Časopis Myslivost

Listopad / 2004

Třetí říje v brdských lesích

Text a snímky Jan Rys
Lesní hvozdy na Brdské vrchovině se v přimlžené době podzimní krásy mohou jako jedny z mála v naší vlasti honosit trojím dějstvím říje parohaté zvěře. První začíná již někdy kolem poloviny září hlubokým a sílícím troubením jelenů, vyhlašujícím výzvu laním o nastávajícím čase jejich lásky.

Začátkem října z nich vášeň a bojový ryk vyprchá a nápadně do hry vstupuje druhé dějství. Ozvou se dalekoslyšitelné údery paroží do větví stromů a chraplavé rochání daňků. Zvěst o době jejich milování. To slýcháváme až do prvních dušičkových dnů, kdy statní lopatáči vysílením již sotva stojí na bězích.
Listopad patří dějství třetímu, méně známé říji viržinské zvěře. Skoro neznámé přesto, že jelenci žijí v Brdech již půl druhého století. jejich svatební ceremoniál ještě totiž nevstoupil do povědomí mnoha lidí. Důvod je asi prostý, říje není tak okázalá a hlučná jako u ostatních paroháčů.
Jelenec viržinský pohlavně dospívá ve druhém roce života, ale na rozmnožování se začne podílet až mnohem později. Starší a silnější pětiletí a starší jelenci to mladým nedovolí. Laně ovšem už od věku dvou let kladou kolouchy, nejprve jen jednoho, později i dva. Jelen si pro říji vybojovává to své říjné teritorium mezi druhy bývalé tlupy. Hraby na zemi si vyznačí hranice a důsledně je střeží. Na jejich pomyslné čáře se pak často odehrávají vysilující souboje rovnocenných rivalů.
Zápolení nemívá razanci, zpočátku se vyznačuje dlouhým odhadováním sil protivníka, vzájemným obcházením, prohlížením se navzájem, poulením světel, až poté dojde na sklonění hlav k zemi a zaklesnutí paroží do sebe, ale bez nárazu. Dále se uplatňuje jen síla každého jedince v přetlačování. Dlouhé postrkování sem a tam končí vždy úplným vysílením a vyčerpáním slabšího, který odbíhá. Proto také nedochází při zápolení k vážnějším zraněním. Vítězný jelen provází poraženého jen dlouhotrvajícím pohledem tam, kde mu zmizel z očí.
Jelenci si nikdy při říji nevytvářejí harémy laní kolem sebe tak, jak to umějí jeleni nebo daňci. vyhledává si pouze jednu, obvykle nastávající říjnou nevěstu. Dokáže to vycítit dva až tři dny předem a začne jí dělat stálý doprovod. Říjnost laně trvá asi jen přibližně 30 hodin. Po pokládání a oplození setrvává jelenec u laně ještě nějaký den a pak odchází hledat další neoplozenou, do říje vstupující laň. Oplozená laň se vrací k rodinnému uskupení svých kolouchů.
Říjný jelenec nevydává žádné zvuky, svou aktivitu projevuje jen jakýmsi kýchavým a frkavým náznakem neklidu. Nevybitou energii si uvolňuje tlučením paroží do okolní vegetace a dokáže se rozdráždit i přerostlým trsem vyšší trávy.
Tlupy viržinské zvěře jsou rodové a jejich základem je dospělá laň spolu s její loňskou dcerou a letošním kolouchem. Mladí jelínci vytvářejí samostatné skupiny vrstevníků nebo se připojují ke starším jelencům. V říji se tyto tlupy rozpadnou, ale po říji se znova srocují do větších houfů, pravidelně už bez ohledu na věk a pohlaví. Tlupy pak pobývají celou zimu nedaleko krmelců. začátkem jara se jeleni diferencovaně rozdělují na menší skupiny a ty setrvávají až do května - do doby kladení mláďat
Text a snímky Jan RYS
vychází v 5:13 a zapadá v 20:59 vychází v 23:01 a zapadá v 8:34 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...