Časopis Myslivost

Prosinec / 2002

Náboje s vysokou rychlostí střel nebo střely pomalé?

Ranivost a účinky na zvěřinu  Dr.Ing. Jiří Hanák
Náboje s vysokou rychlostí střel nebo střely pomalé?
Uvedené téma je velmi zajímavé, obsáhlé a je předmětem rozsáhlých mysliveckých debat. Skutečně vyčerpávající podání by překročilo rámec vymezený v našem časopise. Pokusím se formulovat stručně některé hlavní aspekty přístupnou formou.
Ranivost střely je mimo její konstrukce dána i dopadovou energií střely. Čím je větší dopadová energie a čím více energie střela předá cíli, tím dochází k většímu rozrušení cíle. Tím je tedy ranivý účinek větší a způsobení smrti spolehlivější.

Zvýšení energie střely lze dosáhnout dvěma způsoby. Jednak zvýšením hmotnosti střely, což má své limity z důvodů zvětšování rozměrů střely a zhoršování balistických vlastností. Zvyšováním hmotnosti střely se dociluje nárůst energie pouze v lineární, přímo úměrné závislosti.

Druhý způsob navýšení energie střely je zvýšení její rychlosti. Nárůst energie probíhá kvadraticky s nárůstem rychlosti. Tzn., že nárůstu rychlosti o určitou velikost odpovídá zvýšení energie o druhou mocninu nárůstu rychlosti. Jinými slovy i malé zvýšení rychlosti způsobí násobně větší přírůstek energie. Tato cesta zvýšení energie střely je velmi lákavá a mnohdy jediná, proto ji řada konstruktérů střeliva využila.

Stupeň rozrušení cíle je u živých organismů dán i dalšími účinky než pouze velikostí předané energie. Jedná se zejména o šokové a další účinky v působení střely při pronikání organismem z důvodů vzniku a působení dynamických sil, které jsou přímo úměrné rychlosti pronikání střely. Šokový účinek je úměrný výši rychlosti pronikání střely. Čím je rychlost vyšší, tím je i šokový účinek větší. Vyšší šokový účinek se projevuje ochromením mobility a okamžitým zlomením zvěře. U vyšších rychlostí střel se projevuje efekt podobný hydraulickému rázu v potrubí nebo soustavě pro vedení tekutin. Uvádí se, že při dopadové rychlosti nad cca 650 - 700 m/s dochází k hydraulickému rázu i v těle zvěře. Rázová vlna ze střelného kanálu se tělními tekutinami přenáší po celém těle a způsobuje ochrnutí i těch orgánů, které nebyly přímo zasaženy. Tak můžeme pozorovat při vyvrhování zvěře například utržení aorty nebo i laloku plic aniž by srdce nebo plíce byly zasaženy. Rázová vlna vytvoří rozměrnou kavernu kolem střelného kanálu, která je charakteristická rozmělněnou a značně rozrušenou tkání.

Celkově lze konstatovat, že rychlé střely mají vyšší ranivý efekt než střely pomalejší a to i ve srovnání např. dvou nábojů se porovnatelnou velikostí úsťové energie, kde u jednoho je použitá těžká a pomalejší střela a u druhého je docíleno stejné Eo lehkou střelou, ale s vyšší rychlostí.

Tohoto aspektu a tohoto srovnání si všimli někteří konstruktéři již před druhou světovou válkou a někteří z nich se vývoji rychlých nábojů věnovali. Svými výrobky vyvraceli tehdejší všeobecně přijímanou rovnici o účincích střeliva, která zněla: "čím větší kule, tím větší účinek"

Jeden z prvních byl německý geniální konstruktér střeliva E.A. vom Hofe, který objevil souvislost vysoké dopadové rychlosti střely s velikostí ranivých účinků. E.A. vom Hofe spolupracoval s tehdejšími výrobci nábojů a loveckých zbraní. Z původních nábojů vyvinutých E.A. vom Hofem se do zbraní běžně komoruje náboj 7 x 75 R SE vom Hofe. Někteří němečtí konstruktéři střeliva, kteří při vývoji nábojů vycházeli z principu vom Hofe nábojů, jako např. W.Gehman dávali svým nábojům přídomek vom Hofe, např. náboji 7 x 66 SE vom Hofe, který je i dnes osazován do německých a rakouských kulovnic. V roce 1995 uvedla německá firma RWS na trh nový náboj 9,5 x 66 SE vom Hofe k lovu velké a vitální zvěře atd.

Druhým průkopníkem rychlých ráží byl americký konstruktér a obchodník Roy Weatherby, který ve 40. letech 20. století zkonstruoval rovněž velmi rychlé ráže. Jeho ideovým učitelem byl rovněž vom Hofe. První z Weatherbyho nábojů byla 270 Weatherby Magnum. Dnes firma Weatherby nabízí cca 10 různých ráží vhodných k dálkové střelbě nebo k lovu těžké zvěře, které využívají vysokých rychlostí střel. Náboje i kulovnice vyvinuté R.Weatherbym se staly zcela běžnými a jejich používání se rozšiřuje i mimo území USA.

Dnešní situace u nově vyvinutých a uvedených nábojů na trh ukazuje na celkový trend přechodu k nábojům o vyšších rychlostech střel. Jedná se nejen o dnes již velmi rozšířené ráže 7 mm Remington Magnum a 300 Winchester Magnum, vyvinuté počátkem 60. let, ale i o nejnovější ráže evropského původu 6,5 x 65 RWS nebo 30 R Blaser a další, jejichž střely docilují Vo nad 900 a spíše kolem 1000 m/s.

Přechod k vyšším rychlostem má i další důvody, mimo docílení vyšší energie při stejné hmotnosti střely a to balistické hodnoty. Rychlejší střely mají plošší dráhu letu a značně prodlužují praktický účinný dostřel. Lov v afrických a amerických pláních nebo v horách vyžaduje často i střelbu na velké vzdálenosti, proto jsou tyto ráže střelci, na uvedená použití, vyhledávány.

Rychlé střely mají ale i několik úskalí. Především to je extrémně vysoká citlivost na vnější vlivy. Střela při zachycení i o velmi malou překážku podstatně mění svůj směr a stává se naprosto nepřesnou.

U nábojů s rychlými střelami jsou i naprosto jiné nároky na konstrukci střely. A to nejen z důvodů balistických vlastností, ale i z důvodů účinků a chování v těle zvěře. Druh střely je potřeba velmi pečlivě vybrat podle konkrétního účelu použití. Pro většinu loveckých nasazení je, u velmi rychlých ráží, zcela nevhodná klasická poloplášťová střela staré jednoduché konstrukce, která se pod vysokou dopadovou energií extrémně rozkládá a způsobuje devastaci zvěřiny. Z těchto důvodů výrobci nábojů s vyšší rychlostí střel osazují náboje často dvojjadernými střelami nebo střelami novější konstrukce, které důsledně plní požadavky řízeného rozkladu.

Pro doplnění názoru je třeba uvést jedno upozornění.

U nás je nejrozšířenějším zástupcem rychlých ráží náboj 223 Remington a podle zkušeností s použitím právě tohoto náboje se zobecňují poznatky o účincích rychlých ráží. Bohužel tento způsob zobecnění není správný, protože ráž 223 Remington vzhledem k malé střele není typickým představitelem, na které by se účinky rychlé střely daly objektivně demonstrovat a vyváženě hodnotit. Velmi malá střela 223 Rem neumožňuje dokonalejší konstrukci. Nemá potřebnou deformační zónu ve špičce střely a neumožňuje docílení řízeného rozkladu střely. Malá a rychlá střela se po dopadu chová velmi živelně a podle místa zásahu, odporu těla a podobně se téměř vždy příliš rozkládá, způsobuje hematomy a trhavými účinky někdy i rozbíjení zvěřiny. Při průchodu mezižeberním prostorem zase někdy prochází téměř jako celoplášť. Proto rychlé ráže 5,6 mm s malou střelou nelze brát jako objektivní etalononový vzor účinků rychlých střel.

V diskusích se často hodnotí vlastnosti rychlých a pomalých nábojů a různě se srovnávají. Existují zastánci pouze rychlých střel a opačně.

Objektivní a vyvážené porovnání nábojů s rychlými střelami s pomalejšími rážemi je složité. Každá skupina nábojů má své výhody, které druhá nemá. Není bohužel možné, aby jeden náboj měl všechny vlastnosti současně, protože některé jsou i protichůdné.

Je skutečností, že náboje s rychlými střelami nacházejí největší uplatnění při lovu velmi vitální zvěře na větší vzdálenosti zejména v africké savaně. Ostatně motivací pro vývoj prvních nábojů s vysokou rychlostí střel byl lov právě této zvěře.V evropských přírodních podmínkách se často všechny vlastnosti rychlých střel nevyužijí nebo mohou být i na obtíž. Například velká citlivost rychlých střel na vnější vlivy omezuje střelbu v trávě, náchylnost k nebezpečným odrazům jsou komplikací v hustém osídlení, případně se nevyužije možnost dálkové střelby, při lovu evropské zvěře, která je podstatně méně vitální než např. zvěř africká se nevyužijí šokové účinky, cena střeliva je většinou velmi vysoká atd. Mezi reprezentanty nábojů s se střelami i nižší nebo střední rychlostí patří např. klasické náboje 8 x 57 JS (JRS)

Zmiňované ráže 8 mm mají také řadu výhod. Střela o větším průřezu a větší hmotnosti má vyšší hybnost, která se pozitivně projevuje ve vysokém zastavovacím efektu zejména u středně velké evropské zvěře, která po zásahu neodchází a výrazně značí. Střela svým větším průřezem okamžitě po dopadu předává velkou část své energie, což má také pozitivní vliv na zlomení zvěře v ohni apod. Pomalejší rychlost střely umožňuje i střelbu v případě drobné překážky těsně u zvěře. Střely téměř nikdy nepoškodí zvěřinu atd. Náboje s pomalejšími střelami mívají kratší ONV kolem 150 - 160 m. Střelba na vzdálenost cca 150 m je většinou více než dostatečná, i když např. firma Norma uvedla nyní na trh náboj 8 x 57 JS s ONV 200 m(!) takže i tuto ráž lze využít pro střelbu na větší vzdálenost. Pro své převažující velmi dobré vlastnosti zůstává tato ráž stále velmi populární a např. v poslední době v Německu po ní poptávka dokonce silně roste. Mnoho myslivců se k této ráži vrací a řada si ji nově pořizuje.

Osobně používám ráž 7 mm Remington Magnum i 8 x 57 JS. Výhoda ráže 7 mm Rem Mag a stejně tak i ostatních porovnatelné kategorie, je vysoká energie a velmi plochá dráha letu střely. Vynikající účinky se osvědčily při lovu černé a vysoké zvěře, kdy spolehlivě zůstává v ohni a pokud je střelena v pohybu neodchází dále jak cca 30 m. I jelen střelený na zadní komoru, téměř na měkko, odešel pouze cca 80 m, což podle doprovodu by u jiných ráží znamenalo komplikovaný dosled. Proto tato ráž má vyšší stupeň jistoty i při hůře umístěnému zásahu. Při lovu srnčí zvěře se při použití nejlepší optiky posouvá hranice účinného dostřelu snadno k 200 m i více. Při použití střel např. Norma nikdy nedošlo k poškození zvěřiny. Vnitřní orgány jsou tlakovou vlnou vždy značně poškozeny v širším rozsahu, ale jinak je střelný kanál velice kompaktní a výstřel 3-4 cm, někdy i menší. Nestal se zatím žádný případ znehodnocení zvěřiny, protože používám střely, které se v těle srnčí zvěře nestačí plně rozvinout a způsobit trhavé účinky.

Ráž 8 x 57 JS se mi výborně osvědčuje při lovu zvláště zvěře černé a vysoké, na čekané při střelbě na střední vzdálenosti a zejména při naháňkách. U ráže 8 x 57 JS oceňuji vysokou zastavovací schopnost, zejména je-li zvěř v pohybu, kdy zvěř většinou zůstává v ohni, výrazné značení zvěře, silné barvení po zásahu a neznatelnou citlivost při průchodu menšími překážkami, zejména při střelbě v trávě nebo v obilí.

Výběr konkrétní ráže nebo volba z určité skupiny ráží je věcí vždy individuálního posouzení podmínek lovu. Zejména druhu lovené zvěře a terénních a přírodních podmínek honitby. Domnívám se, že je zbytečné a dokonce nevhodné pořizovat ráž s vysokou rychlostí střely tam, kde je střelba prováděna většinou na standardní a u nás obvyklé vzdálenosti a kde je běžná střelba v trávě apod.

Na druhou stranu jiným lovcům, kteří se chystají např. do zahraničí nebo reálné podmínky jejich honitby vyžadují střelbu na skutečně vitální zvěř a na větší vzdálenost, rychlé ráže vřele doporučím.

Závěrem lze poznamenat jedno zobecnění a to, že s výběrem ráže je to jako s výběrem auta. Pokud jezdím pouze po silnicích a dálnicích potom je zbytečné si pořizovat terénní auto, které má na silnici i nevýhody a opačně. Naprosto obecně lze doporučit výběr ráže vždy s přebytkem výkonu.




vychází v 5:14 a zapadá v 20:58 vychází v 23:21 a zapadá v 9:38 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...