Časopis Myslivost

Květen / 2004

Je co zlepšovat v mysliveckém plánování a statistice?

Ing. Josef Jirát, CSc.
Je co zlepšovat v mysliveckém plánování a statistice?
Lidská společnost prochází v posledních desetiletích bouřlivým vývojem. U nás je tento vývoj doprovázen i zásadními politickými změnami. Namísto centralizovaných, direktivních přístupů dostává stále více prostoru demokratické, svobodomyslné rozhodování. Ve většině našich činností se rychle pro-sazuje nejmodernější výpočetní technika. Výrazně se tak „zjednodušuje“ řada pracovních procesů. Tento významný posun je samozřejmě zřetelný i v oblasti statistiky a navazujícího plánování a rozhodování. V dnešní době je možné rychle zpracovat téměř neomezené množství údajů a na jejich základě operativně získat potřebné informace. Přitom mohou vznikat někdy zbytečně i problémové situace. Například někteří řídící pracovníci vyžadují i nadále předkládání všech „osvědčených“ údajů z dob centrálního řízení a to někdy i bez ohledu na jejich praktickou využitelnost. Na druhé straně subjekty před-kládající požadované údaje (zpravodajské jednotky) často poukazují na pracnost získávání a přípravy mnoha údajů a zvláště na jejich problematickou další využitelnost či dokonce nepoužitelnost, což vše jen ztěžuje a komplikuje jejich základní aktivity.
Statistika v myslivosti
Podívejme se, jaká je situace na úseku myslivosti. Neobjevuje se i tam obdobný problém čekající na řešení? Vždyť myslivost souvisí přímo nebo nepřímo s mnoha obory naší činnosti. A nic na tom v podstatě nezměnila úprava definice myslivosti, když "minulý" zákon o myslivosti ji definoval mimo jiné jako nedílnou součást souboru hospodářských činností prováděných v přírodě a nový zákon č.449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění (dále jen "zákon"), mimo jiné jako soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosysté-mu.
V letošním roce zahájilo Ministerstvo zemědělství jako ústřední orgán státní správy myslivosti v ČR v souladu s ustanovením § 36 odst. 6 zákona intenzivní práce na přípravě vyhlášky, která stanoví podmínky, vzor a bližší pokyny vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě. V této souvis-losti je zvláště nyní příhodná doba se zamyslet nad současným stavem plánování a statistiky myslivosti a nad případnými možnostmi jeho zlepše-ní.
Problematika byla donedávna řešena především více než šedesátistránkovou Směrnicí k sestavování a projednávání statistických výkazů, plánů a vedení evidence na úseku myslivosti (dále jen "Směrnice"), vydanou dne 1. listopadu 1966 pro úřední potřebu Ministerstvem zemědělství a lesního hospo-dářství v souladu s ustanoveními §§ 24 a 25 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, a to s platností od 1. ledna 1967.
V souvislosti se zrušením zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, pozbyla k 1. červenci 2002 platnost i výše uvedená Směrnice. Vzhledem k tomu, že nebylo možné včas připravit příslušnou vyhlášku, tak bylo řešení problematiky v letech 2003 a 2004 poznamenáno určitým přechodným provizoriem, kdy byla ještě částečně využita Směrnice. Tento postup je celkem přirozený, neboť lze předpokládat, že se při zpracování vyhlášky bude vycházet především ze zaběhnutého systému, který bude transformován do současných podmínek. Přitom budou jistě komplexně posuzovány jeho dosavadní klady i zápory. Ze širší diskuse by potom měla vzejít vyhláška obsahující především jednoduchý, přehledný a prakticky dobře použitelný plán mysliveckého hospodaření v honitbě, ale následně i zjednodušený myslivecký statistický výkaz. Doufejme, že přitom dojde k omezení sledovaných a vykazovaných údajů a nezbytné "papírování" bude v praktické myslivec-ké činnosti omezeno na minimum. Se zjednodušením mysliveckého plánování a statistiky bude souhlasit snad každý myslivec, zejména pak myslivečtí funkcionáři.

Několik poznatků z praxe
Vypracování plánu chovu a lovu zvěře spárkaté i drobné (Mysl/001, Mysl/003) je v podstatě založeno na využití zejména dvou základních vstupních údajů a to normovaného stavu zvěře a sčítaného stavu zvěře k 31. březnu. Úroveň a výsledky sčítání zvěře jsou dvoudobě velmi problematické a přitom zásadním způsobem ovlivňují hospodaření se zvěří. Znění zákona bohužel zakonzervovalo dosavadní stav a neumožňuje zásadnější změnu plánování chovu a lovu zvěře. Nechci se rouhat, ale dovedu si představit, že praxe si vyžádá v ne příliš vzdálené budoucnosti ustoupení od dosavadního teoreticky propracovaného a zaběhnutého přesného plánování s nepřesnými čísly v řádcích "A" až "K" předepsaných tiskopisů Mysl/001 a Mysl/003 a jejich nahrazení například jednoduchou několikařádkovou dohodou mezi držitelem a uživatelem honitby o orientační výši lovu v honitbě, vycházející ze skutečného lovu zvěře a výše hrazených škod na lesních a zemědělských porostech v posledních letech apod. Snad by tato změna nenaplnila obavy některých kolegů, že by to neznamenalo konec "naší myslivosti".
Mezi nejvýznamnější práva a povinnosti myslivců patří ochrana myslivosti a zlepšování životních podmínek zvěře. Význam této činnosti je potvrzen i tím, že je jí věnována třetí část zákona. Drtivá většina myslivců je si této skutečnosti vědoma a proto věnuje právě této činnosti největší pozornost, převážnou část mysliveckých aktivit. Celá tato proble-matika se doposud měla promítat v Plánu péče o zvěř (Mysl/005). Myslivečtí hospodáři s ním nemají nejlepší zkušenosti - většina i těch nejpoctivějších a nejsvědomitějších dříve nebo později na úplné vyplnění tohoto tiskopisu rezignovala. Vždyť jen v případě průměrně zazvěřené honitby bylo nutné při svědomitém přístupu vyplnit více jak 150 číselných údajů. Přitom zjednodušeně řečeno, takový plán mohl snad využívat jen začínající zaměstnanec státní správy, neznalý praktického výkonu myslivosti, při kontrolách činnosti uživatelů honiteb. Osobně považuji tento plán za klasický příklad dovedení principů centrálního plánování do krajní, až absurdní polohy. Jsem pevně přesvědčen, že při současné úrovni našich myslivců a mysliveckých funkcionářů by bylo možné zajistit důslednou ochranu myslivosti i bez pracného vyplňování prakticky téměř "pro nikoho" rozsáhlých přehledů údajů o zařízeních ke krmení zvěře, o políčkách pro zvěř, o remízkách a ochranných porostech, o ostatních mysliveckých zařízeních, o umělých chovech bažantů a koroptví a o potřebě krmiv. Jednotliví uživatelé honiteb ve spolupráci s držiteli honiteb by si jistě na základě praktických zkušeností poradi-li.

Požadovaných údajů méně nebo více?
Zákon však řeší situaci opačně a tuto evidenci ještě rozšiřuje. Jak již bylo uvedeno, stanovuje, že v plánu mysliveckého hospodaření se uvádí i zamyšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a opatření při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře. V ustanovení § 11 odst. 4 zákona je konstatováno, že "uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě". Proč ještě navíc uvádět údaje o počtu a objemu krmelců, zásypů, slanisek a napajedel ve statistickém výkazu? Kdo asi bude tyto údaje Českého statistického úřadu za Českou republiku vyžadovat a využívat? Nepřipomíná to trochu kritizovanou situaci, uvedenou v úvodu tohoto příspěvku?
Při nutném respektování zákona by snad plán péče o zvěř mohl obsahovat pouze např. následující údaje: políčka pro zvěř (počet, hektary), aktivně ošetřované (zakládané) remízky pro zvěř (počet, hektary). hlavní krmelce, zásypy, slaniska, napajedla, krmeliště, posedy k pozorování a k lovu zvěře, kazatelny k pozorování a k lovu zvěře a to ve dvou sloupcích (stav k 1.1. běžného roku a předpokládaný stav k 1.1. následují-cího roku). Všechny další údaje, jako doporučené, by bylo možné rozepsat či specifikovat v komentáři k plánu.
Státní statistickou službu na úseku myslivost vykonávají Ministerstvo zemědělství a pro území národních parků Ministerstvo životního prostředí a to v rozsahu, který pro ně vyplývá z programu statistického zjišťování. Program statistického zjišťování stanovuje Český statistický úřad vyhláškou vypracovanou ve spolupráci i s příslušnými ministerstvy vždy do 30. listopadu předcházejícího roku. Příslušná ministerstva mohou proto celkem operativně uplatňovat při jednáních s Českým statis-tickým úřadem potřebné úpravy či změny.

Roční výkaz o honitbě, stavu a lovu zvěře
Jaké jsou praktické zkuše-nosti?
Zpravodajskou jednotkou je v tomto případě uživatel honitby. Ve smyslu zákona č.89/1995 Sb., o státní statistické službě, v platném znění, má tedy uživatel honitby zpravodajskou povinnost, což znamená, že je povinen pro statistické zjišťování poskytnout včas, úplné, správné a pravdivé poža-dované údaje. Současný výkaz má dvě části. První část obsahuje základní údaje o honitbě a to na 36 řádcích a v 47 sloupcích. Druhá část obsahuje výsledky mysliveckého hospodaření a to na 88 řádcích a v 10 sloupcích.
Vžijme se na chvíli do role zcela mimořádně svědomitého, pracovitého, organizačně schopného a honitby velmi dobře znalého (ale také zcela vzácného) mysliveckého hospodáře naší průměrné stabilizované honitby (normované stavy šesti druhů zvěře). Každoročně po dobu deseti let bude v první části výkazu vyplňovat asi 45 z 240 kolonek, přitom ze 45 údajů jich bude v průměru minimálně 37 (mimo skutečný stav psů a počet "myslivců") většinou pouze pravidelně pečlivě opisovat. S využitím pomocných výkazů bude vyplňovat každoročně v druhé části maximálně zhruba 140 ze 491 kolonek. Vedle údajů o výši plánu lovu, o skutečném lovu a úhynu zvěře, bude také uvádět údaje o početním stavu v honitbě kun lesních, kun skalních, hranostajů, lasic obecních, o jarním kmenovém stavu hrdliček, holubů hřivnáčů, lysek a sluk, o početním stavu jestřábů, krahujců, kání, poštolek, sojek, strak, vran, atd. a o počtu jimi obsazených hnízd, případně o jejich lovu. Větší podíl mysliveckých hospodářů vyplní poctivě všechny údaje u "normované" zvěře a o skutečném lovu ostatní zvěře, případně pouze několik dalších údajů, které jsou většinou ale již jen výsledkem namátkových šetření nebo hrubých odhadů. Ve většině případů nejde o neochotu mysliveckých hospodářů uvést objektivně všechny údaje, ale především o vysokou náročnost a komplikovanost, až nemožnost získat dostatečně přesné údaje při normální praktické činnosti uživatele honitby.
Vstupní údaje možno dle úrovně objektivnosti zhruba rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří údaje nejpřesnější, mezi které možno zařadit základní údaje o honitbě, dále plán lovu zvěře, skutečný lov zvěře, toulavých psů a toulavých koček, úhyn zvěře a provedené zazvěřo-vání. Do druhé skupiny údajů relativně správných či snad mírně problematických bych zařadil údaje o jarním kmenovém stavu "normované" zvěře.Třetí skupinu tvoří údaje pochybné, silně problematické, silně orientační, až bezcenné. Mezi ně patří jarní kmenový stav ostatní zvěře (mimo "normované") a zejména údaje o výskytu dalších druhů zvěře (např. vybraných dravců, krkavcovitých), konkrétně o jejich početním stavu a počtu obsazených hnízd v honitbě. Tak jsou statistické informace (sdružení podrobných individuálních údajů na souhrnné) tohoto výkazu svoji objektivností velmi nevyváže-né.

Je tedy zřejmé, že i zde je co zlepšovat
Zdá se, že nejracionálnějším řešením by bylo tento statistický výkaz zrušit a skutečně potřebné údaje získávat jednorázovým šetřením v intervalu pěti, možná jen deseti let (zhruba obdoba inventarizace v lesnictví).
Základní údaje o honitbě se během delší doby, např. během platnosti smlouvy o pronájmu honitby, mění většinou výjimečně a tak různé změny zaregistrované svodnými pracovišti spočívají často jen v chybném opsání údajů z minulého roku uživatelem honitby. Výsledky plnění plánu lovu možno uvádět v plánech chovu a lovu, kde jsou stejně již uváděny jarní kmenové stavy. Neobstojí ani námitky, že je nutno v rámci krajů a republiky vyhodnocovat každoročně výsledky lovu a jarní kmenové stavy některé zvěře za účelem usměrnění hospodaření s touto zvěří. Stačí se jen podívat na vývojové řady každoročního lovu a jarních sčítaných stavů zvěře jelení, mufloní nebo černé, porovnat je navzájem a také s proklamovanými a přijímanými opatřeními. Většinou budeme těžko hledat nějaké souvislosti a pozitivní přínosy těchto opatření. Údaje "třetí skupiny" jsou při zodpovědném přístupu nepoužitelné a jejich případné i jen orientační citování je velmi odvážné. Rozhodně věrohodnější výsledky jsou dosahovány při sčítacích akcích jednotlivých živočišných druhů, organizovaných např. ochránci přírody.
Variant vylepšení či zjednodušení statistického výkazu je samozřejmě více. Rozhodně by však bylo žádoucí vypustit část s údaji "třetí skupiny".

Na závěr třeba zdůraznit, že hlavním smyslem tohoto příspěvku nebylo snížit význam nebo dokonce zpochybnit myslivecké plánování a mysliveckou statistiku, ale především upozornit na skutečnost, že i na mnoho let zaběhnutých rutinních činnostech je stále co vylepšovat. Doba, kdy Ministerstvo zemědělství připravuje příslušnou vyhlášku, je právě tou vhodnou dobou, kdy bychom se měli nad touto problematikou zamyslet a i veřejnou diskusí přispět k jejímu zdokonalení. Někomu se může zdát, že konkrétní myslivecké plánování a statistika jsou věcí především užšího kruhu funkcionářů, ale opak je pravdou, na této činnosti se podílí přímo nebo nepřímo či zpětnou vazbou vlastně každý myslivec.
Ing. Josef JIRÁT, CSc.
Redakční poznámky:
K platnosti směrnic - uvedené směrnice platily jen do 1. 1. 1990. V příloze zákona č. 172/1989 Sb. byly uvedeny směrnice ústředních orgánů státní správy, které zůstávají nadále v platnosti. Tím, že uvedené směrnice v této příloze nejsou, jsou podle § 11 odst. 1 resp. 2 cit. zákona považovány za neplatné.
JUDr. Ing. Vladimír ČECHURA

S řadou skutečností z článku lze souhlasit, zejména až po "několik poznatků z praxe". Na rozdíl od Ing. Jiráta si myslím, že při plánování lovu zvěře (Mysl 001 a Mysl 003) by se mělo vycházet ze skutečného stavu zvěře ( sčítání) a ze stanovených koeficientů očekávané produkce a normovaných a minimálních stavů. Koneckonců je na to vyhláška a vše je uvedeno v rozhodnutí o uznání honitby. Pokud se nechá vše jen na jakési dohodě mezi držitelem honitby a uživatelem honitby, která by vycházela ze skutečného lovu a výši hrazených škod, dostaneme se do role diletantů. Takové řešení by zpochybnilo všechny správní rozhodnutí na uznané honitby, kde jsou normované a minimální stavy včetně koeficientů očekávané produkce stanoveny. Tuto situaci si nedovedu představit. Otázka zní, proč s touto iniciativou nepřišlo MŽP již při tvorbě zákona a zejména vyhlášky č. 491/2002 Sb? Přece vyhlášky chodí v legislativním kolečku připomínek ministertev. Navíc pro někoho je výše hrazených škod 1000 Kč velká a pro někoho třeba zanedbatelná. Jsem toho názoru, že nějaká objektivní míra by měla být. Koneckonců v zákonu o myslivosi je institut vyloučení chovu zvěře apod.
Co se týká statistické evidence má pan Ing. Jirát pravdu. Tiskopis obsahuje řadu údajů, které jsou k nepotřebě. Asi by to chtělo jeho zjednodušení. Budu ale trochu jedovatý. Údaje o výskytu chráněných druhů (syslů, dravců apod.), jejich hnízdění atd. do tohoto tiskopisu si vyžádalo samo MŽP a teď jejich věrohodnost samo zpochybňuje!
Dr.Ing. Rudolf NOVÁK
vychází v 7:26 a zapadá v 18:04 vychází v 20:44 a zapadá v 12:03 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...