Časopis Myslivost

Prosinec / 2004

K beskydské pumě

Text a snímky Ludvík KUNC
Už několik měsíců se v Beskydách a na Valašsku údajně pohybuje puma – kuguár, jak se pumě říká. Neustále docházejí dotazy, nakolik puma může být nebezpečná lidem. Veřejnost se o pomoc utíká také k myslivcům.


Tady dochází k pochybným výrokům - v televizi jeden myslivec tvrdil, že puma může číhat v korunách stromů a skočit odtud člověku za krk. Uvedl, že takový útok pumy, jejíž hmotnost je 40 - 50 kg, může být samozřejmě nebezpečný.
Jak to tedy s pumou vlastně je? Puma obývá jak severní, tak jižní Ameriku a vyskytuje se zde v celé řadě geografických ras. Pumy z jižní Ameriky jsou podstatně menší, dosahují hmotnosti 40 kg, ale pumy z Kanady mohou vážit až 90 kg. Zoologicky je puma řazena mezi malé kočkovité šelmy, latinsky Felis concolor. Puma obývá jak velehory, tak i stepní terény, skály i rozsáhlé lesní komplexy. Její kořistí jsou zvířata do velikosti jelena, ale napadá i velká hospodářská zvířata, proto byla v minulosti velmi pronásledována. Puma, stejně jako rys, si kořist vyhlíží, pak se k ní dlouho plíží a nakonec podniká rychlý, ale poměrně krátký útok. Je fantastickým skokanem. Z místa vyskočí do výšky 3 m, do dálky 10 m a se stejné výšky i snadno seskakuje. Má obavu z vlků a zachraňuje se před nimi útěkem na stromy. Snad i proto lze pumu poměrně snadno zahnat za pomoci několika ostrých psů na strom. Stopa středně velké pumy je zhruba stejně velká jako stopa rysa, takže se nedá s jistotou rozpoznat. Přes svou velikost není puma ani zdaleka tak agresivní jako levhart či jaguár. Divoká puma je před člověkem plachá.
Moje dlouholeté chovatelské zkušenosti v ostravské zoo mi potvrzují, že z přítomnosti pumy v terénu není třeba mít přehnané obavy.
Když se před řadou let dostala v zoo puma ze své špatně uzavřené "ubikace" do volnosti, zaútočila na lamu krotkou, chovanou ve vedlejším výběhu. Na lamu vyskočila a po delší dobu se jí držela na zádech, ale nepokoušela se zvíře zabít - nevěděla jak. V přírodě musí matka nejméně po dobu jednoho a půl roku mláďata učit technice lovu. Než jsme stačili uvedenou pumu odchytit, což nebyl zvláštní problém, byla doslova rozstřílena policisty, které mezitím vedení zoo pozvalo.
Po tři roky jsem se také staral o mládě pumy až do dospělosti. To sice s radostí prohánělo děti, ale ani pak v dospělosti neútočila, šlo o útok fingovaný. Puma si chtěla potvrdit svou rychlost. Pokud "beskydská" puma někomu utekla, či byla záměrně na Valašsko vypuštěna, nemá zde lehký život. Ve vegetačním období je schopna lovit hlodavce, snad i menší zvířata, ale pochybuji, že by byla schopna strhnout srnu či laň. Nanejvýš by mohla útočit na menší hospodářská zvířata. Domnívám se, že tato údajná puma by neměla šanci přežít zimní období, i kdyby se živila zbytky ze stržené kořisti rysů ostrovidů.
Pokud tu jde skutečně o pumu, měla by být odchycena, protože do naší přírody nepatří. Ani divoká puma není žádný lidožrout, její nebezpečnost byla v tomto případě asi záměrně zveličována médii - šlo o trvalou senzaci. Moje chovatelská zkušenost vypovídá o tom, že ve volném terénu nebyla puma schopna za celé tři roky ulovit ani páva, bažanta či zajíce.
V Americe jsou pumy běžně loveny za pomoci psů, kteří je zaženou na strom. Zdejší puma by pak mohla být uspána a odchycena. Otázka je, co dál, poněvadž zoologické zahrady o tyto šelmy nemají zájem.
vychází v 5:18 a zapadá v 20:54 vychází v **:** a zapadá v 12:52 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...