Časopis Myslivost

Listopad / 1999

Použitelnost kulových ráží

Ing. Jiří KAMLER
Použitelnost kulových ráží
Před otázkou výběru vhodné kulovnice odpovídající ráže stojí každý začínající myslivec a mezi zkušenějšími je vhodnost jednotlivých ráží předmětem častých debat a sporů. Je tomu zejména proto, že pro odstřel spárkaté zvěře můžeme volit širokou paletu ráží lišících se hmotností střel, jejich rychlostí a dopadovou energií. Obecným znakem těchto debat je skutečnost, že každý zpravidla vyzdvihuje tu ráži, kterou sám vlastní a o jejíž účinnosti je přesvědčen a na ostatních hledá hlavně zápory. To může mysliveckému začátečníkovi zkomplikovat jeho rozhodování a proto se ve svém příspěvku pokusím o pokud možno objektivní zhodnocení vhodnosti několika nejrozšířenějších ráží.
Jednou z nejzákladnějších mysliveckých povinností je střelba na obeznanou zvěř, stojící v přiměřené vzdálenosti a použití dostatečně výkonného střeliva, aby nedocházelo ke zbytečnému utrpení zvěře a nakonec i ztrátám zvěřiny. Které střelivo je ale dostatečně výkonné a které ne? To není možné jednoznačně stanovit, protože výsledky při jejich používání se liší případ od případu. Přesto jsou na základě praktických zkušeností doporučovány určité minimální hranice výkonu ráže. U nás se nejčastěji uvádí minimální energie ve 100 metrech pro srnčí 1000 J a pro ostatní zvěř 2000 J.

Na tuto skutečnost pamatují i mnohé zahraniční zákonné normy, které upravují možnost používání zbraní. Naše legislativa je v tomto směru značně pozadu a vyžaduje změnu. Připomeňme si, že u nás se pro odstřel spárkaté zvěře může používat kulovnice se středovým zápalem a délkou nábojnice minimálně 40 mm. Přitom se vůbec nerozlišuje druh zvěře i když rozdíly ve vitalitě mezi např. srnčí a jelení zvěří jsou obrovské. Délka nábojnice má přitom k účinnosti střely jen malý vztah a nevyhovuje už třeba jen proto, že se vyrábí i beznábojnicové střelivo. V této souvislosti je i zajímavé jak je tato problematika upravena v předpisech jiných zemí, jednak proto, že podobné předpisy by měly již brzy platit i u nás a jednak proto, že pokud se někdo chystá na lov v zahraničí, měl by vědět, jaké ráže může a nemůže používat. Pro ilustraci jsem vybral předpisy několika okolních zemí. Zpravidla je zde používání ráží upraveno podle druhu zvěře a rozhoduje především energie střely ve 100 metrech (E 100), popřípadě ráže či hmotnost střely. Vždy jsou uvedeny minimální požadované parametry a to podle jednotlivých druhů zvěře:

Německo: srnčí zvěř E 100 min. 1000 J
ostatní spárkaté E 100 min. 2000 J, minimální ráže 6,5 a pro jelení zvěř ještě min. hmotnost střely 9 g.

Dánsko: srnčí zvěř E 100 min. 800 J, min. hm. střely 3,2 g.
ostatní spárkaté E 100 min. 2700 J při hm. střely min. 9 g, nebo E 100 min. 2000 J při hm. střely min. 10 g.

Lucembursko: srnčí zvěř E 100 min. 980 J
ostatní spárkaté E 100 min. 2200 J a min. ráže 6,5 mm

Rakousko: veškerá spárkatá zvěř min. ráže 5,5, min. délka
nábojnice 40 mm, nesmí se používat okrajový zápal.
zvěř s hm. do 30 kg E 100 min. 1000 J
zvěř s hm. do 80 kg E 100 min. 2000 J
zvěř s hm. nad 80 kg E 100 min. 2500 J

Finsko: srnčí zvěř E 100 min. 800 J a min. hm. střely 3,2 g.
jelení, daňčí, sika a černá zvěř E 100 min. 2000 J při
min. hm. střely 6 g, nebo E 100 min. 2000 J při min.
hm. střely 8 g,
los a medvěd E 100 min. 2700 J při min. hm. střely 9 g,
nebo E 100 min. 2000 J při min. hm. střely 10 g.

Švédsko: srnčí zvěř E 100 min. 800 J a min. hm. střely 3,2 g a od
1.10. do 31.1. je možné použít brokovnici s hromadnou střelou.
ostatní spárkatá E 100 min. 2700 J při min. hm. střely
9 g nebo E 100 min. 2000 J při min. hm. střely 10 g.

Maďarsko: srnčí zvěř E 100 min. 1000 J
ostatní spárkatá E 100 min. 2000 J a min. ráže 6,5 mm (los 7 mm)

Slovinsko: srnčí zvěř E 100 min. 1000 J, ráže min. 5,6, hm.
střely min. 3,2 g.
kamzík a muflon E 100 min. 1471 J, ráže min. 6,2, hm.
střely min. 6,0 g.
jelení, daňčí a černá zvěř E 100 min. 2452 J, ráže
min. 6,9, hm. střely min. 9,7 g.
medvěd E 100 min. 3433 J, ráže min. 7,0, hm. střely min. 11,0 g.

Švýcarsko: existují rozdíly podle jednotlivých kantonů, např.:

Appenzell-Ausserhoden: veškerá spárkatá zvěř min. ráže 7 mm, srnčí je možné střílet broky, na dostřelnou ránu se může použít krátká zbraň.

Solothurn: srnčí zvěř E 100 min. 100 mkg
kamzík E 150 min. 150 mkg
jelení a černá E 200 min. 200 mkg.

V přiložené tabulce, kde uvádím některé hodnoty několika nejběžnějších ráží z produkce firmy Sellier & Bellot, je možné zjistit jaká je kde povolena. Ze srovnání požadavků jednotlivých zemí a hodnot ráží vyplývá, že zpravidla jsou všude vyloučeny na velkou zvěř malé a rychlé ráže, ale např. i u nás dříve velmi oblíbená a rozšířená ráže 9,3 x 72 R, což se jistě nebude líbit jejich zastáncům, kteří budou poukazovat na jejich dostatečnou účinnost. Chtěl bych zdůraznit, že tento můj příspěvek v žádném případě není namířen proti těmto rážím, o jejichž účinnosti jsem se už několikrát přesvědčil, ale chci v něm poukázat zejména na legislativní omezení jejich použití, které v krátké době může platit i u nás.

Zejména začínající myslivci, kteří si kupují svou první a zatím jedinou zbraň, by si měli dobře promyslet výběr vhodné ráže s ohledem na druhy zvěře, které chtějí lovit. Je nepochybné, že ráže jako 223 Rem., 5,6 x 52 R Savage a jim podobné postačí při dobrém zásahu i na silnou zvěř, ale zvěř po nich špatně značí a často nebývá prostřelená, takže málo barví, což může dost zkomplikovat dosled. K jejich nevýhodám patří i fakt, že se odchylují ze směru po zásahu i nepatrné překážky a znehodnocují zvěřinu zejména na vstřelové straně, kde vznikají rozsáhlé podlitiny. Jejich výhodou je příjemná střelba a vynikající balistické vlastnosti, které oceníme při střelbě na větší vzdálenosti.

Na základě výše uvedených skutečností a vlastních zkušeností bych pro naše podmínky doporučoval pro odstřel srnčí zvěře ráže E 100 min. 800 - 1000 J a pro odstřel ostatních druhů spárkaté zvěře E 100 min. 1700 - 2000 J. Takto by mohly vypadat i podmínky v novém zákoně, což by sice vyloučilo z odstřelu zejména jelení zvěře ty nejslabší ráže, ale přitom nepostihlo střední ráže, protože pokud by u nás platily hodnoty jako např. v Maďarsku, znamenalo by to vyloučení všech slabších ráží včetně u nás velmi rozšířené 7 x 57 (R), což by postihlo řadu myslivců. Začínajícím myslivcům bych jako univerzální ráži vhodnou na všechnu naši zvěř doporučil ráže jako 308 Win, 270 Win, 7 x 64 či 7 x 65 R, které mají dostatečnou účinnost vyžadovanou zákony okolních států a přitom nerozbíjejí příliš ani srnčí zvěř.

Závěrem bych chtěl připomenout, že ani ta nejsilnější ráže nám není nic platná pokud přeceňujeme své schopnosti a možnosti našich zbraní a střílíme na zvěř nejisté rány a doporučuji, abychom si před sezónou ověřili nastřelení našich zbraní a tak předešli zbytečnému utrpení zvěře.

Ing. Jiří KAMLER
Ústav myslivosti FLD MZLU v Brně
vychází v 7:31 a zapadá v 17:58 vychází v 23:33 a zapadá v 14:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...