Časopis Myslivost

Listopad / 2004

Navštívili jsme…

OMS Teplice  Ing. Kamila Kaasová, Ing. Pavla Ščevlíková
Krušnohoří je asi většinou lidí vnímáno nejen podle názvu, ale i podle těžební činnosti let minulých, jako oblast nevlídná a poničená. Naštěstí dochází ke změnám - již zrekultivovaná krajina se postupně vrací k životu, obrůstá a objevuje se v ní zvěř. Má tu prostor a klid, takže se jí zde daří čím dál lépe. A kde se daří zvěři, tam se daří i myslivcům. O tom, jak se žije v Krušných horách jsme si povídaly s jednatelkou OMS Teplice paní Miroslavou Pospíšilovou.
Mohla byste nám trochu přiblížit poměry ve Vašem okrese?

Teplický okres patří mezi ty malé, členská základna čítá v současnosti 508 členů. Méně početná členská základna však neznamená menší činorodost. Zdejší myslivci jsou aktivní nejen při vlastním výkonu práva myslivosti, ale i v oblasti kynologie - přípravy lovecky upotřebitelných psů a v posledních letech i ve střelectví.
Celková rozloha honební plochy je 35 086 ha, na kterých hospodaří 33 subjektů (mysl. sdružení nebo mysl. společnosti). Honitby se rozkládají od horských honiteb ve východní části Krušných hor přes pánevní podhůří Teplic, Bíliny, Duchcova až po masiv Českého středohoří s dominantou Milešovky. Tato různorodost biotopu znamená i různorodost druhového zastoupení, takže myslivci z Teplicka mohou lovit vysokou zvěř, daňčí, mufloní, srnčí i zvěř černou. Stavy drobné zvěře jsou stále velmi nízké a její lov minimální, ačkoliv dochází k postupnému zlepšování životního prostředí.
Myslivecká činnost na Teplicku je řízena ze strany státní správy magistrátem Teplice, referátem životního prostředí a Městským úřadem v Bílině, odborem životního prostředí. Lze konstatovat, že nám tyto instituce vycházely vstříc již při tvorbě nových honiteb, i dále při běžném úředním styku na úseku myslivosti bez problémů spolupracují s uživateli honiteb a s Okresním mysliveckým spolkem v Teplicích.


Nejčerstvější událostí těchto dnů jsou po dlouhé době konané všestranné zkoušky ohařů. Má kynologie na Vašem okrese mnoho příznivců? Jaké kynologické akce pořádáte?

Kynologie je u nás na okrese hlavní činnost, také kynologická komise je nejpočetnější - máme v ní 14 lidí. Kromě svodu pořádáme ještě pravidelně zkoušky vloh malých i velkých plemen, zkoušky norování, podzimní zkoušky, speciální zkoušky z vodní práce, dále lesní zkoušky ohařů, podzimní zkoušky pro malá i velká plemena a v říjnu barvářské zkoušky. Všestranné zkoušky ohařů jsme ale letos na našem okrese pořádali po 22 letech. Konaly se v honitbách MS Bořeň Bílina, MS Lukov-Štěpánov a MS Diana Radovesice.
Bylo to pro nás velké sousto, museli jsme sehnat sponzory, abychom pokryli náklady na rozhodčí, na cestovní náhrady a ceny pro účastníky. Snažíme se platit rozhodčím pokud možno slušně, protože odvádějí velký kus práce. Jezdí k nám posuzovat rozhodčí z ostatních okresů. Například z Litoměřic, které jsou taková kynologická velmoc. V honitbě MS Lukov- Štěpánov je postavena lesní chatka jako stálá základna pro pořádání lesních a barvářských zkoušek. Na tuto základnu jsme navázali postavením stanů a pojízdné kuchyně. MS Lukov- Štěpánov věnovalo na celou akci divočáka, ze kterého se navařily myslivecké pochoutky. Navíc se zkoušky konaly v krásném prostředí a za velice pěkného počasí. Vodní práce probíhala na nádrži v prostředí zrekultivované bývalé Radovesické výsypky. Je to sice ještě syrová krajina, čerstvě obrůstající první zelení, ale už se tu začíná objevovat a zabydlovat zvěř. Pro dostatečné zazvěření při zkouškách jsme ještě dokoupili 45 bažantů, kachny a králíky, takže se nám zvýšily výdaje o pěknou částku za zvěř. Bezproblémový a pohodový průběh zkoušek nám ale všechny náklady vynahradil.
Vítězkou zkoušek se stala fenka KO Etta z Ranského letiště, vůdkyně Olga Hrabáková, - I.c., 487 bodů, hlasitý oznamovač, nejlepší vodní práce. Druhé místo obsadil KO Echo z Ranského letiště, vůdce Josef Hauf, - I.c., 475 bodů, hlasitý oznamovač, nejlepší práce v lese. Jako třetí se umístil pes VOD Andy od Zbinických rybníků, vůdce Miroslav Tomeš, - I.c., 452 bodů, vodič. Nejlepší práci v poli předvedla fenka KO Enny z Ranského letiště s vůdcem Václavem Kratochvílem, - II.c., 486 bodů, hlasitý oznamovač - celkové umístění jí zhoršila obávaná disciplina - "ohrádka".
Účastníci- psovodi obdrželi díky pochopení sponzorů hodnotné ceny, vítěz navíc získal velký pohár, vítězové pole, lesa a vody poháry menší. Také rozhodčí byli oceněni malou pozorností, byly jim předány hrnečky od Českého porcelánu Dubí a kandované ovoce od firmy Laris - to aby si měli čím uklidňovat nervy oni i jejich manželky vzhledem k časté podzimní vytíženosti a nepřítomnost v rodinném kruhu.
Výkony psů i vůdců byly obdivuhodné, protože v dnešní době, kdy je zazvěření drobnou zvěří skoro na nule, je velice těžké "udělat" všestranného ohaře. Od vůdců například vím, že zašili i přejetého zajíce a používali ho při výcviku psího svěřence. Je cítit i určité napětí a obavy vůdců při disciplínách přinášení teplé zvěře. V případě našich VZ se tyto obavy nenaplnily, avšak psi byli tvrdě prověřeni na vodní práci.

To je skvělé, že se Vám zkoušky vydařily, také je příjemné slyšet, že se konaly v dříve nedostupných a dnes rekultivovaných částech honiteb. Že se do těchto končin vrací život v podobě zvěře i lidí.

Ano, tyto rekultivační plochy včetně nového rybníka, do kterého je stahována voda ze Středohoří, krajinu oživují. Nově využíváme tyto prostory i k dalším zkouškám, například na SVP, na PZ - kolem rybníka je pěkné rákosí a v něm se drží vodní ptáci. Už začínají obrůstat i okolní plochy, takže jsme je na VZ využili na "malé pole" i "velké pole" .
Tyto plochy byly v roce 2003, při tvorbě nových honiteb, vráceny jako staronová honitba po 20 letech k výkonu práva myslivosti MS Diana Radovesice. Celá korona ocenila navrácení původně mrtvé krajiny výsypky do přírodního prostředí a její znovuoživení. Již dnes je patrno, že nemalé finanční prostředky vynaložené na rekultivaci krajiny se vracejí.
Na těchto rekultivacích už začíná být i problém s ochranou kultur vysázených stromků před škodami způsobenými srnčí, mufloní a černou zvěří, která zde ráda zaléhá. Vzhledem k předpokládané úživnosti obnovené krajiny lze předpokládat i nárůst stavů drobné zvěře.

Věnujete se také střelectví? Máte vlastní střelnici?

Máme velkou střelnici v Hrobčicích, ale jsou s ní v současné době spojené určité problémy. Jde o to, že jsme pozemky střelnice měli v trvalém užívání. To se ale v roce 2000 zrušilo, proto jsme pozemky opatřili výpůjční smlouvou, která však minulého roku končila. Čtyři roky jsme žádali o to, aby byly pozemky převedeny do našeho vlastnictví, ale neuspěli jsme. Bohužel nemáme na OMS právníka, který by tento problém za nás řešil. Podali jsme několik žádostí a vždy nám je vrátili z různých důvodů. Nakonec si zřejmě střelnici, kterou jsme vlastnoručně vybudovali, budeme muset koupit. Jedná se asi o 6 hektarů, z čehož využíváme asi jednu desetinu, zbytek jsou dopadové a ochranné plochy. Cena m2 se pohybuje kolem 3 Kč, takže když to vynásobíme 6 ha, dostaneme pěknou sumu. Je to mrzutá situace, protože jsme do stavby, údržby a provozu střelnice vložili spoustu práce, brigádnických hodin i finančních prostředků. Dokonce bychom měli před koupí zaplatit roční nájem za využívané pozemky ve výši obdobné jako kupní cena. Jednalo se i o tom, že půjdeme do výběrového řízení a budeme se přehazovat, kdo dá víc. Kdyby myslivci před 30 lety toto zařízení nepostavili a nevložili do něj své peníze a hlavně mnoho práce, byla by tu jen nevyužívaná zarostlá plocha. Ptali jsme se, jak se zohlední prostředky, které jsme do střelnice vložili, ale nedočkali jsme se odpovědi. Nakonec jsme se dohodli na nižším nájmu do doby, než budeme schopni tyto plochy odkoupit. Je to ale záležitost ještě dlouhodobá, včetně nekončící korespondence.

Kolik střelců střelnici využívá, konají se tam nějaké větší akce?

Střelnice je využívaná dostatečně, najednou pojme kolem 80 střelců. V posledních letech střelectví skomíralo, ale po výměně střeleckého referenta za nového, který je zapálený pro věc, znovu ožívá. Chodí sem trénovat mnoho myslivců i policie a veřejnost. Pořádáme zde na střelnici výcvik adeptů, nastřelujeme si zbraně, sdružení střílí kontrolní střelby před sezónou, také se zde konají zkušební střelby na zbrojní průkazy pro myslivce i pro veřejnost.
Myslivecká sdružení tu pořádají různé závody mezi sebou, soutěží družstva i jednotlivci. Máme v průběhu roku 3 velké střelecké akce, které přesahují hranice okresu. Střelectví na okrese opravdu v těchto dnech vzkvétá. Je vidět, že velká podpora OMR OMS včetně vyčlenění finančních prostředků, sklízí své ovoce.
V areálu střelnice je vybudována také umělá nora, na které se konají zkoušky z norování. Zpestřením na této umělé noře je soutěž - kombinace střeleckého výkonu vůdce a jeho psího svěřence-norníka s vyhodnocením nejlepší dvojice.

Jistě pořádáte i chovatelskou přehlídku trofejí? Jak jste na tom s odlovem zvěře?

OMS ČMMJ Teplice je každoročně pověřen orgány státní správy (Magistrát Teplice a Referát ŽP Bílina) uspořádáním chovatelské přehlídky trofejí, která bývá hodnocena jako velice zdařilá akce. Jsou zde zdůrazněny myslivecké tradice, účastní se i nemyslivecká veřejnost, která si tu většinou zlepší svůj náhled na myslivost, což považujeme za velmi přínosné v době, kdy média myslivosti zřejmě nepřejí.
Pro dokreslení loveckých možností honiteb Teplicka uvádím několik čísel z letošní CHP - odlovy zvěře:
jelení zvěř: jelen 116 ks, laň 195 ks, mláďata 132 ks, celkem 443 ks; srnčí zvěř: srnec 215 ks, srna 112 ks, mláďata 96 ks, celkem 423 ks; mufloní zvěř: muflon 4 ks, muflonky 4 ks, muflonče 4 ks, celkem 12 ks; daňčí zvěř: daněk 2 ks, daněla 3 ks, daňče 1 ks, celkem 6 ks.
U jelení zvěře bylo 9 trofejí medailově ohodnoceno. Jeleni to nemají v tomto regionu, jakož i v celé ČR, jednoduché. Je tu mnoho honiteb a jeleni se loví mladí. Jakmile se objeví dobrý jelen, usiluje o jeho odlov více sdružení, což není případ pouze teplického regionu. Dříve se dosahovalo u jelenů zlatých medailí, dnes jsou spíše bronzové, protože do zlatých nestačí dorůst. U mufloní a daňčí zvěře je situace obdobná.
Další myslivecká činnost byla na základě požadavku Ministerstva zemědělství ČR zpracována předsedou MK p. MUDr. Karlem Prejsou v " Koncepci rozvoje myslivosti " regionu bývalého okresu Teplice.
Kromě přehlídky trofejí se myslivecká komise zabývá léčbou parazitóz. OMS zajišťuje centrální nákup CERMIXU a léčby se zúčastňují 2/3 honiteb regionu. V honitbách, kde je léčivo předkládáno, jsou při vyhodnocení výsledky uspokojivé. V minulosti bylo ve spolupráci s bývalou Okresní veterinární správou zajišťováno i kladení vakcín proti vzteklině lišek. Myslivci okresu se podivují mediálně deklarované "úspěšnosti" letecké vakcinace. Vzhledem k jistě nemalé ceně této letecké akce (kterou myslivci prováděli dříve zdarma) a malé pádové odolnosti vakcín je popisovaná "úspěšnost" s podivem. Vždyť letecky aplikované vakcíny byly nalezeny v prostoru obce, rybníka a pod.
Legislativně zřejmě není dořešeno ani odstraňování kadáveru zvěře na nehonebních pozemcích vzhledem k častým dotazům nemyslivecké veřejnosti na sekretariát OMS.


Zapojujete se nějak do kulturního života ve Vašem regionu?

Většina kulturních akcí se koná v obcích, kde jsou myslivecká sdružení. Ta pořádají různé plesy, Hubertské zábavy, dětské dny apod. V malých obcích fungují mimo hasičů myslivci často jako jediný subjekt, který přispívá ke kulturnímu dění. Myslivecká společnost Vápenice letos již podruhé uspořádala velice zdařilé Hubertské dny na Mikulově v Krušných horách. Zde je prezentovaná tradice myslivosti - slavnostní zahájení Hubertskou mší v místním kostele, ukázky výcviku a práce loveckých psů a předvedení práce sokolníků s loveckými dravci před širokou mysliveckou i nemysliveckou veřejností. Na okrese působí dva mladí, nadšení sokolníci p. Luděk Jokl a p. Lukáš Orság. V souvislosti se sokolnickou činností tito členové chovají anglické ohaře speciálně cvičené pro součinnost s loveckými dravci. Účastní se i zkoušek FT.
Také se konají různá přátelská posezení, např. v honitbě MS Barvář, v bývalé hájovně Lesů, pod názvem "Otevírání studánek", tradiční je i posezení k "Červnu - měsíci myslivosti" na hájovně MS Bořeň Bílina. Myslivci MS Bořislav pak pořádají každoroční grilování selete jako zahájení hlavní lovecké sezony, myslivci MS Háj Jeníkov jsou zase proslaveni pořádáním "Pálení čarodějnic".
Není však mnoho sdružení, která mají vlastní hájovnu. Naše MS o hájovnu přišlo v rámci restituce. V minulosti jsme od obce dostali zchátralé stavení, do kterého bylo investováno mnoho finančních prostředků i úporná práce všech členů. Dneska se scházíme v maringotce nebo na Obecním úřadě díky pochopení zastupitelstva obce a starostky, která je zároveň honebním starostou. V této souvislosti musíme řešit problémy s uložením krmení pro zimní přikrmování zvěře. Dříve byl běžně v lese zásobník, v něm seno, vojtěška a jadrnné krmivo. Nenechavci nám v těchto zařízeních velice neomaleně hospodaří, ale toto jsou asi problémy všech uživatelů honiteb.

Tento problém je asi všude, člověku se to až nechce věřit. A jak jste na tom s adepty?

Získávání adeptů je na našem okrese problém. Členská základna pochopitelně stárne. V letošním roce máme zatím 6 zájemců o myslivecký kurz, vloni složilo zkoušku z myslivosti 8 adeptů. Hlavní problém vidím v tom, že noví držitelé loveckých lístků nemají perspektivu získání členství v mysliveckých sdruženích či společnostech.
Tato mají většinou naplněnou členskou základnu. Dalším hlediskem je i otázka finanční, protože mnozí uživatelé si stanovili vysokou finanční částku za vstup do členské základny - vše se bohužel odvíjí od přehnané výše nájmů, hlavně v jelenářských honitbách.

Přivítali jste roční adeptskou praxi?

Tu přivítali všichni, my na OMS i ve sdruženích. Jen někteří zájemci, kteří chtěli mít zkoušky rychle hotové, se neradovali. Vysvětlili jsme jim nutnost adeptské praxe. Vždyť se již z kurzu uchazečů o první lovecký lístek v předmětu Myslivecká výchova dozvěděli o tradicích pasování nových myslivců u našich předků a co tato praxe před pasováním obnášela. Adepti si myslivost daleko více zažijí a vědomosti jim zůstanou do zkoušek i do mysliveckého života. I zkušební komisaři konstatovali všeobecné zlepšení znalostí získaných během adeptské praxe v revírech.

Měli jste problémy s honitbami a novým zákonem o myslivosti?

V rámci regionu nelze hovořit o velkých problém s tvorbou nových honiteb. Vlastní honitby LČR byly ustaveny jejich pracovníky, dále se jednalo pouze o výši finančních prostředků ve výběrových řízeních nebo v navýšení ročního nájmu při využití opčního práva.
U společenstevních honiteb veškerá práce s tvorbou honitby spočinula na některých členech, kteří tuto povinnost převzali. Jestliže tito jednali v souladu se zákonem, odsouhlasili si předem hranice honiteb se sousedy a provedli transformaci honitby bez problémů. Toto se týká i několika nově vzniklých společenstevních honiteb.
Kritika padla na zbytečné finanční náklady při tvorbách honiteb (nevyjasněnost měřítek katastrálních map a výpisů z listů vlastnictví majitelů pozemků).
Velice nákladné snímky z katastrálních map v měřítku 1:2880 ve finále nakonec nebyly použity vzhledem ke změně zákona. Běžná finanční částka za vytvoření honitby vzhledem k její velikosti (mapy, výpisy KÚ, korespondence a styk s vlastníky) tak vyšla minimálně na 15-30 tis. korun. Toto vše financovala myslivecká sdružení ve vlastním zájmu o utvoření honitby, neboť vlastníci pozemků aktivitu neprojevili.
Orgány státní správy místně příslušné v regionu spolupracovaly a zasahovaly pouze v případě vzniklých hraničních sporů.
V rámci dobrých vztahů s vlastníky pozemků řeší uživatelé honiteb případné škody na kulturách narovnáním, to je protislužbou - brigádnickou činností, ochranným nátěrem sazenic v lesních kulturách atd.

Rozhodli jste se někdy pro zazvěřování nějakým druhem zvěře?

Před 18 lety jsme vypustili 2 kmeny muflonů v bývalé honitbě MS Hradišťany-Mukov v Českém středohoří. Sousední OMS Litoměřice vypouštěl v MS Medvědice daňky. Obě tyto akce byly úspěšné. Mufloní i daňčí zvěř se po vypuštění do honiteb rozšířila v celém Českém středohoří. V současné době však dochází k poklesu stavů mufloní zvěře, je zaznamenána menší hmotnost i kvalita trofejí. Zatím není znám důvod této situace. Jedna z úvah je i odchod trofejově kvalitní zvěře do sousedního okresu Most a Louny, do níže položených a úživnějších oblastí.
U daňčí zvěře dochází k mírnému nárůstu stavů, ale kvalita trofejí je podprůměrná.
U obou druhů zvěře by prospěla spolupráce všech mysliveckých hospodářů, zpřísnění průběrného odstřelu v celé oblasti Českého středohoří.
Co se týká drobné zvěře vím, že některé honitby v malém měřítku vypouští bažanty z umělého odchovu. Úspěšnost návratnosti je však sporná, i když ekologické podmínky jsou optimální. Tento problém není novinkou ani v teplickém regionu. Ovšem povzbudivou zajímavostí je pozorovaný návrat křepelky polní, chřástala, černého čápa a krkavce velkého. Co se týče predátorů, stavy lišky obecné vykazují mírný nárůst. Totéž platí i u jezevce lesního.
Nadějí do budoucnosti v teplickém regionu jsou nynější rekultivované plochy. Na Radovesické výsypce má být dokonce zřízen eko-statek, kde se bude předvádět, jak hospodařit v souladu s přírodou.

Určitě je nejlepší vychovávat si nové myslivce již od útlého věku. Vychováváte si myslivecký dorost? Věnujete se práci s mládeži?

Pořádáme dětské dny v rámci jednotlivých sdružení a obcí. Děti přijdou, pobaví se, zastřílí si ze vzduchovek, máme pro ně připravené různé soutěže, jako třeba hod na cíl, skákání v pytli, mohou si opéct buřtík. Ukážeme jim, jak pracuje lovecký pes, vysvětlujeme, jak se chovat ke zvěři a přírodě. Dostáváme se tak do podvědomí místních občanů jako složka, podporující dění v obci.
Kroužky mladých myslivců bohužel již nemáme, i když jich v minulosti fungovalo 4 i 5. Dnes nemáme nikoho, kdo by měl na tyto aktivity čas a děti vedl. Myslím si, že dnešní doba, to je doba počítačů, videoher, televize atd., odvádí dříve přirozenou zvídavost dětí od dění v přírodě. Dříve jsme posílali děti i do soutěže o Zlatou srnčí trofej. Myslím, že dětských kroužků je méně všude, což se jistě odráží i v počtech adeptů.
Bylo by dobré, kdyby se tento stav změnil, ale dnes to zatím moc nadějně nevypadá. Uvidíme, co přinese čas.

V tomto rozhovoru je jen velice krátce shrnuta myslivecká činnost, čím myslivci Teplicka žijí, co jim přináší radost a co je třeba řešit a zlepšit.
I přes občasnou kritiku v tomto rozhovoru vidím perspektivu naší zájmové činnosti, to je myslivosti, provozované dle tradic pozitivně a nadčasově.


Děkujeme za rozhovor.

vychází v 5:18 a zapadá v 20:54 vychází v **:** a zapadá v 12:52 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...