Časopis Myslivost

02 / 2009

Honičské zkoušky a myslivecká praxe

Lovecký pes 2/2009, str. 6  Jan KESNER
Velmi oblíbeným způsobem lovu černé zvěře se v posledních letech stal společný lov na nadháňkách. Každý jejich účastník ví, co chceme na těchto akcích po psech - najít zvěř v jakkoli nepřístupných a velkých lečích a hlasitě je vytlačit na střelce. Pro tento náročný lov potřebujeme dobře připravené psy - honiče. Loveckou upotřebitelnost tito jedinci získávají na honičských zkouškách (HZ, ZH).
Od mládí absolvuji každou sezonu, jako honec se psy, řadu těchto akcí a viděl jsem v lečích pracovat spoustu psů různých plemen. Znal jsem a znám psy - výborné honiče praktiky, jejichž majitelé je nikdy na HZ nepředvedli. Znám i kvalitní honiče, kteří opakovaně na HZ neuspěli, protože hlavně kvůli svému temperamentu a náruživosti lovit nezvládli poslušnostní disciplíny zkušebního řádu (ZŘ). Bohužel ale vídám i psy s titulem diviačiar, kteří divočáky v leči klidně zapřou nebo jen bázlivě krátce zahlásí a chodí s vůdcem. Stále častěji se přesvědčuji o tom, že se na HZ objevují psi, kteří to jdou opravdu jen zkusit a mnohdy jejich vůdci neznají ani disciplíny ZŘ. Jsou to většinou takzvaní "zkouškoví psi", kterým se dařilo na předcházejících zkouškách, psi, kteří jsou poslušní, hlasití, mnohdy i částečně ostří. Většinou nádherně slídí, sledují hlasitě, krátce stopu živé zvěře a vzorně se vrací k vůdci. Na konci lečí jsou na vodítku a nikam se nezaběhnou. Ale také sami nic nenajdou a nevyženou! A to je hlavní poslání honiče. Takový pes se v rozlehlé leči buď vůbec neprojeví, nebo se bohužel "sveze" s ostatními, kteří divočáky honí a rozhodčím, které většinou tlačí čas, nezbývá než ho ohodnotit, a tím vlastně nadhodnotit. Na HZ, které se pořádají především v podzimních měsících, kdy jsou již krátké dny, je to hlavně souboj s časem. Když mají například rozhodčí během dvou dnů spravedlivě a objektivně posoudit 12 psů ve 14 náročných disciplínách HZ, začíná se za tmy a končí také za tmy. Letos jsem se zúčastnil dvou HZ a opět se potvrdily výše uvedené poznatky. Jedna z těchto akcí byla Klubová honičská soutěž Klubu chovatelů jezevčíků. Tato poslední vrcholová soutěž KCHJ ČR proběhla ve dnech 15. - 16. 11. 2008. Letos se její organizace ujala a svoji honitbu na ŠLP Kostelec n. Černými lesy propůjčila ČZU Praha. Na akci se přihlásilo 13 jezevčíků, z toho jeden zástupce ze Slovenska. Mezi startujícími byli všichni vítězové letošních soutěží KCHJ (SBS - Ferda z Oskovce, KBS - Moly od Smolenské přehrady, MRK - Cip z Vědomic). Ubytování a základna byly na zámku v Kostelci a všechny disciplíny se prováděly v jeho dostupném okolí. Počasí bylo přímo zkouškové - v sobotu téměř babí léto, v neděli chladněji, ale příjemně. V pátek proběhlo losování, v sobotu nadháňky a některé drobné disciplíny, na neděli zbyly stopy, chování u kusu a ochota k práci na černou zvěř. Většina práce s organizací soutěže ležela na bedrech Kamila Šebka, člena výcvikové rady KCHJ. Svého úkolu se, se svými kolegy ze ŠLP, zhostil na výbornou. Sbor rozhodčích pracoval v tomto složení: vrchní rozhodčí - Jan Kesner, rozhodčí - MVDr. Jan Kučera, MVDr. Jaroslav Švec, Ing. Ivo Mittermayer, Jiří Frinta, Leopold Tomančák a Ing. Martin Kováč ze Slovenska. Aby bylo zajištěno objektivní porovnání výkonu psů na soutěži, posuzovala vždy jedna skupina rozhodčích určenou disciplínu u všech startujících. Podrobné vyhodnocení je v tabulce výsledků, dále se zmíním jen o disciplínách, které považuji za stěžejní. Na sobotní nadháňku připravili organizátoři leče výborně, byl v nich dostatek hlavně černé zvěře, všichni psi měli možnost se, i opakovaně, s divočáky setkat a díky tomu mohli rozhodčí objektivně posoudit všechny disciplíny v lečích. Před druhou lečí jsme mohli dokonce několik psů před zraky všech rozhodčích a vůdců přezkoušet na divočácích, kteří přetahovali několik metrů od nás. Stopní dráhy se nacházely v přehledném terénu, délkou i stářím odpovídaly ZŘ, avšak pro některé startující bylo handicapem hodně pobytových znamení divočáků z noci. Tolik diskutovaná novinka v ZŘ - samostatné vypouštění a hodnocení psa v disciplíně chování u kusu - proběhla bez problémů - všichni známka 4. Bezchybně byla připravena i obůrka, kde ochotu k práci na černou zvěř posuzovali všichni rozhodčí. Bachyně Bára velmi dobře spolupracovala. Přítomní se však shodli na tom, že snižovat známku za každé opuštění prostoru nad 2,5 metru se naprosto vymyká souladu ZŘ a myslivecké praxe. Proč by pes neměl být opatrnější a hlásit z větší vzdálenosti? Hlavně, že vytrvá u zvěře! Překvapení přinesla poslední sobotní disciplína chování na stanovišti, kde byli všichni psi odloženi volně. Zkoušela se po klidových disciplínách (odložení, vodění), v příhodném a přehledném terénu. Slovenský pes Um od Stanovského vůdce MUDr. Brečky po výstřelu vyrazil ze stanoviště, to však neustál na vedlejším stanovišti Ferda z Oskovce vůdce Františka Bábíka. Soutěž tak skončila hned první den pro dva možné favority. Vítězem dvoudenního klání a titul klubového vítěze získal drsnosrstý pes Fido z Hlubocké hájovny se svým vůdcem Bohuslavem Vaníčkem. Psík nám předvedl nejen bezchybnou práci v lečích, ale dovedl i bez problému absolvovat ostatní disciplíny. Na KHS jsme viděli spoustu vynikajících prací, hodně radosti, ale také hodně zklamání a vlhkých očí. Velice si cením toho, že se zde sešla skupina kultivovaných vůdců, kteří, ač někdy nespokojení s výkonem svého psíka, sportovně přáli svým kolegům a výroky rozhodčích někdy tvrdé a nepříjemné přijímali bez reptání a postranních pomluv. Opět jsme se přesvědčili, že honičské zkoušky jsou velmi náročné a specifické a mohou na nich zklamat nejen vynikající jedinci, kteří svoje kvality prokázali na jiných zkouškách, potažmo soutěžích (Cip, Peggy, Moly, Kessy), avšak práce s divočáky jim nesedla, ale i kvalitní a zkušení honiči (Ferda, Um, Terry). Ti hlavně díky svému temperamentu a náruživosti honit a lovit bohužel na KHS nezvládli "doplňkové" disciplíny. Při hodnocení psů v lečích nesmíme zaměňovat z pohledu ZŘ disciplínu hledání se slíděním a nahánění za disciplínu stopa živé zvěře. Pokud není hledání prostorové (alespoň 100 metrů) a nahánění dlouhé (nejlépe vyvést černou z leče), nemůžeme psa hodnotit jako honiče. Samostatnou kapitolou je disciplína vytrvalost. Ruku na srdce: jsou psi, kteří proženou zvěř a zbytek leče chodí kolem vůdce, protože už "nemohou". Jak by asi byli hodnoceni z vytrvalosti po 3 - 4 lečích, které se běžně provádí na nadháňkách a ještě třeba ve sněhu? Domnívám se, že pokud chce nadějný pes uspět na ZH, které se asi ze všech zkoušek podobají praktickému výkonu práva myslivosti nejvíc, měl by absolvovat alespoň jednu sezonu nadháněk, aby se "vychodil". Poděkování patří všem, kteří KHS organizovali a podpořili, hlavně zástupcům ŠLP Kostelec, Ing. Karáskovi, Ing. Šebkovi, vynikajícím trubačům, vstřícným střelcům na nadháňce a v neposlední řadě všem rozhodčím, pro které je posuzování na HZ velmi náročné i fyzicky. Těšíme se na další akce KCHJ, které budou stejně dobře připraveny jako tato.

Přiložené dokumenty

Fotogalerie

vychází v 7:41 a zapadá v 15:59 vychází v 13:29 a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...