Časopis Myslivost

Prosinec / 2004

V čem je problém univerzální ráže

Ohlas na článek   Václav HAVELÍK
V čem je problém univerzální ráže
Po přečtení článku p. Prosche mi to nedalo, abych nezareagoval. Jím prezentované problémy nejsou nové, vždyť již ve třicátých letech hodlali legislativně zredukovat v Německu rozbujelý počet kulových ráží, dokonce už byly i vybrané. Pak ale přišla válka. Stejně tam volali po „srnčím náboji“ (Rehpatrone), jedním z úspěšných byl např. 360/8 x 57 R. A přesto ani jeden nepřežil déle a to pro úzkou specializaci. Ze střeliva ve Vlašimi vyráběného se jako „srnčí“ jeví 6,5 x 52 R, 7,62 x 39 a 9,3 x 72 R. Nic však není zadarmo, společným jmenovatelem všech je horší balistika, o to výraznější při střelbě na menší cíl, jakým srnčí bezpochyby je.


U nás léta dominovala účelná 7 x 57 R, pak se zdálo, že se našel "všelék na všechno", totiž 308 W. Ukázalo se, že euforie dlouho nevydržela.
Sám rád používám 7 x 57, a proto souhlasím s autorem článku, že srnčí, zvláště po střele 11,2 g poněkud odchází. Zato ale při použití střely 9 g zůstává skoro vždy v ohni, často to platí i pro jelení zvěř. Expanzní střela s kuklou naopak nevykazuje často deklarovanou ranivost (ještě výrazněji se to projevuje u 7 x 64 a 7 x 65 R) a pokud nezasáhla kost, chová se jako celoplášť. Mnoha myslivci je zavrhovaná. Paradoxně je úspěšná (též pro příznivou balistiku) při lovu lišek a prý i srnčat, to jsem ale nezkoušel. U 7 x 57 R je právem vytýkána horší balistika těžké střely 11,2 g, tento handicap Vlašim kompenzuje střelou lehkou (9 g) s příznivou křivkou. Tendencí výrobců je uspokojit požadavek zákazníka na co nejplošší dráhu letu střely, přičemž je dbáno na dostatečnou dopadovou energii. Myslím tedy, že p. Proschem navrhovaný náboj s horší balistikou a menší dopadovou energií by oslovil jen velmi úzký okruh zájemců zvláště proto, že při náhodném setkání s dnes všudypřítomnou černou by se snížila šance na úspěch. Také možnosti jednotného nastřelení bych nepřikládal zvláštní význam, pro všechny střely by se stejně nehodil. Má-li myslivec jen jednu zbraň, otestuje si ji výstřely tak, že o ní ví ve chvíli všechno. Když jsem např. používal 7 x 64 (uvádím proto, že je značně rozšířená), nastřelil jsem ji s 9 g střelou na 200 m, střela 11,2 g zasahovala cíl ve 125 m a střela 10,2 g ve 140 - 145 m. Z těchto prvků se dá při lovu vše odvodit. Pan Prosch správně upozornil, že by místní producent střeliva asi měl dbát více na "hlas lidu", pokud nechce, aby se stále více kupovalo střelivo cizí. Sám používám ponejvíce střelivo naše. K větším rážím z hlediska výkonu (9,3 x 62,8 x 64,8 57/JRS a JS/, .30 06 Spr.) nejsou připomínky, jiná je již situace u 308 W. O tom se ostatně v Myslivosti dlouze psalo. Po zkušenostech mnozí myslivci již kupují pouze cizí střelivo této ráže. Snad jen jako kuriozitu uvádím osud jednoho majitele barváře. Když přijede na polesí host s "třistaosmičkou", preventivně mu volají, aby se příliš nevzdaloval - asi se bude dohledávat!
Znovu se vracím k problému p. Proschem vzpomínané 6,5 x 57. Nevytlačily ji jen zbraně ZH jak uvádí, o zbytek se postaral výrobce střeliva. Kdysi oblíbenou střelu 6 g (měla lepší balistiku než 243 W a skvělou ranivost) a dobrou střelu 10 g výrobce nahradil před desítkami let střelou o hmotnosti 8,5 g (dnes č. 2923), po níž doslova "všechno odchází", a tak mnoho myslivců (včetně mne) bylo nuceno své zbraně prodat a změnit ráži.
Stejně nedostatečné je poloplášťové střelivo 222 a 223 Rem, to správně popsal Ing. Branda v Myslivosti 7/2004 na str. 7. Dokonce mě jaksi rehabilitoval, když uvedl, že z tohoto důvodu střílel upravenými celoplášti, jak se naučil na Slovensku. Já jsem totiž před lety napsal totéž, jen bez přívlastku "upravenými". Vyvolalo to odezvu. Netušil jsem vůbec, že když úpravu zná celé Slovensko, že je v Čechách neznámá.
Dále si myslím, že u ráží 243 a 270 W je jen jedna střela žalostně málo, přitom situace trvá desítky let a Vlašim ji neřeší. Naopak zavedením náboje .303 British výrobce pro české myslivce nic neudělal, tento náboj zde nikdy nebude perspektivní.
Tyto krátce popsané problémy nejsou jen zkušenosti moje vlastní, ale mnoha myslivců, s nimiž při denním styku na lovu problémy diskutujeme. Možná by nebylo od věci, kdyby výrobce uspořádal třeba prostřednictvím našeho časopisu anketu, po jejímž vyhodnocení by mohl operativně zareagovat.
V sedmdesátých letech proběhla podobná anketa na Slovensku, myslivci se ukázali jako neobyčejně aktivní, nepřeženu, řeknu-li, se "mluvilo jenom o tom". Celý rok pak v Poľovníctvu-Rybárstvu vycházely na pokračování (podle ráží) sumarizované zkušenosti a těšily se neobyčejnému čtenářskému zájmu.
vychází v 7:17 a zapadá v 16:13 vychází v 21:35 a zapadá v 12:41 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...