé a bílé), vlnité, nebo provazové formy, která je však náchylná k tvoření plsti. Proto ho chovatelé stříhají zjara současně s ovcemi "dohola". Chce-li ho ale kynolog vystavovat, musí provazce rozplést až na kůži, což je velice pracné. Částečná úprava stříháním se na výstavách připouští. Španělští vodní psi jsou velmi inteligentní, zvědaví, ochotní se učit doslova různým "kouskům". Chtějí být ve středu pozornosti. Mají výborný nos, zrak a sluch. Výška psů v kohoutku se pohybuje mezi 41 a 50 cm, u fen mezi 38 a 45 cm. Připouštějí se ale 2 cm navíc, má-li být dodržena proporcionalita těla. Hmotnost psa se pohybuje mezi 16 až 20 kg, feny mezi 12 až 16 kg. Nos může být barvy červené, kaštanové, nebo i černé. Pastevcům jsou velmi užiteční při chovu ovcí, koz, krav, koní i vepřového bravu. Jsou velice spolehliví a pracovití. Jeden vodní pes dokáže udržet pohromadě a nahánět více než 500 ovcí, nebo koz. V současnosti se také používají, pro jejich velice jemný nos, k vyhledávání při katastrofách. Námořníkům jsou skvělými pomocníky při nahánění zvířat na loď. Jsou to velice inteligentní hlídací psi. Jestliže nějaký cizí člověk začne procházet více než dvakrát kolem domu, psovi začne být podezřelým a nespustí ho z očí. Je to pes s velkým smyslem pro poctivost, prostor, vzdálenost a teritorium. Původní psi žili v jeskyních a skalních trhlinách. Jejich zvykem, před tím než byli domestikováni, bylo vycházet a lovit za stmívání a v noci. Viděli dobře za šera, a proto byli používáni jako psi důlní. Nedělalo jim potíž vyjít z tmy do plného slunečného dne. Jejich oči netrpěly, protože řasy měly schopnost zakrýt a ochránit oko. Dokázali také včas avizovat škodlivý vzduch v dole v souvislosti s výskytem velkého množství minerálií, které ho způsobovaly, i když byly uloženy ve velkých hloubkách. Vodní pes je velmi mírumilovný, ale jakmile po něm někdo hodí kamenem, nebo ho dokonce zasáhne, do smrti si ho velmi dobře pamatuje. Kdo měl štěstí mít jednou vodního psa, ví, že je těžko najít znova tak dobrého kamaráda. Ačkoliv je to dnes čistá rasa, dožívá se bez větších problémů a nemocí až 18 let.

Fotogalerie

vychází v 7:46 a zapadá v 15:58 vychází v 14:45 a zapadá v 4:18 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...