Časopis Myslivost

Červenec / 2004

Úhory jako součást zemědělské politiky

Milada Fabelová
Výtah z materiálu zpracovaného následujícími organizacemi: Německý svaz pro zachování venkova (DVL), Bavorský myslivecký svaz, Hesenský myslivecký svaz, Mezinárodní rada pro myslivost a ochranu zvěře (CIC), Bavorský vinařský a zahrádkářský svaz (LWG), Fede-rální německá nadace pro divokou faunu, Výzkumný ústav pro divokou faunu univerzity v Hanoveru (IWFo)
Úhory, podle výše uvedených organizací, jsou velkým potenciálem pro ochranu přírody a druhů v zemědělských oblastech. V květnu 2003, v rámci zasedání v Bonnu, byla diskutována na Ministerstvu pro rozvoj a zemědělství s představiteli zemědělské politiky, myslivosti, ochrany přírody a zemědělského rozvoje otázka budoucnosti úhorů v rámci zemědělské politiky evropského hospodářství. Aby tato myšlenka mohla být uskutečněna, musí být navázána spolupráce s různými členskými státy Evropské unie.
Nejdůležitější pro zvěř je vytvořit z úhorů "kvetoucí pásy". Kdyby toto opatření bylo závazné na ploše alespoň 10 % povinných úhorů, pak by v Německu vznikla plocha 100 000 ha a v Evropě 650 000 ha, ze které by měla užitek zvěř i v intenzivně zemědělsky obdělávané krajině.
Současný stav naší krajiny je výsledkem četných zásahů člověka v průběhu řady let. Podstatná část kulturní krajiny byla a je využívána pro zemědělství. A proto jsou zemědělci z velké části zodpovědni za její podobu. Oni utvářejí, obhospodařují a využívají polí a luk a také životního prostředí četných druhů volně žijících zvířat a divoce rostoucích rostlin. Skutečností však je, že volně se vyskytující živočišné i rostlinné druhy nacházejí stále méně a méně prostoru vhodného pro svůj způsob existence. Proto je velký počet živočišných druhů v současné době ohrožen. Na druhé straně i zemědělci jsou ve své činnosti omezováni práv-ními předpisy. V tomto kontextu jsou úhory slibným nástrojem budoucí zemědělské politiky.
V roce 1992 byla provedena reforma země-dělské politiky v rámci EU (PAC) a vytváření úhorů se stalo v roce 1999 povinným na základě rezoluce "Agendy 2000". Reforma PAC byla přijata Evropskou komisí v roce 2003 v Lucembursku.
V současné době 6,5 miliónů ha zemědělské plochy na celém území Evropského unie je ponecháno ladem. Asi 1,6 miliard Euro je ročně věnováno na odškodnění zemědělcům a 100 % této částky je přidělováno ze zeměděl-ského rozpočtu EU. Každý výrobce více než 92 tun obilnin ročně je povinen nechat ladem nejméně 10 % orné půdy, za kterou dostává náhra-du.
Podstatná část této ladem nechané půdy však není uvedena do klidu, neboť je možné jí užívat pro pěstování biologických surovin, jako např. řepky olejné, určené k výrobě zelené nafty. Německo má 33 % ladem ležící půdy. Z hlediska kvality se však tyto úhory příliš neliší od zemědělsky obdělávané plochy, protože nepředstavují zlepšení životních podmínek pro divokou faunu a flóru. V rámci politiky povinných úhorů mají však výrobci možnost zakládat úhory slučitelné s cíly ochrany přírody. Těch je však uplatňováno jen asi 3000 ha. Z rozdílu jasně vyplývá, jak malý význam je přisuzován úhorům přizpůsobeným ochraně přírody oproti úhorům konjukturálním. Jedná se pouze o lokální projekty, realizované z iniciativy jednotlivě motivovaných zemědělců a myslivců. I myslivecké a ochranářské organizace jsou výjimkou.
Vzhledem k této situaci myslivecké a ekologické kruhy a zastánci dlouhodobého zemědělského využívání přírody si dali za cíl zajis-tit pro ekologické úhory stejné podmínky jako pro ochranu přírody a druhů. Neboť tyto úhory jsou výhodné z hlediska zachování úrodnosti půdy a snížení eroze, jasně přispívají ke zlepšení zemědělské krajiny. Ekologické úhory zajišťují a nabízejí prostor pro reprodukci, pro potravu i vhodný kryt pro celou škálu volně žijících živočišných druhů. Cílem je vytvořit na zemědělské ploše atraktivní životní prostor po celý rok pro živočišné populace od mravence po jelena. Vyžadují však kompetentní obhospodařování na lokální úrovni, lokální soulad mezi zemědělci, ochránci přírody, myslivci, obecními úřady a dalšími.
Německá ministerstva zemědělství nabídla EU větší pružnost při stanovení plochy úhorů. Od 0,1 ha po šířku 10 m, což by umožnilo nechávat na úhor malé parcely. Nařízení EU jsou však jen rámcová a v podstatě zůstává na federálních a zemských orgánech, jaká je konkrétní realizace.
Zemědělcům je poskytována odměna za úhory, která je kompenzuje za za-stavení zemědělské činnosti. Ale i další příspěvky, jako např. prémie "TopUp", pocházející ze zemědělsko-ochranářských programů, by mohly odškodňovat výrobce za činnost v oblasti ochrany přírody a druhů na ladem nechaných polích, a tak zajistit, aby tyto ekologické úhory byly pro výrobce atraktivnější a vyrovnaly se úhorům určeným pro výrobu biologických surovin.
Aby ochrana přírody a druhů mohla být úspěšně realizována je nutné, aby myslivecké i zemědělské spolky, ochránci přírody a administrativní orgány spolupracovali na regionální i lokální úrovni. Neboť na regionální a lokální úrovni je možné najít konkrétní odpověď na situaci flóry a fauny, zejména při zjišťování, které druhy ve které oblasti je nutno preferovat. Vytvářené regionální i lokální plány vyžadují finanční dotace. Nemohou záviset pouze na dobrovolné činnosti občanů. Zemědělská reforma EU a pozměňující článek 33 předpisu (CE) 1257/99 umožnila poskytovat subvence lokálním partnerům. Nezbyt-ná decentralizace však nebude možná bez zmírnění velmi přísných opatření Evropské komise v oblasti řízení a kontroly. Avšak narůstající pěstování rostlinných surovin, zejména řepky olejné, není pro ekologické úhory přípustné, neboť nepředstavuje žádné zlepšení pro životní pro-středí divoké flóry a fauny na zemědělských plochách. V současné době zemědělec v EU, který chce nejen nechat půdu na úhor, ale zároveň chce přispět ke zlepšení životního prostředí, má dvě možnosti: buď pěstovat rostlinné suroviny na ladem nechané půdě, a nebo provádět aktivní ochranu přírody a druhů na ladem nechané půdě.
Tyto dvě možnosti jsou z hlediska subvencí naprosto odlišné a je nutno vytvořit mezi nimi rovnost a začít vyjednávat s Evropskou komisí o rovných subvencích, o zahrnutí ekologických úhorů do zemědělsko-ochranářských programů a tím přispět k ochraně přírody.
Milada FABELOVA

Poznámka redakce: O tom, že když se chce, tak se i v našich podmínkách domluví státní správa, zemědělci, myslivci a ochránci přírody svědčí koroptví oblast Křiby, o které jsme již několikrát na stránkách Myslivosti informovali. Nechce se nám ale věřit, že je to jen osamocená vlaštovka. Máte-li praktické zkušenosti a hlavně konkrétní výsledky, napište nám do redakce a předejte na stránkách Myslivosti své zkušenosti i ostatním. Rádi za Vámi přijedeme na reportáž.

vychází v 7:31 a zapadá v 17:58 vychází v 23:33 a zapadá v 14:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...