Časopis Myslivost

Květen / 2004

K hospodaření honebních společenstev

Dr. Ing. Rudolf NOVÁK
K hospodaření honebních společenstev
Honební společenstva, sdružení vlastníků honebních pozemků, jsou právnické osoby, vzniklé na základě speciálního zákona - zákona o myslivosti (zák. č. 449/2001 Sb. v platném znění). Založení honebního společenstva je, de fakto, realizací práva myslivosti, souvisejícího s vlastnictvím honebních pozemků i toho nejmenšího vlastníka ve smyslu ust. Ústavy ČR a Listiny základních lidských práv a svobod.
Tyto právnické osoby mají při rozho-dování, jak naložit s honitbou uznanou ve správním řízení, poměrně širokou volnost rozhodování. O způsobu využití společenstevní honitby může roz-hodnout valná hromady či může valná hromada toto své oprávnění převést na honební výbor, společenstevní honitba může být pronajata fyzické nebo právnické osobě, honební společenstvo může vykonávat myslivost na svůj účet (dříve se používal pojem ve vlastní režii). Na druhé straně je nutno si uvědomit, že po jakémkoliv rozhodnutí následně musí honební společenstvo dodržovat řadu ustanovení obecně závazných předpisů týkajících se vedení účetní evidence a plnění některých dalších povinností.
Pokud je honitba pronajata, je celé hospodaření honebního společenstva jednodušší. Příjmem honebního společenstva je v podstatě jen dohodnuté nájemné (nebo i jiná, ve smlouvě dohodnutá plnění) a výdaji honebního společenstva jsou jednoduše řečeno jen režijní náklady na činnost honebního společenstva.
Poněkud složitější situace nastává, když se honební společenstvo rozhodne vykonávat myslivost na svůj účet. V praxi to znamená, že veškeré příjmy a výdaje související s provozem honitby se musí promítnout do finančního hospodaření celého honebního společenstva. Podle ust. § 21 zákona o myslivosti je jen valná hromada oprávněna schvalovat plán finančního hospodaření na každý rok a rozhodovat o použití čistého výtěžku honebního společenstva ze všech aktivit, tedy i z provozu honitby.
Pověření honebního výboru rozho-dovat o využití společenstevní honitby (§ 21 odst. 2) nelze aplikovat tak, že honební výbor každoročně sám rozhodne komu dá či nedá povolenku, zvěři-nu apod. tedy že bude rozhodovat, mimo jiné, i o rozdělení výnosů z honitby. Z dikce zákona vyplývá, že jde o pouhé jednorázové pověření k rozhodnutí o tom, zda bude honební společenstvo vykonávat myslivost samo, ve své režii, nebo honitbu pronajme.
Při vydávání povolenek k lovu lze např. odkázat na ust. § 46 zákona o myslivosti, kde jednoznačně právo a povinnost vydávat povolenky k lovu je delegována na uživatele honitby, tedy v případě výkonu na vlastní účet, na honební společenstvo nikoliv na honební výbor. Zde je na místě také připomenout, že celá ulovená zvěř je okamži-kem zhasnutí movitým majetkem uživatele honitby. To znamená, že v případě výkonu myslivosti na vlastní účet celého honebního společenstva. Její hodnota by se měla také projevit v příjmech honebního společenstva a jen valná hromada může rozhodnout, jakým způsobem bude ten který rok se zvěři-nou nakládáno.
Podobná situace nastává i při řešení náhrad škod způsobených zvěří. Setkal jsem se s tím, že výbor honebního společenstva rozhodl, že povinnými osobami v případě náhrad škod zvěří jsou jen držitelé povolenek (které sám vydal). Podle mého názoru, v tomto případě, jde o rozhodnutí protiprávní, vzhledem k tomu, že ust. § 52 zákona o myslivosti deleguje objektivní odpovědnost hradit škodu zvěří na uživatele honitby. V případě výko-nu myslivosti na vlastní účet jde o celé honební společenstvo.
V některých honebních společenstvech dokonce utvořil honební výbor, který rozhodl o výkonu myslivosti ve vlastní režii, "spolek držitelů povolenek" na který provozním řádem honitby delegoval nejen povinnost hradit škody způsobené zvěří, stanovil výši finanční úhrady za povolenku k lovu, ale dokonce i stanovil, kdy a za jakých podmínek může držitel povolenky z tohoto "spolku" vystoupit. Nelze než opět odkázat na zákon o myslivosti, konkrétně ust. § 19, odst. 2, které výslovně zakazuje honebnímu společenstvu vytvářet jakékoliv organizační složky.
Shrnu-li - pokud vykonává myslivost honební společenstvo ve vlastní režii, má nejen práva a povinnosti držitele honitby, ale také práva a povinnosti delegované zákonem na uživatele honitby. V rámci honebního společenstva tedy nelze vytvořit něco, co by se dalo nazvat jako "spolek držitelů povolenek" a na něj převést povinnosti uživatele honitby. Nelze také připustit, aby sám honební výbor rozhodoval každoročně jak bude výkon myslivosti v honitbě prováděn.
Na závěr snad lze ještě (doufám, že nadbytečně) připomenout: honební společenstvo je daňovým subjektem a musí vést evidenci příjmů a výdajů nebo účetní evidenci a pochopitelně jako každá jiná právnická osoba dodržovat platné zákony tohoto státu.
Dr. Ing. Rudolf NOVÁK
vychází v 7:21 a zapadá v 18:10 vychází v 19:15 a zapadá v 8:38 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...