Časopis Myslivost

Květen / 2004

Myslivost a náš vstup do EU

Dr. Ing. Rudolf Novák
Od 1.5. 2004 se stá-vá ČR, spolu s dalšími státy, řádným členem Evropské unie. Názory co nám vstup do EU přinese se různí. Nás myslivce především zajímá co přinese tento krok české myslivosti. Na úvod je potřeba říci, že EU nemá žádnou koncepci myslivosti. Nebyla a doposud není žád-ná legislativní nebo jiná iniciativa týkající se myslivosti. Myslivost je především upravována nepřímo, legislativou ochrany přírody, legislativou hygieny zvěřiny, (veterinární legislativou) a legislativou zbraní a střeliva.
Jsem toho názoru, že z hlediska výkonu mysli-vosti jsou a ještě budou v průběhu "uvádění do života" kontroverzní především dvě směrnice EU, a to směrnice 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků a směrnice 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a divoce rostoucí flo-ry.

79/409/EEC směrnice o ochraně volně žijících ptáků
Tato směrnice má pět příloh.. Přičemž podle seznamu druhů uvedených v příloze II/2 je možno "vyreklamovat v Bruselu" druhy, které je možno v jednotlivých zemích lovit podle četnosti a tzv. národních zvyklos-tí. Bohužel naše Ministerstvo životního prostředí, na rozdíl od jiných členských států EU či kandidátských zemí, tuto legislativní možnost nevyužilo a je možno očekávat v příštích letech podobné problémy jako mají dnes některé země "staré patnáctky".
Dva příklady za všechny. Sluka lesní je lovena (s určitými omezeními) ve 14 státech EU, jen v Holandsku je celoročně hájena. Naše ministerstvo ŽP nevyjednalo žádnou výjimku, ačkoliv u nás, podobně jako v jiných státech, patřila sluka vždy tradičně mezi zvěř. Její lov byl podle statistik zanedbatelný. U nás nikdy nebyla lovem její populace ohrožena. I myslivci byli po generace vychováváni, na rozdíl od myslivců v jiných evropských státech, v tom, že je možno ulovit na jaře jen jednu sluku.
Další příklad - sojka obecná. Její populace v EU se odhaduje na asi 3 mil. jedinců. Evropská populace na asi 22 mil. jedinců. Tedy naprosto neohrožená popu-lace. U nás byla "tradiční lovnou zvěří" vzhledem k tomu, že patří, spolu s jinými krkavcovitými, mezi predátory zpěvných a hrabavých ptáků. Každý, kdo se pohybuje v přírodě jistě zjistil, že její populace u nás nebyla a není ohrožena. Naopak jsou ohroženy jiné druhy ptáků, jejichž je sojka, zejména v době hnízdění, predátorem. Opět je nutno konstatovat, že díky přístupu MŽP při vyjednávání přístupových podmínek nelze tento druh u nás lovit či jeho populaci regulovat lovem. A tak by se dalo pokračovat.
Jsem toho názoru, že bylo i velkou chybou naší současné vlády, že nedokázala koordinovat přístupové iniciativy zejména mezi Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. Jiné přistupující země byly "daleko úspěšnější" ve vyjednávání podmínek přístupu do EU, zejména díky iniciativě svých ministrů a možná i koordinovanějšímu přístupu vlád v oblasti životního prostředí. Polsko, Litva, Estonsko si dokonce, mimo jiné, vyjednali výjimky ze zákazu lovu medvědů, rysů a vlků (CITES). Což lze považovat za velký úspěch.
I mezi státy patnáctky již dnes existuje vůle tuto poměrně starou směrnici novelizovat a doplnit podle současných podmínek. Dá se očekávat, zejména po volbách, řada jednání v interskupinách a Evropském parlamentu.

92/43/EEC - směrnice o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a divoce rostoucí flory.
Hlavní úlohou této směrnice je přispět k zabezpečení biodiverzity Měla by však brát na zřetel lokální zvláštnosti, hospodářské, kulturní a jiné okolnosti. Cílem je vytvořit celoevropskou síť chráněných území NATURA 2000. Má šest příloh, ve kterých jsou definovány jak seznam typů biotopů, tak seznamy a kritéria ochrany.
Opět byla a je důležitá pozice a aktivita vyjednavačů jednotlivých států týkající se národních zvyklostí a podmínek. A zejména uvádění této směrnice do praxe. U nás se v legislativním spěchu tato směrnice implementova-la do zákona na ochranu přírody bez posouzení dalších souvislostí. Přitom postačilo "poučit se" ze zkušeností států, které tutu směrnici mají implemento-vánu do svého práva životního prostředí již řadu let.
Opět jeden čerstvý příklad za všechny. V Portugalsku mají na většině chráněných území zařaze-ných do Natura 2000 zcela zakázán lov a omezeno hospodaření na pozemcích. Zcela logicky začalo docházet ke konfliktům mezi majiteli pozemků a správci chráněných území a co je z pohledu ochrany přírody ještě horší, v těchto "klidových lokalitách" se usídlila černá zvěř, která začala ničit jak chráně-né živočichy, tak prostředí. Vyřešili to, podle mne velice dobře. Pro chráněná území vytvořili koordinační orgány, ve kterých jsou ekologové, zástupci regio-nální samosprávy, zástupci majitelů pozemků a myslivci. A tyto koordinační orgány posuzují stav chráněných území a navrhují "ochranný režim" či jeho změny podle monitoringu současného stavu a prognozy vývoje. A u nás? Vše je a bude pod přísným dohledem MŽP a jeho orgánů bez povinné spoluprá-ce s jinými subjekty. Vlastníkům pozemků snad bude přiznána finanční náhrada za omezení jejich vlastnických práv a to je vše. Přitom se stačilo poroz-hlédnout po Evropě a poučit se ze zkušeností jiných. A myslivci? Ty zcela vyloučíme. V chráněných územích nemají co dělat.

Dovolím si malé odbočení a poznámku. Každé malé dítě ví, že nejméně tisíciletí žijeme v kulturní středoevropské krajině, která byla, je a bude ovlivňována člověkem. Například dokud byly louky v Bílých Karpatech koseny a spásány, byla na nich druhová pestrost rostlin, včetně řady vzácných a ohrožených druhů. Po vyloučení činnosti člověka se najednou zjistilo, že vše je zcela jinak, některé ohrožené druhy začaly mizet, postupně se vlivem mezidruhové konkurence začaly tvořit druhově zcela jiné ekosystémy. Začaly se dělat mediálně populární "brigády" na kosení luk a teprve potom se zjistilo, že je pro přírodu a její stav mnohem lepší, když se v ní citlivě hospodaří.
O problémech se stavy černé zvěře se již toho napsalo dost. Bude docela zajímavé sledovat co se stane, až se její lov (nebo myslivost a myslivci) zcela vyloučí v některých chráněných územích. Koneckonců je to chytrá a přizpůsobivá zvěř.

Co říci na závěr? Snad někdy MŽP a ekologičtí aktivisté pochopí, že zachování biodoiverzity nespočívá jen v přísné ochraně a vyloučení všech vlivů člověka, ale také v cílených a omezených zásazích do ekosystémů. Ve většině Evropy se tomu říká udržování ekologické rovnováhy. U nás je to zatím hlavně komunistický přežitek podle hesla "poručíme větru dešti".
Koneckonců nejen ochránci přírody, ale i myslivci, zemědělci, lesníci, tedy všichni, kdo máme co do činění s přírodou "jsme chodci na jedné stezce" a na nás a na naší dohodě bude záležet v jakém stavu předáme naši přírodu dalším genera-cím. Nebuďme papežštější než sám papež, ale poučme se ze zkušeností jiných.
A ještě jedna poznámka na úplný závěr - až budou volby do Evrop-ského parlamentu volme především ty lidi, kteří něco vědí o životě a dá se s nimi komunikovat třeba i o myslivosti.
Dr. Ing. Rudolf NO-VÁK
delegát ČMMJ ve F.A.C.E. Brusel
vychází v 5:13 a zapadá v 20:59 vychází v 23:01 a zapadá v 8:34 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...