Časopis Myslivost

Srpen / 2002

Úpravy biotopu ve vztahu k vlastníkům půdy

Josef Odehnal
Úpravy biotopu ve vztahu k vlastníkům půdy
V předcházejících číslech Myslivosti vyšla série článků o zkušenosti s chovem koroptví v oblasti Milešína na Žďársku. Jelikož zkušenosti místních myslivců zaujaly více čtenářů, a protože jedním z hlavních úkolů je úprava přirozeného životního prostředí pro koroptve, dovoluji si poznamenat několik rad a ověřených přístupů. Pro práci s vlastníky a uživateli pozemků při tvorbě sítě pruhových potravních políček, dočasných a trvalých remízků, biopásů a úhorů lze použít tohoto modelu.
1) Pozemky ve vlastnictví osoby vykonávající právo myslivosti

a) vlastník - myslivec na svých pozemcích provede úpravy ve vlastní režii

b) na pozemcích vlastníka - myslivce, které jsou v nájmu, nechá vlastník zřídit úpravy. Tyto pak obhospodařuje ve své režii, přičemž zábor na tyto úpravy bude odečten zemědělci z nájmu

c) předešlé body platí v případě, že se jedná o ucelenou majetkovou držbu. Jestliže jsou pozemky vlastníka - myslivce začleněny ve velkolánech, výpovědí z nájmu současnému uživateli právo užívání převést na vlastníka - myslivce. Pozemky se poté vydávají a to buď:

- v historických majetkových hranicích nebo

- jako tzv. náhradní plnění, tj. výdej jiných pozemků, jak historicky majetkových, shodné však s bonitou, kulturou a výměrou majetku vypovídatele nájmu. V původních majetkových hranicích je snaha vydávat pouze větší přístupné polní celky. Ostatní (a tedy většina) výdejů se proto uskutečňuje formou náhradního plnění.

Tyto dva výše uvedené druhy výdejů je pak po dohodě vhodné uspořádat tak, aby se jednalo o pruhy o šíři min. 3 m, lépe však 6 m a více, podél polních cest, vodotečí, stávajících mezí a na těchto pruzích zavést v režii myslivce síť úprav biotopů. Trvalé remízky zřizujeme však pouze tam, kde se jedná o historický majetek vlastní, nebo kde k tomu dá vlastník pozemku souhlas.

2) Cizí pozemky ve vlastnictví fyzických osob nebo pozemky obecní lze:


a) dlouhodobě pronajmout a poté myslivecky obhospodařovat podle bodů 1. a, b, c

b) nebo přesvědčit obecní úřad o nutnosti úprav biotopu pro volně žijící živočichy v katastru působnosti obce tak, aby sama obec úpravy zavedla a na své náklady udržovala - v rámci realizace tvorby ÚSES.

c) působit na znovuobnovení sítě historických polních cest, většinou ve vlastnictví obcí. Zvýší se tím současně obslužnost pro okolní zemědělsky obhospodařované pozemky. Okraje polních cest porostlé bylinnou vegetací plní funkci biopásů a lze je též po dohodě osázet stromořadím dřevin pro zvěř prospěšných (ovocné stromy, jírovce, duby atd.).

Ve vztahu k zemědělcům, kteří obhospodařují přilehlé pozemky je důležité jim vysvětlit, že pruhové úpravy je neomezují ani vlastnicky, ani co se týče technologie obhospodařování. Směsi rostlin vyseté na pruzích jsou tvořeny kulturními druhy, nedochází tak k zaplevelování polí sousedů a to také proto, že políčka jsou pravidelně obhospodařovaná, i když mimo běžné agrotechnické lhůty.

Stát má dnes zájem na útlumu zemědělské výroby. Proto by bylo do blízké budoucnosti dobré přesvědčovat vlastníky půdy k zavedení takových forem útlumu zemědělské výroby, která by byla zdrojem zaměstnání zemědělců (obhospodařování políček) a přitom by intenzivně sloužila volně žijícím živočichům kulturní stepi. Dnešní dotační politika státu tomu zatím nepomáhá, ale při dobré spolupráci myslivců se státními orgány a organizacemi lze dosáhnout i na dotační tituly, které současně slouží ke zvyšování atraktivnosti a úživnosti honiteb.

Celkový rozsah potřebných úprav biotopů, aby byl zajištěn výrazný nárůst úživnosti honitby lze podle našich zkušeností stanovit mezi 3-5 ha pruhových úprav na 100 ha honitby. Samozřejmě platí, že čím více, tím lépe. Pruhová potravní políčka při citlivém vložení do krajiny slouží zvěři jako kryt a zásobárna potravy. K výraznému celoplošnému zvýšení úživnosti honitby dojde již při obhospodařování 2 ha pruhových potravních políček na každých 100 ha honební plochy. Výměru 1 ha má pruhové potravní políčko široké 6 m a dlouhé 1670 m. Pro jejich umístění využíváme z pohledu zemědělců málo úrodné okraje lánů. Pruhová políčka přitom nebrání zemědělcům v souvislém obhospodařování pozemků

Stojí za to zabývat se i touto myšlenkou: Jaký by byl přínos pro přírodu (volně žijící živočichy) a myslivost, kdyby každý myslivec, pokud je vlastník půdy, daroval zvěři část svých pozemků?



vychází v 7:34 a zapadá v 17:54 vychází v 0:48 a zapadá v 16:13 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...