Časopis Myslivost

2/2012

SETKÁNÍ S KYNOLOGEM

5  Zdeněk HLAVÁČ
Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí, říkávala již moje babička a měla svatou pravdu. Přišel jsem na sraz účastníků honu asi s patnáctiminutovým zpožděním, ale omluvou mi byla příprava tradičního guláše na poslední leč.
Po nezbytném „vítacím“ rituálu hledám volné místo. Výborně. Zpod stolu vykoukla hnědá hlava fenky strakoše německého krátkosrstého ohaře, pak následovalo představení s jejím pánem, Břetislavem Jelínkem z Věžek u Kroměříže. Došlo mi, že jejich fotografie jsem měl možnost vidět na stránkách mysliveckých časopisů a to v souvislosti s 37. ročníkem Memoriálu Richarda Knolla a 73. ročníku Memoriálu Karla Podhajského. Na obou vrcholných kynologických akcích se Karin umístila v I. ceně, v I. ceně se také umístila na IKP v německém Stuttgartu. Slovo dalo slovo a rozhovor byl tu. Začátek musí být nutně obligátní:
Kdy, v jakém věku, jakým způsobem vás oslovila kynologie?
Pes byl na našem dvoře již od mého dětství, samozřejmě, že nebyl lovecký. Jako adept myslivosti, ještě před nástupem vojenské služby v roce 1971, jsem vlastnil dlouhosrstého jezevčíka. Poté „přišel“ irský setr, to už byl vycvičený pes s podzimními zkouškami, a konečně v roce 1979 první štěně německého krátkosrstého ohaře – Erik z Chropyňské hráze. Dá se říci, že on mi vlastně dodal ten zápal a chuť pracovat se psy, obzvlášť s tímto plemenem. S Erikem jsem absolvoval všechny zkoušky (od ZV po VZ) v I. ceně, pro kvalifikaci na Memoriál Richarda Knolla chybělo štěstíčko a 1 bod – pes se stal náhradníkem pro tuto vrcholovou soutěž. Na základě těchto úspěchů jsem svému příteli připravil hnědáka NKO na podzimní zkoušky (I. cena), za to mi věnoval štěně, s nímž jsem taktéž absolvoval a vyhrál všestranné zkoušky. No, a potom přišlo pět německých krátkosrstých ohařů, kteří rovněž absolvovali všechny typy zkoušek, přitom jsem ještě stačil kamarádům připravit kokršpaněla, velššpringršpaněla a irského setra na podzimní zkoušky.
Tak to je krásná kynologická bilance. Prozraďte, kdy, ve které chvíli rozpoznáte, co v psovi „je“, jak bude zvládat jednotlivé disciplíny zkušebních řádů, jaké zkoušky bude schopen složit?
Již v útlém věku štěněte se dají rozpoznat základní rysy povahy (bázlivost, nebojácnost, klid po různých vzrušivých podnětech). Zhruba v 5. měsíci věku se dá rozpoznat pes, se kterým lze dosáhnout alespoň minimálního úspěchu.
Jste zastáncem rčení, že „myslivec bez psa je jen polovičním myslivcem“?
Samozřejmě, nedovedu si představit myslivost bez psa. Spolupráce psa a člověka v přírodě přináší vždy krásné zážitky a já věřím, že pro oba.
Jaké plemeno, samozřejmě, že neexistuje žádné „univerzální“, byste doporučil začínajícím myslivcům – kynologům?
Každé plemeno má své kouzlo. Proto nejsem schopen doporučovat to které plemeno – vždy totiž záleží na spříznění vůdce a psa.
Co říkáte názoru, že v současné době je v mnoha honitbách obtížné vycvičit lovecky upotřebitelné psy, neboť zde absolutně chybí drobná zvěř. Přesto, podle zákona, v těchto honitbách musí být lovecky upotřebitelní psi – ohaři?
V těchto případech musí sehrát rozhodující roli zápal, obětavost, dobří kamarádi, kteří umožní výcvik v lepších podmínkách, chuť a vůle dojíždět za zvěří třeba i několik desítek kilometrů. I přes tyto peripetie si totiž myslím, že i v honitbách s nízkými stavy drobné zvěře má ohař se všestrannými zkouškami své nezastupitelné místo.
Dá se vyčíslit, kolik času věnujete svým psům denně či týdně?
To se opravdu nedá vyčíslit prostou matematikou. Psům věnuji mnoho času, ale nebylo by to možné bez dobrých kamarádů a rodinného zázemí. Např. příprava na vrcholné soutěže musí probíhat prakticky po celý rok, představuje to spoustu času, odříkání i najetých kilometrů.
Věnujete se kynologii i organizačně?
Již v mladém věku jsem začínal jako kynologický referent MS Troják Věžky. A 30 let jsem členem kynologické komise při OMS Kroměříž, organizačně zajišťuji a pomáhám při přípravě několika typů zkoušek loveckých psů.
Máte chovnou stanici NKO. Dosáhli psi z tohoto chovu nějakých významných úspěchů i pod vedením jiných vůdců?
Ano, mám chovnou stanici „Od Věžeckého potoka“. Společně se synem jsme dosáhli významných úspěchů na vyšších typech zkoušek i na soutěžích.
Jak vidíte budoucnost české myslivecké kynologie? Co byste vzkázal kynologům nováčkům a co naopak zkušeným matadorům – funkcionářům chovatelských klubů, rozhodčím apod.?
Fandím a podporuji mladé a začínající kynology, jsem ochoten každému pomoci. Věřím, že láska ke psům a myslivecké kynologii bude znásobena vždy důslednou a odpovědnou prací těchto lidí. Opravdu, moc jim fandím. Zkušeným vůdcům doporučuji, aby se chovali vždy regulérně a objektivně nahlíželi na posuzování svých svěřenců. Chovatelům ohařů bych přál, aby složitá situace se zvěří nijak negativně neovlivnila jejich činnost a tím i podporu myslivecké kynologii. Rozhodčím mysliveckých zkoušek a soutěží bych přál více snahy o objektivní posuzování psů a nikoliv jejich vůdců.
Jak hodnotíte mysliveckou kynologii v okrese Kroměříž?
Kynologie by měla být na vyšší úrovni. Mohlo by se jí věnovat více mladých myslivců, myslím, že my zkušenější jim můžeme pomoci. Měli bychom se snažit o realizaci některých zkoušek a soutěží, abychom se tak mohli prezentovat v rámci české myslivecké kynologie.
Děkuji za přátelský rozhovor a těším se na shledání na některé kynologické akci nebo společném honu.
Zdeněk HLAVÁČ
vychází v 7:09 a zapadá v 16:19 vychází v 17:10 a zapadá v 7:44 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...