Časopis Myslivost

Březen / 2004

Tlumení stavů kun

Ing. Roman Jelínek, Ing. Libuše Kubešová,Ústav ochrany lesů a myslivosti, MZLU FLD Brno
Uplynulý podzim a končící zima byla též dobou lovu kuny lesní (Martes martes) a kuny skalní (Martes foina), která je v ČR stanovena na období od 1. listopadu do 28. února. Podle uveřejňovaných ročních statistických výkazů se počet ulovených kun lesních pohybuje okolo 5 tis. jedinců a kun skalních okolo 15 tis. jedinců. Jedná se o poměrně rozšířené šelmy s velkým ekosystémovým překryvem. Kunu skalní lze pozorovat v polních i lesních honitbách a často i v zastavěných oblastech. V lesích s oblibou využívá krmelce, oborohy a hromady klestu a v zastavěné oblasti hospodářské, opuštěné a nevyužívané budovy. Kuna lesní naopak upřednostňuje rozsáhlejší lesní komplexy a její výskyt mimo tyto oblasti je spíše výjimečný.
Oba druhy lze od sebe lehce odlišit. Kuna skalní (skalačka) se vyznačuje šedohnědým zbarvením s bílou náprsenkou větvící se až na přední běhy. Tlapky jsou ze spodní strany lysé a hmotnost může dosahovat až 2 kg. Kuna lesní (větevnice) je menší, má tmavě hnědé zbarvení, žlutavou náprsenku, ale ta nesahá až na přední běhy. Tlapky jsou osrstěné především mezi bříšky prstů, což je možné pozorovat v dobře otisknuté stopě.

Biologie obou druhů je podobná. Kaňkování probíhá v červenci a srpnu a po 9 měsících březosti (z toho 6 měsíců je utajená březost) vrhá samice 2 až 6 mláďat. Ta jsou po dobu 5 týdnů slepá a 2 měsíce závislá na kojení. Na konci léta dochází k jejich osamostatňování. Pohlavní dospělosti dosahují po 15 měsících života. V potravě převládá především živočišná složka, jako jsou nejrůznější hlodavci, veverka, zajíc, a z vlastní zkušenosti vím, že může ulovit i mladou a nemocnou srnčí zvěř. V letním období tvoří nemalou část potravy různé plody, jejichž zbytky lze lehce rozpoznat v trusu a trus také zbarvují.

Existuje několik možných způsobů lovu těchto malých šelem, které závisí na místě jejich aktuálního výskytu. Podle § 45 zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. v platném znění, jsou některé způsoby lovu zakázány. Jedná se například o lov pomocí tluček, želez, ok a o vystřelování hnízd. Nejúčinnější metodou býval lov pomocí stromových tluček.

Kuny s oblibou vyhledávají klidná místa pro odpočinek, a proto je třeba se při lovu soustředit na hromady klestu, duté stromy, hustá křoviska a meze, meliorační kanály a nory. Nejvhodnější doba pro lov je na obnově, kdy lze podle charakteristické stopní dráhy vystopovat místo jejího úkrytu. Velmi dobrým a neocenitelným pomocníkem je lovecky upotřebitelný pes. Díky výbornému nosu a dobrým loveckým vlastnostem lehce lokalizuje místa úkrytu a na přítomnost kuny nás upozorní.

Pokud se nám podaří kunu vystopovat až k hromadě klestu, máme již napůl vyhráno. Při vlastním vyhánění se osvědčilo ponechat pracovat pouze jednoho psa, který nám svým dorážením kunu neustále lokalizuje. Pokud se jedná o psa nižšího vzrůstu (jezevčík, teriér) existuje větší pravděpodobnost, že se snáze ke kuně přiblíží a zadáví ji. V opačném případě se můžeme pokusit vystoupit na hromadu a propichováním holí donutit kunu vyběhnout. Další možností je začít hromadu z jedné strany rozebírat. V obou naposled uvedených možnostech si musíme dát pozor, aby nám kuna nepozorovaně nevyběhla. Při dorážení jednoho psa, prchá z hromady již při rozebrání vrchní vrstvy, v opačné situaci drží až ,,do poslední větve''. Má-li v trase útěku strom, zvolí nejčastěji tento úkryt a často se zastaví již v prvním větvení. Zde se cítí bezpečně a pozoruje situaci. Není nutné snažit se ji ulovit v běhu na zemi, kde nás spíše překvapí, ale počkat si, až bude na stromě. Tam ji musíme pečlivě kontrolovat, aby nevběhla do nějaké dutiny či nevylezla příliš vysoko. Ve druhém případě hrozí, že při ulovení a následném pádu dolů se zavěsí do některých větví a my se k ní budeme jen stěží dostávat.

V současné době, kdy se odpadní klest většinou klade na dlouhé, úzké hromady, dochází k vytváření ideálních podmínek pro rozmnožování kun. V takové hromadě se kuna cítí bezpečně a je téměř nemožné ji vyhnat a ulovit. Pro usnadnění lovu by byly vhodnější hromady kratší, které jsou však téměř neuskutečnitelné, brání-li tomu okolní výsadba. Řešením je v hromadách klestu vytvořit umělé nory zakončené kotlem, do kterého nezatéká voda. Použita může být obyčejná dřevěná bednička nebo kus plachty. Již zmiňované menší hromady klestu by měly být umístěny poblíž vzrostlého stromu, na který má kuna možnost vyběhnout.

U padlých dutých stromů, které vyhledává nejčastěji kuna lesní, vyháníme pomocí dlouhé hole, kterou klepeme na povrch kmene. Druhou možností by byla snaha o "namotání" kuny na trnitou větev, kterou rozvětveným koncem zasouváme do dutiny. U stojících doupných stromů je vyhnání spíše náhodné.

Další možností lovu je norování. Především kuna skalní ráda využívá možnosti úkrytu v norách, naskládaných balících slámy a melioračních kanálech. Zde se již bez psa neobejdeme. Úspěch lovu závisí ze ľ čistě jen na něm. Pes může kunu zadávit a vynést na povrch nebo ji může vyhnat a pak je zbývající ¼ úspìchu závislá na úspěšnosti střelce. Návštěvnost nor kunami, ale i liškami zvýšíme tím, že do nich budeme lákat hlodavce na obilný odpad se zbytky zrní.

Lov na újedi má své kouzlo v tom, že se vám může podařit ulovit za jeden večer i více kun, které ji navštěvují postupně a často se zde setkáte i s liškou. Všeobecně je známo, že kuna je na újedi stejně opatrná jako liška, ovšem po zrazení obou šelem se na újeď vrátí dříve kuna. Újeď se osvědčilo zakládat do kanalizační roury nebo PVC trubky o průměru 250 mm a délce 1 m, šikmo zakopané do země, tak, aby její ústí vyčnívalo asi 20 cm nad zemí. Střelec bude čekat proti ústí trubky. Tak dosáhneme toho, že zvěř je maximálně zabraná dobýváním potravy a lovec má větší možnost klidného zamíření.

Použití sklopců a jiných lapacích zařízení je již časově náročnější, neboť vyžaduje časté a pravidelné kontroly, aby nedocházelo ke stresování chycené zvěře. Zvěř, která se chytila omylem (nejčastěji do sklopců s náběhy - zajíc) je nutné co nejdříve vypustit a předejít tak jejímu trýznění. Lapací zařízení umísťujeme na rozcestí, vedle cest při vstupu do lesa a zřizujeme k nim náběhy nebo chodníčky, které šelmy rády využívají. Jako návnada se osvědčily zbytky z ryb, vývrhů, rybí moučka nebo drobná zvěř. Lov do lapáků je nejúspěšnější ke konci doby lovu (únor), v pozdějším období lze chytit lišku a v létě se dají využít i pro odchyt liščat.

Jako poslední lze uvést lov vábením. Kuny lze přivábit na zaječí vřeštidlo podobně jako lišky. Největší úspěch však zaznamenalo myškování. Kuna na něj reaguje velmi ochotně zvláště za mrazivých zim, v místech, kde ji nelze ulovit výše popsaným způsobem (soustavy velkých hromad klestu, duté stromy).

Při současných klesajících stavech drobné zvěře bychom měli plně využívat daných možností ke snížení predačního tlaku šelem. Neusnadňujme malým šelmám jejich lov vytvářením krytových podmínek přímo u přikrmovacích zařízení, ponecháváním materiálu zbylého po jejich rekonstrukci a hromaděním zbytků ze záhryzu pro spárkatou zvěř. To vše dovedou predátoři využít. Pro kuny je taková hromada něco jako otevřené dveře do kuchyně.

Zcela určitě jsem nepopsal všechny metody lovu kun, ale chtěl jsem začínajícím myslivcům a těm, co zatím neměli možnost se věnovat lovu této krásné malé šelmy, nastínit několik možností, jak na to. Pomocí popsaných metod se mi daří každoročně ulovit okolo 10 kun s absolutní převahou kuny skalní.

Závěrem lze říci - nesnažme se šelmy v přírodě vyhubit za každou cenu, ale udržujme je v přirozených stavech, při kterých jsou důležitým biologickým činitelem odstraňujícím z přírody slabé a nemocné jedince. Pomáhají nám udržet vyrovnaný ekosystém, bez převahy jednoho či druhého druhu a brání propuknutí různých onemocnění a nákaz.
vychází v 6:38 a zapadá v 19:10 vychází v 20:48 a zapadá v 9:39 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...