Časopis Myslivost

Prosinec / 2002

Několik poznámek k uvádění nového zákona o myslivosti do praxe

Dr. Rudolf Novák
Několik poznámek k uvádění nového zákona o myslivosti do praxe
Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb., jako každý nový zákon, při uvádění do života má své “dětské” problémy. Objektivně je nutno konstatovat, že není doposud odpovídající judikatura. Na druhé straně existuje řada subjektivních názorů na aplikaci jednotlivých ustanovení v praxi.
V poslední době jsem kontaktován myslivci z celé republiky, jak písemně, tak osobně s celou řadou problémů. Dovolím si některé problémy, vznikající při uvádění zákona do praxe, zevšeobecnit.

Velice často se stává, že jak honební společenstva, tak pracovníci Okresních úřadů směšují a snaží se společně posuzovat dva rozdílné právní akty. Ve smyslu ustanovení § 69 zákona je nutno provést dva základní právní kroky:

Je to uvedení do souladu se zákonem honební společenstvo, které bylo uznáno podle předchozí právní úpravy. V praxi to znamená na valné hromadě přijmout nové stanovy a zvolit nový honební výbor. Pro tento právní akt zákon stanoví lhůtu devět měsíců od vydání zákona, tj. do konce března příštího roku. Od 1. 7. se musí příprava a organizace valné hromady řídit ustanoveními zákona č. 449/2001 Sb. Orgánu státní správy, dle mého názoru, nepřísluší, posuzovat právní relevantnost nově přijatých stanov. K tomu je oprávněn jen soud. Na druhé straně by si každý měl uvědomit, že nově přijímané stanovy by měly odpovídat právnímu pořádku ČR. Každá "lidová tvořivost" zakládá na budoucí možné problémy. Vzorových stanov, vytvořených kvalifikovanými právníky, je k dispozici dostatek. Koneckonců každý z nás může, v případě nejasností, kontaktovat právníka, který za svou činnost odpovídá komoře a ručí za svou práci i finančně.

Druhým právním krokem (a nutno říci, že svým způsobem nesouvisejícím s právním krokem předchozím) je uvedení doposud existující honitby do souladu se zákonem. Návrh na uvedení honitby do souladu se zákonem je nutno podat na OkÚ do konce tohoto roku roku, tj. do 31. 12. 2002. Tato lhůta je prekluzivní, tj. nepřekročitelná. Neučiní-li tak dosavadní držitel honitby, honitba zaniká k 31. 3. 2002 se všemi právními důsledky. Podle mého názoru je vhodné podat návrh, když vše nestihneme zařídit, "i s vědomím právních vad". Orgán státní správy by měl žádost zaevidovat a zahájit a současně případně přerušit správní řízení a v rámci správního řízení uložit doplnění podání. Podle mého názoru součástí podání by měly být dohody o hranicích mezi sousedními HS s popisem hranic, z kterého je zřejmé dodržení ust. § 17 zákona. Pochopitelně i údaje o vlastnících honebních pozemků ve formě, kterou si držitel honitby k tomuto účelu pořídí. Důležité je dodržet lhůtu!

Obecně platí, že orgány státní správy mohou činit jen to, co je zákony nařízeno. Tedy je nad rámec zákona, pokud některé OkÚ požadují další doklady, např. čestné prohlášení o umístění mysliveckých zařízení ve vzdálenosti 200 m od hranic sousední honitby či výpisy z KN opatřené kolkem atd. Každý držitel honitby by měl trvat na tom, aby jeho žádost byla řádně zaevidována a aby byl započato správní řízení. Jakékoliv dopisy či sdělení orgánů státní správy, mimo správních rozhodnutí, jsou podle mého názoru právně irelevantní.

Každý, kdo se rozhodl vytvořit novou honitbu či nové honební společenstvo, si musí uvědomit, že musí dodržet to co zákon ukládá, tj. při registraci nového honebního společenstva dodržet především ust. § 20 zákona.

Ustanovení § 32, odst. 4 o přednostním nájmu honitby mysliveckým spolkům se sídlem v místě honitby platí pro honitby v držení organizací spravujících majetek státu (Pozemkový fond a Lesy ČR). Honební společenstva mají naopak ze zákona právní volnost při rozhodování o nájmu honitby. Ustanovení § 32 je žádným způsobem nezavazuje.

Při vstupu obce do honebního společenstva je nutno dodržet ustanovení zákona o obcích, tj. tento právní akt musí být schválen zastupitelstvem obce.

V případě spoluvlastnictví honebních pozemků fyzickými či právnickými osobami jde vždy zpravidla o tzv. bezpodílové vlastnictví ideální části nemovitosti. Podle § 26, odst. 5 se spoluvlastníci musí dohodnout kdo z nich bude vykonávat práva člena honebního společenstva, koneckonců rozhodovat i o přičlenění. Pokud u spoluvlastníků není vůle k jednoznačné dohodě, je možno využít ustanovení § 139 Občanského zákoníku, tj. o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Pokud se jedná o spoluvlastnický podíl obce, mělo by o "hospodaření" s nemovitostí či s podílem na nemovitosti obce rozhodnout zastupitelstvo obce. Osobní názor statutárního zástupce obce, starosty, je bez usnesení zastupitelstva právně irelevantní.

Řada honebních společenstev má, podle předchozí právní úpravy, uznáno několik honiteb. Podle dikce zákona by mělo platit, že jedno honební společenstvo by mělo mít jen jednu honitbu. Zákon sice tento problém jednoznačně neřeší, ale ve všech svých ustanoveních o honitbě honebního společenstva hovoří jen v jednotném čísle. Aby se předešlo možným problémům, jsem toho názoru, že by tato dikce zákona měla být dodržena. Technicky je tento problém řešitelný zcela jednoduše.

Věřím, že výše uvedených několik poznámek, které vyplynuly z diskusí a korespondence přispějí k lepší orientaci v problémech, které nový zákon o myslivosti přinesl. Na druhé straně věřím, že nejenom já, ale i další členové MR a zaměstnanci ČMMJ budou ochotni a schopni vyjít všem členům ČMMJ vstříc a diskutovat problémy, které s realizací nového zákona do praxe vznikají.



vychází v 5:09 a zapadá v 21:02 vychází v 21:37 a zapadá v 5:25 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...