Časopis Myslivost

Květen / 2004

Jsou naše doby lovu založeny na biologických základech?

Ing. Roman Jelínek
Na počátku svého vývoje, kdy se člověk živil převážně sběrem rostlin a jejich částí byl jeho vliv na okolní přírodu zanedbatelný. S postupným přechodem, kdy již započal se sběrem a lovem živočichů, se z něj stával všežravec a vstupoval do skupiny lovců. Přibližně do začátku tisíciletí byl lov věcí volnou. S nastupujícím novověkem se otázka ochrany zvěře stála aktuální. Došlo k vymizení některých druhů zvířat (tur, los). Po 10. století bylo právo lovu postupně změněno na právo věcné, tj. nesouvisející s vlastnictvím půdy, a náleželo výhradně panovníkovi. S nárůstem vlivu církve a měst bylo právo lovu stanoveno jako reálné, tj. související s vlastnictvím půdy, ale vlastník nemohl se zvěří nakládat svobodně. Lze říci, že se jednalo již o první pokusy určování dob lovu zvěře (zajíc byl hájen od počátku postu v únoru do sv. Jiljí, tj. do 1.9). Po bitvě na Bílé hoře začalo být právo myslivosti upravováno různými císařskými patenty a nařízeními. Každá země rakouského státu měla své legislativní opatření.
Dnes jednotlivé doby lovu upravuje Zákon o myslivosti č. 449/2001Sb., v platném znění a vyhláška Ministerstva zemědělství č. 245/2002 Sb. novelizovaná vyhláškou č. 480/2002 Sb. Po uplynutí jednoho roku od uvedení do praxe vyhlášky č. 480/2002 si jistě řada z nás všimla nedostatků, které vyplývají z její realizace v praxi. A to především určitého nesouladu dob lovu a biologických potřeb zvěře, jež nejvíce vyplouvají na povrch u spárkaté zvěře.
I když při tvorbě vyhlášky spolupracovali naši přední odborníci, nelze se ubránit dojmu, že některé druhy nemají stanovenu dobu lovu v závislosti na svých biologických základech. Vezmeme-li pro porovnání doby lovu u nás, na Slovensku a v Polsku u pěti hlavních druhů spárkaté zvěře, zcela určitě najdeme v daných zemích rozdíly, tu ve prospěch, tu v neprospěch lovené zvěře.


JELEN LESNÍ (Cervus elaphus)
ČR 1.8. - 15.1.
SR 1.9. - 31.12.
Polsko 1.9. - 28.2. jelen
1.10. - 15.1. holá
Z hlediska vývoje jedince v kalendářním roce jsou důležitá tato hlediska: doba kladení mláďat, doba bezprostřední závislosti mláděte na matce, u samců doba vyzrálosti paroží. Bereme-li v úvahu, že období říje má svůj vrchol okolo sv. Václava, tj. 28. září, a průměrná březost laně je 33 - 34 týdnů, vychází nám, že ke kladení mláďat dochází na přelomu května a června, a při průměrné době 8 týdnů intenzivního kojení je mládě závislé na matce přibližně do konce srpna. Ovšem naše legislativa nám již od 1.8. umožňuje vodící laň ulovit a tudíž zaleží jen na samotném střelci, zda na laň v daném období vystřelí či nikoliv (a přitom kolouch ji z nějakého důvodu doprovázet nemusí). Zcela určitě lze namítat mysliveckou etikou, že v tuto dobu nebudeme lovit dospělé laně, ale jen čiplenky (jednoletá samičí zvěř), aby se toto riziko eliminovalo. Samozřejmě nebudeme lovit ani samotné kolouchy, protože nejsou ještě dostatečně vyspělí. Pak ovšem nastává otázka, proč máme právě takto stanovenu dobu lovu, když v daném období nebudeme lovit ani jeleny, z nichž řada má ještě paroží v lýčí. Ovšem co v případě pořádání naháněk, které nejsou z hlediska data nijak omezeny a tudíž je nikdo nazakazuje ani v srpnu. Jak během ní budeme rozeznávat jestli laň, na kterou zrovna střílíme, je vodící či nikoliv? Vždyť zákon o myslivosti č. 449/2001Sb. nám ve svém ustanovení § 45 odst. 1 písmeno u) její lov umožňuje. A přitom nebere v úvahu faktor, že ve stresovém jednání při průběhu leče (zvláště je-li pronásledována psy) se může matka od mláděte oddělit a být následně ulovena. Není to podstatně jednodušeji vyřešeno na Slovensku nebo i v Polsku, a to jen tím, že doba lovu je posunuta o jeden měsíc? Tedy od 1.9. do 31.12, na Slovensku a v Polsku u holé zvěře dokonce až od 1.10. - do 15.1.? Doby lovu u našich sousedů zcela určitě lépe vyhovují vlastní biologii jelení zvěře. Při tomto porovnání se nelze ubránit dojmu, že při tvorbě naší vyhlášky bylo podlehnuto určité lobby ze strany majitelů a správců lesů. A to především proto, aby byla prodloužena doba lovu potřebná na snižování stavů jelení zvěře, která jim přece působí neúnosné škody na jejich lesních majetcích!


DANĚK SKVRNITÝ (Dama dama)
ČR 16.8. - 31.12.
SR 1.9. - 31.12.
Polsko 1.10. - 31.1. daněk
1.10. - 15.1. holá

U daňka je situace obdobná jako u jelení zvěře. Říje probíhá v období října až začátku listopadu, doba březosti je 220 dnů, a kladení mláďat nastává v období června až začátku července. Při průměrné době kojení 8 týdnů je mládě na matce závislé taktéž do konce srpna. Je-li u daňků paroží vytloukáno v období srpna až září v závislosti na věku daňka, nastává opět otázka vhodnosti doby lovu zvěře. Obecně lze říci, že sezónní biologické projevy daňčí zvěře jako je nasazování, vytloukání a shazování paroží, říje a kladení mláďat jsou v porovnání s jelení zvěří o 3 - 4 týdny zpožděny. Toto zpoždění se ovšem neprojevilo při stanovování doby lovu daňčí zvěře. Z důrazem na vývoj daňčí zvěře je určitě nejvhodněji stanovena v Polsku, kde je opět důsledněji brán v potaz biologický vývoj daňčí zvěře během roku.


MUFLON (Ovis musimon) Doba lovu ČR SR Polsko Muflon obecný 1.8. - 31. 12 1.9 - 31. 12 1.10. - 31.1
U mufloní zvěře je situace příznivější, jelikož mufloní říje probíhá převážně v období listopadu (kromě muflonek, které přišly brzkým porodem nebo z jiné příčiny o mládě) a kladení mláďat lze z důvodu kratší doby březosti 155 dnů pozorovat již v březnu, ale i dříve. Proto je muflonče v době začátku lovu dostatečně vyspělé. A je-li případě, že dojde ke ztrátě matky již schopno přijímat paši, tak mu v tlupa i v případě ztráty svého sociálního postavení poskytne základní existenční podmínky pro život (společná ochrana, migrace za potravou). I tak by měl být stále kladen důraz na případný odlov nejdříve mláděte, a pak teprve matky. Pohled na osiřelé mládě, které je v rámci sociálního žebříčku tlupy na posledním místě, není jistě moc příjemný. Z trofejového hlediska je možné mufloní zvěř lovit po celý rok, neboť své toulce berani neshazují a ty po celý rok různě intenzivně dorůstají v závislosti jen na věku, kondici, klimatických a úživnostních podmínkách zvěře.


SRNEC OBECNÝ (Capreolus capreolus) Doba lovu ČR SR Polsko Srnec obecný 16.5. - 30. 9. 16.5. - 30. 9 11.5. - 30.9. Srna, srnče 1.9. - 31.12. 1.9. - 30.11. 1.10. - 15.1.
U srnčí zvěře je doba lovu stanovena poměrně vyváženým způsobem, a to především díky rozdílnosti v dobách lovu pro každé pohlaví. Z biologického hlediska nastává srnčí říje na přelomu července a srpna. Srna po 38 až 40 týdnech klade srnčata, která mají dostatek času k tomu, aby do období lovu dostatečně dospěla a projevily se mezi nimi rozdíly ve vývoji. Při vlastním lovu holé srnčí zvěře je nutné započít lov co nejdříve, pokud možno před a v období přebarvování zvěře, kdy jsou vývojové a zdravotní rozdíly nejvíce patrné. Ostatně důvody tohoto včasného lovu několikrát velmi dobře popisoval Dr. Vodňanský (např. Myslivost č.11/2003, str.11). Za současné situace by bylo ideální dodržovat výši procentického odlovu u holé zvěře v závislosti na jednotlivých měsících a to následovně: v září 45 %, říjnu 35 %, listopadu 15 % a zbylých 5 % z celkové výše odlovu ponechat v prosinci jen jako rezervu pro případný úhyn či sanitární odlov. U srnců je vhodné se v počátku doby lovu intenzivně zaměřit na odlov srnců I. věkové třídy a do začátku říje provést odlov všech průběrných srnců II. a III. věkové třídy, a to tak, aby do vlastní říje vstoupili jen konstitučně i kondičně nejlepší srnci. U srnčí zvěře v 70 % případů platí, že silná trofej bude na silném těle a naopak.
V rámci hospodaření ze srnčí zvěří je nutné změnit současnou situaci, kdy je procentické zastoupení výše odlovu přesně opačné, tj. v září lovíme minimum a v prosinci (především v době dovolených) většinu. A tak dochází ke snižování kvality populací srnčí zvěře, jelikož bývá zvěř lovena ,,na potkání" a bez řádné selekce chovatelsky nežádoucích jedinců. Argumentování s nárůstem hmotnosti zvěřiny při pozdějším odstřelu nemůže obstát, protože vlivem růstu na rychle rostoucím mláděti přirůstá relativně více kostní hmoty než očekávané zvěřiny (Hromas, 2000).
Jak je vidět z tabulky, jsou i doby lovu v porovnávaných státech téměř shodné. Zkrácená doba lovu holé zvěře na Slovensku do 30. 11. má své opodstatnění v tom, že zamezuje "plnění" plánu lovu na poslední chvíli v období vánočních svátků jakýmkoliv způsobem. Je nutné si uvědomit, že tou dobou leží již ve většině honiteb vrstva sněhu, který znesnadňuje zvěři pohyb a ta je nucena vydávat větší množství energie, jež by byla schopna přeměnit jinak ve svůj prospěch. Zvěř, která je v tomto období vystavena zvýšenému tlaku turistů, je ještě rušena těmi, co by ji měli poskytovat ochranu a péči. Přitom dochází ke zbytečnému úhynu na následky vyčerpání nebo stresu.


Prase divoké (Sus scrofa) Doba lovu ČR SR Polsko kňour, bachyně 1.8. - 31.12. 16.7 - 31.12 i lončák 15.8. - 15.1. sele, lončák celoročně 16.7 - 31. 1 jen sele 1.4. - 28.2.
Na téma černá zvěř bylo již napsáno bezpočet článků, zabývajících se nejen současným nárůstem stavů, ale i biologií černé zvěře a způsoby lovu.
U černé zvěře se dnes již nemůžeme orientovat dobou chrutí, protože vlivem absence přirozeného počtu dospělé zvěře, především silných kňourů, dochází ke chrutí a zabřeznutí bachyní během celého roku. Následkem toho se lze s čerstvě metanými selaty setkat v kteroukoliv roční dobu. Je nutné se tedy při lovu orientovat především na mladou zvěř, popřípadě slabé vodící bachyňky především v kategorii sele a lončák.
Z pohledu porovnání dob lovu je stav v ČR jistě příhodnější, zajišťující větší ochranu starší zvěři, která populaci zoufale chybí, a to především na společných lovech. Je potěšujícím zjištěním, že s dřívějším nešvarem při společných lovech na černou zvěř typu ,,střel, co ti vyběhne, my to uklidíme" se již pomalu, ale jistě přestáváme setkávat. Vždyť kdo by dnes riskoval porušení zákona č. 449/2001Sb. § 45 ods. 1, písmeno u), kdy orgán státní správy myslivosti může držiteli loveckého lístku udělit podle § 63 odst. 2 pokutu až do výše 30 000 Kč a uložit zákaz činnosti na dobu trvání 2 let s následným odebráním loveckého lístku. Pro uživatele honitby hrozí v tomto případě porušení povinnosti podle § 64 odst. 3 písmena c) uložení pokuty až do výše 200 000 Kč. Jak k tomuto porušení zákona ve skutečnosti přistupují orgány činné v trestním řízení, lze jen odvozovat vzhledem k tomu, že mi není doposud znám jediný nahlášený a vyšetřovaný případ.
V současné době, kdy se stavy a s nimi i odlov černé zvěře za poslední roky neustále zvyšují (jen za rok 2002 bylo odloveno 81 757 ks černé zvěře), je celoroční lov selat a lončáků jen jedním z nástrojů snižování stavů, i když ne moc účinným. Je nutné dospělou zvěř, především kňoury, chránit nejen na papíře, ale i ve skutečnosti. A to především v těch honitbách, kde není černá zvěř stálá a je jen jako migrující zvěř vítaným zpestřením honitby. Zde dochází k nejčastějšímu odstřelu dospělé a dospívající zvěře. Možná by pomohlo řešit situaci povinným předkládání spodních čelistí ulovené černé zvěře ke kontrole orgánu státní správy myslivosti.
Zároveň si musíme uvědomit, že pokud nebudeme promyšleně lovit dospělou samičí zvěř, nemůžeme očekávat snižující se počet selat a tím ani pokles stavů černé zvěře.


Návrh na úpravu dob lovu Doba lovu Jelen lesní 1.9. - 15.1. Sika dybovského 1.9. - 15.1. Sika japonský 1.9. - 15.1. Jelenec běloocasý 1.9. - 15.1. Daněk skvrnitý 16.9. - 31.12. Srnec obecný 16.5. - 30. 9. Srna, srnče 1.9. - 30.11. Muflon obecný 1.9. - 31.12. Prase divoké kňour, bachyně 1.9. - 31.12. Prase divoké sele lončák celoročně


Z pohledu spárkaté zvěře by bylo vhodné provést korekci dob lovu, vzít si příklad ze Slovenska a Polska. .
U zvěře jelení z biologického hlediska by bylo vhodné stanovit jednotnou dobu lovu od 1.9. do 15.1. Pro zvěř daňčí posunout počátek doby lovu až na září, a to od 16.9. do 31.12. U mufloní zvěře pak posunout dobu lovu na 1. září až do 31. prosince. U srnčí zvěře navrhuji dobu lovu srnců ponechat v současné podobě a u holé zvěře provést z výše uvedených důvodů zkrácení doby lovu na období od 1.9. do 30.11 a více se soustředit na vlastní plnění plánu lovu v jednotlivých měsících.
Dřívější zahájení lovu srnců (na počátku května) by mělo své opodstatnění jen pokud by byla vyhláškou zvlášť vylišena doba lovu srnců I. věkové třídy. Často se v této věkové kategorii argumentuje tím, že s postupným růstem vegetace se rychle ztrácejí především ve vzrostlých kulturách řepky a obilovin a další odlov je možný až po žních, kdy vycházejí na nové holé plochy. Ovšem na lokalitách, kde došlo k nenadálé absenci staršího srnce v době říje, může tento mladý srnec zasáhnout do průběhu říje. Jeho podíl na reprodukci bude závislý na době, po kterou zůstane teritorium bez vlivu silnějšího srnce, který by tohoto mladíka vytlačil.
Dobu lovu černé zvěře navrhuji ponechat v současné podobě a orientovat se na snížení jejich stavů. To že nám tento cíl nepomáhá plnit ani celoroční odlov selat a lončáků, si již začínáme plně uvědomovat. Je nutné si uvědomit to, že tak jako u všech druhů spárkaté zvěře plníme odlov jak samčí, tak i samičí části populace a ve všech věkových kategoriích, musíme toto začít praktikovat i u černé zvěře. Uvážený odlov bachyní bude asi jednou z hlavních cest, kterou lze snížit stavy černé zvěře. Především je nutné lovit bez rozdílu veškeré vodící bachyňky v kategorii sele a lončák a dovolovat reprodukci jen silným a starším bachyním. Při plnění tohoto cíle dojde k poklesu porodnosti a následnému pomalému snižování nebo alespoň stabilizaci stavů černé zvěře. Berme v úvahu, že osmileté a starší bachyně postupně metají menší počty selat se snižující se kvalitou zdravotního stavu. Přestárlé bachyně, které v současnosti při snaze zasahovat lovem hlavně do nejmladších věkových kategorií (sele, lončák) ponecháváme v chovu, jistě svými zkušenostmi nenahradí přirozenou vitalitu selat. Tyto bachyně by měly svými zkušenostmi zastávat především úlohu vedoucích kusů v tlupě a ne se podílet na reprodukci populace černé zvěře.
vychází v 5:17 a zapadá v 20:56 vychází v 23:59 a zapadá v 11:47 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...