Časopis Myslivost

Listopad / 1999

O ztučnění jater u jelenovitých a jeho příčinách

Karel KLUSÁK, Oldřich ŠTĚRBA
O ztučnění jater u jelenovitých a jeho příčinách
V roce 1982 vyšlo ve 12. čísle Folia venatoria naše sdělení o ztučnění na vědecké konferenci v rámci výstavy Agrokomplex v Nitře v roce 1980 (KLUSÁK a spol. 1982). Bylo to zřejmě první sdělení o tomto problému na světě, jak později potvrdili STUBBE & STUBBE (1994). Tehdejší nálezy jsme doložili mikroskopickými snímky, na nichž jsme ukazovali, že jaterní buňky byly infiltrovány tukovými kapénkami různé velikosti a množství. Chemickým vyšetřením bylo zjištěno v jaterní tkáni v tomtéž období pouze 1,5 - 3,5 % tuku v sušině. Prokázali jsme také, že po odeznění říje mizí i tuková infiltrace a jaterní tkáň se vrací k normálu, že tedy ztučnění (steatóza) je reverzibilní. Příčinu ztučnění jsme viděli v tom, že říjní daňci během říje takřka nepřijímají potravu, poněvadž neustále značí a hájí své říjiště a spotřebovávají tuk, který si nashromáždili v podkoží před říjí (v dobrém čase). V pozdějších letech jsme pozorovali několikrát náhlá uhynutí říjných daňků koncem říjného období, která jsme si vysvětlovali naprostým vyčerpáním, poněvadž uhynulé kusy nejevily známky poranění nebo ubití v soubojích. U padlých kusů byla opakovaně zjišťována acidóza (okyselení), která se vyvíjí při zvýšené spotřebě tuků bez současného přívodu sacharidů a při hladovění. Proto bylo doporučováno, u nás i v zahraničí, aby byl v honitbách upraven poměr samců a samic tak, aby nedocházelo k vyčerpání a následným úhynům (ŠTĚRBA & KLUSÁK 1984, FISCHER & ALTEHANS 1994).
V tomto roce měl jeden z autorů (K. Klusák) možnost testovat, zda ke steatóze dochází skutečně vlivem nadměrné zátěže. Pozorování se uskutečnilo v oboře Žďárka, kde jsou chováni daňci bez daněl. U dospělých daňků od čtyř let výše byl sledován průběh říje, tělesné změny a chování. U čtyř ulovených kusů bylo provedeno vnitřní ohledání a mikroskopické vyšetření jater.

Výsledky pozorování

Příznaky říje se projevily převážně na vrcholu říje, tj. v druhé polovině října. Pozorovali jsme, že říjní daňci měli mohutnější obvod krku, zvětšená varlata a typicky zvětšený střapec, jímž neustále potřepávali. Střapec byl zbarven sekretem předkožkových žláz a močí do černa. Podobné zbarvení, které se vyskytuje ve slabinách a na hlavě, se nevytvořilo. Chování: říjní daňci nerochali, neměli svá říjiště a jen ojediněle si dělali hraby. Zůstávali ve věkově smíšené skupině jako v době mimo říji a pásli se, i když s menší intenzitou. Tu a tam docházelo k naznačení soubojů, které měly krátký průběh a spíše hravý ráz. Vyšetřili jsme čtyři daňky, kteří byli uloveni: 17. října - 4 roky, 23. října 4 a 6 roků a 25. října 1997 - 6 roků. Všichni byli v říji, o čemž svědčily shora uvedené tělesné znaky, rozměry varlat (ráží) 9 x 4,5 cm u čtyřletých, 11 x 6 cm u šestiletých a svrasklý močový měchýř. Proti daňkům, kteří jsou po dobu říje s danělami, měli zkoumaní daňci střevní a ledvinový tuk v množství +++ až ++++ (ve čtyřstupňové škále) a byl zachován i podkožní tuk. Bachory byly naplněny z 1/5 - 1/3 normální potravou. Mikroskopickým vyšetřením jater byly u všech čtyř kusů zjištěny infiltrace jaterních buněk (hepatocytů) tukovými kapénkami různé velikosti a množství, které začínají vždy na obvodu jaterního lalůčku a zasahují až do poloviny lalůčků, tedy ztučnění neboli steatóza.

Z předchozího vyplývá, že u dospělých daňků se v příslušné části roku objevují znaky říje i bez přítomnosti daněl. Pohlavní cyklus je závislý na délce světelného dne a je řízen hormonálně přes šišinku (epifýzu), neurosekreční jádra mezimozku a hypofýzu. V rámci této přípravy na rozmnožování se zvětšují varlata v souvislosti se zahájením tvorby spermií, zduřuje předkožka (střapec), kde se zvyšuje sekrece aromatických předkožkových žláz, jejichž sekret barví okolí do černa (tzv. spála). Se zvýšenou hormonální aktivitou souvisí zřejmě jak nápadné zbytnění krku, tak i vznik steatózy v játrech. Organizmus je tak připraven na období vyšší zátěže.

U pozorované skupiny je však zřetelné, že k normálnímu průběhu říje chybí zpětné působení samic. Z vnějších znaků se neobjevuje ani zčernání hlavy a slabin a nevyvíjí se říjné chování: daňci nerochají, neznačí říjiště, netvoří hraby, zůstávají ve věkově smíšeném stádě, pasou se a nestřetávají se v soubojích.

Steatóza se tedy neobjevuje až jako následek vyššího zatížení a stresu v průběhu říje, nýbrž zřejmě patří k základním přípravným krokům při mobilizaci organizmu k vysoké zátěži. Steatoza byla pozorována např. i u vysokobřezích dojnic (ČERNÝ HOLMAN 1988). Není-li pak při vysoké zátěži zajištěn dostatečný přívod sacharidů, mění se postupně reakce krevní plazmy a tkáňových tekutin ze slabě alkalické na kyselou. To znamená okyselení vnitřního prostředí organizmu, porušení homeostázy a znemožnění normálního průběhu biologických reakcí. To má za následek postupný rozvrat organizmu (vnitřní otravu), který pak končí smrtí.
vychází v 7:34 a zapadá v 17:54 vychází v 0:48 a zapadá v 16:13 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...