Časopis Myslivost

Říjen / 2005

Podzimní práce v honitbách

Myslivost 10/2005, str. 12  Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc., Ing. Petr KORHON
Podzimní myslivecké přípravy na zimní období jsou velmi důležité pro chov zvěře v příštím roce. V letních měsících si většina mysliveckých hospodářů zajistila dostatek sušeného objemového krmiva, které je základem pro chovanou zvěř v honitbě. Jadrná zrnitá krmiva jsou již od žní uskladněna na sýpkách. Sklizeň dužnatých krmiv zůstává na podzimní období.

Do dřívější užívané myslivecké praxe v oblasti zajištění přírodních krmiv a jejich uchování i předkládání do krmných zařízení se dostalo několik způsobů a úprav ze zemědělského provozu. Jedná se o následující proces s krmivy:
* ve větší míře je využívána pro zvěř, tzv. myslivecká siláž nejen v oborách, ale také ve volných honitbách, která se složením podobá zemědělských silážím pro skot,
* přírodní jadrná krmiva často přechází do výroby krmných směsí, které jsou předkládány zvěři ve formě granulí pro pernatou i srstnatou zvěř,
* místo jakostního sena nebo vojtěšky vstupují do krmení zvěře tzv. senáže, které však mají rozdílné dietetické hodnoty než jakostní sušená píce,
* v praxi se v některých případech k základnímu krmivu pro zvěř, využívá odpad, výhodně získaný z výrobních potravinářských provozů.

Sklizeň okopanin určených pro zvěř
V současné době se okopaniny v zemědělském provozu velmi málo pěstují, avšak pro zvěř mají dužnaté plodiny značný význam. V tabulce č. 1 jsou uvedeny druhy, které se pro zvěř využívají, mají vysokou výživnou hodnotu a značný obsah vody, která zvěři v současných odvodněných ekosystémech časově schází.
Po sklizni je dobré skladovat okopaniny v čistých větratelných a vydezinfikovaných sklepích (2% roztokem modré skalice). Vhodná teplota při skladování je 2 - 4 °C, aby nedocházelo k vývoji a životu mikroorganizmů, případně k biochemickým pochodům. Možné je skladovaní dužnatých krmiv přímo na poli, v zemních krechtech, při udržení nízké teploty pomocí větracího horního otvoru.
Předkládání dužnatých krmiv na krmelištích je možné jen v období bez mrazu, kromě cukrovky, která snáší teplotu až -2 °C. Dužnatá krmiva se předkládají zvěři jen v množství jednodenní spotřeby.

Myslivecké siláže
Nutno předeslat, že naše přežvýkavá spárkatá zvěř nemá dostatečně adaptované zažívací orgány na tento druh upravené potravy. Hospodářská zvířata tuto odolnost získala dlouhodobou domestikací. Z těchto důvodů je vhodné využívat co nejvíce přirozených krmiv bez větších úprav. Pokud se myslivecká siláž pro zvěř připravuje a využívá, měl by být její obsah tvořen hlavně dřevnatými částmi rostlin, doplněný zemědělskými plodinami. Jsou to např. mladé výhonky listnatých dřevin, zelené listí, maliník, ostružiník, lesní trávy a byliny doplněné směskami zrnin, kukuřicí, pícninami a okopaninami. Ztráty silážováním proti sušení jsou u glycidů nižší o 10 - 15 %, bílkovin o 5 - 20 %, u karotenu ztráty odpadají. K silážování se využívají zemní jámy, velké sudy nebo také velké igelitové pytle. Zásadou je docílení mléčného kvašení za nepřístupu vzduchu při dosažení 4,2 - 5,0 pH. Kyselina mléčná obsažená v pícninách v množství 1 - 2 % zabraňuje rozkladným pochodům. Vyšší přítomnost vzduchu podporuje nežádoucí činnost bakterií octového kvašení. Vytvoření nežádoucích druhů kyselin, při špatném postupu silážování je daleko více škodlivé u zvěře než u hospodářských zvířat. Snížení pH na 3,0 - 1,2,
tj. vyšší kyselost, napomáhá k rozvoji plísní, které se objevují při dlouhodobém odběru na
okrajích. Proto se vždy musí odstranit všechny znehodnocené zbytky.
Siláž se zvěři předkládá v období bez mrazu v množství jednodenní spotřeby na vyvýšené silážní stoly. Když černá zvěř siláž navětří a snaží se k ní dostat tak, často demoluje krmné stoly.

Jadrná krmiva a jejich využívání do granulovaných směsí.
Jejich úprava se řídí zákonem 91/1996 Sb., 451/2000 Sb. a 184/2004 Sb., s přílohou III. V současnosti jsou nabízeny velmi jakostní druhy směsí pro jednotlivé druhy zvěře v granulované formě. Stává se však, že na některé tyto
směsi si zvěř zvyká delší dobu, proto je možné využít na přilákání zvěře ke krmivu aromatické provlhčení např. kmínem, anýzem apod. Dlouhodobé skladování granulovaných krmiv se nedoporučuje, snadno plesniví, proto je nelze připravovat na celé zimní krmné období.
Na podzim se sbírají lesní jadrná krmiva: žaludy, kaštany a bukvice. Po sběru je možné tato semena uskladnit ve větratelných chladných kůlnách. Velmi jednoduché uskladnění je také v lesní oplocence, pod vrstvou listí. V patřičné době se odstraní oplocení a zvěř, i pod sněhem si toto přirozené krmivo vyhrabává. Oplocení musí být pevné, aby se zamezilo předčasnému vstupu hlavně černé zvěře, která by zásoby zlikvidovala hned po naskladnění.
Předkládání upravovaných i jiných krmiv zvěři se časově řídí druhem a množstvím zvěře, i druhem a konzistencí krmiva. Předkládání krmiv do krmných zařízení, pokud možné provádět ve stejnou denní dobu, stejnou technologií i dopravním prostředkem (Tabulka č. 2).

Využívání senáže pro zvěř
Tento způsob se začal využívat v některých oborách i ve volných honitbách v posledních letech. Výroba je postavena na zkušenostech při výrobě siláží. Senáže je možné vyrábět z travních porostů, vojtěšky, jetelotravních i obilních směsí ve vhodné době růstu vegetačního období. Po strojním sečení se zkrácením se nechá travní hmota venku předsušit (snížení vody) a potom pomocí stroje dochází k přidání aditiv, tj. látky které příznivě ovlivní mléčné kvašení a zvýší stabilitu senáže. Další přidávané látky jsou např. mikrobiální inokulanty, organické kyseliny, sacharidy, enzymy a celá řada dalších. Strojem stlačená senážní hmota je zabalena do pevného materiálu z plastu. Celá výroba senáží je prováděna vypracovaným systémem, který se musí dodržovat, aby byla dosažena jakost pro druh zvířat, případně zvěře, které je budou konzumovat. Práce s výrobou senáží je nejlépe podřídit zkušenému odbornému pracovníku.
Při předkládání senáže na krmná místa je rozhodující doba spotřeby jednoho balení, která musí být velmi krátká, jinak dochází k znehodnocení zbývající části senáže. Po zkušenostech krmení senáží bylo doporučeno, aby byly překládány i balíky obilní slámy, které u zvěře snižují případnou aciditu (kyselost) v zažívacím traktu a tím se částečně sníží škody okusem (dosud neověřeno). Senáž se počítá jako objemové krmivo.

Doplňková krmiva - odpadní krmiva z výroby
Ke krmení nebo přikrmování zvěře často nabízejí výrobci potravin odpady vzniklé při průmyslové výrobě za velmi nízké ceny. Dříve se tyto odpady využívaly ke krmení hospodářských zvířat, což dnes není technologicky možné. Jedná se například o sojové či vikvové slupky, vinné výlisky a sušené slupky, slupky rýže, nevhodné ovoce a zeleninu do prodeje a její výlisky, pokrutiny, řepné řízky, mlýnský odpad, mláto, pekárenské výrobky a další.
Připravovat tyto odpadní látky na zimní krmení je často problematické vzhledem k jejich specifickému požadavku na uskladnění. Krmit těmito odpady zvěř je ve většině případů riskantní, neboť se nezná jejich zdravotní nezávadnost. Dále se jedná o krmiva, která nejsou testována pro volně žijící druhy a také se nezná jejich vliv na celkový vývoj zvěře. Protože se jedná o individuální případy a druhy odpadního materiálu, je nutné se poradit s veterinárním lékařem, případně nechat tento materiál otestovat v odborné laboratoři.
Na podzim je také potřebné zajistit dostatek mediciálních lizů a kamenné soli pro chovanou zvěř v honitbě.

Rozmístění krmných zařízení
Počet krmných zařízení v honitbě se řídí jednak počty a druhy chované zvěře a dále bioklimatickými a místními vlivy. Rozmístění přenosných krmelců pro zaječí a srnčí zvěř je vhodné na otevřená klidná místa, aby zvěř mohla včas jistit. Pokud jsou v honitbě koroptve, je nutné postavit rohatiny nebo boudy, aby si zvěř na tato zařízení včas zvykla. Také pro další druhy spárkaté zvěře, není vhodné umísťovat krmná zařízení do lesních porostů, lepší je umístění na otevřené lesní bezvětrné palouky s jižní expozicí v blízkosti migračních cest.

Přikrmování zvěře v honitbách
Bažantí zvěř se začíná přikrmovat v době od konce žní. Při nedostatku vody přidáváme navíc dužnatá krmiva. Koroptvím dáme zob do připravených rohatin a přístřešků hned při jejich stavbě, podobně předkládáme také zrní kachnám. Po rozmístění zaječích krmelců je naplníme objemovým krmivem a do blízkosti přidáme sůl a dužnatá krmiva. Srnčí zvěři dáváme do korýtek jadrné krmivo již od poloviny září za podmínky, že korýtka jsou oplocená proti vstupu černé zvěři. Podobně již v říjnu dáváme jadrnou potravu ostatní spárkaté zvěři, aby byla v dostatečné fyzické formě na zimu. Slaniska s dostatečnou zásobou soli, případně mediciálních lizů u krmelišť jsou u nás běžným doplňkem krmných zařízení.
Množství předkládaných krmiv na podzim se ve většině honiteb řídí zkušenostmi získaných v minulých letech, protože jsou různá v jednotlivých honitbách - bioklimatická oblast, hospodářské poměry a jiné, často negativní vlivy.
V době vegetace má většina druhů naší zvěře dostatečnou potravní nabídku v prostředí, ale s nedostatečnou druhovou skladbou. Proto druhovou skladbu je nutné doplňovat na myslivecky využívaných plochách. Krmením a přikrmováním zvěře již od počátku podzimu a dále v zimním období, je možné zvěř udržet v dobré kondici s dostatečnými tukovými zásobami, což se nám projeví v reprodukci v příštím roce.
Kontaktní adresa :
Institut ekologie zvěře, Palackého 1 - 3, CZ - 612 42 Brno

Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc., Ing. Petr KORHON
Středoevropský institut ekologie zvěře Wien - Brno - Nitra
Institut ekologie zvěře Veterinární a farmaceutické univerzity Brno





Zpracování dat...