Časopis Myslivost

Březen / 2004

Krása revolverových opakovaček

Mgr. Jan ŠACH
V minulých číslech časopisu jsme naše čtenáře upozornili na některé exponáty ze sbírek Vojenského historického ústavu, které jsou součástí reprezentativní výstavy Krása loveckých zbraní. Expozice, která bude v pražském Clam-Gallasově paláci otevřena ještě do konce března 2004, seznamuje návštěvníky také s odvěkou snahou nejlepších světových puškařů o zvýšení palebné rychlosti a vytvoření co nejkvalitnější lovecké opakovačky.
V prvních staletích své existence mezi palnými zbraněmi naprosto převažovaly jednoranné předovky, které se nabíjely velice zdlouhavě a jejichž zásadním nedostatkem byla nízká rychlost palby. Nejstarším pokusem o řešení tohoto problému byly tzv. varhanové pušky, zbraně s větším počtem postupně odpalovaných hlavní. Takové zbraně však byly velice těžké a použít je bylo možné pouze ke střelbě z pevného stanoviště. Přenosnou a pro lov vhodnou vícerannou ruční zbraní se staly teprve revolverové pušky, zbraně s jedinou hlavní a otočným válcem s větším počtem nábojových komor.

Nejstarší revolverové pušky pocházejí z 16. století a nejčastěji jsou vybaveny raným křesadlovým zámkem, u něhož ocílka a kryt pánvičky tvoří ještě dvě samostatné součástky. Křesadlové opakovačky z konce 16. a počátku 17. století mají většinou osmikomorový nebo šestikomorový otočný válec. Zatímco u obdobných zbraní s méně praktickým doutnákovým zámkem bylo nutné před každým výstřelem ručně odsunout kryt pánvičky, u křesadlových opakovaček byl kryt pánvičky odsunut automaticky pohybem kohoutu při výstřelu. U předem nabité zbraně tak stačilo po každém výstřelu pouze natáhnou kohout a otočit válec a zbraň byla během krátkého okamžiku znovu připravena ke střelbě. Během minuty tak bylo možné vystřelit 6 až 8 mířených ran.

Do tohoto nejstaršího období revolverových zbraní patří i neznačená a nedatovaná puška ze sbírek Vojenského historického ústavu. Zbraň středoevropské provenience z konce 16. století je opatřena ručně otáčeným válcem s osmi komorami, přičemž každá komora má vlastní čtvercovou pánvičku s mosazným krytem. Odpružená ocílka se při úderu křesacího kamene pohybuje dopředu a automaticky odsune kryt pánvičky horní komory. Na zadní části hlavně je pružinová západka zachycující válec ve správné poloze. Pažba této nádherné zbraně je zdobena intarziemi ryté kosti a perleti s motivy mořských příšer, mořských panen, zajíců apod. Puška má ráži 12 mm, délku 930 mm a hmotnost 3 100 gramů.

Revolverové zbraně s kolečkovým zámkem se ve světových sbírkách vyskytují jen v malém počtu. Tento typ zámku byl ve své době sice progresivní, ale pro revolverové zbraně naprosto nevhodný. Každá komora nemohla mít vlastní kolečkový zámek, takže před každým výstřelem bylo nutné znovu klíčem natáhnout bicí pružinu a znovu také naplnit jedinou pánvičku střelným prachem. Tím docházelo k zásadní časové ztrátě a snížení palebné rychlosti, což byla největší přednost revolverových zbraní. Ve sbírce Vojenského historického ústavu se nachází vzácná revolverová puška s kolečkovým zámkem, která je značena monogramistou GL a pochází pravděpodobně z některé z norimberských dílen počátku 17. století. Ručně otáčený osmihranný válec je opatřen čtyřmi komorami. V přední části jsou na válci čtyři otvory, do nichž zapadá ozub západky uložené na horní ploše zadní části hlavně. Tím je zajištěno správné postavení válce před výstřelem. Pažba této zbraně je zdobena intarziemi ryté kosti, podložky zámkových šroubů mají podobu delfína. Puška má ráži 15 mm, délku 1520 mm a hmotnost 5800 gramů.

V lednovém čísle jsme představili kulovnici se sklopnou hlavní a nábojnicí s vlastní ocílkou a pánvičkou, která pochází ze sbírky význačného českého lovce a propagátora myslivosti Františka Antonína hraběte Sporcka. Není to však jediná Sporckova osobní zbraň, kterou může návštěvník na výstavě Krása loveckých zbraní shlédnout. Hrabě Sporck byl velkým obdivovatelem různých systémů opakovaček a k jeho nejoblíbenějším patřily také revolverové pušky. Ve sbírce Vojenského historického ústavu se nachází výrobcem nesignovaná a nedatovaná revolverová opakovačka, značená na zámkové desce FRANZ ANTONI GRAFF V SPORCK. Zbraň má ručně otáčený válec se čtyřmi komorami, z nichž každá je vybavena vlastní pánvičkou a ocílkou. Pokud byla zbraň nabitá, stačilo po výstřelu pootočit válec, natáhnout kohout a mohl v rychlém sledu následovat další výstřel. Opakovačka má ráži 14 mm, délku 1260 mm a hmotnost 3200 gramů. Pažba je vyrobena z kořenice, zámková deska je zdobena ornamentální rytinou, protideska prořezávaným mořským hadem. Podle charakteru výzdoby i podle různých konstrukčních detailů můžeme vznik této zbraně zařadit do konce 17. století.

Revolverové zbraně byly v období 16. až 18. století bezpochyby nejspolehlivějším řešením puškařské snahy o dosažení větší rychlosti palby. Oblastí jejich vzniku bylo pravděpodobně jižní Německo, nejvíce se vyráběly ve střední Evropě a rozšířily se téměř po celé Evropě. Poměrně často byly vyráběny i v puškařských dílnách na našem území. Mezi jejich nejvýznačnější tvůrce patřili karlovarští puškaři Johann Hetischweiler a Georg Ernst Peter nebo Christoph Ludwig z Vrchlabí. Přesto zůstávaly revolverové zbraně ve výzbroji evropských lovců spíše výjimečnými exempláři, používanými těmi nejzámožnějšími příslušníky z jejich středu. Výroba revolverové pušky byla technicky i finančně ještě náročnější než tomu bylo u běžných, byť luxusně provedených loveckých zbraní.
vychází v 7:17 a zapadá v 16:13 vychází v 21:35 a zapadá v 12:41 Nákupní košík 0
Zpracování dat...