Časopis Myslivost

Květen / 2005

JARO UŽ JE V PLNÉM PROUDU

Co zajímavého můžeme zjistit z kroužků (Myslivost 5/2005, str. 6  Jan Veber
Jaro je v plném proudu, všude to štěbetá, samičky sedí na hnízdech, na svých pečlivě střežených snůškách vajíček, někde se již rodičovské páry dokonce starají o první letošní hladové zobáčky svých mláďat. Tou dobou jsem potkal v jedné z honiteb myslivce. Jak už to bývá, dali jsme se do řeči. Nad námi právě přeletěl hřivnáč a s typickým tlesknutím křídel se usadil na větvi nedalekého smrku. „Mají tam někde hnízdo,“ kývl hlavou ke stromu myslivec a já mu dal za pravdu. „Vloni jsem jednoho střelil, měl dokonce kroužek, nějakej cizí, ale mně to nic neříká, tak jsem ho sundal a zahodil.“ Šly na mě mrákoty, protože jako spolupracovník Kroužkovací stanice Národního muzea vím, jakou cenu má každý takový nález kroužkovaného ptáka a o to větší, jde-li o zahraničního kroužkovance, tedy o ptáka, kterého kroužkovala některá ze zahraničních kroužkovacích centrál. Alespoň tento kroužek byl podle slov mého dnešního společníka v revíru nenávratně ztracen „každo-úterním“ vývozem popelnic, ale mě okamžitě napadlo, kolik asi takových případů se ročně na našem území stane a rozhodl jsem se tedy všechny čtenáře Myslivosti v krátkosti seznámit alespoň s některými výsledky kroužkování těch druhů ptáků, které jsou podle zákona zároveň i lovnou zvěří. Věřte, že jsou to výsledky někdy zcela ojedinělé! Vpravdě - posuďte sami.


Husa velká, překrásný pták, a pro mě vždy spojený s návštěvami jihu Moravy a jarem stráveným procházkami kolem Dyje i Novomlýnských nádrží, je obdivuhodný letec a byla zastižena například po čtrnácti měsících v Norsku, když byla okroužkována ornitology nedaleko Českých Budějovic. Druhý zajímavý výsledek pochází rovněž od husy, kroužkované v jižních Čechách, a to po téměř třech letech z Alžírska! Kopřivka obecná, trochu tajemná kachna našich rybníků, byla střelena po šesti měsících v Anglii, po šesti měsících od okroužkování v Albánii, anebo po pěti měsících v Alžírsku, což je úctyhodná dálka. Malá kachnička, čírka obecná, známá svým křivolakým letem, je také pěkný poutník - z kraje od Jindřichova Hradce dolétla až do Murmanské oblasti v Rusku, či na Altaj, oproti tomu byla čírka obecná kroužkovaná na Islandu střelena po třech letech u Tachova! Naše nejznámější březňačky se dokáží pěkně toulat světem, o čemž svědčí nález zastřelené, u nás kroužkované, kachny v Murmansku, v Lednici na Moravě kroužkovaná březňačka byla střelena po pěti měsících v Alžírsku, "švédská" kachna divoká naopak po dvou měsících v Ostravě a kachna s portugalským kroužkem po třinácti měsících nedaleko Pardubic.
Čírka modrá byla opět v Lednici kroužkována a po třech letech zastřelena v Mali v Africe, z Nýřan u Plzně zase po pěti letech ve Finsku a třeba Francouzy označená čírka modrá byla střelena u Českých Budějovic po sedmi měsících od data kroužkování, stejně tak, jako u Astracháně v Rusku okroužkovaná čírka za čtrnáct měsíců u Tábora. Ani ostatní kachny nezůstávají nijak pozadu - lžičák pestrý, se zobákem jako obouváček na boty, byl zastižen již po čtyřech měsících v Maroku a v Nitře kroužkovaný pták skonal v Alžírsku za šest měsíců, zrzohlávka rudozobá, překrásná kachna s opravdu zlatavou hlavou, byla po čtyřech letech zastřelena v Kaliningradské oblasti v Rusku, polák velký po pěti měsících od okroužkování u Českých Budějovic v Irsku, či po osmi měsících v Tunisku, po pěti měsících v Maroku a polák s lotyšským kroužkem po třech měsících u Kutné Hory. Jeho příbuzný, polák chocholačka, jehož označili ornitologové rovněž na jihu Čech, uhynul po pěti měsících ranou lovce v Tunisku, stejný osud potkal kroužkovance od Pardubic v Archangelské oblasti Ruska. Hohol severní, černobílý krasavec s bílými líčky na tvářích, byl střelen po osmi měsících v Itálii, po šesti měsících v Dánsku a po osmi měsících v Holandsku.
Také někteří dravci umí pořádně máchnout křídly, a to nejen při lovu potravy, jak dokazují nálezy například krahujců obecných v Portugalsku, kde byl zastižen již po pěti měsících, či po šesti letech v sousedním Španělsku. Jestřáb lesní byl kroužkován u Českého Krumlova a po dvou letech nalezen ve Francii. Ještě zajímavější výsledky přineslo kroužkování našich kání lesní. Tak například káně kroužkována u Trutnova byla po osmnácti měsících zastižena ve Švýcarsku a jiná káně lesní téměř po šestnácti letech(!) jen 18 kilometrů od místa, kde byla kroužkována jako mládě na hnízdě!! O tom, odkud pocházejí s největší pravděpodobností u nás zimující káně rousné, ukazují například výsledky dvou kroužkovaných kání nedaleko Prahy. Jedna byla zastižena po roce a půl v Archangelské oblasti v Rusku a druhá již po měsíci ve Švýcarsku.
Trochu zvláštní skupinu dravců u nás tvoří motáci a z nich bych moc rád jmenoval motáka pochopa, někde nazývaného pochop rákosní. Tento tažný dravec podniká také velmi obdivuhodné trasy, o čemž dokládají nálezy kroužkovanců od Písku po roce a půl na Sardinii, od Olomouce po šesti letech v Alžírsku a pták, kroužkovaný v Tunisku, byl nalezen mrtev za dva roky u Litoměřic. Malá poštolka obecná je také pěkný letec! Od Dunajské Stredy na Slovensku, kde byla opatřena její noha malým hliníkovým kroužkem, byla za sedm měsíců zastižena v Ghaně v Africe, od Jičína zase pro změnu po deseti měsících na Sardinii a pták s kroužkem švýcarské kroužkovací centrály po devíti měsících u Třebíče.
Když se z luk ozve "počítání bankovního konta" křepelek, může se jednat i o ptáky, kteří zimovali v oblasti Francie a Itálie, jak dokládají nálezy kroužkovaných křepelek polních u Nového Bydžova a Senice na Slovensku, u nás kroužkované křepelky zase našli lidé již po dvou měsících ve Španělsku a po devíti měsících v Tunisku.
Lysky černé jsou u nás na rybnících vždy předzvěstí opravdu blížícího se jara a tak mě jejich volání vždy chytne u srdce, protože vím, že konec zimy je již na dosah a přichází moje milované jaro. U nás v Čechách kroužkované lysky byly zastiženy například v Řecku, na Sicílii, v Jugoslávii či Španělsku, lyska s lotyšským kroužkem za půl roku po kroužkování u Českých Budějovic.
Druhým nezvratným poslem jara jsou pro mě sluky a myslím, že nejen pro mne, ale i pro všechny myslivce. A že dokáží uletět opravdu pěkný kus cesty, svědčí nález sluky, kroužkované u Hradce Králové v Anglii po pěti letech(!) a ptáka, kroužkovaného u Českého Krumlova po sedmi měsících ve Španělsku. Nejinak jsou tomu s leteckými schopnostmi i bekasiny otavní! Na Moravě kroužkované bekasiny byly zastiženy ve Španělsku a v Turecku, bekasina, chycená do sítě u Náchoda, již po čtyřech měsících ve Skotsku!
A dostávám se ke hřivnáči, zmiňovanému na samém začátku mého dnešního příspěvku. Za zmínku zcela určitě stojí zástřel holuba hřivnáče ve Francii, kde byl střelen již po osmi(!) dnech, když byl předtím kroužkován nedaleko Prahy! Jiní naši kroužkovaní hřivnáči byli zastřeleni ve Španělsku a v Itálii. Posledním mnou dnes jmenovaným ptákem bude všem, i dětem, jistě dobře známá sojka obecná. Ta byla u Prahy okroužkována a po třinácti letech nalezena ve Francii a v Holandsku kroužkovaná sojka byla za tři roky střelena u Žďáru nad Sázavou. A tak bych ve výčtu kroužkovaných ptáků mohl díky přátelům v Kroužkovací stanici Národního muzea v Praze i díky odborné literatuře, ze které jsem pro dnešní příspěvek tyto zajímavé údaje čerpal, pokračovat.
Cílem tohoto mého dnešního povídání ale nebyl jen výčet těch nejzajímavějších výsledků kroužkování některých druhů pernaté zvěře, ale především to, abyste měli v nadcházející lovecké sezoně i během celého roku oči otevřené a pečlivě prohlédli každého vámi či kolegy střeleného ptáka, anebo i uhynulého jedince, kterého objevíte. Může být totiž velmi snadno a pravděpodobně nositelem malého hliníkového kroužku na nožičce a právě váš nález může poodhalit zase jedno z dosud neprobádaných tajemství ptačího života, ke kterým nepatří jen dříve publikované tahové otázky, ale díky tomu, že se stále více zvyšuje počet okroužkovaných mláďat na hnízdě, dokáží ornitologové díky pečlivě vedeným záznamům přesně určit i věk vámi nalezeného ptáka, jeho příslušnost ke hnízdícím populacím, či věrnost hnízdiště a podobných, dosud nezodpovězených otázek je ještě celá řada. Nebuďte proto lhostejní k nálezu ptáka s kroužkem, v případě labutí a hus se ještě může jednat o tak zvaný krční límec, kterými jsou některé husy a labutě ještě značeny navíc k hliníkovému kroužku na noze. Je to dáno tím, že takhle mohou ornitologové silnými dalekohledy sledovat i ptáky plující po hladině, což by bylo jen u kroužky značených ptáků zcela nemožné.
Samozřejmostí je, že vás, jako nálezce kroužkovaného ptáka, bude kroužkovací centrála informovat o tom, kde a kdy byl pták kroužkován, pokud neznáte jeho název, nezoufejte, odpovědní karta nese i tento údaj! Krásné jaro v přírodě vám přeje
Jan VEBER

Na samý závěr mi dovolte, abych připojil kontakty na naši Kroužkovací stanici Národního muzea v Praze:
Kroužkovací stanice Národního muzea Praha
Hornoměcholupská 34
102 00 Praha 10-Hostivař
Telefon/fax: 271 961 256
e-mail: birdringczp@vol.cz

vychází v 7:07 a zapadá v 16:20 vychází v 16:42 a zapadá v 6:34 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...