Časopis Myslivost

Říjen / 2018

NA JELENY JAKO VLONI

Myslivost 10/2018, str. 38  Monika Nečasová
Říje už je v plném proudu a my bychom rádi opět přizvali čtenáře k účasti na projektu HLASY JELENŮ. I letos je cílem nasbírat co nejvíce nahrávek jeleního troubení, siččího pískání nebo zvuků, které je připomínají, a pokusit se tak zmapovat výskyt jednotlivých druhů jelenů na našem území. Tento rok máme novinku - s nahrávkami se budete moci zapojit i do soutěže o zajímavé ceny. Mimo jiné i o předplatné časopisu, který právě čtete.
 Pro naprostou většinu z nás není žádným tajemstvím, že v naší přírodě žije kromě jelena evropského (Cervus elaphus) i jeho menší asijský příbuzný sika japonský (Cervus nippon).
V rámci myslivecké literatury bylo jméno jelena siky skloňováno v mnoha oslavných, ale i hanlivých článcích. Sika hraje v naší přírodě viditelně velkou roli a málokomu je lhostejná. V tomto článku se ale chceme soustředit především na jevy, které vzbuzují negativní vášně. Jelen sika je totiž jedním z nejhorších invazních druhů v Evropě. Nejen, že se rychle šíří, ale především je schopen se plodně křížit s původním jelenem evropským. A to navzdory tomu, že se od jelena evropského liší jak velikostí těla, zbarvením, ekologickými nároky, tak i dobou říje či hlasovými projevy v průběhu říje.
Vzniklí potomci jsou schopni páření a tím se neustále promíchává genetický materiál mezi těmito dvěma druhy jelenovitých.
Možné řešení problému komplikuje skutečnost, že rozpoznat křížence od původních druhů je velmi obtížné. Zatím nejspolehlivějším způsobem je molekulární analýza, která je však v praxi pro svou nákladnost nepoužitelná. Na základě morfologických znaků lze často odlišit jen jedince z první generace kříženců, a i tak tato metoda vyžaduje skutečnou expertízu.
Projekt Hlasy jelenů (http://hlasyjelenu.cz) pak testuje třetí možnost, bioakustickou – tedy rozeznávání samců jeleních druhů a jejich kříženců podle jejich říjné vokalizace. Navazuje tím na dvacet let starou Longovu studii z Irska popisující rozdíly mezi troubením jelena evropského, pískáním siky japonského a zvuky, které vydává jejich kříženec. Jelikož jsou jejich říjné hlasy odlišné, je nasnadě pokusit se zjistit, zda jsou tyto odlišnosti hlasů použitelné i v terénu.
Ze zmíněné studie vyplývá, že při křížení dochází i ke změnám v samčích hlasových projevech. Křížence lze poměrně snadno odlišit od rodičovských druhů pomocí fundamentální neboli základní frekvence.
Troubení jelena evropského pozná snad každý. Je to velice hluboký zvuk pohybující se okolo frekvence 174 Hz. Zahrnuje jak velmi čisté, tak i poměrně neharmonické zvuky.
Oproti tomu sika zastupuje v přírodě „mužský tenor“. Siky se v říji ozývají pestrou škálou zvuků, které jsou harmonické a velmi vysoké – základní frekvence se pohybují od 600 do 1200 Hz.
U obou druhů se pak zvuky ještě dozrávají s přibývajícím věkem, ale v rámci druhu se s věkem  až tak nemění. Naopak zcela odlišné zvuky jak frekvenčně, ale i strukturně, lze pozorovat u první generace kříženců. Jejich hlasy jsou někde mezi jelenem evropským a sikou.
U vícenásobných kříženců bude však zřejmě záležet na tom, jaká krev bude u daného jedince převažovat. Někteří již zřejmě nebudou ani svým vzezřením nebo říjnými hlasy od rodičovských druhů rozlišitelní. Lze tedy nejspíše očekávat, že na mnohonásobné prokřížení obou druhů nebude stačit ani bioakustika. Mohla by však být dobře využitelná k identifikaci kříženců v případě několika prvních generací a posloužit tak jako poplašný signál u míst, kde ke křížení dochází a měla by se zde zvýšit myslivecká pozornost.
Za minulý rok jsme nasbírali úctyhodných 75 nahrávek, přičemž více než polovina z nich je od přispěvatelů. Mezi nahrávkami jsme našli i dvě, které jsou podle předběžné analýzy nahrávkami kříženců. Na první rok to věru není vůbec špatné.
Budeme moc rádi, když se myslivci zapojí i do letošního nahrávání a pomohou nám loňský počet navýšit a ideálně ho i překonat. K nahrávání není třeba speciální zařízení. Úplně postačí pořídit zvukovou stopu nebo video pomocí mobilního telefonu, kamery na fotoaparátu apod. Nahrávka by měla být alespoň jednu minutu dlouhá, tak aby zachytila více než dvě zatroubení či zapískání. Hotový záznam můžete nahrát pomocí webového formuláře přímo na našich internetových stránkách (http://hlasyjelenu.cz) nebo ji zaslat na e-mail info@hlasyjelenu.cz.
Možná jste ale vloni nahrávali, jen jste o projektu nevěděli, nebo jste nahrávku zapomněli poslat. To vůbec nevadí! Máme zájem o všechny nahrávky jelenů mladší deseti let, u kterých jste schopni říci alespoň přibližnou polohu, kde byly pořízeny. I s těmito nahrávkami se letos budete moci zúčastnit soutěže.
A jak bude soutěž probíhat? Každý týden od začátku října do konce listopadu se bude losovat jeden výherce. Které ceny lze vyhrát, najdete na našich stránkách. Pokud se nechcete z nějakého důvodu zúčastnit soutěže, ale víte o místu, kde se jeleni vyskytují, a byli byste ochotni nás na takové místo dovést, budeme rádi, když se nám na náš e-mail ozvete.
Předem děkujeme za jakoukoliv spolupráci a „akustickému lovu“ zdar!
Monika NEČASOVÁ
 
Spektrogramy vokalizace jeleních hlasů

jelen-spektrogram.png
jelen spektrogram

sika-spektogram.png
sika spektrogram

hybrid-spektrogram.png
hybrid spektrogram



Mapka, odkud jsme zatím získali nahrávky hlasů
obrazek-6-dosavadni-nahravky.png

vychází v 7:48 a zapadá v 15:58 vychází v 15:42 a zapadá v 6:38 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...