Časopis Myslivost

Myslivecké zábavy 05 / 2009

Čarování starých myslivců, 5. část

Myslivecké zábavy 5/2009, STR. 10  Doc. Dr. J. KOVAŘÍK, CSc.
Čarování starých myslivců, 5. část
Čarování starých myslivců V. Aby zvěř šla k tobě. Dyž žena po porodu s malým umře, a leží přes noc v truhle, vytáhni z tý truhly řebík, a dyž najdeš novou stopu, obrať ji, co je napřed, tím dozadu všech 4 stopy, vpíchni ten řebík do tý stopy, za 1/4 hodiny musí přiběhnout k tobě. Aby na tě zvěř šla, učiň takto. Vezmi ze tří konců brabenišť hlíny a tak všechno dohromady zmíchej to na novou neděli než slunce vyjde a pokuř se tím i zbraň. Pů(j)de na tě sama zvěř. Průba zkušená. Aby zvěř přiběhla každá. Dyž najdeš špendlík na cestě, neber ho do holý ruky; dyž najdeš novou stopu, vpíchni ho do ní, musí přiběhnout spátky. Vem na novou neděli sklenku před východem slunce, když lidi jdou do kostela a celou ji rozbij. Dej pozor, když zase z kostela půjdou, zčerstva zase dohromady dej. Tehdy když budeš stříleti, zvěř sama k tobě běhati bude. Když zvěř k ráně jíti nechce, tedy naškrab mouky se spodu bochníka chleba, vytři ní třikráte brokovnici, pak půjde zvěř k ráně, a dobře stříleti budeš. Aby zvíře stálo a z místa se nehnulo, když je uhlídáš, jdouce po myslivosti. Vezmi vejce od prvničky kuřete a chleba zapomenutého v peci, když se peče, a když se obojí míti budeš, jdi na trh, kup hrnec a ten chléb s tím vejcem dej do toho hrnce a zavaž dobře a dej do nejhorčejší pece, aby to na prach upráhlo, abys měl po třikráte do pece stavěti a potom ten prach dej do nějakého pytlíčka a nos to na hrdle a když jakoukoli zvěř uhlídáš, koukni nejdříve na ten pytlíček a zase na zvíře po třikráte, nejdeť s toho místa nikam, můžeš ho třebas za uši vzíti. Zkušeno jest. Aby zvěř státi zůstala. Vezmi od zelené žluvy sr(d)ce, plíce a jazyk a zašij to všechno do nějakého červeného sukna. Patkou dej ten jazyk do prostředka a plíce nalevo(u) a srdce na srdce, na pravou stranu. Až pů(j)deš do lesa, tehdy na nahé tělo to přivaž, tak všechnu zvěř stavěti budeš.
Aby zvěř stála na místě. Vezmi žabku zelenou a vyloupej jí oči za živa a vlož ji k sobě pod hlavu, žádné tobě zvíře neuteče, co uhlídáš, všechno zastřelíš. Item k témuž. Vezmi z mladé hrdličky krev a pomaž tou krví hlaveň a flastry, co voda ostříkne nebo zem, to všechno zůstane. Zkušeno jest. Aby ti zvíře stálo, až na ně budeš moct střelit. Když šestinedělka umře, vytáhni z trhly 1 hřebík v nohách a pomodli se u ní dle obyčeje a kudy ten den zvíře šlo, strč jej do tý stopy, musí ti stát, až k němu přijdeš a na ně budeš moct střelit. Chceš-li, aby tě zvíře dočkalo, hleď zastřelit dudka, a vytrhni z něho srce a zavrtej si ho do šiftu, tak tě dočká dost blízko, ale to dělej v nový dni. Vezmi vejce od černý slepice, která je na svatýho Bartoloměje (24. srpna) snesený a udělej v něm dírku a dej jej do brabeniště. Nech jej tam 24 dny a napotom je vezmi a najdeš v něm kamínek. Ten dej pod svůj jazyk a již tam musí zvěř stát, neb ji uvidíš. Aby zvěř stála. Po třikráte říkej tato slova. Kristus se narodil, Kristus zrazen byl, Kristus nalezen byl, Kristus byl na kříži. Střežení zvěře. Vezmi od dutka srdce a zadělej je ho lůžka. Tak ta každá zvěř, která odejít chce, nemůže a musí vostat stát. Aby se zvěř tebe neplašila, na Velkej pátek než slunce vyjde, zastřel holuba anebo kuře doma na prahu a ceď tej krve z něho dříve než umře a vytři s ní dobře ručnici vně i zevnitř. Tak se ti nebude zvíře plašiti. Každý rok to čiň. Aby ti zvíře daleko neušlo, tehdy vezmi z umrlčí truhly hřebík a zaraž ho do tý stopy toho zvířete; pak si na něj čekej, tak to dozajista muší přijíti. Aby se k tobě zvíře vrátilo neb cokoliv jiného, liška, zajíc, srnčí, dej pozor, abys to moch dřívej sám uhlídati, než ono tebe, kde stojíš pravou nohou, vyřež ten drn pod ní a obrať ho drnem dolů zas a stůj na něm chvíli, tak se musí to zvíře zas vrátiti k tobě. Zkušeno. Aby se zvíře vrátilo. Když těhotná žena umře a leží přes noc, tak vytáhni ty ten hřebík z tej truhly a když uhlídáš novou stopu zvířete, strč ten hřebík do tej stopy, tak to zvíře zase se vrátí na to místo, můžeš na něj stříleti. - Též tak zlodějovi, kdyby co ukrad, strč ten hřebík do jeho šlápoty, zas se musí vrátiti, kde co ukradne. Item. Též zas vezmi tu jehlu s tou nití, s kterou na umrlým člověku zašívají a tu utni též liskovej proutek jednoroční, obviň tu niť s tou jehlou okolo toho proutku a když uhlídáš novou stopu, píchni ten proutek obvázaný do tej stopy, tak se to zvíře zas vrátí. Aby divoká zvěř ti neublížila. Vezmi lví tuk, pomaž si jím celé tělo a můžeš bezpečně jíti, kam chceš, neboť jakmile divoká zvěř lví tuk ucítí, strachy zalézá v doupata. Jestli-že tedy vlka, neb medvěda potkáš, neutíkej; vždyť také tito lví tuk větří. Aby jelen z lesa k tobě přišel a jiné s sebou přivedl. Vezmi bobrovinu, destiluj ji, až bude z ní olej; tento olej natři na strom v lese, kde myslíš, že jelen nebo laň se zdržuje. Na to vezmi dřívko a tři na něm olej; zapal to s prachem a přilož plamen ke stromu na větev a připrav následující líz: Vezmi moc od ženy a nechej ho státi čtrnácte dní, až hodně zapáchá, dále vezmi sůl a roztlučený hrách. Smíchej toto, potři strom ve výši, aby tam jelen dosáhnouti a z toho lízati mohl. Tu stane se, že nepůjde odtud, a kdyby i zahnán byl, tak přijde opět nazpátek; jestliže pak přijde k jiným jelenům a tito navětří, co lízal, tu budou ho všichni následovati. Před černou zvěří bezpečen býti. Zavěs račí klepeta na krk a nic se ti nestane. Černou zvěř střeliti. Kde černá zvěř se zdržuje, můžeme bukvice, žaludy nebo lískové oříška na tři prsty vysoko na zem položiti, jeden od druhého na dva nebo tři kroky, a věchtem hrachoviny přikrýti, aby je ptáci nesezobali. Nemáme-li po ruce bukvic nebo žaludů, upečeme kuličky z mouky, as tak veliké jako žaludy, oslaďme je medem a položme na krmiště. Zpozorujeme-li, že jsou tam myši, tak dejme tam dřevěné koryto, vložme do něho buď žaludy neb ony kuličky a přikrejme ho hrachovinou. Jak můžeš zajíce navnaditi. Vezmi oškrábaný březový proutek, polož ho několik dní do sleďového rosolu a napíchni na místě, kde zajíci ochozy mají. Když jeden této vnady okusil, přivede více společníků s sebou, tak, že vnadu často obnovovati musíš. Chceš-li, aby všichni zajíci v poli dohromady se sběhli, tak vezmi petržel, Realgaris a hermertin, promíchej tyto věci s barvou mladého zajíce, zadělej to do měchu a polož to na pole; můžeš to také dáti do hrnka a zanes to do lesa pod strom. Jakmile to zajíci zvětří, tu přiběhnou. Velice dobrá rada jest tato: Vezmi smeti z kostela na velký pátek a neber je do holé ruky a nos je při sobě, tehdy každý zajíc v loži vydrží a zvíře k tobě přijde stranou. Probatum jest. Aby mohl zajíce stříleti. Vezmi z remlice materník, nech ho usušit. Dyž budeš chtět jít, udělej z plátna pytlík, dej to do pytlíka močit, pak vem dlouhý prut, tahej to podle sebe, poběhnou za tebou jako slepí. Zajíce štváti. Chceš-li zajíce štváti, aby nikam jinam neběžel než do sítě, tu vezmi piliny a dej je do moče po osm dní máčeti, aby změkly. Na to je vyndej, usuš je, a to učiň dvakráte, neboť čím déle v moči leží, tím jsou lepší. Jestliže pak víš o zajíci, tak postav síť po větru nebo na to místo, kde myslíš, že by nejlépe bylo, vezmi piliny, rozsívej je na řádky a také kolem samého zajíce. Pak vyžeň ho z úkrytu; tento nepoběhne přes piliny, ale mnohem raději do sítě, neboť jest mu zápach z nich protivný. Zajíce lapati. Recipe balšan, prut hormodactilum ten v apatyce najdeš, vezma směšej spolu s zaječí krví a vecpej to do zaječí kůže, zaši to v ní, a postav tu kůži kde chceš a k tomu se zajíci zběhnú ode dvou mil, tak že se budeš mět čemu podiviti. Aby měl štěstí na myslivost. Klokočkové dřevo jest špatné a střemchové, jeřábové, kteréž jest vrbě vyrostlé na hřebíčky k flintám a kdyby to všechno spolu stloukl drobně a kde víš moc zajíců, polož to na to místo na zem, tak se zběhnou k tomu místu zajíci na pul míle. Koroptve vnaditi. Vezmi pšeničného sladu, a smaž to s medem, a zasejpej kdež jsou blízko, - chyť se toho. Kačata lapiti. Když je voda jako do pasu, při kraji rybníka, vbij tam kůl, ať víc nevyhledne než na píď z vody a přibij naň dřívko široké, vezmi potom dobrej kus olova, přivaž k tomu vosidlo za jeden konec a na druhej konec přivaž k té vlasyni udici a nastrč na ni kus plec, to ať plyne na vodě, anebo malú rybku, i položíš to olovo na to prkno a když káče připlyne, a je vzíti chcem anebo pozře, i strhne volovo dolů a potopí se. Jak můžeš divoké husy chytati. Vezmi čemeřici neb Semen cicutae i s kořeny, dej to s ovsem nebo žitem na jeden den do vody a nech to močiti. Když se to stalo, vař vše, a to tak dlouho, až zrní všechnu vodu do sebe vtáhne. Potom polož to na místo, kde se husy zdržují; tyto, jakmile vnadu sezobaly, usnou, jako kdyby vína se napily, a tak můžeš je rukama chytati. Můžeš také toto zrní v síře vařiti, tu zemrou. Chceš-li aby opět oživly, dej jim zavčas dřevěný olej a ihned k sobě přijdou. Toto umění platí také pro ostatní ptactvo, jak krotké, tak i divoké. 3. Máje měsíce, když se kočky honcují, zabi tu kočku a udělej z ní píšťalku: každej jeřábek ti přiletí, však ten den nebývej veselý po západu slunci. Aby řeřábek na kůstku přitáhl. Když ho nejprve zabiješ, tedy mu vytrhni jazyk, a když máš pískati, dej ho pod svůj jazyk, tak tě každej musí přitáhnouti, na to se bezpeč. Když zvěř nechce do sítě. Někdy se stává, když již zvěř k samé síti přijde, že nechce do ní, nýbrž se odrazí a ubíhá pryč; tu můžeme si takto pomoci: Vezmeme síť a protáhneme ji mezi dva duby; pak postavíme ji na místo, kde dříve stála a tu teprve možno lapiti zvěř. Když jsou tenata pokaženy, dej je pod prah u vovčína a přežeň třikrát ovce, opraví se. O VLCÍCH A LIŠKÁCH Jka vlky můžeš shromážditi a je pobiti. Vezmi vlčí materník, usuš jej a když vyjíti chceš, vezmi nový pár bot, dej do vnitř koňský hnůj a natáhni si je; uvaž pod boty materník, polož ho do teplé vody, aby opět nabotnal. Jest nutno, aby materník vyříznut byl, když vlčice se honí. Jdi do lesa, kde vlka jsi viděl, a jak les veliký jest, tak jdi daleko po cestě. Když myslíš, že dosti daleko jsi došel, jdi ihned nazpátek, a když opět na poloviční cestě jsi, jdi rázem na druhou stranu. Když pak opět na první cestu přijdeš, tak přejdi na tuto cestu a jdi naproti právě tak daleko. Opět rázem se obrať; tak povstaly čtyři stezky jako +; po té ukryj se za strom a přijde vlk a musí k tobě jíti. Aby žádný vlk do tvého dvora nepřišel a jakým způsobem vlka neb vlčici z lesa vyženeš. Jestliže vlčí ocas na dvoře zakopeš, žádný vlk se tam neodváží, a kde tento v domě zavěšen jest, tam nejsou žádné mouchy. Chceš-li vlka z lesa vyhnati, tak kup si Mercurium vivum za tři groše, za tolikéž arseniku a vraních ok; tyto věci roztluč na prášek, smíchej to v hrnci s hovězí krví a míchej tím. Dále vezmi sledě (herinka) a vleč jej až k místu, na kterém vlka se chceš zmocniti. Tam polož ho a nalej naň krev; jakmile vlk na stopu přijde, žene se prudce po slanečku, pozří dychtivě krev a zůstane nedaleko mrtvý ležeti. Aby mohl vlka z ručnice zabiti. Když vlka uhlídáš dříve než on tebe, říkej tato slova: Excesu Malchus + Malchus + Oschiar + Papader +. Potom říkej otčenáš. Ten vlk se posadí proti tobě, potom střel. Zkušeno. Proti zkousání vlčímu člověka neb dobytka. Pař se chmelem tím, co můžeš nejstarší míti, anebo vezmi řimbabu a můžeš-li míti hruštičku širokou, ten starý chmel pař, dokud chceš, těmi věcmi, až se zhojíš a někteří oponku, též horkou topenku se smetanou na pospěch přikládají a druzí země vařené po skonných konopí přikládají. Jinak si vezmi routhu a stluč ji s olejem a s selí a udělej flastr a přikládej často na ránu. Jinak vezmi bukvici s kořenem a stluč ji dobře s vínem a na ránu přikládej. Masť bude-li potřebí proti vlku. Vezmi jitrocel ztluč, vydáviž dobře skrze pevný šat na rendlík, vložiž v to ten tuk, což z pálených slanin na obědě zbereš, a přičiň také jarého loje jako vlaský ořech a přepuštěného medu. Rozpustiž to dobře, vydává skrze šat v hrnček neb v pušku a ihned vliješ v to dřevěného oleje a tú mastí člověk i dobytče se zhojí, a chceš-li přimětného koření, pažiž a potom míchaj v mast. Lišky tráviti. Nejprve vnada na lišky takto se dělá a tak ji přivedeš, kde chceš, vezmi sejr, slanici, jeřabiny, smažíž to spolu v novém hrnci, když to dobře usmažíš, přičin medu, pujde ti k té vnadě, třebas 1/2 milej (míle). Item vezmi omich, mochomůrky, z tisu listí, sklo benátské, síry, vápna nehašeného, medu, sádla, loje, kolovratce, chvojky, smíchej to vše spolu, nadělaje kuliček, smaž je se semenem blínovým. Item vezmi nejprve benácké sklo, to stluč, což můžeš nejlépe, též vezmi comihu, mochomurek, to smaž v sádle, potom vezma třeného sejra nadělajíc kulek dej je do toho sejra na dřevěnu mísu, ty kulky v tom třeném sejru válej, točíce mísů sem a tam, až se ty kulky v tom sejru dobře obalí; kdežto kulky když budeš chtíti v tom sejru obalené klásti, naškvař škvarkův, a vundej ty škvarky meti ty kulky, tu kdež budeš klásti, a když k těm kulkám budeš chtíti kulky přiměsti, spal kus vrány, podvaž sobě pod podešvy, zespod noh, a mec onde i onde po několika škvarcích, ať po tobě zbírá. Probatum est. Item vezmi mochomůrek, jak se vidí, osuš je na prkně a nadělej z nich prachu, což můžeš nejdrobněji, též vezmi vomih, jehliček tisových, toho obojího tak mnoho, jako prvního prachu též to dvé usušic stluč na subtily prach, ty tři prachy smíšej spolu a k těm drobet sejra starého přistrouhej, potom vezmi staré sádlo, rozpusť je dobře na rendlíku, a když počne zvírati, vsip ty prachy do toho sádla a smaž, až se zhoustne, jako těsto; potom když vystydne, mažic sobě ruce něčím mastným nadělej z toho kuliček jak lískové vořechy, a když budeš chtíti lišky tráviti, navnadiž je takto: usmaž kousky chleba nadepsané velikosti v starém sáde a jdoucí v příčinách náležitých kladiž ten chléb na ňáké hrudky patrné aneb na sníh, a když spatříš, že jest liška jednú i druhé chléb smažený snědla, kladiž ji na ta místa kamení. Ta když budeš chtíti lišky na jistá místa vnaditi, buď na kapině nebo na sněhu, tehdy sobě k noze uvaž zespod staré slaniny a bude lišce velmi čitedlné, když tak s tejmiž slaninami půjdeš. Mast na lišky. Bílej vytriol neb kamínek a psí sádlo dohromady, s tím mazat železa. Lišky na určitém místě shromážditi. Stáhni kůži s kočky, potři ji medem a peč na ohni. Postříkej ji práškem ze žab, na prášek spálených, které se jmenují "pulci"; přivaž ono potom na provaz a smýkej tím po zemi až k místu, kde lišku míti chceš. Tato následuje stopu tu a může býti lehce chycena. Aneb: Namaž podrážku tučným vepřovým masem, as na píď ztlouští. Dříve to nad ohněm smaž; mimo to házej kudy jdeš, malé kousky pečených jater, a to vepřových, medem pomazaných, a vleč mrtvou kočku; jak před tím uvedeno bylo, házej kousky slanečka, které lišky rychle stopují. Podobně též udělej malé kuličky ze skla na drobno roztlučeného a z rozsekaných rybiček a polož je tam. Kterak lišku neb kunu dostat. Vezmi mladé káče, když se ze skořápky vylíhne, a usuš je a potom na prach je utluč a tím prachem posyp co chceš, cokoliv od toho prachu užiješ, to ti všecko půjde pořád v cestu, až ti k ráně přijde. Zkušeno jest. O PTÁCÍCH Dyž chceš, abys dobře ptáky chytal. Vezmi tříkrálový vody na tři krále do východu slunce. Vykrop tou vodou to místo kde chceš chytat, musíš nahej kropit. Mnoho ptáků na jediný strom shromážditi. Vezmi jmélí, martegon neb silphium, také vlašťovičí sádlo k tomu přidej a pak na jednom stromě zavěs; tu shromáždí se ti na tom stromě ptáci z celého okolí. Mnoho ptáků na jednom místě shromážditi. Vezmi dubové jmélí a bylinu Mordion nebo Silicium, pověs to s vlaštovčím křídlem na strom a musí se všichni ptáci shromážditi, kteří i na míli jsou vzdáleni. Aby ti pták na ruku přilétl. Vezmi bylinu Rimoria a bílý med, pal obé v síře, dej to do hedvábného šátečku a polož ho na svou ruku; tak ti ptáci na ni přilétnou. Vezmi kořen blínovej a stluč ho s kvasnicemi vinnými a semenec vezmi uvařený a usušený, pak vezmi hlíny suchý na záhonu, setři jí, a smíchej s tím semenem a též smíchej drobet obilí, a též vezmi ze štiky žluč a nasypej toho na plac, tak zvíš, co ptákův nachytáš. Prubirováno. Na jinej způsob ptáky chytati. Smíchej semenec žlučí beránkovou a nasypej na plac, tak ptákův dost nachytáš. Ptáky na poli lapati. Když se česnek planý vaří a podle roli rozsejpá, kdež ptáci na obilí škodu dělají, který pták z něho jísti bude, ten se snadně rukama lapati může, nebo po něm snadno zmrtví. Item když ptáče lapíš a chceš ať bude zpívati, dej mu semence kořcového, a toť bude zpívati, ažť jse přetrhne. V čížbu vystříhejž jse tohoto zvláště kusu, aby na zemi nestavěl ptáků vozimných; vystříhej jse toho, jakž počneš v čižbu pěnkavy věšeti; tak aby vždycky věšel. Změníš-li místo, hned nebude zpívati. Item když bude po sv. Bartomolměji, nastruž perníku a sýra starého a jader vlaských vořechlův, vespi do nového hrnce, a vstav do peci nevelmi horky, ať pročichnou, zemni mezi rukama, to čistě, a schovej do čistého hrnce a zacpej čistě, ať nevyvětrá, aneb v žbánku je chovej a dávej jim to celú čížbu do krabek. Item pěnkavám dáti toto: Pohaninu mlenů, proso a mák, lněný semeno, rosu, řepní semeno: to dávej když budeš číhati. Item vezmi semenec, uvaž jej u vodě a oceď jej, potom jej smaž ten semenec na rendlíku v medu, a potom to vysuš čistě zase a dej pěnkavě, když budeš číhati. Když chceš v čížbu opraviti pěnkavu když jest němá, vezmi medu a octa málo, rozetřiž žahavky a vydav vodu z nich a přičiň k tomu vody a medu. A potom jí dej pití jeden den a potom jí dej kozího mléka za dvě hodiny, a bude zpívati, strava její buď semenec a mák. V čížbu takto. Item vezmi mléko kozí, vlož do něho dva petruželové kořeny a jeden kořen zajecovyho lupene, nechejž toho vříti u tichého uhlí, ať nepřehoří, a zbírej pěnky a nedejž kypěti. A když řídky bude, vstav ji k studené vodě, a když prostydne, vymyje pěnkavám růžky, naliž jim toho mléka, nechejž hodinu neb půl druhé nejvíc, a když jse napijí, vymyž zase růžky čistě a li jim čistů vodu zase, a to jim dávej jednou v týdni. JInak v čížbu. Item vezmi semenec s mákem, s kořicí, s konopicí, vařiž to u vodě, a když jse počne pukati, aby to vše smažil s cukrem spolu, a tak vysušiž dobře. A toho na každej den přisýpej jim toho na mák, dokud číháš. Na sv. Jakuba a Filipa. Jdi ráno před sluncem a kdež najdeš kopec červených mravencouv, vstaviž tam nový hrnec s jarým medem a nech ať ti mravenci lezou, a ty vezmi dřevíčko, míšej vždy, ať zahustne mravenčí. Potom zalep jej hlínou a vstav do peci horké, a to kdyžby se uhlí roznítilo, (vsázel) nechejž ať jse tam zpeče. Potom vyjma z peci schovejž dobře, tu kdeby dejm nemohl dojíti, a kdyby pěnkavy vyvěsil ze tmy, hned jim dávej po dvú neb po tří mravencech, každé zvláště tak na jinú stranu, a hned opraví se na hlas, a to jest zkušená věc. Item když máš pěnkavy, takto jich myslivče, chovati máš. Item dávej jim mák s řepným semenem, když číhání přestaneš, celou zimu až do sv. Filipa a Jakuba. A potom dávej jim mák v hořčici, a je v studené míti máš a ve tmě bez much do Matky Boží veliké. A po Matce Boží nechovej jich tak pilně, než časem se s nimi projdi na humence, aťby obvykly k sedání v čas. A pak když chceš sedati, aťby dobře zpívaly a zdrávy byly, tehdy jim vař v kozím mléce semeno, přičině stredu a ten vysuše, daj jim jísti s polovice máku, s polovice hořčici a semence ať bude třetina. A máť zavříti v tom mlíce semeno a tak jim dejž dokudž sedati budeš; takť budou dobry písně míti. Item když mnoho zpívá před sv. jakubem Philipem, aneb v prostě. Takž když uzříš, neb by se vyspívala, takto jí to stroj: Daj ji do klece řeřichy; nebo víc nebude zpívati. Item máje měsíce vystav pěnkavy na déšť, kdyžby na schod měsíce bylo, ať dobře odmoknou; to jest dobře pro křeč; nikdy nelínají. Když oněmí pěnkava. Item na sv. Markytu aby jim dával muškát s jiným pokrmem. Když chceš sobě ptáky opraviti kořením plínovým, stluč s kvasnicemi vinnými, semeno v tom omáčej, pak jej usuš a vezmi zatřené na drobno hlíny, a dej do toho semena, pak dej do toho láku herinkového aneb rybího, smíchej to v hromadu a dej to těm holubům neb ptákům jísti, který ti to jísti budou, ty ti všechny zůstanou. Chceš-li aby ti humence neočarováno. Hlíny ze trojeho panství, a tu hlínu schovej a když chytíš prvné tři ptáky neb spolu neb consequenter, strhni jim hlavičky, a tam kde běhavé vážeš, udělej tři dolečky; do jednoho každého ptáčka i utrhnenou hlavičku vstrč a tou hlínou ze trojeho panství zasypej. Toliko pamatuj, abys napřed hlavičku vstrčil. Aliud. Kozlíček koření, střemchové ratolesti a psinkové spolu svaříž a humence skropíš, jak slunce jde v kolo o po celým humenci. Překážka ptáčníkům. Vem z jeho rohatiny z každý tři troubky a vstrč je na svou tím koncem zhůru, co on měl dolů, nechytí nic a ty budeš dobře lapat. Prubirováno. Item kdo chce číhadlo zkaziti, vezmi kost umrlého člověka a prsti z hrobu, pospi tím humenec, a kost někde zakopej. Item jináče: vezmi žabí kožku a spal ji na prach a vespi toho prachu do vody a tím krop humence i stav; tak je zkazíš. Item česnekem zkropiti je, také je zkazíš. Item močem také je zkazíš. Aby sobě zase opravil. Item když by kdo překazil, vezmi koření svěceného i kadiž humence všudy i stav, a vezmi vosku hromnice svěcené i potřiž votruby u sítí, a tak vopravíš. Když chceš, aby se někomu holubi rozletěli, čiň takto: Hleď zastrčit do holubníka umrlého raka, tak je s tím v brzkým čase zvíš, že přijdou z takového stavení všichni pryč. Jináč. Pakli chceš, aby se ti holubi v stavení drželi, vezmi z beránka svěceného kost a zastrč ji v stavení, tak se ti holubi budou ve stavení držeti. Holuby rukama chytati. Vař kejchavku s pšenicí, až se pšenice spuká, a dej to holubům aneb kačkám jísti, snadě je rukama zlapáš.
vychází v 7:21 a zapadá v 18:10 vychází v 19:15 a zapadá v 8:38 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...