Časopis Myslivost

1/2012

Výstavní okénko

2  Vladimíra TICHÁ
Výstavní sezona roku 2011 skončila. Pro někoho byla úspěšná, pro někoho neúspěšná. Někteří majitelé psů jsou rádi, že mají pro zařazení psa nebo fenky do chovu nutnou výstavu za sebou a už do výstavního kruhu nemusí, jiné tato povinnost teprve čeká. Existuje početná kategorie lidí, pro které jsou výstavy psů koníčkem a kteří se nemohou dočkat, až se výstavní kolotoč v roce 2012 zase roztočí.
Čekat nebudou dlouho, protože první velká výstava - Moravská národní výstava psů všech plemen, se koná již 7. a 8. ledna v Brně. Na brněnské výstaviště se přesunula z Olomouce, protože tradiční areál Flory Olomouc prochází rekonstrukcí. Týden po moravské výstavě se koná další z hlediska hodnocení exteriéru velmi prestižní akce. 14. ledna se v pražském TOP hotelu dopoledne představí nejúspěšnější psi výstavní sezony roku 2011. Odpoledne proběhne soutěž určená psům s některým ze šampionátů přiznávaných v České republice a také psům s mezinárodním šampionátem krásy. Tato soutěž mívá velmi slavnostní atmosféru a stejně jako v předchozích letech se bude určitě na co dívat a komu fandit.
Tomu, kdo se přijde na jakoukoliv výstavu psů podívat, nemusí být úplně jasné, co a proč se tam vlastně děje a jaký je systém výstavních tříd a zadávání známek a titulů. Ti zkušenější vědí, že existují pravidla, která jsou zakotvena ve výstavních řádech. Mezinárodní výstavy psů se řídí Výstavním řádem FCI, ostatní u nás pořádané výstavy Výstavním řádem ČMKU. V druhém materiálu došlo k několika změnám a pro majitele psů bude asi jednodušší ty důležité vypsat a vysvětlit, než vystavovatele nutit k tomu, aby listovali v papírech a porovnávali řád, který platí do 31. 12. 2011 s řádem, který vstoupí v platnost 1. 1. 2012. Předem je třeba upozornit, že nelze vše, co se pozměnilo, označit za závažnou změnu. Probíraný řád zaznamenal i řadu spíše formálních úprav, do kterých se promítá logické řazení některých bodů a také to, že je třeba upřesnit v praxi běžné věci, které řád doposud jasně nevysvětloval. Do Výstavního řádu ČMKU se také promítly změny ve Výstavním řádu FCI nebo požadavky, které vyplývají z oběžníků FCI. V následujícím výčtu jsou zařazeny jen ty nejpodstatnější změny a uveden je vždy na článek Výstavního řádu ČMKU, kterého se týkají.
 
Článek 2 - Plánování a organizace výstav – bylo doplněno písmeno g), které říká, že na národních a mezinárodních výstavách budou FCI neuznaná plemena zařazena vždy první výstavní den. Z loveckých psů se to např. týká patterdale teriéra.
Článek 3 - Druhy výstav – doplněna byla výstava klubová speciální. Doposud mohl chovatelský klub pořádat každoročně tři výstavy. Jednalo se o výstavu klubovou, se zadáváním čekatelství šampionátu CAC a titulem Klubový vítěz, výstavu klubovou s čekatelstvím CAC, ale bez zadávání titulu Klubový vítěz a výstavu speciální. Pokud je plemeno členěno do více chovatelských klubů, může mít v roce pouze jednu speciální výstavu. O její pořádání se musí kluby dohodnout. Pokud k tomu nedojde, musí se pravidelně střídat. Uvedené výstavy byly ještě doplněny o možnost sloučit klubovou a speciální výstavu a zadávat na ni oba tituly, tedy jak titul Klubový vítěz, tak titul Vítěz speciální výstavy.
Článek 4 - Výstavní třídy – doplněn byl bod zakazující přeřazování na výstavě psů z jednoho rázu (velikostní, barevný, typ srsti) do rázu jiného. Důvodem byla lidská vypočítavost. Našli se vystavovatelé, kteří poté, co zjistili, jaký má jejich pes v jednom rázu konkurenci, vehementně požadovali přeřazení do rázu, kde konkurence nebyla. Stále platí, že přeřazování psů na výstavě je možné v případě faktické chyby, např. při záměně pohlaví anebo pokud k chybě došlo ze strany pořadatele.
Článek 5 – Klasifikace – rozhodčí má celou řadu možností, jak psa ohodnotit. Všichni asi znají známky velmi nadějný a nadějný u štěňat a dorostenců a známky výborná, velmi dobrá, dobrá nebo dostatečná v ostatních třídách. Za přesně vymezených podmínek, např. v případě, kdy pes vykazuje standardem uvedenou vylučující vadu nebo je agresivní, může být vyloučen z posuzování (diskvalifikován). Pokud není možné využít některou z výše uvedených možností, má rozhodčí právo vyřknout verdikt neposouzen. Právě tady došlo ke změně, která říká, že neposouzen může být pes s trvalými následky po úrazu. Jedná se o velmi důležitou změnu. Našli se i tací, co přivedli na výstavu psa s vyraženými pěti řezáky a dožadovali se na základě veterinárního potvrzení normálního hodnocení skusu, o kterém tvrdili, že přesně odpovídal požadavkům standardu. Podobných příkladů by bylo možné najít daleko víc. Snaha zařadit určitého psa nebo fenku do chovu, či získat kýžený titul, někdy přesahuje normální lidské chápání.
Článek 6 – Tituly - v tomto článku došlo k celé řadě spíše formálních úprav. Jasně se rozdělily tituly zadávané v rámci plemene ve výstavním kruhu a tituly zadávané v závěrečných soutěžích. Připomenout je asi třeba, že se od letošního roku na výstavách s čekatelstvím šampionátu krásy CAJC a CAC, vybírá z konkurence CAJC Nejlepší mladý jedinec plemene, který získává titul BOJ (Best of juniors). Podobné tomu je i u veteránů. Opět pouze na výstavách se zadáváním čekatelství šampionátu se vybírá z výborných 1 z tříd veteránů Nejlepší veterán plemene BOV (Best of veterans). Nově je zařazena povinnost na národních a mezinárodních výstavách vybírat Juniorského vítěze skupiny FCI (J BIG). Do soutěže o něj, postupují všichni jedinci, kteří v dané skupině a svém plemeni obdrželi titul BOJ.
Článek 7 – Soutěže – v tomto případě se jedná o sjednocení názvů. Dříve jsme přemýšleli nad tím, zda je nejlepší nebo nejkrásnější chovatelská skupina a jak to je například se soutěží párů. Od 1. 1. 2012 to bude jednoduché, základní označení je vždy „nejlepší“ (Nejlepší chovatelská skupina, Nejlepší pár psů, Nejlepší štěně, Nejlepší dorostenec atd.). Přijato bylo pravidlo říkající, že tak, jak jsou soutěže uvedeny ve Výstavním řádu, musí probíhat na všech typech výstav. Není tedy možné, aby se klub rozhodl, že u soutěže chovatelských skupin, kde je jasně dáno, že za jednu skupinu mohou nastoupit nejméně tři a maximálně pět jedinců, umožní účast skupině o deseti psech. Vlastní soutěže vypisují i oblastní a krajské výstavy. Mají na to právo. Pokud se ale jedná o soutěž mimo Výstavní řád, nemůže být její výsledek uveden v průkaze původu psa: Je jistě velkou ctí, vyhrát skupinu FCI na oblastní výstavě, ale žádný další efekt to nemá. Pro pořadatele výstav je určitě příjemnou novinkou skutečnost, podle které padá povinnost uvádět pravidla pro vypsané soutěže v propozicích. Soutěže jako takové tam musí být uvedeny, ale není důvod v propozicích přesně popisovat jejich průběh. To patří až do v katalogu výstavy.
Článek 8 – Čekatelství – do Výstavního řádu byla doplněna dvě čekatelství. Je to čekatelství na šampionát ČMKU. Toto čekatelství automaticky obdrží jedinec, který získal na národní výstavě titul Národní vítěz nebo byl na mezinárodní výstavě navržen na čekatelství CACIB. Upozornit je asi třeba, že titul CH ČMKU není vázán na zkoušku z výkonu a že za stejných pravidel jej mohou, mimo FCI neuznaných nebo prozatímně uznaných plemen, získat všechna plemena. Do Výstavního řádu byla doplněna možnost přiznávat titul Klubový šampión. Je hodně chovatelských klubů, které zatím klubový šampionát krásy nebo výkonu nezadávají. Je to velká škoda. Čekatelství bývá vázáno na klubové akce a na nich bývá velká konkurence. Klubové šampionáty jsou chovateli u nás i v zahraničí velmi ceněny.
Článek 9 – Rozhodčí – poměrně obsáhlá pasáž Výstavního řádu se týká práce rozhodčího. Na základě požadavku FCI byla dána rozhodčímu povinnost ujistit se, že posuzovaní psi v kruhu nejsou postaveni „face to face“, tedy obličejovými partiemi proti sobě. Důvod je jednoduchý. Je třeba co nejvíce předcházet případným rvačkám a k těm zvláště u dominantních samců není daleko.
Článek 13 - Povinnosti pořadatele (Výstavního výboru) – i pořadatelé mají Výstavním řádem vymezené povinnosti a i v jejich případě došlo k jednomu velmi důležitému doplnění. Zařazen byl článek o), který přesně říká že: „personál (vedoucí kruhu, zapisovatel, překladatel) nesmí pracovat ve výstavním kruhu, ve kterém by měl být posouzen pes přihlášený na výstavu pod jeho jménem a nesmí předvádět žádného psa ve výstavním kruhu, ve kterém pracuje. „Toto ustanovení možná trochu zamotá hlavu pořadatelům, ale výrazně potěší rozhodčí. Není nic tak problematického, jako když v průběhu posuzování prohlásí vedoucí kruhu: „Teď vám svolá třídu zapisovatelka“ a v zápětí nastoupí se svým psem k posouzení.
 
Výstavní řád není jediným předpisem Českomoravské kynologické unie, ve kterém došlo ke změnám. Upraveny byly i základní směrnice, např. Směrnice po registraci chovatelských stanic nebo Směrnice o označování štěňat. V případě směrnic se ale nejedná o faktické změny. Pouze byly doplněny tak, aby odpovídaly současným požadavkům. Otevřené jsou z hlediska kynologů dva velmi podstatné předpisy. Jedná se o směrnici zabývající se návrhem rozhodčích na národní a mezinárodní výstavy a pak o velmi důležitou směrnici, která by měla upravit možnost Českomoravské kynologické unie rozhodovat o tom, který z nově vznikajících chovatelských klubů má právo vydávat podklady nezbytné pro vystavování průkazů původu a pořádat akce, jejichž výsledky se do průkazů původu zapisují. Dříve jsme si nedovedli představit, že by jedno plemeno bylo vedeno ve více chovatelských klubech. Dnes je situace trochu jiná a snaha založit u jednotlivých plemen další kluby se objevuje stále častěji. Někdy je oprávněná, někdy je motivována snahou dostat se k moci a prosadit pravidla, která možná vyhovují jednotlivci, ale pro plemeno jako celek mohou mít negativní dopad.
Je-li řeč o změnách v kynologických předpisech, nelze nezmínit, že se v dohledné době se nás budou týkat i novely dvou zákonů. Tím prvním je Občanský zákoník, který prošel poslaneckou sněmovnou a který by, po projednání v senátu a schválení presidentem měl platit od roku 2014. zatím je v něm zakotvena změna, která výrazně mění právní postavení zvířat obecně a tedy i psa. Doposud byl pes považován za věc a tak na něj bylo v případě právních sporů pohlíženo. Výjimkou byla záruční doba, která je u zvířat oproti ostatním věcem stanovena na šest týdnů. V návrhu Občanského zákoníku se ze zvířete stává jakýsi kočkopes. Nebude totiž věcí, ale tvorem nadaným smysly. Z etického hlediska je to asi velmi žádoucí, z praktického ale hrozí celá řada nevyjasněných problémů. Druhým zákonem, který se novelizuje, je Zákon na ochranu zvířat proti týrání. Zatím se nezdá, že by v něm došlo k z hlediska chovu psů závažným změnám.
Vladimíra TICHÁ
Snímky Jan Tichý
vychází v 7:40 a zapadá v 16:46 vychází v 9:38 a zapadá v 20:30 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...