Časopis Myslivost

Květen / 2004

Kdy se umělý chov bažantů vyplácí

Dr. Arnošt Tabášek
Umělý odchov bažantů u nás prošel dlouhým a mnohdy rozporným vývojem. Od nadšených začátků, kdy bezmála každé sdružení pernatou nakupovalo a vypouštělo, až po zatracování a výrazný odklon od umělého chovu v posledních letech. Myslivecký spolek Diana Rychtářův les Skvrňov hospodaří v Posázaví ve středních Čechách na rozloze třináct set padesát hektarů. Členové tam už tři desítky let úspěšně odchovávají bažanty.Proč se jim tak daří? Odpověď má tři části. Především po každé sezóně analyzují vlastní poznatky z chovu a zároveň aplikují osvědčené zkušenosti bažantníků profesionálů. Dále vytvořili a do praxe zavedli systém služeb a péče o bažantnici s rozlohou sto osmdesát hektarů, který všichni akceptují. A za třetí, myslivci dbají o ekonomickou soběstačnost umělého chovu.
STEJNĚ JAKO V DIVOČINĚ
Takový je základní princip, podle kterého členové skvrňovského spolku pracují s malými bažantíky. Výraz pracují není nadsazený. Každého jedince hejna v bažantnici po celou dobu cílevědomě formují, aniž by ptáky stresovali. Pomocí jednoduchých zařízení simulují reálný život hejnka v přírodě. Spoléhají na přirozené instinkty bažantíků. Daří se jim nahradit základní jistoty, které potomkům poskytuje skutečná bažantí slepice.
"Nakupujeme výhradně jednodenní kuřata od stálého dodavatele. V dezinfikovaném fóliovníku je umístíme na čistou slámu do drůbežářských kruhů z umělé hmoty, nad které zavěsíme keramické zářiče jako zdroj tepla. Ke každému z jedenácti kruhů, kde je zhruba po dvou stech sedmdesáti kuřatech, těsně přiléhají další. Tam je pro ně stále k dispozici potrava a napájení," vysvětluje myslivecký hospodář Karel Máchal. "První kruh je teplo, klid, ochrana a bezpečí. Všechno, co jim v divokém chovu poskytuje matka. Druhý pak okolní svět s nižší teplotou, kam si musí kuřátka proskočit a později přeletět na malé vzdálenosti za potravou a vodou. Když chtějí odpočívat a spát, instinktivně se vracejí pod lampu. Hlad je vede do bezprostředního okolí, kde k nalezení potravy musejí vyvinout aktivitu, musejí použít vlastních sil, hledat a dobývat."
Tak funguje základní model, který po vynaložení relativně malých nákladů kuřatům simuluje skutečný svět. Získávají v něm správné návyky. I bažantí slepice je přece čas od času vypustí z tepla, najde a rozhrabe jim místo, kde sama sbíráním potravy utiší hlad, než je zase vezme do tepla, pod své letky.
Kdo vstoupí do velkého fóliovníku, ve kterém na začátku žije a dýchá téměř tři tisíce třídenních kuřat, neuslyší ani pípnutí. Taková spokojenost tady vládne. To znamená, že teplota je správně nastavená na devětadvacet až dvaatřicet stupňů, že bažantíci mají co zobat a co pít. Suchá, čistá sláma je velmi hřejivá, hygienická. Trus mezi stébly propadává a podestýlka se dá snadno obnovovat. Po letech experimentů se osvědčila nejlépe.

SVĚT SE OTEVÍRÁ
Jak je zajištěna teplotní regulace? Stálá obsluha kruhy na noc přikrývá papírovými deskami, aby teplota vzrostla, popřípadě snižuje zavěšení zářičů. Všechny úpravy se dělají zvečera, aby kuřátka měla dostatek klidu. Vyrušení a stres jim totiž škodí. Průběžná kontrola jejich stavu je však nezbytná. Stačí když se do jednoho z kruhů prohrabe krtek. Kuřátka pak bez ustání běhají i několik minut a může dojít k úhynu ušlapáním.
Uběhnou jen tři dny a prostor k životu se malým opeřencům stále rozšiřuje. Jakmile přeletí vzdálenost několik desítek centimetrů, krmné kruhy myslivci odstraní. Kuřátka mají k dispozici celé koridory fóliovníku, vždy ze dvou hnízdních kruhů se smísí. Sedmidenní kuře si umí najít potravu, ale dokáže se také vrátit a spolehlivě najít místo, kde má teplo.
Bažantíci brzo dostávají možnost vstoupit dvířky z koridorů do části drátěných voliér o rozměrech deset na pět metrů, které bezprostředně na fóliovník navazují. Ocitají se na písku, pátrají v prostoru, sbírají další zkušenosti. Desetidenní bažantíci už mohou užívat i následných travnatých částí voliér, které jsou tři metry vysoké, devět metrů široké a padesát metrů dlouhé. Svět se bažantíkům otevře, ale jsou zvyklí na návraty zpět.
V pěti týdnech obsluha končí s nočním vytápěním míst ve fóliovníku. O týden později už bažanti královští volně vycházejí otvory v oplocení voliér do okolní přírody bažantnice. Jestliže by zůstávali v omezených prostorách déle, začnou se napadat a oklovávat. Jejich klíny, významné jako budoucí trofej, už jim nedorostou do předpokládané a žádoucí délky.
Uvolněná voliéra po bažantech královských se pak stává vypouštěcí pro bažanta obecného. Pernatá má k dispozici pět velkých voliér se dvěma tisíci metrů zastřešené plochy, tedy dostatek krytu před nepohodou a sluncem. Užívané části pozemků se střídají, aby je zvěř nedevastovala. Trávu myslivci sekají na nízký pažit. Bažantíci uštipují krátká stébla podle libosti a drn je zachovaný.
Ani po vypuštění, které jde po vlnách až do doby lovů, nejsou bažanti ponecháni na pospas. V komoře bažantnice se intenzivně krmí, jsou tady políčka a zdroje kvalitní vody. Odchovaná pernatá zvěř má však správné návyky. I když postupuje stále dál, na noc se vrací do centrální části a hřaduje na vysokých a rozložitých dubech kolem potoka, který tady protéká. Kapacita bažantnice je patnáct set až sedmnáct set kusů. Zhruba deset procent pernaté odchází dál, rozptyluje se po honitbě a zazvěřuje ji. V těchto částech honitby se pak pochopitelně loví pouze bažantí kohouti. Díky tomu divokých chov stále roste, což je další nezanedbatelný a významný výsledek umělého vysazování bažantí zvěře.

JEDNODUCHÉ POČTY
Dlouhodobý průměr nákladů činí 250 až 270 tisíc Kč, z toho 50 tisíc na nákup kuřat, kdy v loňské sezóně za jednodenní kuře bažanta obecného ze střediska v Míškovicích platili šestnáct korun a za kuře bažanta královského dvacet čtyři padesát. Na 30 tisíc korun přijde elektřina a 150 tisíc korun stojí krmná směs a léky, veterinární péče, drobné opravy a další výdaje.
V minulé sezóně členové spolku odchovali 2600 bažantů obecných a 290 bažantů královských. Úhyn ve fóliovníku a voliérách dlouhodobě nepřekračuje deset procent. Medikamenty totiž obsahuje už krmivo. A protože část kuřat bažanta královského je v šesti týdnech na prodej, byla to první část úhrady nákladů.
Dále spolek uspořádá dva poplatkové hony, každý s výřadem tři sta kusů. Jejich přínos pokrývá roční náklady chovu. Lovecké skupiny předem skládají zálohy, zájemců je dostatek. Za odlov královského bažanta se platí zvlášť. "Do volnosti vypouštíme do sto kusů, nemůže jich být více. Chovají se totiž teritoriálně, obcházejí značné území a pak se do bažantnice vracejí a vytlačují bažanta obecného," tvrdí Karel Máchal. Poplatkový lov králováků vydělá Škvrňovským další tisíce.
Při takovém způsobu chovu zbývá dost pernaté zvěře na další spolkové lovy. Členové tak získávají zaslouženou odměnu za celoroční snažení. Zastřílejí si, mají dostatek zvěřiny i loveckých zážitků. Každoročně k nim mimo drobné zvěře patří také pětatřicet kusů srnčího, holé i trofejových srnců všech věkových tříd.

VŠICHNI SPOLEČNĚ
Aby na podzimní hony členové zajistili dobré výřady a předešli zbytečným ztrátám, v revíru a kolem bažantnice zvláště intenzivně tlumí škodnou. Za jediný rok ulovili při natláčkách, na čekaných z posedů a sedátek až padesát lišek a na čtyřicet jich vynorují. Mimo jiné i proto se jim dlouhodobě daří zachovávat kmenové stavy dvou set deseti zajíců.
Za léta provozu je technické vybavení bažantnice na úrovni. Údržba rozsáhlého areálu, práce kolem bažantů totiž není nárazová. Základem úspěchu skvrňovského spolku v chovu bažantů je několikaměsíční stálá služba. Členové, kterých je momentálně třicet čtyři, se vždy už na počátku kalendářního roku rozdělí, kdy budou držet služby v chatě, která bažantnici přiléhá. První čtyři týdny bezpodmínečně nastupují ve dvojicích, potom slouží jednotlivě, ale mnozí se kvůli větší operativnosti po domluvě o svůj týden podělí s kolegou a jeho výpomoc mu později zase vrátí.
Krmí, dohlížejí, chrání, tlumí škodnou. Každý ví, že týden musí obětovat. "Bez toho je náš chov bažantů nemožný. Kdyby se členové neshodli, nebylo by z chovu nic. Zároveň se staráme o budoucnost spolku, o to, aby věkový průměr členské základny tolik nerostl. V dohledné době hodláme přijmout další tři členy," říká Karel Máchal.
Jak se zdá, také v nových podmínkách, kdy mnozí nabývají dojmu, že všechno je možné koupit, bude v české myslivosti dále platit, že rozhoduje především spolupráce lidí, jejich obětavost, nasazení, vzájemná domluva. Soudržnost a společné cíle vytvářejí nenahraditelnou pospolitost, navozují trvale zdravé vztahy.
Je neoddiskutovatelné, že umělým odchovům bažantů v menších počtech už v mnoha spolcích odzvonilo. Ne všichni mají stejné odhodlání, zkušenosti a podmínky, ale příklad a výsledky členů Mysliveckého spolku Diana Rychtářův les Skvrňov nabízí dostatek inspirace.
Text a snímky Dr. Arnošt TABÁŠEK


Jako podestýlka se pro kruhy nejlépe osvědčila čistá a suchá sláma. Vždy je ji však potřeba pečlivě vybrat a optimálně uskladnit.

Kvalitní krmivo a voda jsou za dne bažantím kuřatům neustále přístupné. Kuřata si je však musí sama vydobýt.

Tak vypadá svět bažantíků v prvních dnech. S využitím jednoduchých prostředků dokonale simuluje život pernaté v přírodě.





vychází v 7:17 a zapadá v 16:13 vychází v 21:35 a zapadá v 12:41 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...