Časopis Myslivost

Červenec / 2004

Sýkory pomáhají myslivcům.

Ing. Petr BÍLEK
Starých stromů ubývá a tím i hnízdních možností pro nejmenší hmyzožravé ptáky, z nichž nejznámější jsou právě sýkory. Jejich užitečnost v zahradách je všeobecně známa, ale jak pomáhají myslivcům?
Už v nejstarších učebnicích myslivosti naši nestoři píší o nutnosti rozšiřování potravních možností pro spárkatou zvěř. Například v Žalmanových Základech myslivosti, v kapitole "Co sázíme pro zvěř spárkatou?", je zmínka o plodonosných dřevinách a jejich produktech jako krmivu. Mezi ně patří i kaštan, plod jírovce maďalu. Tisíce mohutných stromů jírovce produkují významné množství krmiv v oborách i ve volnosti. Tradičně již děti ve městech sbírají kaštany a zásobují myslivce pro zimní přikrmování tunami malebných plodů, které zvěř s oblibou bere u zasněžených krmelců.
V posledních letech však tento užitečný strom napadl miniaturní škůdce, klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella), která dokáže v krátkosti zničit veškeré olistění koruny stromu, který potom trpí až usychá nedostatkem energie z fotosyntézy a násilným přerušením vegetace. Odborníci vypracovali několik metod boje s tímto škůdcem, který od roku 1984 postupuje z Makedonie Evropou na sever. U nás se klíněnka objevila v roce 1996 na jižní Moravě u Břeclavi, kde byla identifikována (Šafránková 96). Byla ihned vypracována účinná metoda boje proti škůdci (Mráz 99 - snad i patentovaná), která spočívala ve shrabání a spálení listí a jarním chemickém postřiku roztokem Karate 2,5 EC. Vylíhnutí motýlci se kolem 10. dubna shromažďují na kmeni a spodních větvích stromů, kde je možno je chemicky zničit. Později jedinci vylétají do vyšších pater stromu, kde vznikají další generace, méně už dostupné pro člověka. Byly zkoušeny i letecké postřiky, které vzhledem k tomuto postupu rodičovských generací odspoda nahoru byly méně účinné a neúnosně drahé.
V myslivecké praxi je nemyslitelné a zakázané použití chemických prostředků v chráněné krajinné oblasti, kolem zdrojů pitné vody, a podobně. V těchto oblastech jsou však mnohdy vybudovány obory s intenzivními chovy spárkaté zvěře, které zvlášť vyžadují vyšší potřebu obohacení a rozšíření krmivové základny. Díky malému škůdci - klíněnce, který se dokáže po jarním rojení neuvěřitelně množit, jsou mnohdy jírovce již v srpnu bez listí, nebo jen s pokroucenými rezavými zbytky. Z korun trčí holé větve s koulemi pichlavých zelených tobolek kaštanů, kterých je rok od roku míň a míň. Přitom se nezdá, že by kalamita tohoto škůdce ustupovala, podobně jako čas od času ustoupí i nadměrná rojení jiných škůdců lesa. Byla zjištěna jistá napadení motýlků parazity rodu Chalcidoidea (Mráz 99), byly zkoušeny i feromony - jako při potírání kůrovce nebo bekyně mnišky (Ing. Svatoš, CSc.), které snad v budoucnu budou velmi účinné, dokonce se zkouší i genetické inženýrství.
Kde však jsou sýkory, uvedené již na začátku tohoto článku? Podle zjištění myslivců ve Štípě u Zlína jsou proti tomuto škůdci sýkory bojovníky v první linii. Již pět let pomáhají zdejším myslivcům a zdá se, že pomalu vítězí. Jejich čilá činnost je vidět především brzy na jaře, kdy mladé listy opouští lepkavé pupeny jírovců a v tom okamžiku se líhnou i první motýlci. Sýkory mají v těch chvílích žně a intenzivně celý den obírají stromy. V této činnosti pokračují i po vylíhnutí housenek, které vybírají z pletiv listů a nosí mláďatům. Dnes už ochrana stromů kolem myslivecké chaty závisí jen na těchto maličkých ptáčcích.
Když přišla první velká invaze klíněnky, probírali jsme tuto situaci na výborové schůzi. Každý přišel s radou a dohodli jsme se, že použijeme metodu Mráze, která byla právě publikována. Již první rok 1999 jsme shrabali listí pod stromy u chaty a postříkali trávu, kmen i spodní větve roztokem Karate v celé aleji asi dvanácti stromů. Tento postup jsme opakovali i následujícího roku. Další tři roky jsme pouze shrabovali listí, o ostatní práci se staraly sýkory, kterých je zde mnoho díky velkému počtu budek, vyvěšených ochranáři. Myslivci jen tyto malé pracovníky přikrmovali v zimě lojem. Překvapivý výsledek jsme pozorovali, když nás zcela náhodou upoutaly zcela defoliované větve stromů v jiné lokalitě u remízku "Hrtán" již koncem srpna, tedy uprostřed vegetace! Zde byly jírovce vysázeny ve stejném roce jako u chaty. V ošetřené lokalitě myslivecké chaty zůstala asi třetina listů ještě zelených, zatímco u remízku kolem potůčku už byly větve holé. Vliv suchého léta 2003 je možno vyloučit, protože opadané stromy rostou u potoka, zelené stromy rostou na vysokém břehu u myslivecké chaty, tedy na suchém úhoru. Tento protiklad přímo bije do očí, proto jsme hrdě tvrdili, jak náš postřik zabral.
Každé jaro nám čilý ruch malých sýkorek v korunách jírovců u chaty připomene, komu však vděčíme za zdárný růst našich "kaštanů". Již tři roky nepoužíváme žádný chemický postřik, jen na jaře shrabeme zbytky ztrouchnivělého listí, které spálíme.
Proto již brzy, nejpozději do konce března půjdu vyvěsit nové budky a s radostí zavěsím na chráněné místo i nový kus hovězího loje, který velmi rády odnesou někdy kuny, jindy havrani. Tato péče poslední roky v zimním období patří mezi naše samozřejmé myslivecké činnosti, i když se nejedná o přímou péči o spárkatou zvěř a jen vzdáleně tušíme její nepřímý význam v myslivosti. Nesouvisí ale v přírodě vše se vším?

vychází v 7:20 a zapadá v 18:12 vychází v 18:54 a zapadá v 7:31 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...