Časopis Myslivost

Srpen / 2004

Trofejové bělení lebek

Milan CIHELKA
Na výstavě NATURA VIVA 2004 v Lysé nad Labem již byly v prodeji trofejové bělící soupravy. Protože na toto téma bylo velice mnoho dotazů a jedná se vcelku o novou technologii, pokusím se – (i když v soupravách je úplně podrobný návod) - zde vysvětlit princip a fungování bělící soupravy. Také proto, že mnozí návštěvníci výstavy si „jen tak“ odnesli jenom návod - ten ale bez chemikálií je k ničemu.
Čili: tento postup kostrování byl původně navrhnut pro restaurování starých zažloutlých trofejí. Staré trofejové lebky jsou totiž převážně zašedlé, zažloutlé. Není to tím, že by byly špatně vyběleny, ale většinou se jedná o špatné odmaštění kostí. Tuk, který kost obsahuje zpočátku po vybělení peroxidem vodíku a nedokonalém odmaštění, není vidět. Ovšem, po nějakém čase, když kost - lebka - dostatečně proschne, tj. asi za 3 - 6 měsíce tuk zoxiduje, začne vyvstávat na povrch, začne na lebce - právě na tuku - ulpívat prach a tak se tvoří nepěkné skvrny. Samozřejmě, že k tomuto procesu přispívá čistota ovzduší, kouř z cigaret se na taková místa přímo lepí. Je zde několik únikových cest, jak se bránili tomuto procesu staří myslivci. Nejstarší je seříznutí kosti na co nejkratší lebku. A domnívám se, že tohle byl možná důvod pro vznik vyřezávaných podložek. V 19. století - i díky tomu, že dosud nebyl znám peroxid vodíku - se traduje vznik loveckého řezbářství, kde právě bohatě vyřezávaná podložka měla nahradit chybějící větší část lebky. A potom časem z toho vznikla tradice řezbářských podložek reprezentujících vkus a honosnost loveckých obydlí a sídel. Druhým způsobem, již novějším, je při bělení rovnou celou lebku upravit na starou patinu. I když je lebka čerstvě vybělená zdá se být už celá lehce zažloutlá, stará. Třetí způsob je celou trofej nalakovat. Takto jsou různými bezbarvými laky upraveny chalupářské trofeje let předešlých a často i z období mezi oběma světovými válkami. Zejména paroží získává tímto způsobem nepřirozený lesk, který ale místy šedne, to podle množství naneseného laku a působení UV záření.
A právě nejjednodušší a nejlepší cestou, jak staré trofeje nastálo zrestaurovat je pomocí bělící soupravy. Totiž - pokud se jedná o jednoho až tři srnce, je to sice problém, ale snáze řešitelný, než když se jich má zrestaurovat najednou 250, se stoprocentní spolehlivostí, a v čase co nejkratším! Hledala se vhodná metoda - ekonomická, ekologická, časově nenáročná, šetrná a spolehlivá. A právě pro tento způsob byla tato souprava vyvinuta. Postupně byla odzkoušena tato metoda i na odbourávání zbytků čerstvých ovařených tkání a odmašťování, tj. na kostrování čerstvých lebek. Odpadává zde pracné obírání, peánování po uvaření lebky, protože tímto způsobem zbytky tkání i tuk rozpustíme a sejmeme např. starým zubním kartáčkem. Bělení takovýchto zrestaurovaných starých i čerstvých lebek se pak provádí nikoli co nejsilnějším peroxidem vodíku, nejlépe 38%, ale bohatě stačí 10%. Na závěr je pak velice vhodné lebku lehce převoskovat a vyleštit bílým hadrem. Takto upravená trofej je pak stálá. Já osobně trofejové lebky tímto způsobem preparuji už více než 20 let. Odhaduji celkový počet na 3000 takto ošetřených.
Samozřejmě každá metoda má svá úskalí. Při tradičním kostrování se lebka nesmí převařit, musí se hlídat. Zde se tak moc vařit nemusí, stačí jen ovařit, ale při odbourávání = odmašťování se musí další návod, tj. teplota, udržet ve stanoveném rozmezí 75 - 85 oC. Jestliže necháme v roztoku trofej hodinu naplno vařit, může se stát, že z nádoby vytáhneme jen holé paroží bez lebky.
Tedy závěrem: tento postup je mnohokrát v praxi ověřený, po zapracování a dodržení přiloženého návodu je stoprocentní. Soupravy jsou již k dostání a věřím tomu, že budou k plné spokojenosti.
vychází v 7:20 a zapadá v 18:12 vychází v 18:54 a zapadá v 7:31 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...