Časopis Myslivost

Červenec / 2004

Mezinárodní jednání o černé zvěři

Dr. Miroslav VODŇANSKÝ
Začátkem května 2004 proběhl v dolnorakouském Allandu nedaleko Vídně mezinárodní workshop na téma „Aktuální situace černé zvěře ve střední Evropě“, jehož se zúčastnili pozvaní myslivečtí odborníci z České republiky, Rakouska, Slovenska, Maďarska a Německa.
Organizátorem tohoto pracovního setkání byl Středoevropský institut ekologie zvěře (Wien - Brno - Nitra) společně se Zemským mysliveckým svazem Dolního Rakouska. Z České republiky byli pozváni Ing. M. Žižka z Odboru rybářství, myslivosti a včelařství Ministerstva zemědělství, Dr. P. Forejtek z LZ Židlochovice a Ing R. Urbanec z jihočeského Agrowaldu. Jak z přednesených diskuzních příspěvků vyplynulo, projevuje se ve všech výše uvedených zemích v současné době shodný trend populačního vývoje černé zvěře. Nadměrný nárůst jejích početních stavů představuje nejen pro myslivce, ale i pro příslušné orgány státní správy závažný problém.
V tomto ohledu vzbudily na jednání velkou pozornost zejména informace G. Wandela o současné situaci v Německu, kde početní stavy černé zvěře v mnoha oblastech vzrostly natolik, že myslivci často již nejsou schopni běžnými způsoby lovu její populační přírůstky odčerpávat. A to i přesto, že roční odstřely někdy dosahují výše až 8 kusů na 100 ha honební plochy. Podle výsledků odborných studií se roční populační přírůstek (který by měl být lovem odčerpán) pohybuje přinejmenším kolem 300 % z jarního početního stavu. Z toho vyplývá, že dosavadní odha-dy reprodukčního koeficientu, z nichž se odvozuje i požadavek minimálního odlovu, byl dosud podhodnocován. V posledních letech přesáhla výše celkového ročního odstřelu černé zvěře v Německu již hranici 500 000 kusů, přičemž v některých spolkových zemích došlo k zvláště velkému nárůstu. Například ve spolkové zemi Rhein-land-Pfalz (plocha necelých 20 000 km2 ) dosáhl odstřel v minulém roce výše 65 000 kusů, zatímco v roce 2000 činil pouze 38 000 kusů. To znamená zvýšení o 71 % během pouhých 3 let! K tomuto prudkému nárůstu populace černé zvěře došlo i přes zavedení mimořádných opatření na její regulaci v této německé spolkové zemi po roce 2000, které si vyžádalo masivní rozšíření klasického moru prasat. Jak celoroční doba lovu pro všechny věkové skupiny, tak umožnění odstřelu v noci pomocí umělých světelných zdrojů, jakož i vyplácení finančních prémií za odstřel selat do 10 kg hmotnosti ve výši 20 ? (v přepočtu asi 600 Kč) se naprosto minuly účinkem. Celkové náklady opatření na tlumení nebezpečí šíření moru prasat u volně žijící populace černé zvěře stály zemskou pokladnu v uplynulých třech letech dohro-mady asi 6 miliónů Eur (tedy asi 180 miliónů Kč). Nakonec však muselo být vyplácení zástřelných prémií z nedostatku financí zrušeno.
Podobná, i když v konečných důsledcích dosud ještě ne tak vyhrocená, situace nastala také ve východních oblastech Rakouska, a to především ve spolkových zemích Dolní Rakousko a Burgenland. Také zde se zvýšily počty odlovů černé zvěře v posledních letech několikanásobně. Například v Dolním Rakousku se v minulém roce ulovilo více než 22 000 kusů, zatím-co ještě před deseti lety činil odlov pouhých 6000 kusů. Stále vážnějším problémem jsou přitom škody na zemědělských plochách, které značně zatěžují vztahy mezi myslivci a zemědělci. V důsledku toho čelí myslivecké organizace stále rostoucímu tlaku ze strany státní správy. Vynucená legislativní opatření, jako např. restrikce přikrmování na vnadištích a zákaz jakéhokoliv krmení mimo úředně nahlášená vnadiště stejně jako umožnění regulace černé zvěře pomocí odchytu selat, dosud neměla očekávaný efekt.
Na Slovensku rostly počty černé zvěře nejprve až do roku 1991, kdy bylo uloveno 21 573 kusů. V následujících letech došlo k poklesu početnosti populace. Důležitou (i když asi ne jedinou) roli zřejmě přitom hrálo rozšíření nákazy klasického moru prasat. Po roce 1995 začaly početní stavy černé zvěře opět narůstat a v roce 2002 dosáhl celkový úlovek podle statistických údajů 23 161 kusů, což je v historii této zvěře na území Slovenska dosavadní rekord.
Silný vzestup odlovů černé zvěře v průběhu uplynulých let se projevil také v Maďarsku, kde bylo v roce 2002 uloveno zhruba 90 000 kusů. V některých honitbách dosahuje počet ulovené zvěře 5 až 6 kusů na 100 ha. Přitom dochází ke značným škodám na zemědělských plochách, které však vzhledem k vysokému komerčnímu využívání myslivosti zřejmě zatím v Maďarsku nejsou tak převládajícím diskuzním tématem jako v jiných zemích.
Situace v České republice je většině čtenářů Myslivosti vzhledem k velkému počtu na toto téma zveřejněných příspěvků poměrně dobře známá. Proto pouze v krátkosti následující porovnání počtů úlovků. V roce 1982 bylo v České republice celkově uloveno 10 233 kusů. O deset let později, v roce 1992, činila výše úlovků již 39 168 kusů. V roce 2002 dosáhl počet ulovené černé zvěře v této zemi 81 757 kusů.
Jednání v Allandu ukázalo, že hlavní příčiny nadměrného populačního růstu černé zvěře a z toho vyplývající problémy jsou bez ohledu na státní hranice téměř všude stejné. Důleži-tou roli přitom hraje vysoká nabídka potravy v současné kulturní krajině, a to nejen v důsledku rozšířeného pěstování atraktivních plodin na zemědělských plochách a časté frekvence semenných žírů v lesních porostech, ale mnohdy také díky intenzivnímu přikrmování ze strany myslivců. Rozhodujícím faktorem však je, že celková výše odlovů i přes jejich značný nárůst v uplynulých letech za současné situace stále ještě nestačí na odčerpání vysokých reprodukčních přírůstků černé zvěře. I když v jednotli-vých honitbách se úspěšně daří její stavy intenzivním odstřelem regulovat, celkový výsledek je přesto většinou neuspokojivý, pokud sousední honitby nečiní totéž.
Dalším závažným problémem je, že často nesprávně prováděným odlovem došlo ve většině oblastí k rozbití sociální struktury černé zvěře, což přispívá k dalšímu růstu její již i tak vysoké reprodukce. Nedostatek starších jedinců, a to nejen vedoucích bachyň, ale také starých kňourů totiž umožňuje předčasný vstup do reprodukce u mnoha mladých bachyněk, které by se za normálních podmínek ještě nerozmnožovaly.
Z toho vyplývá, že hlavní odpovědnost za současnou situaci a její další vývoj nesou v prvé řadě myslivci samotní. Na nich bude především záležet, zda se podaří černou zvěř natolik regulovat, aby nebylo v dohledné budoucnosti nutné přistupovat k opatřením, která by byla těžce slučitelná s naším pojetím myslivecké etiky. Proto je třeba co nejvíce působit na myslivce, aby toto hrozící nebezpečí nepodceňovali a udělali maximum nejen pro zvýšení intenzity, ale hlavně pro zlepšení efektivnosti lovu černé zvěře ve svých honitbách. V mnoha případech je však v prvé řadě nutné změnit dosavadní přístup k dané problematice, což znamená oprostit se od zaběhnutých stereotypů v myšlení a jednání. V tomto smyslu vyzněl i jeden ze závěrů pracovní-ho jednání v Allandu: "Podstata a příčiny současných problémů s černou zvěří, jakož i možnosti jejich řešení jsou známy, nyní je však zapotřebí udělat vše pro to, aby se tyto poznatky skutečně prosadily i v praxi".
Z tohoto důvodu Středoevropský institut ekologie zvěře připravuje na podzim uspořádání série odborných seminářů pro mysliveckou praxi na téma "Zásady mysliveckého hospodaření s černou zvěří v současných podmínkách". Termíny těchto seminářů budou průběžně zveřejňovány v časopisu Myslivost a na internetových stránkách www.myslivost.cz.

Kontaktní adresa:
Dr. Miroslav VODŇAN-SKÝ
Institut ekologie zvěře VFU Brno
Palackého 1-3, CZ-61242 Brno

vychází v 7:31 a zapadá v 17:58 vychází v 23:33 a zapadá v 14:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...