Časopis Myslivost

Listopad / 1999

CHOVÁNÍ NA SPOLEČNÉM LOVU

Ing. Jiří HANÁK
CHOVÁNÍ NA SPOLEČNÉM LOVU
Nastal opět čas společných lovů na drobnou a černou zvěř, čas společných setkání myslivců a mysliveckých přátel.
Již z prvních letošních honů jsem si však odnesl poznatek, že se rozšířil opět kruh těch lovců, kteří příliš nedbají na staré obyčeje a zvyky a dokonce jsou na štíru se slušným mysliveckým chováním. Proto nebude nijak na škodu si principy mysliveckého chování připomenout, zopakovat a upozornit na nejčastější chyby, kterých se někteří lovci dopouštějí. Jedná se nejen o dodržení starých mysliveckých tradic a zvyků, ale zejména o výraz celkové kultury přístupu k lovu, který odlišuje lov od prostého zabíjení. Lov je také vyvrcholením celoroční myslivecké práce a péče o zvěř a je tedy i jakýmsi malým mysliveckým svátkem. Naše adekvátní chování na lovu je odrazem našeho přístupu k myslivosti a i výrazem případného ocenění pozvání i celoroční práce hostitele.

Přijetí pozvání k honu

Bývalo zvykem, že pokud jsme obdrželi písemnou pozvánku na společný hon, rovněž naše potvrzení účasti mělo být písemné. Dnes stačí telefonické potvrzení, které však v každém případě učiníme, jednak ze slušnosti, ale i proto, že hostitel má tak přehled o skutečném počtu účastníků na honu a může předem přizpůsobit organizační záležitosti. Pokud není výslovně na pozvánce uvedeno jinak, pozvánka platí pro jednoho střelce. Pokud budeme mít sebou nestřílející doprovod, je slušné to hostiteli předem oznámit např. z důvodu zajištění dostatečného množství občerstvení apod. Naprosto nezpůsobné je přivést si na hon dalšího nepozvaného střelce. Pokud tak chceme přece jen učinit, musíme se výslovně předem domluvit s hostitelem. I tak si to můžeme dovolit jen v tom případě, že hostitel je náš velmi blízký přítel nebo známý a sami známe lokalitu lovu a víme tedy, že naší žádostí nezpůsobíme hostiteli rozpaky. Ne vždy je možné totiž takové žádosti vyhovět, zejména tam, kde jsou menší leče a větší počet střelců je na úkor bezpečnosti střelby nebo loveckých zážitků ostatních účastníků honu.

Příchod na hon

Na hon přicházíme vždycky včas, přesně podle času na pozvánce. Pokud je místo honu vzdálenější od našeho bydliště, počítáme s časovou rezervou pro případné dopravní komplikace. Nešvarem, který je na hranici pohrdání ostatními účastníky honu, je velmi pozdní příchod. Omluvou není ani vytíženost podnikatele, který ještě po cestě vyřizuje pracovní záležitosti. Výrazem schopného manažera totiž je vše dobře organizačně zvládnout.

Po příchodu na místo srazu se se všemi přítomnými pozdravíme stiskem ruky a neznámým účastníkům se představíme. Jako nově příchozí se představujeme jako první a v tomto případě rovněž jako první podáváme ruku i staršímu myslivci. Dbáme na to, abychom při pozdravu nikoho nevynechali.

Oblečení na hon

Oblečení na hon musí být zásadně myslivecké. Přípustné barvy oblečení jsou pouze zelená, hnědá, případně šedá, avšak vždy na oděvech loveckého střihu. Nevhodné jsou různé pestrobarevné svetry, modré džíny, bundy nebo i firemní střelecké vesty vhodné spíše na střelnici a podobně. Pokrývku hlavy tvoří myslivecký klobouk nebo lovecká čapka. Nevhodné jsou různobarevné střelecké čepice s nápadnými firemními nápisy. V poslední době se zejména v zahraničí rozšiřuje používání různých maskovacích vzorů na vrchním ošacení. Pokud můžeme tolerovat použití těchto látek na oděvech použitých při individuálním lovu, např. na šoulačce, kde může být maskovací vzor naopak i užitečný, z estetických a i z bezpečnostních důvodů jej však nelze připustit na lovy společné.

Zbraň a střelivo

Zbraň volíme podle podmínek honu. V poslední době se opět rozšiřují poloautomatické brokovnice na větší počet nábojů (7), které mají tímto daleko větší kadenci střelby oproti zlamovacím dvojkám nebo kozlicím. Poloautomatickou brokovnici si bereme pouze na hon, kde se očekává větší počet střelců, případně neomezený výřad. Na placeném honu, s omezeným výřadem a omezeným počtem střelců však použijeme klasickou zlamovací zbraň, neboť použití poloautomatické brokovnice by mohlo vypadat příliš lačně a střelbychtivě na úkor ostatních střelců.

Střelivo volíme podle doporučení hostitele. Na kachnu a bažanta nepoužijeme v našich podmínkách brok menší než 3 mm. Použití menšího broku způsobuje více zraněné a později zhaslé a tedy i ztracené zvěře.

Vlastní hon

Pamatujme si, že celé chování na honu má být především myslivecké a má být prostoupeno skromností a disciplinovaností. Proto sledujeme a respektujeme všechny pokyny vedoucího honu, případně závodčích. Nezdržujeme nástup případně další činnosti vlastní hlučnou zábavou nebo neohrabaností, případně nepřipraveností. Pokud by to nezdržovalo ostatní, pak by komicky působila činnost některých lovců, kteří když už se troubí nástup, tak teprve hledají v kufru auta zbraň, náboje nebo holínky. Počínaje nástupem k honu vypínáme mobilní telefon. Zde není asi většího prohřešku jako ten, jestliže v průběhu troubení, uvítání někomu začne zvonit "mobil" a on začne dokonce telefonovat.

Při obstavování leče a zavádění na střelecké stanoviště se chováme tiše, disciplinovaně a plně respektujeme pokyny závodčího. Po přidělení střeleckého místa poděkujeme slovy Lovu zdar!, nebo Děkuji. Stanoviště si nevybíráme ani neměníme, zejména z důvodu vlastní bezpečnosti. Po příchodu na stanoviště se tiše a nenápadně zkontaktujeme se sousedními střelci, abychom věděli kde stojí. Nehlučný příchod zdůrazňuji proto, že jsem v posledních letech zažil i zcela zkažené společné lovy na kachny z divokého chovu nebo černou zvěř jen z důvodu hlučné zábavy hostů i domácích při obstavování leče. Vtipkování a zábava patří k mysliveckým zvykům rovněž, ale až po lovu.

Na stanovišti se chováme obzvláště tiše. Prohlédneme si terén, odhadneme případné spády zvěře a předpokládané směry leče a nenecháme se strhnout k výstřelu ani na kus zvěře, který náhodně vyrazil dříve přímo na nás. Výstřelem můžeme strhnout ostatní zvěř a všem ostatním sobecky celý lov zkazit před tím než jsou všichni připraveni na svých místech. Po zahájení lovu střílíme na zvěř, která míří přímo na nás nebo se pohybuje v koridoru před námi. Neustřelujeme zvěř sousednímu střelci zvláště pokud se nám zdá, že je méně pohotový. Pokud je zvěř v prostoru mezi střelci, potom dává přednost k ráně mladší myslivec staršímu a domácí hostovi. Výrazem slušnosti je i vybídnutí souseda k první ráně.

Pokud se během lovu podává mezi jednotlivými lečemi svačina, pak i zde platí myslivecké chování. K výdeji by se neměli nahrnout všichni, ale přednost by měli mít hosté a starší myslivci, potom mladší lovci a nakonec psovodi, honci a doprovod. Podobně by se mělo přistoupit i k rozdílení zvěřiny po lovu.

Rád bych se zmínil o jednom pravidle, které by mělo platit obecně, ale které se v dnešní komercializované atmosféře často opomíjí a to je všeobecná úcta ke starším myslivcům a to jak na lovu, tak i po něm.

Poslední leč

Neoddělitelnou součástí společného lovu je poslední leč. Je to setkání mysliveckých přátel, kde si mohou probrat, sdělit a vyměnit zážitky z právě proběhlého lovu, ocenit nejúspěšnějšího lovce a případně vyčinit těm, kteří se prohřešili nějakým způsobem proti mysliveckým obyčejům při lovu. Mohou si probrat i životní události od posledních setkání, k jejichž sdělení nebyla během lovu možnost ani vhodná příležitost. Lovci, kteří se dříve neznali, se mohou blíže seznámit. Pro hostitele práce zcela nekončí, i když je již bez vypětí a obav, zda se lov podaří. I společenská část, má-li splnit svůj účel a dobře završit společné setkání, musí respektovat některé drobné zásady. Hostitel by měl blíže seznámit účastníky honu, kteří se dříve neznali, a měl by se postupně věnovat všem hostům. Stoly by měly být v hostinské místnosti sestaveny do tabule, aby všichni mohli sedět u jednoho stolu. Tato nenáročná úprava je často opomíjena na škodu celkové společenské úrovni. V čele tabule by měl sedět hostitel (předseda MS a hospodář) a hlavní hosté, dále kolem tabule ostatní hosté, starší myslivci a postupně ostatní atd. Čestnější místa jsou blíže čela tabule a čelem do místnosti.

Naprosto neodpustitelným činem, který je pohrdáním hostitelem a ostatními lovci, je neúčast lovce na poslední leči. Prostě sbalit se a odjet ihned po honu nelze a takový lovec by se neměl příště na lov zvát.
vychází v 7:31 a zapadá v 17:58 vychází v 23:33 a zapadá v 14:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...