Časopis Myslivost

Březen / 2004

Zajíc - králík,

dilema nezasvěcených  Jan RYS
Řadě lidí nezbývá čas někdy trochu nahlédnout do světa zvířat a pak jim dělá problém správně rozlišovat zajíce od králíka. Nejsmutnější je, že mnozí neznalci šíří svou nevědomost dále, třeba v době Velikonoc, pro které je symbolem zajíček; klidně malují na blahopřání k těmto svátkům králíčky. Napáchají tím zmatek v mnoha duších, hlavně dětských, poněvadž se mluví o zajíčkovi, ale z obrázku se dívá králík. Nemalou vinu způsobují také pověry, ve kterých se vesměs nesprávně vykládá způsob života obou zvířat. Bylo by tedy zapotřebí, kdyby se už od dětství do paměti ukládala správná vizáž dlouhouchého zajíce oproti krátkouchému králíkovi; starší věk s tím pak nebude mít dohady a problémy.
Zajíce polního charakterizuje hněděskořicová barva srsti, protáhlá hlava s dlouhými slechy v koncích vždy s černou skvrnou. Na vzhledu těla jsou nápadné mnohem delší zadní nohy než přední, svědčící o vynikajících běžeckých vlastnostech. Před predátory zajíc spoléhá jen sám na sebe a útěk je jeho jedinou záchranou v nebezpečí. Žije samotářsky, příslušníky svého druhu vyhledává jen v době rozmnožování. Přes den odpočívá skrytě v porostu polí, luk, někdy i lesa a k aktivitě se probouzí se soumrakem. Zjara často ve dne zapomíná ale na svou vrozenou opatrnost a můžeme ho vidět běžet po stopě zaječice, se kterou hledá seznámení. Stává se, že se u ní seběhne řada nápadníků a dostanou se do pranice. Tlučou do sebe předními i zadními tlapkami, zlostnější dokonce použijí ostré zuby. Vítěz se spáří se zaječicí a hned ji zase opouští. Vrchol období zaječího rozmnožování většinou spadá do března a dubna, ale s menší vášní může probíhat téměř celý rok. Ovlivňují ho však povětrnostní podmínky. Březost zaječice trvá 42 dnů, poté klade na holou zem do nepříliš velkého úkrytu nejčastěji suché trávy dvě až čtyři mláďata. Narodí se již dobře osrstěná, ihned vidí a po půlhodině se už samostatně pohybují. V blízkosti matky se zdrží jen asi dva dny; nepotřebují její tělesné teplo. Z rodného lože se zajíčci vrozeným instinktem paprskovitě vzdálí, aby nezahynuli všichni, když v místě slídí škodná. Jednou denně se k místu narození, kam přichází i matka je kojit výživným mlékem, vracejí. To trvá po dobu čtyř týdnů. Po sedmi dnech od narození zajíčci začínají ochutnávat zelené odmladky rostlin. V pátém týdnu jejich života se s nimi matka obvykle rozloučí.

Králík divoký je o dost menší než zajíc a postrádá jeho skořicověhnědý hábit. Tělem je zavalitější a pokrývá ho šedá až modrošedá nebo šedohnědá srst. Zadní nohy jsou jen o málo delší než přední; má kratší zaoblené uši bez černých špiček. Divocí králíci žijí pospolitě v početnější kolonii a za své útočiště mají labyrint podzemních nor s mnoha východy. V nich si hrabou rozšířené obytné komůrky, kde se ukrývají před nepřáteli, nepohodou a odpočívají. V králičí komunitě panuje určitý řád, v němž se fyzicky slabší a mladší jedinci podřizují starším. Ti sídlí uprostřed bezpečné části bludiště nor; níže postavení se musí spokojit s okrajovými částmi kolonie. Z děr za potravou vylézají králíci za soumraku a v noci do nepříliš dalekého okolí. Teritorium si značkují pachovými stopami svých výkalů. Před nebezpečím se všichni vzájemně varují výstražným dupáním zadních běhů. Pro život jim nejlépe vyhovuje krajina s písčitou půdou a teplé suchopáry strání zarostlých křovinami. Rozmnožování králíků probíhá celý rok, může být pět až šest vrhů. Ramlice po 30denní březosti si pro kladení mláďat vyhrabe buď uprostřed kolonie, nebo v okraji, jen asi metr dlouhou zvláštní noru. Nora je zakončena zvětšenou komůrkou, kterou ramlice vystele suchou travou a svojí vlnou, vytrhanou z břicha. Do teplého pelíšku porodí od čtyř do osmi mladých, téměř holých, slepých a neschopných pohybu. Teprve po deseti dnech se jim otevírají oči. Matka o ně pečuje, zahřívá a kojí; když odchází na pastvu, vchod k nim ucpává suchou travou a trochou hlíny, kterou zkrápí několika kapkami moče. Je to pro ostatní králíky značka, že jsou zde mláďata a oni to respektují. Po třech týdnech začnou králíčci vylézat z mateřské nory a sami hledají potravu - mladé rostliny a kořínky. Matka se o ně brzy přestává starat a připravuje se na další vrh rodiny. Mladí se učí zapojovat do králičího kolektivu a přizpůsobují se žití ve společných norách. Pohlavně dospívají v pátém až sedmém měsíci svého života.
vychází v 5:15 a zapadá v 20:57 vychází v 23:40 a zapadá v 10:43 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...