Časopis Myslivost

Červen / 2006

CHOV BAŽANTŮ v honitbě MS Borovina Vidonín

Text a snímky Ivo MÜHLHANSL
V poslední době zaznamenáváme zvýšený zájem myslivecké veřejnosti o odchov kuřat pernaté zvěře za pomocí náhradních rodičů. Jedná se způsob prověřený generacemi starých myslivců, praktikovaný běžně ještě v šedesátých letech min. století ve většině honiteb, zvláště při záchraně kuřat z vajec vysečených bažantích a koroptvích hnízd.

Bažant, přestože se jedná o nepůvodní druh, u nás nalezl optimální životní podmínky. Dříve byl chován v uzavřených bažantnicích, odkud se rozšiřoval do okolí. V řadě revírů tehdejší myslivci podsazovali jeho kuřátka pod kvočny domácích slepic nebo pod krůty. Tímto přirozeným a přírodě blízkým způsobem s úspěchem zavedli bažanta do mnoha volných honiteb a byl položen základ k jeho pozdějšímu divokému chovu. Starší myslivecká literatura (např. J. V. Černého Myslivosť z roku 1884, Bažantnictví od L. Zukala a J.Vilíma z r. 1918, Líhnutí a odchov koroptví a bažantů od L. Zimy a R. Zavadila, SZN 1958) a tehdejší časopisy (Lovecký obzor, Stráž myslivosti, Myslivost) se tématem odchovů kuřat pernaté zvěře pod náhradním rodičem často zabývají. Popisovaný základ tohoto odchovu je u všech autorů stejný. Na jeho podstatě nelze nic měnit. Lze jej pouze upravit přizpůsobením na místní podmínky a poměry. Asi poslední vysoce odborné a moderní dílo pojednávající o této problematice je metodická příručka Odchov bažantích kuřat adoptivními matkami Ing. M. Pechy a MVDr. V. Vančury z roku 1988. Ta nám pro svoji srozumitelnost a plnou aplikovatelnost na dnešní podmínky posloužila jako návod v začátcích odchovu bažantích a koroptvích kuřat pod náhradním rodičem v našem MS. Bylo by dobré, aby všichni, kteří o tomto chovu uvažují, měli tuto brožurku k dispozici.
MS Borovina Vidonín se zabývá odchovem kuřátek pernaté zvěře pod kvočnami od roku 2001. U bažanta jsme nechtěli chov zaměřit pouze na jednorázové zvýšení odstřelu, ale hledali jsme cestu obnovy divoké populace této zvěře v naší honitbě. Vysokých výřadů lze dosáhnout při průmyslovém odchovu modelem líheň - odchovna - voliéra - střelec. Tento způsob nelze všude dost dobře praktikovat a nemá své místo (mimo bažantnice) ve volných honitbách. Odchov bažantích (nebo koroptvích kuřat) pod náhradním rodičem je cesta dlouhodobého zazvěřování honitby, jehož úspěšnost lze měřit zvyšováním stavů divokých bažantů v dané oblasti, kteří se v přírodě sami dál udrží a jsou schopní se v následujících letech rozmnožovat.

Odchovná zařízení
Pro odchov kuřat pernaté zvěře používáme jednoduchá, nenákladná, skladná a vysoce mobilní zařízení různého druhu, jejíž podstatou je kukaň a uzavřený výběh. Vyzkoušeli jsme odchov ve voliérkách opletených králičím pletivem o rozměrech 4 × 2 × 1,5 m s volnou kukaní, odchov ve výbězích o rozměrech 1,5 × 2,0 × 0,5 m s plnými bočními stěnami a stropem z pletiva, ke kterým je přikládaná kukaň o rozměrech 1,5 × 0,5 × 0,5 m. K odchovu lze z úspěchem použít prostý čtvercový rám 2,5 × 2,5 m o výšce stěny do 0,5 m z desek a kukaní, která je součástí rámu. V případě, že odchov provádí myslivec s dostatkem volného času a oplocenou zahradou, která vhodně navazuje na honitbu, je možné odchovávat kuřata pernaté zvěře s kvočnou volně v zahradě jen v samotné kukani, poblíž které je napáječka a miska s krmivem.
Kukaň je tmavá bedna s uzavíratelným vchodem. Může a nemusí mít dno, je ale lepší, když je má. Vystýlku tvoří hobliny, nebo obyčejné seno a sláma. Součástí odchovného zařízení je napáječka a korýtko (příp. miska) pro předkládání krmiv. Nutností je popeliště a písek. Ve vyšších voliérkách můžeme zřídit odrostlejším bažantíkům hřady.
Voliérku musíme ze všech stran zabezpečit proti průniku škodné, v jejím okolí umístíme lapací zařízení. Volnému příchodu k voliérce bráníme psům, kočkám, ale i cizím lidem a dětem.
Po ukončení odchovu je bezpodmínečně nutné kukaň i voliéru vyčistit od veškerých nečistot a vydezinfikovat vně i uvnitř. V mezidobí před jejím dalším použitím odchovné zařízení uskladníme na suchém větraném místě bez přístupu domácí drůbeže a holubů. Stejně tak naložíme s napáječkou a miskou pro předkládání krmiv.

Výběr kvočny
Ideální je, když myslivecké sdružení získává kvočny, nebo kvočinky liliputek vlastním odchovem vhodného druhu slepic. V tomto případě je ale nutné brát v úvahu, že pro tuto potřebu si musí MS celoročně držet chovné hejno drůbeže, což je časově i finančně náročné.
Ve starší literatuře, která se zabývá odchovem bažantích, nebo koroptvích kuřat pod náhradním rodičem, byly často jako nejlepší vodiči bažantíků popisováni kapouni kohoutů, nebo krůty. Jejich výhodou bylo pevné sezení na hnízdě, velká starostlivost o kuřata a obrana kuřat proti škodné. Krůty také velice rychle naučily bažantíky hřadovat.
Pro vlastní odchov, resp. vodění bažantích kuřat používá naše MS jako náhradní matky kvočny běžných druhů domácích slepic. Důsledně je třeba dbát na to, aby slepice byly ze zdravého chovu. Důležité je kvočny před nasazením na kuřátka přeléčit a zbavit vnějších parazitů. Kvočnu si zajišťuje každý člen MS sám. Jelikož většina členů jsou lidé z vesnic, kde se běžně drůbež odchovává, není velkým problémem je ve vhodném čase sehnat. Za každou kvočnu MS zaplatí drobnochovateli 200 Kč přímo při odběru slepice. Podmínkou je, aby byla kvočna řádně rozsezená, tzn. aby seděla minimálně 14 až 20 dní. Při odběru nesmí scházet z hnízda, kde sedí a musí si nechat sáhnout na násadu svých vajec rukou. Nejlepší je, když kvočna klováním vejce brání. Ideální je pak starší slepice, která již jednou kuřata vodila. V případě, že si můžeme vybrat i barvu slepice, je pro tento účel nejvhodnější druh koroptví vlašky, případě slípky hnědé. Snažme se nenasazovat bílé slepice, které jsou svým zbarvením pak přímo magnetem pro dravce v době volného vodění kuřat v honitbě. Doba, kdy nasazujeme bažantíky je shodná s kvokáním slepic. Jsou ale roky, kdy je kvočen dostatek a naopak, kdy je jich málo. Tehdy musíme zvýšit počet podsazovaných bažantíků pod každou kvočnu.

Výběr kuřat pernaté zvěře pro chov
Výběru kuřat věnujeme velkou pozornost. Odebíráme je pouze u prověřených chovatelů, kteří násadu získávají od geneticky kvalitních jedinců z dobrého a zdravého chovného hejna. Vyvarujme se nákupu kuřat z chovů, o jejíž kvalitě nic nevíme.
V případě že máme vejce z hnízd vysečených při sklizni pícnin, provedla přirozený výběr rodičovských jedinců sama příroda. Takto získaným kuřatům je potřeba věnovat maximální péči, protože se jedná o jedinečný chovný materiál pro naší oblast.
Vždy musíme mít na mysli, že odchovem a vypouštěním kuřat do honitby můžeme v dlouhodobém horizontu ovlivnit genofond místní divoké populace pernaté zvěře, nebo v případě, že provádíme reintrodukci druhu, vytváříme tento genofond sami. Našim cílem musí být odchovat a do honitby vypouštět pouze zvěř zdravou, přizpůsobenou místním podmínkám, která je schopná v přírodě přežívat a rozmnožovat se.

Nasazování bažantíků pod kvočny
Není vhodné převážet, nebo přenášet sedící slepici s jejími vejci. V těchto případech se nám velice často stávalo, že ze svého hnízda sešla a již znovu nenasedla. Zvláště to bylo patrné, když přeprava byla na větší vzdálenost nebo se slepici výrazně změnilo okolní prostředí. Jestliže je nutné kvočnu převážet (a vzhledem k počtu kvočen, které k chovu potřebujeme je to časté), večer před vlastním nasazováním v líhni odebereme čerstvě vylíhlá bažantí kuřátka. Ta po dvou až třech kusech podsadíme slepici do hnízda k násadě vajec přímo u chovatele. Do rána si kvočna na nový přírůstek pod sebou zvykne a druhý den pak kvočnu (bez vajec) s kuřátky převezeme do odchovny. V odchovně po usazení do kukaně kvočně přidáme potřebný počet bažantíků, podle velikosti slepice 15 až 25 kuřátek. Slepice v této fázi již neregistruje, jestli vodí 3 nebo 20 kuřat. Výhodou tohoto způsobu nasazování je i to, že když kvočna do rána kuřátka uklová (nepřijme je), nemusíme ji odebrat a neriskujeme, že nám bude špatným náhradním rodičem.
Bažantí kuřata nasazujeme pod kvočny ve věku 12 až 24 hodin po jejich vylíhnutí. Bažantíky kupujeme z líhňařského střediska MS Náměšť nad Oslavou. Po dohodě s vedoucím líhně p. Širokým odebereme bažantí kuřátka ve dvou až třech turnusech podle toho, kolik rozsezených kvočen mají členové našeho MS momentálně k dispozici. Přeprava kuřátek z líhně a jejich rozdělení mezi myslivce je předem zorganizované a netrvá déle než hodinu vč. vlastního podsazení pod slepice. Zároveň hospodář rozdělí bažantí krmivo BŽ 1.
Bažantí kuřátka se snažíme nasazovat pod kvočnu ve večerních hodinách. Slepice se s příchodem soumraku méně pohybuje a velice pevně v tuto dobu na hnízdě sedí. Je dobré, než kuřátka začneme pod kvočnu ukládat, nechat je asi pět až deset minut bez zdroje tepla. Ve chvíli kdy se začnou k sobě silně choulit, přikročíme k vlastnímu podkládání. Levou rukou pozvedneme kvočnu na hnízdě a pravou rukou pod ní rychle ukládáme kuřátka. Zchladlá kuřátka nemají snahu se rozbíhat po kukani a snaží se dostat do peří kvočny. Po uložení posledního kuřátka kvočnu ještě chvíli v tichosti pozorujeme jestli bažantíky přijímá a neklove je. Jestliže nám tak činí, okamžitě ji z dalšího chovu vyřadíme. První noc necháme kvočnu ve tmě, aby si na bažantíky a jejich tikání zvykla. Bažantíci si do rána zafixují novou matku, její teplo a tlukot srdce. Asi týden pak trvá, než bažantí kuřátka začnou výrazně reagovat na hlasové projevy své nové matky.

První týden odchovu kuřátek
Prvních pět dní až týden necháváme kvočnu i s kuřátky v co nejmenším prostoru a tam, kde můžeme regulovat okolní teplotu. Pro tento účel je vhodná samotná kukaň a nebo postačí plastová přepravní bedna o velikosti dna 40 × 50 cm s výškou stěn 50 cm. Jako víko bedny použijeme dřevěný rámeček s králičím pletivem, aby nám kvočna z bedny náhodou nevyskočila. Kvočna se v tomto období věku kuřátek málo pohybuje a více posedá. Kuřátka většinu času tráví v teple pod kvočnou a opouští ji jenom tehdy, když jdou na zob nebo se napít. Kvočnu musíme alespoň dvakrát za den dát ven z bedny nebo kukaně se vyprázdnit. V prvních dnech je možné prostor bedny osvětlit. Prodloužením fotoperiody mohou kuřátka přijímat potravu 24 hodin, což urychlí jejich počáteční vývoj.
Asi po týdnu (v případě pěkného počasí i o nějaký den dříve) přemístíme kvočnu s kuřátky do venkovního výběhu. Kvočnu je nadále dobré držet v uzavřeném prostoru, kuřátkům umožníme výběh do ohrazené části tak, aby byly s kvočnou neustále v kontaktu a mohly se lehce vracet pod teplo matky. Průběžně pozorujeme, jak dalece si bažantíci zvykají na svou novou matku a v době, kdy již začínají výrazně reagovat na její hlasové projevy, zpřístupníme kvočně i kuřatům celou voliérku.
Většina kvočen večer zachází do kukaně, kterou v prvních čtrnácti dnech odchovu na noc uzavíráme. Stává se, že některé kuře s příchodem soumraku zůstane ve výběhu a nemůže najít kvočnu. Musíme je chytit a pod kvočnu usadit. Stejně se snažíme naučit sedat na kukaň kvočnu, která má snahu nocovat ve volném prostoru voliéry. Je dobré mít nad kukaní kousek stříšky pro případ deštivého počasí. Stříška musí být ale tak vysoko, aby nedělala zbytečný stín v okolí kukaně.
V tomto období odchovu nás většinou potkávají největší ztráty na podsazených kuřatech. Často se stane, že těžká kvočna kuře ušlápne, běžně některá kuřata uhynou při vývoji vnitřních orgánů nebo uchladnou. Jedná se vesměs o běžné provozní chovatelské ztráty.

Odchov bažantíků do doby jejich vypuštění
Bažantíci vodění kvočnou rychle rostou. Po deseti dnech k běžné směsi BŽ můžeme přidávat kukly lučních mravenců. Jejich hnízdo rýčem vyryjeme a i s drnem předložíme bažantíkům do voliéry. Kvočna svolá kuřátka a rozhrabuje drn za neustálého kvokání. Mravence přidáváme pouze jako doplněk pro zpestření základní potravy a nesmíme jimi kuřátka překrmit, protože by mohlo dojít k úhynům otravou kyselinou mravenčí. Starším bažantíkům lze také dávat nakrájená vařená vejce, nebo zelené části rostlin, nejlépe listy salátu.
Po celou dobu odchovu dbáme o hygienu voliéry i celého chovu. Nejlepší je, když voliéru po týdnu můžeme přesunout na čistou trávu. Celkově je nutné pozorovat zdravotní stav hejnka a průběžně odstraňovat churavé jedince. Po desátém dni bedlivě sledujeme celkový zdravotní stav bažantíků. Odchov běžně postihuje kokcidióza a syngamóza. Jakmile zpozorujeme první příznaky nemoci, okamžitě tuto skutečnost nahlásíme mysliveckému hospodáři a provedeme přeléčení chovného hejnka. Hospodář pak může nařídit preventivní přeléčení u všech hejnek u ostatních členů MS, kteří odchov provádějí. Léčivo musí mít k dispozici sdružení ještě před započetím vlastního odchovu. Ve většině případech větší ztráty u starších kuřat než 10 dní (pomineme-li průnik škodné do voliérky) mají příčinu v zanedbání základní hygieny chovu, zdravotní prevence u jednotlivců, nebo ve vypuknutí choroby v hejnku. Další samozřejmostí musí být odborné veterinární přeléčení bažantíků i kvočny před jejich vlastním vypuštěním do honitby.
Odchov kuřátek pernaté zvěře se nám zdařil nepřesáhnou-li ztráty do doby jejich vypuštění 20 %, větší ztráty jak toto procento jsou neúspěch. Úspěšnost odchovu musí hospodář MS sledovat u jednotlivých chovatelů, aby v případě nezdaru mohl určit příčinu a vyvodit z ní poučení do budoucna.

Výběr a příprava místa pro vypuštění bažantíků
Hejnko se snažíme vypustit ve vhodné osluněné lokalitě, která leží mimo dosah zemědělské činnosti s dostatkem krytin, přirozené potravy (zvlášť hmyzu) a v blízkosti zdroje čisté vody. V místě vypouštění musí mít bažantíci i suchá místa bez krytin k popelení a k osychání při velké rose nebo po dešti. Celkově musí být pro bažantíky místo přehledné, aby se v prvních dnech po vypuštění kvočně neztráceli v husté vegetaci. Výhodou je, když takovou lokalitu máme oplocenou. Tam, kde jsme nuceni bažantíky vypouštět mimo oplocení, volíme prostor snadno kontrolovatelný. Je dobré, když kvočna nemá v dohledu domácí drůbež, jinak tam má snahu bažantíky odvádět. Není vhodné vypouštět bažanty poblíž frekventovaných silnic, na kterých by docházelo ke zbytečným ztrátám a to zvláště v době deštivého počasí. V trvalém remízu poblíž vypouštění bažantům zbudujeme vhodně umístěný pultový zásyp pro jejich pozdější přikrmování přes podzim a zimu.
Škodnou v místě vypouštění můžeme načas částečně zradit zavětřením. K tomuto účelu používáme textilní sáčky s lidskými vlasy nebo kousky tkanin napuštěných voňavkou, petrolejem a naftou. Tato pachová zradidla volně rozvěsíme po keřích ve výšce do jednoho metru. Pachy je potřeba po určité době obnovit a změnit. Vizuálně plašíme pernaté dravce přivázáním několika lesklých předmětů, např. střípků zrcadla do výše 1 až 2 m nad zem tak, aby se ve vzduchu volně otáčely.
Plně se osvědčují plašiče používané R. Čaňkem v Pozďatíně. Jedná se o běžnou větší plastovou láhev od limonády, která má ve stěně vyříznuté otvory tím způsobem, že nedořezy tvoří křidýlka. V jejím dnu je otvor přes který je nasazená na železné tyčce zapíchnuté v zemi. Láhev se ve větru otáčí kolem své osy, přičemž zároveň vyluzuje málo slyšitelný, ale nepřirozený zvuk. Pro zvýšení efektu se dovnitř vkládají vlasy nebo tkanina s pachem. Myslivci z Pozďatína tyto plašiče používají nejenom při vypouštění bažantů, ale i se stoprocentní účinností pro zabránění přístupu srnčí zvěři do ohrožených zemědělských kultur před sklizní pícnin.
Veškerá zradidla fungují omezenou dobu než z nich škodná překoná strach. Při vypouštění nám ale spolehlivě bažantíky ochrání prvních 14 dní. Přesto dochází ke kontaktu s dravci a i když máme ztráty, jedná se o to, že bažantíci se naučí přirozeným způsobem na dravce reagovat, což je hlavním předpokladem pro jejich další přežití v přírodě.
V nejbližším místě vypouštění zřídíme kryté místo pro předkládání krmiv s napáječkou. Bažantíky zde jen částečně přikrmujeme. Snižováním krmné dávky se je snažíme nutit celodenně vyhledávat přirozenou potravu a tím zároveň poznávat své okolí.
Je dobré v jednom místě vypustit 2 až 3 kvočny. V případě že bažantíci kvočnu ztratí, přidají se ke svým druhům u kvočny sousední. Čím déle v místě vypuštění kvočny udržíme, tím déle nám tam bažanti zůstanou mnohdy i přes to, že slepice již nekvoká a své svěřence přímo nevodí. Po ztrátě poslední kvočny se bažanti rychle rozšíří do většího okolí a bylo by pro ně špatné, kdyby se tak stalo brzy po jejich vypuštění. Často se stává, že se u vypuštěných bažantíků objeví lichá divoká slípka nebo kohout. Je to výhodné, protože starší bažantíci se rádi přidají ke svým divokým druhům, což je pro jejich další vývoj v přírodě to nejlepší.

Vypouštění bažantíků do honitby
Je vhodné domácí odchov kuřat pernaté zvěře časově sladit s líhnutím kuřátek z divokých hnízd. V době když v honitbě uvidíme vodit divoké slípky svá kuřátka, měli by jsme mít stejně staré bažantíky v odchovu pod kvočnami. Bažantíky pak vypouštíme do honitby zhruba v 7 týdnu jejich věku. Určující je, aby měli opeřené i hlavičky. V této době jsou již schopní poletu na větší vzdálenost. K vlastnímu vypouštění volíme víkendové dny v období, kdy očekáváme teplé a suché počasí.
Večer když kvočna sedí s bažantíky na hnízdě, uzavřeme kukaň a celou voliérku převezeme do honitby. Kukaň otevřeme až druhý den ráno. První tři dny necháme hejnko ve výběhu a po této době pozvedneme výběh tak vysoko, aby bažantíci mohli volně vycházet do bezprostředního okolí, ale kvočna zůstala uvnitř. Do týdne umožníme vyjít i kvočně. Ta se nám do doby než si zvykne na volnost, každý večer vrací na kukaň. Po celou tu dobu se snažíme kvočnu s bažantíky na noc zavírat. Po čase kvočna opouští kukaň a vyhledává přirozený hřad. Bažantíci jí v tom následují.
Postupně snižujeme dávky umělých krmiv a přidáváme do nich obiloviny. Než hejnko najde přirozený zdroj vody, musíme neustále doplňovat čerstvou vodu v napaječce a to zvláště v době letních přísušků. V tomto období můžeme ještě jednou spolehlivě provést přeléčení bažantíků podáním medikamentů do vody v napaječce. Ve volné přírodě s přístupem k přirozené potravě bažantíci rychle vyspívají. S průběhem léta obsazují stále větší prostor a zhruba v době, kdy se u kohoutků začnou objevovat první ramenní pírka dospělého šatu, osamostatňují se od kvočny úplně. Začátkem září je podle chování bažantů již těžké určit kteří jsou z našeho domácího chovu a kteří pocházejí z divokých hnízd.

Péče o bažanty v honitbě
Nejenom pro bažanty je nutné v honitbě obhospodařovat dostatečný počet plošně rozmístěných potravních políček, zakládat dočasné i trvalé remízy a všude kde je to možné vysazovat plodonosné dřeviny a keře. Dbáme o dostatek zdrojů kvalitní vody. Bez neustálé práce na zvyšování úživnosti honitby se nedočkáme úspěchů v chovech drobné zvěře. Pruhová potravní políčka zřizuje naše MS ve spolupráci se zemědělci již několik let. Jejich význam pro srnčí zvěř, zajíce, koroptve a bažanty je obrovský. Díky políčkům zabráníme z velké části podzimnímu toulání bažantů, máme stabilní populaci koroptví a daří se nám zvedat stavy zajíců na velice slušnou úroveň. Například v lovecké sezóně 2005 jsme ulovili 98 kusů zajíců, což pro honitbu v podmínkách Českomoravské vysočiny (550 - 650 m n. m.) lze považovat za úspěch.
Po žních se bažanti stahují do pruhových potravních políček. V první polovině podzimu, kdy porosty políček jsou ještě dostatečně husté zde rádi nocuji, zvláště slípky. S příchodem vlhkého podzimního počasí ale ve stále větší míře využívají hřadů na stromech, nebo hustých keřích. Jak opadává listí ze stromů začínají bažanti hřadovat na jehličnatých stromech, kde kohouti na rozdíl od slípek sedají i ve velkých výškách.
S prvním stálým sněhem bažanti odcházejí z polí a menších remízů do závětrných lokalit s dostatkem hustého krytu. Zde je intenzivně přikrmujeme a dbáme o jejich ochranu a klid. Zásypy navážíme zadinou z obilí v průběhu žní. Jádrem přikrmujeme do jara následujícího roku. Hustou sítí dobře udržovaných zásypů si udržíme bažanty v honitbě až do jara.
V době před hnízděním pernaté zvěře procházíme s loveckými psi zemědělské kultury pícnin, abychom z nich vytlačili slípky před založením hnízda a několik kvočen pak máme v rezervě pro případ dolíhnutí vajec z vysečených bažantích, nebo koroptvích hnízd.
V neposlední řadě je důležitá i celoroční ochrana bažantů před predačním tlakem. Lovu škodné je potřeba věnovat zvýšenou pozornost s využitím všech zákonných prostředků a možností. V honitbě našeho MS ročně lovíme v průměru kolem 100 kusů škodné zvěře a zvířat myslivosti škodících.

Zimní komorování bažantů
Podobně jako u koroptví bylo dříve praktikováno na některých větších vzorně myslivecky vedených soukromých majetcích i komorování bažantů. Komorování koroptví se v současné době jeví jako jedna z nejefektivnějších cest záchrany lokálních genofondů této zvěře přes zimní období. Bažanti se ale tehdy nekomorovali v takovém rozsahu, jako koroptve. Byli komorováni v polouzavřených voliérách, drželo se více slípek, jak kohoutů (až 1 : 25 - 30). Odchyt se prováděl počátkem zimy na zásypech do podražců, nebo vlčků po hlavních bažantích honech.
S komorováním divokých bažantů nemáme vlastní zkušenosti. V zimě 2001/2002 jsme komorovali 35 bažantů (5 kohoutů, 30 slípek), které jsme získali odchovem pod kvočnami. Bažanty jsme měli celou zimu ve venkovní voliéře, přikrmovali jsme je obilovinami, řepou a krmnou kapustou. Zimu a mrazy přečkali bez jediné ztráty. Na jaře byli v perfektní tělesné i zdravotní kondici.
Komorování se jeví jako možnost stabilizace zbytkových populací divokých bažantů tam, kde mají v době vegetace optimální životní podmínky ale charakter krytiny po sklizni zemědělských plodin a opadu listí z dřevin donutí bažanty taková místa opustit, nebo kde se přes zimu nedaří tuto zvěř uchránit velkým ztrátám způsobovaných škodnou zvěří.

Společné hony na bažanty
Naše MS pořádá v říjnu jeden hon pouze na bažanty, v průběhu listopadu a prosince lovíme kohouty společně se zajíci. Hospodář se snaží organizovat velké leče ploužením s křídly s několika představenými střelci. Leče nehoblujeme a jen výjimečně se honí leč v sezóně dvakrát. Celkově proběhnou hony na drobnou zvěř asi tak na polovině výměry honitby.
Slípky zásadně nelovíme a není ani našim cílem vystřílet všechny kohouty, kteří jsou v leči vidět, jak "radí" někteří myslivci. Toto tvrzení je zavádějící a neobhajitelné. Ve staré literatuře, která popisuje zavádění bažanta ve volných revírech, tehdejší praktici v prvních letech chovu nezavrhovali poměr pohlaví jednoho kohouta na jednu slípku. Kohout svým zbarvením poutá pozornost dravců, plní funkci živého terče a odvádí tak pozornost od sedících nebo vodících slípek, jejíž kuřátka jsou v dospělosti následnou generací divokých bažantů zvyklých na místní podmínky v honitbě. Od přírody je u bažantích kuřátek poměr pohlaví skoro 1:1. Intenzita myslivecké péče v chovu bažanta pak může lovem upravovat poměr pohlaví ve prospěch slípek. Lze ale jen těžko v současných podmínkách přírody určit, kde leží optimální poměr slípek na kohouta při jeho reintrodukci do honitby. A i ten bude limitován případ od případu úživností honitby, krytovými, hnízdními možnostmi, predačním tlakem a v neposlední řadě i kvalitou péče o cílový druh v průběhu celého roku.
Musíme vidět zásadní rozdíl mezi samostatnou bažantnicí, která je v dnešních ekonomických podmínkách výdělečnou jednotkou založenou výhradně na voliérovém (téměř průmyslovém) odchovu a honitbou, kde chceme mít bažanta ve volnosti jako divoký druh zvěře schopné přežívat a rozmnožovat se. Vzhledem k charakteru dnešní krajiny narušené lidskou činností, množstvím škodné a při podmínce, že bažanta chceme lovit, jsme nuceni i ve volných honitbách neustále doplňovat jeho ztráty uměle. Zde je nejpřirozenější cesta odchov bažantích kuřat pod náhradním rodičem.
Výše lovu bažantích kohoutů je jediné pevné číselné sledování zvyšování stavů bažantí zvěře v naší honitbě. Úlovky bažantů mají vzrůstající tendenci. Jarní kmenové stavy bažantů a odstřely kohoutů na honech se začly zvedat od let, kdy jsme v honitbě začli obhospodařovat pruhová potravní políčka (první v roce 1999 o celkové výměře 0,30 ha na současných 20,88 ha), výrazný nárůst započal s vypouštěním odchovaných bažantů pod náhradní matkou.

Úspěšnost bažantnictví při odchovu kuřat pod náhradním rodičem
Část myslivců má ještě v živém podvědomí problémy s chovem bažantů průmyslovým způsobem, který byl praktikován v dřívější době u velké části MS. Tato forma odchovů jednoznačně nevedla ke zvýšení populace divokých bažantů, což bylo prvotním cílem. Lze také v budoucnu očekávat pochopitelnou nechuť občanské veřejnosti k takovému způsobu lovu bažantů, kde je jediným cílem vysoký jednorázový výřad dosažený na co nejmenší ploše, zvláště pak bude-li toto prezentováno jako bažantnictví ve volné honitbě. Totální lov kohoutů i slípek není cesta k posílení stavů bažantů, což si musí uvědomit každý účastník podobné akce po první leči. Faktem na druhou stranu je, že bažanti, kteří prožijí celý svůj dosavadní život ve voliéře nejsou ani schopní v přírodě přežít, natož se rozmnožovat, tudíž pro zazvěřování mají nulovou hodnotu.
Naproti tomu bažanti z odchovu pod náhradním rodičem se následující jaro plně zapojují do přirozené reprodukce druhu stejně jako divoká populace. Vypuštěním do přírody v době jejich ranného vývoje se naučili přirozeným způsobem získávat potravu a v kontaktu se škodnou mají vytvořené perfektní obranné reakce na různé formy nebezpečí. Protože jsme předešlý rok bažantí kuřátka nechali vodit kvočnou neprojevují se u nich návykové a druhově sociální deformace jako u voliérových bažantů a to ani u kohoutů v době toku a ani u slípek v době při zakládání hnízda a pozdějším vodění kuřátek.
Je potěšitelné sledovat jak se nám v honitbě stavy bažantí zvěře od doby, kdy se odchovem kuřátek pod náhradním rodičem věnujeme zvedají. Nemáme přesná čísla kolik slípek z odchovu nám přežívá do jara a v příštím roce odvodí kuřátka. Úspěšnost naší snahy je vidět na zvyšujících se kmenových stavech bažantů a v posledních letech bohužel i na zvýšené míře počtu případů vysečených hnízd v době sklizně pícnin.
Staří myslivci byli poctiví, důslední a odborně zdatní ve svém oboru. Zde leží jádro slavných tradic naší myslivosti. Snažme se i my o to abychom generacím které přijdou po nás odevzdali řádně obhospodařované honitby s pestrou druhovou paletou zdravé zvěře dobré chovné kvality a v odpovídajících stavech.

Text a snímky Ivo MÜHLHANSL
Statistické podklady: Josef HOLÝ, hospodář MS
Kontaktní adresa: Ivo Mühlhansl, Vlkov 31, 594 53 Osová Bítýška, tel.: 724 524 116


Přiložené dokumenty

Media_13053_25_31.xls Grafy (20,00 KB)
vychází v 7:31 a zapadá v 17:58 vychází v 23:33 a zapadá v 14:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...