V pátek odpoledne se začali pomalu sjíždět účastníci na chatu MS Buková Veselí nad Moravou. Ať už to byly psovodi, rozhodčí, nebo ostatní hosté. Zde také bylo po všechny tři dny hlavní centrum memoriálu. Po malém skromném zahájení proběhlo losování a rozdělení psů do skupin. Byl jim také vysvětlen systém střídání na pracovištích. Někteří odjeli po losu domů, ale většina se zúčastnila společenského večera, který se konal v myslivecké chatě. Zde bylo zajištěno bohaté občerstvení co se jídla i pití týče.
V sobotu ráno nás přivítalo nádherné letní počasí, modrá obloha, nikde ani mráček. Na útulném zrekonstruovaném Bartolomějském náměstí ve Veselí, již od brzkých ranních hodin vyhrávala dechová hudba Stříbrňanka. Dechovka k tomuto kraji neodmyslitelně patří a bylo vidět, že nejednomu posluchači se objevil na tváři blažený úsměv. Startující i rozhodčí obešli průvodem celé náměstí a zakončili ho před tribunou za doprovodu Stříbrňankou hraného marše. Po krátkých zahajovacích projevech, představil vrchní rozhodčí Emil Grossman všech 22 soutěžících, kteří v sobotu ráno stáli na nástupu. Bylo to 19 NKO z České republiky a tři zástupci NKO ze Slovenska. Dále představil celý svůj rozhodcovský sbor, který posuzoval v tomto složení: velké pole - Josef Musil, Vladimír Mráz a Antonín Žižka, malé pole - Jaroslav Konečný a Ivo Entl, vodní disciplíny - Vladimír Hasta a Oldřich Nehyba, barvy - Jan Šmikmátor, Josef Kořínek, Josef Tinka, Jan Nastoupil a František Navrátil, vlečky - Antonín Straňák a Jaroslav Peluha, drobné disciplíny - Jaroslav Hrabal a Radomír Hasta. Zahájení to bylo opravdu slavnostní, jak se sluší a patří na takový významný memoriál. Musím však objektivně podotknout, že jediné co trošku mrzelo, byla poměrně málo početná divácká kulisa. Ale za to pořadatelé samozřejmě nemohou. Poté jsme se všichni rozjeli na jednotlivá stanoviště, kde se začaly zkoušet už samotné disciplíny. Vodní práce probíhaly na prostorné vodní nádrži s dokonale čistou až průzračnou vodou. Rákosové disciplíny se zkoušely na obrovských asi 100 ha porostech rákosu v honitbě MS Moravský Písek, ovšem disponujícím velmi slušným zazvěřením, kde měli všichni psi stejné a velice tvrdé podmínky. Lesní disciplíny měly útočiště ve velmi pěkném, čistém borovém lese LČR Bzenec - Přívoz. Malé pole se odehrávalo za mysliveckým areálem MS Buková. Rozlehlé louky byly přímo předurčené pro dohledávky i vlečku s pernatou zvěří. Velké pole se běželo v okolí města Veselí. Porosty tvořila převážně strniště s nízkými podrůstky nebo řídký ovocný sad se středně vysokou krytinou. Většina psů měla možnost prokázat práci na zvěři již v průběhu společného honu. Ostatní prokázali vystavování i postupování při individuálním hledání. Co bylo však důležité, byl fakt, že všichni psi se dostali do zvěře. Bažantů i zajíců byl opravdu dostatek a rozhodčí si to náležitě pochvalovali. Co jsme si však mohli pochvalovat i my ostatní, byla skutečnost, že rozhodčí vybraní na velké pole, byli vynikající. A ukázali nám, že máme rozhodčí, a to velmi schopné, kteří dovedou velké pole správně a s noblesou posoudit!
Sobotní společenský večer, který se opět konal v areálu MS Buková, se nesl ve velice pěkném duchu. Organizátoři byli více než spokojeni s dosavadním hladkým průběhem soutěže. Rozhodčí byli zase velmi mile potěšeni dostatkem zvěře a převážně výbornými výkony psů. A my ostatní jsme měli také velice pozitivní pocit, že tato vrcholová akce bude ozdobou a oslavou lovecké kynologie a německých krátkosrstých ohařů. Počasí i večer bylo velmi teplé, a tak se není co divit, že se sedělo, debatovalo a zpívalo až do pozdních hodin.
V neděli ráno byli všichni opět připraveni a plně soustředěni na druhý den zápolení. Tak jak to bývá na každém MFV zvykem, tak i na tom letošním v neděli ráno proběhlo detailní představení jednotlivých psů i fen. Byli jsme seznámeni s jejich exteriérem i dosavadními dosaženými pracovními výsledky. Byli nám popsáni jejich předci a zařazení do genealogických linií. Toto měl na starost hlavní poradce chovu KCHNKO Praha, MVDr. Čestmír Šrámek, CSc., který zcela vyčerpávajícím způsobem, ale zároveň velice osobitě a působivě, nám všechny NKO popsal. Sklízel pochvalná slova i potlesk na otevřené scéně.
Neděle se pomaličku dostávala do svého odpoledne a už bylo víceméně jisté, že o vítězi se rozhodne mezi čtyřmi ohaři. Vítězem 64. ročníku Memoriálu Františka Vojtěcha se po velmi těsném boji s počtem 492 bodů v I. ceně stala fenka Basty zo Šurianského kopca, chovatele i majitele Otty Banase ml. ze Slovenska. Také získala pohár za nejlepší práci na poli a titul CACT. Na druhém místě v I. ceně skončil rovněž s počtem 492 bodů chovný pes Hip z Ouhelí, velezkušeného vůdce Vladimíra Dufka z Davle. Bohužel dřívější datum narození odsunulo tohoto vynikajícího psa na druhé místo v pořadí. Tento pes získal cenu za nejlepší práci na vodě a titul res. CACT. Třetí místo v I. ceně obsadila fenka Aida ze Studýnek s počtem 489 bodů, vůdce a majitel Jiří Pospíšil z Věrovan. Pan Pospíšil opět ukázal, že umí své psy na memoriály připravit a úspěšně je taky předvést. Na bramborové umístnění se ziskem 488 bodů taktéž v I. ceně vystoupal pes tmavý bělouš Flik z Dubovských luhov, MUDr. Pavla Pilaře z Bystřice pod Hostýnem. Zopakoval tak svůj velice kvalitní a vyrovnaný výkon z MRK, kde obsadil celkové druhé místo. Nejlepší práci v lese společně i s oceněním za nejlepší barvu, obdržel chovný pes Udan z Cenklova, vůdce Josefa Vrby z Haluzic.
Co říci na závěr, snad jen to, že zdařilý memoriál se velmi dobře a lehce hodnotí. Připravenost ohařů byla více než průměrná, což nás všechny velmi potěšilo. Vyrovnaná výkonnost psů i fen byla jedním z mnoha pozitiv tohoto úspěšného psíčkařského klání. Německý krátkosrstý ohař zde opět ukázal, kde je jeho místo. Ukázal, proč si ho čeští myslivci tolik oblíbili a proč jej preferují před ostatními plemeny. A to je jednoznačně všestranná práce, pro kterou je NKO předurčen a doslova stvořen! Jeho místo je na poli, ve vodě, a také v lese, kde dosahuje vynikajících pracovních výsledků. NKO byl vždy chován jako pes všestranný, a já doufám, že tak bude i nadále. Ne totiž vše, co se dělá na západ od našich hranic, je vždy správné.
Ovšem to, aby byl memoriál kvalitní a úspěšný, ovlivňuje celá řada věcí. V první řadě je to skutečnost, a ta nejdůležitější, že byl na objektivní posouzení psů dostatek zvěře. Další neméně důležitou a nepostradatelnou věcí je výborná organizace a lidé, kteří přípravě a hladkému průběhu soutěže věnovali veškerý svůj volný čas. Také jsou to LČR Bzenec - Přívoz, MS Moravský Písek a MS Buková Veselí nad Moravou, kteří propůjčili své kvalitní honitby, za což jim patří poděkování. Dále Okresnímu mysliveckému spolku Hodonín v čele s panem Mančíkem, za jejich pomoc. Je třeba poděkovat i všem sponzorům, kteří se nějakým způsobem podíleli na uskutečnění tohoto kynologického zápolení. Musíme také jmenovat samotné Město Veselí nad Moravou, které vyšlo vstříc a dalo k dispozici zahajovací prostory i své Technické služby města. Také hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek se velice kladně postavil k této akci, kterou zaštítil a i přispěl sponzorským darem. Dnes již zcela neodmyslitelné zpracování výsledků i tabulek elektronickou formou, také velmi podstatně přispělo k výborné informovanosti diváků i ke zdárnému a rychlému závěrečnému vyhodnocení. Hlavní poděkování však patří dvěma lidem, kteří byli dušemi celého memoriálu, a to Ivo Bébarovi a Richardu Zubatému, bez kterých by tato soutěž nebyla tak úspěšná.
64. ročník MFV je již minulostí a nám nezbývá než si přát, aby ten příští byl přinejmenším tak zdařilý a stal se svátkem německých krátkosrstých ohařů, jako tomu bylo letos.
Jiří STUDÝNKA