Časopis Myslivost

04 / 2009

Polský Ogar v Česku

Lovecký pes 4/2009  Ervín KESL
Na titulní straně minulého čísla přílohy Lovecký pes časopisu Myslivost je fotografie naší fenky Ochotna Samograj plemena Polský Ogar od pana Tichého, kterému velmi děkuji za to, jak tímto obrázkem naprosto přesně vystihl melancholický výraz těchto psů, který je uveden i v jejich plemenných znacích. Protože ogary chovám, rozhodl jsem se o této rase napsat pár slov. Již jako student střední školy a frekventant mysliveckého kurzu jsem se setkal v kynologických a mysliveckých učebnicích s informacemi o loveckém psu zvaném Polský Ogar. Protože to bylo již poměrně dávno (sedmdesátá léta) a plemena honičů u nás nebyla zastoupena s ohledem na zazvěření honiteb drobnou zvěří, nevěnoval jsem tomuto plemenu pozornost. Pouze se mi do paměti vryl obrázek z knihy nestorů slovenské kynologie Slimáka a Duchaje - Poľovné psi, kde byl vyfocen zřejmě polský myslivec s dvojicí ogarů a velkým honičským svolávacím rohem. Abych byl upřímný, nejvíce mě zaujal onen volský roh.
Jak šly roky, zazvěření honiteb se radikálně měnilo ve prospěch zvěře černé a sičí. Nastoupila plemena honičů a najednou se ukázalo, že "udělat" psa na naháňky a dosledy této zvěře není až tak jednoduché, a to zřejmě proto, že v českých luzích a hájích takovýto lov nemá dlouhou tradici a i zvolená plemena často nesplnila očekávání pro dané lovy. Chovám a držím lovecké psy již třicet let a někdy před pěti roky jsem se začal ohlížet po nějakém honiči, protože irské teriéry, které společně s jezevčíky používám, jsem shledal méně použitelnými. Znovu jsem oprášil informace o ogarech a po dlouhém rozhodování jsem se pokusil sehnat štěně. To se podařilo až v Polsku, protože do Čech dosud nebyl importován, což jsem tehdy nevěděl. Co se týče proporcí, je to pes pevný, silných kostí a působí dojmem síly a vytrvalosti. Vysoký je 55 - 65 cm a barva je čabraková, to znamená černá s červeným "podpalem", jak říkají poláci. Bílé odznaky jsou normální a nijak psy nediskvalifikují na výstavách. Povaha těchto psů byla a je pro mě největším překvapením. Takovou kombinací oddanosti, učenlivosti, poctivosti v práci, rozhodnosti a klidu jsem opravdu nečekal a proto po dvouletém soužití s těmito psy mohu říci, že Polský Ogar je jedním z nejméně doceněných plemen, s jakými jsem se za třicet let své kynologické činnosti setkal. Je to sice pes od nepaměti lovecký, ale v současné době je chován z velké části též jako společenský. Je to hlavně pro jeho nesporné psychické kvality. V Polsku, kde se samozřejmě nachází centrum chovu tohoto plemene, je podrobován psychologickým testům, které jsou podmínkou pro zařazení do chovu a k práci. Psi jsou poté používáni i na agility nebo v canisterapii a musí proto být prověřeni na velmi kladný vztah k člověku. Poláci své plemeno milují a jsou vděční za každého nového chovatele, který jim pomůže toto plemeno stabilizovat a propagovat, protože v současné době, kdy ogar existuje již několik století, paradoxně čítá na celém světě pouze 400 registrovaných jedinců (Polsko 300, Německo 70). V Čechách mám v naší chovatelské stanici dva jedince importované z Polska a po dvou letech můžu již částečně hodnotit, k čemu vlastně ogary použít. Polský Ogar je především velmi nenáročný. Sice je to honič, ale pokud je na zahradě, nepotřebuje tolik pohybu jako jiní honiči. Srst má krátkou, hustou a neupravuje se. Díky hustotě srsti je též velmi otužilý, tudíž méně náročný na "ubytování". Má velmi rád svou spolubydlící rodinu včetně dětí. K ostatním psům je rezervovaný a k cizím lidem velmi nedůvěřivý. K některým typům lidí si nenajde cestu nikdy. Naprosto spolehlivě hlídá a do svého domova nikoho nepustí. Přesto je to pes klidný a neuvěřitelně vyrovnaný, až by se zdálo, že je líný. Jsem aktivním myslivcem, psy pravidelně cvičím v lese a je až neuvěřitelné, jak se ogar promění, když dorazí do revíru. Tam o lenosti nemůže být ani řeč. Pracuje sice pomalu, ale důkladně a odpovědně. Neustále si ověřuje pána a nikdy se mi neztratil. Má výborný nos a stopu i barvu drží pevně. Pro myslivce je důležité, že srnčí mu jaksi nevoní a dá se snadno odnaučit jeho nahánění. Pro svou uvážlivost je používán na černou a vysokou zvěř. Nehoní ve smečce a nejlépe pracuje v páru. Tak dokážou zastavit i opravdu velkého divočáka, a protože nejdou bezhlavě do kontaktu, málokdy je černá zvěř poraní. Již ve čtyřech měsících úspěšně spolupracoval náš Czart se starší Ochotnou při držení malého divočáka a bylo vidět, jak ho lov těší. Zcela originální je pro ogara hlas. Podle něj dostal i svoje jméno a byl po celé generace šlechtěn. Název ogar totiž nedostal podle jakéhosi chlapáka, ale podle svého hlasu, kterému Poláci říkají "granie". Ogar proto neštěká, ogar "gra". Je to vysoký hlas, který vydává při práci a každý jedinec se ozývá v jiném tónu a individuálním podání. V minulosti si šlechtické dvory dokonce pořizovaly smečky podle hlasu tak, aby vytvářely určitou harmonii. Hlas proto odlišuje ogary od ostatních plemen honičů a je tedy třeba jej dále upevňovat a rozvíjet. Poláci si jeho hlasu opravdu velice cení, o čemž svědčí i různé názvy, jako třeba chovatelská stanice Samograj, nebo jména psů jako Harmonia, Saxofon, Oktawa a další. Naši pejsci jsou sice po většinu času na zahradě, ale pokud je vpustíme do domu, chovají se "slušně" a nejsou s nimi žádné problémy. Je třeba však poznamenat, že to jsou psi poměrně velcí, a v případě držení v bytě budou vyžadovat dostatek pohybu na procházkách. Protože to je málopočetné plemeno, zařazují se do chovu i jedinci s neúplným chrupem a ba i rodokmenem. Vcelku jsou to psi zdraví a snad jen entropium (vchlípení očního víčka) jim občas dělá problémy. V současnosti je však polským klubem upřednostňován takový tělesný typ psů, který zmíněnou chorobu velmi potlačuje (sušší hlava, oči dále od sebe). Není to však vada diskvalifikující jedince z chovu. Na tomto místě musím vyzdvihnout příkladný servis, který mi polští kolegové nezištně poskytují po celou dobu chovu. Kéž by takovéto vztahy panovaly i mezi našimi chovateli loveckých psů! Co říci závěrem? Pro myslivce do lesnatých honiteb je ogar velmi vhodný a nebojím se ho doporučit pro jeho rozvahu, učenlivost a jakousi poctivost při práci. V neposlední řadě je jeho pracovní nasazení v Česku opodstatněno stejnými klimatickými i geografickými podmínkami našich severních sousedů. Pro ostatní též k uvážení pro svou nepřekonatelně milou a klidnou povahu.

Fotogalerie

vychází v 7:46 a zapadá v 15:58 vychází v 14:45 a zapadá v 4:18 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...