Časopis Myslivost

Prosinec / 2002

IV. mezinárodní sympózium o mufloní zvěři

MVDr. Pavel Forejtek, CSc
IV. mezinárodní sympózium o mufloní zvěři
Ve dnech 10. – 12. října 2002 se v sardinském městě Nuoro konalo IV. Sympózium o mufloní zvěři . Hlavním organizátorem této konference byla univerzita v Sassari, konkrétně Katedra fyziologie, biochemia a buněčných věd společně s Katedrou biologie zvířat. Konference proběhla pod patronací SO.F.I.VET ( Societa Italiana di Fisiologia Veterinaria ) a IUCN/SSC ( Caprinae Specialist Group).
Konference se zúčastnilo 50 odborníků z Francie, Itálie, Kypru, Maďarska, Německa, Španělska a České republiky. Při slavnostním zahájení přivítal účastníky konference prof. Maida - rektor university v Sassari, dále Dr. Demuru-Zida- starosta města Nuoro a také dr. Nicholas Franco - čestný president CIC.

Vlastní jednání sympozia bylo rozděleno do 4 odborných sekcí.

Historie a genetika


Floris, E. a kol. ( Itálie )
: Postavení muflona na Sardinii - autoři v referátu provedli historickou analýzu výskytu muflona na Sardinii, popsali současný stav včetně lokalizace stávajících populací a popsali aktivity, které byly dosud vykonány pro zachování tohoto druhu na Sardiii. Závěrem nastínili společný program vědeckých a terénních pracovišť, jehož cílem je zajištění perspektiv pro tento druh.

Fadda, M.A.( Itálie
) : Prehistorické vyobrazení muflonů v sardinském umění- autorka prezentovala figurky rodu Ovis, nalezené ve vykopávkách z doby bronzové na různých místech Sardinie. Na těchto uměleckých předmětech je možné pozorovat morfologickou shodu se současným muflonem a také některé aspekty prvních chovů ovcí během doby bronzové.

Manca,P. a kol. ( Itálie )
: Kosterní zbytky muflonů ( Ovis gmelini musimon) z nuragické Sardinie - autoři prezentují výsledky vykopávek, dokumentující výskyt muflona na Sardinii v prehistorickém období ( nuragický - období kamenných kopulovitých staveb na Sicilii z neolitu a doby bronzové - pozn. autor). Vysoký stupeň podobnosti s kosterními zbytky ovcí však velmi ztěžuje přesné oddělení muflonů od Ovis aries. Nicméně však odlišení bylo prováděno především na základě charakteristiky rohů: rozdíly v průřezu, stupeň ohýbání a hloubka vinutí rohů. Autoři také popisují nález kosterních zbytků mufloní lebky, která zřejmě sloužila ke kultovním účelům.

Hiendleder, S. ( Německo )
: Vývoj a biodiverzita divokých a domácích ovcí: chromosomální, biochemická a molekulární genetická data - autor konstatuje vysokou variabilitu fenotypu u divokých a domácích ovcí. Dosud používané dělení divokých ovcí podle počtu chromozomů ( muflon 2n=54, urial 2n=58, argali 2n=56, ovce sněžná 2n=52, ovce dall 2n=54, ovce tlustorohá 2n=54 ) nelze použít u všech populací, neboť především na hranicích styku muflona a uriala byli nalezeni jedinci s počtem chromozomů 2n=55-57. Nejnovější molekulárně genetická sledování, založená na analýze mitochondriální DNA jsou velmi exaktní metodou pro poznání vývoje divokých ovcí. Na základě výsledků popisuje autor mezidruhové vztahy v rámci rodu Ovis. Uvádí, že zřejmě urial byl nejprimitivnější formou rodu Ovis a na základě molekulárně genetických sledování uvádí velmi těsnou příbuznost mezi muflonem a ovcí domácí.

Bebbere, D. a kol ( Itálie ):
Genetický polymorfismus mikrosatelitů u sardinských muflonů
- autoři vyšetřili 3 oddělené populace mufloní zvěře a analýzou genomové DNA studovali polymorfismus mikrosatelitů jako významný ukazatel mezipopulačních hladin genetické variability. Výsledky sledování dokladují významné genetické rozdíly mezi třemi sledovanými populacemi.

Pirastru, M. a kol ( Itálie ):
Molekulární srovnání homologního adult β-globinového genu muflonů a jiných druhů čeledi Caprine- autoři na základě genetické analýzy hemoglobinu zjistili, že srovnání sekvencí genů adultního β-globinu u muflonů a ovcí vykazuje velmi úzkou genetickou vazbu těchto druhů.

Ghibellini,A. a kol. ( Itálie ):
Charakteristika mléčných proteinů u muflona- cílem studie bylo přispět analýzou kaseinu, syrovátkových proteinů a hlavních chemických parametrů mléka k řešení problému fylogenetické vazby mezi muflonem a domácí ovcí. Na základě provedených vyšetření lze předpokládat velmi těsnou genetickou příbuznost muflona s domácí ovcí.

Maudet, C.- Dubray, D. ( Francie )
: Srovnání genetické struktury dvou populací korsických muflonů - V rámci regionálního projektu na ochranu a management muflonů na Korsice byla provedena genetická analýza dvou odděleně žijících populací mufloní zvěře na Korsice. Získané výsledky nedávají informace o potencionálně různém původu. Drobné odchylky jsou spíše výsledkem dlouhodobě oddělené existence obou populací.

Palici di Suni, M. a kol. ( Itálie, Kypr ):
Kontrola polymorfismu mitochondriální DNA u středomořských muflonů
- analýzou mitochondriální DNA u kyperských a sardinských muflonů zjistili autoři významnou homogenitu mezi domácí ovcí a sardinským muflonem.

Výsledky vyšetření kyperských muflonů připouštějí možnost existence dvou různých fylogenetických zdrojů.

Management a ochrana


Nahlik, A.- Uloth W. ( Maďarsko, Německo )
:- Význam populační hustoty(density) - může se uplatnit u volně žijících populací - v předcházejících sděleních uváděli autoři vliv density v oborních chovech - zvýšení početních stavů vedlo ke snížení tělesných rozměrů a délky rohů, zvýšení parazitace a snížení plodnosti o 40%. Při sledování volných populací , u kterých se početnost zdvojnásobila, nezjistili autoři pokles tělesné hmotnosti . Zjistili však mírný pokles délky rohů. Zvýšení denzity však může vést ke zvětšení areálu výskytu.

Apollonio, M. ( Itálie ):
Ochrana a management muflona v Itálii- návrh dlouhodobého projektu v oblasti původního výskytu - autor uvádí, že muflon se vyskytuje minimálně ve 33 provinciích z celkem 103 a populační hustota dosahuje až 10-12 ks / 100 ha.Na Sardinii je nutné v návaznosti na ochranu a management muflona zajistit dlouhodobý projekt sledování density, populační dynamiky, dále monitorovat habitaty a studovat genetickou strukturu populací. Je nutné využít příznivý vliv zájmu veřejnosti o tento druh.

Fielitz, U. - Piegert, H.( Německo ):
Satelitní telemetrie u evropské divoké ovce ( Ovis gmelini musimon ) v pohoří Harz- autoři označili 13 zvířat vysilači pro GPS a současně i pro radiogoniometrii. Zjistili, že průměrný areál pohybu je u muflona v této oblasti 741 ha bez ohledu na pohlaví.Samci a samice měly společný domovský okrsek, ale obě pohlaví měla v rámci tohoto území výrazně oddělená tzv. jádrová území.

Homolka, M. a kol.( CZ ):
Pozice muflona v lesních ekosystémech: Perspektivy jeho managementu ve změněných ekonomických podmínkách-
autoři popisují v úvodu důvody zvyšování stavů v 70. a 80. letech, dále analyzují potravní kompetici muflona a ostatních volně žijících býložravců včetně vztahu k lesním stanovištím. V důsledku legislativních změn autoři vyvozují závěr, že ve volných honitbách bude možné chovat muflony pouze za předpokladu, že ostatní velcí býložravci budou výrazně regulování tak, aby nedocházelo k neúnosným škodám.Vzhledem k lovecké atraktivitě muflona bude perspektivní jeho oborní chov, kde není takové riziko konfliktů s lesnickou ekonomikou.

Hadjisterkotis, E.(Kypr):
Některá měření postkraniálních kostí u kyperského muflona (Ovis gmelini ophion )-
Výsledky byly získány na souboru 36 dospělých samců a 34 dospělých samic současného kyperského muflona. Měření byla srovnána s měřeními kosterních zbytků ovcí z neolitických vykopávek, datovaných kolem roku 6000 před Kristem. Moderní muflon je menší ( 17 - 18,4%). U recentních muflonů byly zjištěny významné rozdíly v délce kosti u samců oproti samicím. Nejvýznamnější rozdíly byly zjištěny u obratlů ( 26,0-43,6%). Jako důvod uvádí autor anatomickou závislost na vnitrodruhových bojích.

Koubek, P. a kol. ( CZ ) :
Sametová revoluce- obrat v osudu muflona v České republice -
v úvodu autoři uvádí historický přehled vývoje početních stavů mufloní zvěře v ČR. Se změnami politického systému došlo k preferenci ochrany biodiverzity s cíle snížit počty velkých, volně žijících býložravců a ochránit tak lesní ekosystémy.Výsledky odlovu mufloní zvěře dokladují, že skutečné stavy jsou vyšší ( 20 000 až 22 000 ks ) než uvádí oficiální statistika ( 16 500 ks ). Roční úlovek mufloní zvěře tvoří méně než 4% z celkového počtu spárkaté zvěře přesto, že podíl mufloní zvěře na škodách je 10 - 20 %. Jako řešení uvádí autoři snížení početních stavů volně žijících muflonů a zvýšení počtu muflonů, chovaných v oborách.

Uloth, W.- Cumming, J.-Nahlik, A. ( Německo, USA, Maďarsko ):
Abnormální vývoj rohu- častá postnatální anomálie v populacích mufloní zvěře-
případy vrůstavosti toulců se dle literárních údajů vyskytují v mufloních populacích s frekvencí mezi 5% až více než 90%. Ve sledovaných populacích z Evropy a havajského ostrova Lanai se tato anomálie vyskytovala s frekvencí 4 - 100%.Výskyt vrůstavosti závisí na genetické výbavě populace, může však být vyvolán i konzumací toxických látek ( konzumace aminokyseliny L-mimosin v případě ostrova Lanai).V případě maďarských populací byla zjištěna negativní korelace mezi průměrnou délkou toulce a procentem vrůstavých toulců. Autoři uvádí, že vrůstavost je multifunkční fenomén, závislý jak na genetických vlivech, tak na podmínkách prostředí.

Forejtek, P. ( CZ) :
Mufloni na LZ Židlochovice - nejsilnější světové trofeje -
v příspěvku je popsán původ židlochovické mufloní zvěře, vývoj kvality populace a přehled nejsilnějších trofejí. Detailně jsou prezentovány parametry nejsilnějším trofejí. Vedle vynikající kvality oborní mufloní zvěře je popisována i populace volně žijící mufloní zvěře s nejsilnější trofejí 246,2 CIC. V závěru jsou uvedeny základní prvky managementu mufloní zvěře u LZ Židlochovice

Hadjisterkotis, E. ( Kypr )
: Abnormality ve tvaru rohů a barvě u kyperských muflonů-
jsou uvedeny výsledky 17 let terénních pozorování a měření 162 lebek. Autor popisuje 10 kříženců, chovaných v zajetí, u kterých nebyly pozorovány změny barvy oproti divokým muflonům. Všichni samci měli supracervikální vinutí toulců ( typické pro kyperské muflony - pozn. autor) s vyjímkou 1x vinutí směrem k dolní čelisti a 1x směrem ke krku.Jsou diskutovány další otázky průběhu vinutí toulců a barvy muflonů.

Technologie reprodukce


López-Sebastian, A. a kol. ( Španělsko ):
Reprodukční charakteristika u muflonek ( Ovis gmelini musimon )-
Po dobu 10 let bylo sledováno 40 muflonů , dovezených z Korsiky.Hladiny hormonů byly sledovány radioimunologicky( progestron, prolactin, melatonin ) . Reprodukční aktivita byla dále sledována laparoskopicky a ultrazvukem. Byly také použity metody umělé intrauterinní inseminace a přenosu embryí. Byly zjištěny signifikantní sezónní změny v hodnotách plazmatického progesteronu, které byly znatelně vyšší než u domácích ovcí. U samičích muflončat, která měla v listopadu hmotnost více než 23 kg, byla zjištěna  ovulace již v prvním roce.

Ledda, S. a kol. ( Itálie ):
Problémy a perspektivy použití biotechnologií u muflonů-
autoři se zamýšlí nad možnostmi použití moderních reprodukčních biotechnologií ( přenos oocytu, embryí, nukleární transfer, uchovávání germinální plazmy a embryí ), které by měly v budoucnu podpořit možnosti zachování genetické diversity.

Santiago Moreno, J. a kol. ( Španělsko ) :
Průměr varlat a charakteristika sekrece melatoninu a prolactinu ve vztahu k fotoperiodě u mufloních beranů -
autoři sledovali sezónní změny v sekreci melatoninu ( koreluje sezónní fotoperiodu s reprodukčními funkcemi) a melatoninu s cílem stanovit vztah mezi těmito endokrinními profily a velikostí varlat.Velikost varlat byla největší v září ( 5,2 cm ) a nejmenší v březnu ( 3,2 cm ). Hladiny prolaktinu měly obdobný trend jako délka denního světla. Průměrné noční koncentrace melatoninu byly vyšší při jarní rovnodennosti oproti letnímu slunovratu či podzimní rovnodennosti.

Berlinguer, F. a kol. ( Itálie )
: IVP embryo muflona, získané technikou ovum pick up- autoři v práci popisují získání embryií muflona technikou odběru vajíček ze zralého folikulu.

Gomez Brunet, A. a kol. ( Španělsko): V
liv melatoninových implantátů na reprodukční sezónnost muflonních ovcí -
v práci jsou popsány možnosti ovlivnění říjové aktivity muflonek aplikací melatoninových implantátů.

Zdravotní stav a nemoci


Pintore, A. ( Itálie ):
Blue tongue u sardinských muflonů- předběžné sdělení -
vyšetřením 90 muflonů, 50 jelenů a 15 daňků v letech 2000 až 2002 byly pouze u muflonů zjištěny klinické, patoanatomické, serologické a virologické nálezy, charakteristické pro toto virové onemocnění, zjištěné současně u domácích ovcí.

Sanna, E. - Sanna, M.P. ( Itálie ) :
Plicní adenokarcinom u sardinského muflona -
nádorovité onemocnění, známé jako ovinní pulmonární karcinom ( OPC) bylo autory sdělení nalezeno také u sardinských muflonů.

Corso, S. a kol. ( Itálie ) :
Kopromikroskopické vyšetření tří populací sardinské mufloní zvěře-
vyšetřením terénních vzorků klasickými koproskopickými metodami uvádí autoři především výskyt plícnivky Muellerius capillaris; GIN a kokcidie se vyskytovali v nižším stupni.

Cabras, P.A. a kol. ( Itálie ):
Mufloni v "Ogliastra"- environmentální a sanitární aspekty-
v letech 1998 - 2002 autoři vyšetřili 40 živých muflonů a 6 úhynů. U všech jedinců byli nalezeni endo- a ektoparazité, zajimavější jsou 2 nálezy cenurózy.- Autoři uvádí rizikové faktory chovu muflonů - pytláci, toulaví psi, lesní požáry, antropizace, nakažlivé choroby.

Autoři navrhují komplexní monitoring výskytu muflonů, sledování dynamiky populací, dozor nad lokalitami a kontrola rizikových faktorů, monitorování zdravotního stavu a zajištění managementu a " animal welfare ".

Cargangiu, V. a kol. ( Itálie):
Variace GN, PRL a některých hematologických ukazatelů u muflonek během laktace -
autoři sledovali GH, PRL, glukózu, triglyceridy, celkový cholesterol, celkové bílkoviny, albumin, močovinu, Ca, P, Mg, Fe, Cu , Zn, Na a K v průběhu laktace a popisují získané hodnoty.

Corda, M. a kol.( Itálie) :
Strukturálně- funkční souvislosti hemoglobinu u kyperských muflonů-
v příspěvku je popsána analýza hemoglobinu, získaného z krve kyperských muflonů a jsou uváděna některá specifická zjištění.

Muzzeddu, M. a kol. ( Itálie ) :
Příčiny úhynů u muflonů -
Vyšetřovaní mufloni pocházeli z oblastí, kde se vyskytují společnš s ovcemi a dalšími domácími přežvýkavci. Byla provedena vyšetření na : Visna-Maedi, Brucella sp., Caprine arteritis-encephalitis, Salmonella abortus ovis, Blue Tongue, Coxiella, Chlamydia, Mycoplasma, Lyme disease. Pozitivní nálezy byly získány při vyšetřeních na Blue Tongue, Visna-Maedi a lymskou boreliózu.

Závěr sympózia byl vyplněný terénní exkurzí do lokalit s " původním " výskytem mufloní zvěře v okolí města Nuoro. Mufloni jsou zde předmětem přísné ochrany, území je oplocené a lov není povolený. Překvapením pro účastníky však bylo zcela volné pastvení ovcí v této lokalitě. Přes poměrně nepříznivé počasí se podařilo spatřit jednoho berana a několik muflonek.

Prezentovaný přehled referátů IV. Mezinárodního sympózia o mufloní zvěři je na první pohled možná až příliš odborný. V tematicky velmi široké nabídce referátů však nalezne nové poznatky genetik, veterinář, historik, zoolog, myslivec, lesník i ochránce přírody. Pro každého, kdo chce věcně zasáhnout do diskuse o dalším osudu mufloní zvěře a to jak na Sardinii, Korsice či Kypru, ale především na evropském kontinentu, jsou výsledky nových sledování a pokusů přínosem pro zvýšení odborné úrovně těchto diskusí.

Právě skončené sympózium přineslo mnoho dalších příspěvků k poznání historie rozšíření druhu muflon, na základě výsledků molekulárních genetiků upřesnilo fylogenezi muflona,

dokladovalo možnost použít celou řadu biotechnologií v reprodukci mufloní zvěře, zhodnotilo postavení muflona ve středozemních ostrovních ekosystémech i v podmínkách lesních ekosystémů střední Evropy a také příspěvky ke zdravotnímu stavu mufloní zvěře přinesly zajímavé výsledky. Společným zájmem všech diskutujících bylo přispět k řešení problémů, spojených s další existencí muflona - druhu, který pro některé národy představuje téměř národní symbol, pro jiné atraktivní předmět loveckého zájmu , ale někde také představuje významný problém ochrany životního prostředí ( v případech neodborného managementu , jehož výsledkem je přemnožení zvěře ).

Příjemným zakončením sympózia byla volba místa konání dalšího setkání biologů mufloní zvěře. Mezi navrhovaným Španělskem a Českou republikou byly nakonec vybrány jihomoravské Židlochovice, kde se na podzim roku 2004 bude konat V. mezinárodní sympózium o mufloní zvěři.

Je v zájmu myslivecké a biologické veřejnosti, aby Česká republika vedle prvenství v žebříčku nejsilnějších mufloních trofejí světa dokázala také vysokou odbornou úroveň biologická a myslivecké vědy, aplikovaného výzkumu a terénního managementu mufloní zvěře.

Podrobnější materiály ze VI. Mezinárodního sympózia o mufloní zvěři ( abstrakty ) včetně zatím pouze připravovaného sborníku referátů jsou k dispozici u autora tohoto článku.

Podněty a případný zájem o aktivní účast na V. mezinárodním sympóziu o mufloní zvěři v roce 2004 ( pouze původní práce, jednací řeč angličtina - včetně abstraktů a posterů ) na adrese forejtek.lz4@lesycr.cz.



vychází v 5:09 a zapadá v 21:02 vychází v 21:37 a zapadá v 5:25 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...