Časopis Myslivost

Listopad / 1999

KONFERENCE O INTRODUKOVANÉ ZVĚŘI

Ing. Jiří MLČOUŠEK
KONFERENCE O INTRODUKOVANÉ ZVĚŘI
Není mnoho příležitostí, kdy se společně sejdou lesníci, myslivci, pracovníci výzkumu, pedagogové vysokoškolského i středoškolského školství s orgány státní správy řízení myslivosti i ochrany životního prostředí, ministerstvem počínaje a okresními úřady konče. Jednou z takových příležitostí bývají již tradiční každoroční akce organizované, nebo se na organizaci podílející, odbornou sekcí myslivosti České lesnické společnosti.
Cyklus konferencí, převážně s mezinárodní účastí, byl odstartován v roce 1993 v Jeseníku na severu Moravy, kde proběhl seminář komorního ladění ale s největší zahraniční účastí, k výročí 80 let kamzíků v Jeseníkách. V následujícím roce, tedy v roce 1994, se uskutečnila konference o černé zvěři v Písku, v roce 1995 konference o zvěři jelení ve Žďáru nad Sázavou a o srnčí zvěři se rokovalo v roce 1996 v Litoměřicích. Konference v příštích dvou letech byly zaměřeny na zvěř mufloní a daňčí. O zvěři mufloní bylo jednáno v roce 1997 v Trutnově a o zvěři daňčí v roce 1998 opět v malebném Písku na jihu Čech. Tuto souvislou řadu odborných mysliveckých konferencí prozatím uzavírá konference, která proběhla ve dnech 20. až 21. srpna 1999 v Dobříši, na téma Introdukovaná spárkatá zvěř.

Celostátní konference Introdukovaná spárkatá zvěř '99 byla garantována Českou lesnickou společností, Lesy České republiky, s.p., Lesním závodem Dobříš, Okresním úřadem Příbram, Lesní a rybniční správou Zbiroh Jeronýma Colloredo-Mannsfelda a Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty Příbram. Akce to byla dvoudenní. První den, který připadl na pátek, byl věnován odborným referátům a v sobotu pak následovala exkurze do obory Aglaia s chovem viržinské a daňčí zvěře. Problematika konference byla tentokrát orientována, jak již její název říká, na introdukované druhy spárkaté zvěře, trvale žijící v České republice. Jednalo se o jelena siku japonského, jelena siku Dybovského, jelence viržinského, který je některými autory nazýván též jelencem běloocasým, losa evropského a kozu bezoárovou. Celkem bylo předneseno pětadvacet odborných referátů, kterým naslouchala více než stovka účastníků konference.

První tři referáty byly zaměřeny jako úvod do problematiky Doc. Ing. Zabloudil, CSc., objasnil a připomněl taxonomii některých druhů spárkaté zvěře, analýzu vývoje početních stavů vybraných druhů spárkaté zvěře přednesl Ing. Řehák, Ph.D a o introdukci a reintrodukci hovořil Prof. Ing. Hromas, CSc. Další část přednášek byla seřazena do bloků dle jednotlivých druhů introdukované zvěře. Do prvního bloku byly zahrnuty referáty zabývající se jelenem sikou a bylo jich celkem osm. O historii tohoto druhu zvěře hovořil Doc. Ing. Wolf, CSc., na jeho referát navázal Ing. Mikeš, který měl své vystoupení zpracováno na téma s názvem Historie a současný stav jelení zvěře sika v okrese Plzeň-sever. O historii a současnosti jelena siky ve východočeském kraji v honitbách státních lesů pojednával společný referát Ing. Luňáčka a Ing. Vláška, přednesený Ing. Vláškem. Ing. Diviš vystoupil s přednáškou spojenou ze tří referátů, na kterých spolupracoval s RNDr. Babičkou, CSc. Jednalo se o tato témata: Výsledky bývalé oblasti chovu jelena siky Bouzovsko; Jak dál v chovu jelena siky a Návrh kategorizace chovů jelena siky japonského v České republice. O historii a současnosti obou zástupců jelena siky u nás, tedy o jelenovi sika japonském a jelenovi sika Dybowského v oboře prezidenta republiky Lány, hovořil Ing. Hamřík. Problematiku zdravotního stavu jelena siky v lokalitě Manětín objasňovalo vystoupení Ing. Havránka, CSc., který svou přednášku zpracoval spolu s Doc. MVDr. Bukovjanem, CSc. Tímto referátem byl zakončen blok zabývající se problematikou jelena siky u nás.

Konference probíhala plynule, bez přestávek, referáty navazovaly jeden na druhý. Dalším blokem přednášek bylo zaměření se na jelence viržinského, nebo též běloocasého. Tento blok zahájil Ota Buršík, předseda odborné sekce myslivosti České lesnické společnosti, který konferenci moderoval od předsednického stolu. Referát s názvem Introdukce jelence běloocasého do Evropy přednesl za Ing. Rakušana, který se konference, coby autor, nemohl zúčastnit. Celkem bylo o jelenci viržinském předneseno šest odborných přednášek. Po odeznění slov Oty Buršíka přednášky Ing. Rakušana se ujal slova Ing. Mařík, který seznámil účastníky se současným stavem jelence viržinského v lesním závodě Dobříš a na něj navázal Luděk Krása se zkušenostmi o oborním chovem v oboře Aglaia. Trio referátů o chovu jelence se zvláštním a líbivým parožím na Dobříšsku uzavřela předběžná zpráva přednesená Dr. Bartošem. Jednalo se o výsledky výzkumu příčin neúspěšné reprodukce jelence viržinského v oblasti Dobříše, na kterém pracoval kolektiv autorů Bartoš, Vaňková, Šustr, Miller, Heroldová, Homolka a Smith. Blok na toto téma uzavřel Jan Niedoba, který hovořil o jelenci viržinském v okrese Prostějov.

Po zakončení odborného bloku zaměřeného na jelence viržinského následovaly dva referáty spojené s reintrodukcí losa evropského. O vývoji populace této u nás z dnešního pohledu nové a málo známé zvěře, hovořil Ing. Kostečka. Životní podmínky a perspektivy losa evropského na území České republiky přednesl ve společném referátu RNDr. Homolky, CSc. a RNDr. Heroldové, CSc., první ze jmenované dvojice. Pak následovaly čtyři příspěvky o koze bezoárové - první přednesl Ing. Mlčoušek O koze bezoárové na Pálavě a druhý, rovněž z pálavského prostředí, Ing. Havránek, CSc. Jednalo se o společný referát s Ing. Řehákem, Ph.D. na téma Populace kozy bezoárové na Pavlovských vrších a její význam pro fytocenózy. Další dvě přednášky o této nepočetné zvěři přednesli J. Řezáč a RNDr. Homolka, CSc. Tyto referáty byly zaměřeny na novou lokalitu, kam byla koza bezoárová z Pavlovských vrchů přemístěna. J. Řezáč hovořil o chovu na lesní správě Česká Lípa a RNDr. Homolka, CSc. přednesl společný referát s RNDr. Heroldovou, CSc., který nesl název Potravní ekologie kozy bezoárové v České republice.

První přednáškový den konference byl zakončen referátem Ing. Hornišera, pojmenovaném Původnost a nepůvodnost spárkaté a jiné zvěře v oblasti Jeseníků a Ing. Mouchy o Introdukované spárkaté zvěři na území CHKO Křivoklátsko.

Přednášková část konference byla tímto ukončena a komise které předsedal Doc. Ing. Robert Wolf, CSc., zpracovala z výsledků referátů a připomínek z pléna následující doporučení a závěry k revalizaci, se kterými se účastníci konference ztotožnili:

Účastníci celostátní konference "Introdukovaná spárkatá zvěř '99" konané v Dobříši ve dnech 20. - 21. 8. 1999 pozorně vyslechli zásadní referáty zveřejněné ve sborníku a ztotožňují se s jejich závěry.

Účastníci konference doporučují státním orgánům a všem zainteresovaným organizacím zejména aby
  • reintrodukovaná a introdukovaná spárkatá zvěř byla považována za žádoucí druhové obohacení naší fauny, pokud jí vyhovuje její stávající životní prostředí,
  • tyto druhy zvěře (sika, viržinská, losí, mufloní, kamzičí, koza bezoárová) byly chovány v takových množstvích a populačních hustotách, která zabezpečí jejich genetickou kvalitu, aniž budou stavy této zvěře působit neúměrné škody zejména na lesních porostech,
  • tyto druhy zvěře byly chovány v odpovídající vysoké kvalitě na základě ověřených chovatelských metod a možností, zejména ve znovuobnovených chovatelských oblastech.


První přednáškový den skončil a pracovníci lesního závodu Dobříš a pracovníci lesní a rybniční správy Zbiroh Jeronýma Colloredo-Mannsfelda připravili oddychový program. Menší část účastníků konference odejela do obory Aglaia pozorovat z kazatelen viržinskou a daňčí zvěř a daleko větší skupina navštívila koncert Svatohorských trubačů z Příbrami. Rozdělení na větší a menší skupinu účastníků konference bylo normálně prozaické. Na kazatelnách v oboře Aglaia bylo podstatně méně místa než v koncertním sále na Dobříšském zámku. Obě skupiny ale byly spokojeny. Jedni měli možnost zhlédnout pasoucí se zvěř o které až dosud pouze slýchali, protože jelenec viržinský není běžnou zvěří, druzí zase byli unešeni akustikou koncertního sálu a uměleckými dojmy zámeckých skladeb v podání žesťových nástrojů. Ještě před zahájením koncertu přednesl ředitel lesní a rybniční správy Zbiroh Ing. Josef Myslivec zdravici sepsanou paní a panem Colloredo-Mannsfeldovými, majiteli zámku a lesní a rybniční správy, účastníkům konference. Sami se konference nemohli zúčastnit a tak svůj vztah ke zvěři a myslivosti projevili alespoň zdravicí. Bylo to milé.

Největší tíha práce spojené s přípravou a zajišťováním takových akcí leží vždy na místních pracovnících a organizátorech. Je slušné za vykonané úsilí poděkovat a proto dík patří zaměstnancům přímo řízeného závodu Lesů České republiky v Dobříši, vedeným ředitelem Ing. Zdeňkem Maříkem a neméně tak i pracovníkům Lesní a rybniční správy Zbiroh Jeronýma Colloredo-Mannsfelda s ředitelem Ing. Josefem Myslivcem. Poděkování samozřejmě patří i Okresnímu úřadu a Okresnímu mysliveckému spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Příbrami. Opomenout se nemohou ani spoluorganizátoři Česká lesnická společnost a její odborná sekce myslivosti s jejím předsedou Otou Buršíkem. Zvláštní poděkování si ale zasluhuje odborný garant celé konference Doc. Ing. Robert Wolf, CSc., který lektoroval všechny přednesené referáty a sestavil sborník. Ten, stejně jako ty z předcházejících akcí, se stane odbornou ozdobou lesnických a mysliveckých knihoven. Za práci spojenou s administrativou si zaslouží dík rovněž tajemník České lesnické společnosti Ing. Karel Svoboda.

Celá akce byla velmi úspěšná a poučná. Co říci na závěr? Konference Introdukovaná spárkatá zvěř '99 skončila, ať žije podobná konference o problematice zvěře v roce 2000!
vychází v 7:20 a zapadá v 18:12 vychází v 18:54 a zapadá v 7:31 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...