Časopis Myslivost

Červen / 2006

Nájemné z honitby a daň z přidané hodnoty

JUDr. Ing. Vladimír ČECHURA
Nájemné z honitby a daň z přidané hodnoty
V Myslivosti č. 9/05 byl uveřejněn článek Ing. Zdeňka Veselého, v němž je uveden tento závěr: „ Na základě platné legislativy jsou LČR jako plátci DPH povinny nájemné z pronájmu honitby a úplatu za přičlenění honebních pozemků k honitbě zatěžovat DPH“. Konečně po dlouhé době byl pravomocně ukončen soudní spor v této problematice, a došlo k naplnění zásady „iura novit curia“, tedy že práva pozná soud. I když dále uvedený judikát platí jen mezi jeho stranami, dá se předpokládat, že i další soudy rozhodnou stejně. Pokud by došlo k odchylným rozhodnutím, mají nejvyšší soudy povinnost rozhodovací praxi sjednotit. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 11. 2005 sp. zn. 21 Co 512/2005 lze citovat:


"Okresní soud učinil nesprávné právní závěry, i když se správně zaměřil na vyřešení otázky, zda v případě nájmu honitby se jedná o nájem pozemků, nebo o nájem práva. Vyřešení této otázky bylo podstatné pro spor účastníků o to, zda z nájemného placeného žalobcem má žalovaný odvádět daň z přidané hodnoty či nikoli a zda v této souvislosti je ujednání účastníků ve smlouvě o nájmu honitby o povinnosti žalobce platit žalovanému s nájemným daň z přidané hodnoty platné nebo neplatné. Co je třeba rozumět honitbou zcela jednoznačně vymezuje § 2 písmo i) zák. č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Podle tohoto ustanovení se pro účely tohoto zákona rozumí honitbou soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona. Tímto ustanovením je jednoznačně definována honitba jako soubor souvislých honebních pozemků. Zařazení určitých pozemků do honitby (o čemž rozhoduje příslušný správní orgán) má jen ten význam, že výlučně na těchto pozemcích lze vykonávat právo myslivosti. To znamená, pokud je honitba pronajímána, jsou pronajímány honební pozemky, a to za účelem výkonu práva myslivosti. Pronájem honitby tedy nelze vykládat jako nájem práva myslivosti, ale jako nájem honebních pozemků - nemovitostí. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani ust. § 33 odst. 6 písm. b/ a § 31 odst. 6 zákona o myslivosti. Žalobce ve svém názoru, že ujednání o povinnosti platit k nájemnému daň z přidané hodnoty je v rozporu se zákonem, vycházel z ust. § 30 odst. 4 zák. č. 588/1992 Sb., ve znění do 1. 5. 2004. Podle tohoto ustanovení nájem pozemků a staveb, nájem bezpečnostních schránek a nájem trvale instalovaných měřících zařízení podle § 16 odst. 9 pronajímaných vlastníkem bytu nebo nebytových prostor jako součást zařízeni bytu nebo nebytových prostor, je osvobozen od daně. Podle § 30 odst 5 zák. č. 588/1992 Sb. plátce se může rozhodnout, že nájem bude dani podléhat, pokud se jedná o nájem pozemků nebo staveb jiným plátcům pro účely podnikání. Zdaňování nájmu je povinen oznámit příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření nájemní smlouvy. Z ustanovení § 30 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty vyplývá, že nájem pozemku je osvobozen od daně z přidané hodnoty. Jestliže žalovaný odváděl nájemné placené žalobcem za nájem honitby "církevní" daň z přidané hodnoty, odváděl ji bez právního důvodu. Pokud si účastníci do smlouvy o nájmu honitby zanesli mj. to, že k dohodnuté částce nájemného bude účtována daň z přidané hodnoty stanovená platnými předpisy o dani z přidané hodnoty, je toto ujednáni v rozporu se zákonem a tudíž je neplatné. Žalovaný se o částku odpovídající dani z přidané hodnoty na úkor žalobce obohatil (§ 451 obč. zák.) a žalobce tak má právo na vrácení toho, co bez právního důvodu žalovaném plnil. Žalovaný přitom netvrdil, že by se z nájmu pozemků rozhodl platit daň z přidané hodnoty a že by o tom učinil oznámení příslušnému finančnímu orgánu. Ostatně by to ani nebylo možné, neboť taková možnost by byla jen v případě, že nájemcem honitby by byl rovněž plátce daně z přidané hodnoty, který by si pozemky pronajímal za účelem podnikání. Žalobce tvrdil, že sice je plátcem nikoli pro účely podnikání při výkonu práva myslivosti. Žalovaný tuto skutečnost nepopíral, to znamená, že platba daně z přidané hodnoty není odůvodněna ani ustanovením § 30 odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty."
Soud ani nevyužil pro aplikaci § 853 občanského zákoníku, který stanoví, že občanskoprávní vztahy, pokud nejsou jím nebo jiným zákonem zvláště upraveny, se řídí jeho ustanoveními, která upravují vztahy obsahem i účelem jim nejbližší. Ve stejném smyslu má ustanovení i zákon o myslivosti, který v § 33 upravujícím samostatně smlouvu o nájmu honitby vedle svých zvláštních ustanovení o nájmu honitby uvedených v odstavci 1 až 8 odkazuje v odstavci 9 ohledně ostatních vztahů neupravených na ustanovení občanského zákoníku o smlouvě o nájmu. Podle § 663 občanského zákoníku jde ve smlouvě o nájmu jen o nájem věci, nikoliv tedy práva. Podle § 118 odst. 1 občanského zákoníku sice mohou být předmětem občanskoprávních vztahů i práva, ovšem jen pokud to jejich povaha připouští. A to právě povaha práva myslivosti nepřipouští. Jako případ přípustné povahy lze uvést autorská práva, která mají samostatnou právní úpravu včetně dispozic s těmito právy. Právo myslivosti je věcné právo (držitele honitby) k cizím věcem - honebním pozemkům a vzniká až rozhodnutím o uznání honitby, které vymezuje jeho územní rozsah. Honitba jako soubor honebních pozemků je tedy z hlediska smlouvy o nájmu technický prostředek vyjadřující jen, k čemu nájem vznikl. Při smlouvě o nájmu honitby se tedy nemůže jednat o převod práva resp. o poskytnutí práva využití věci, či jiné majetkové využitelné hodnoty nebo dokonce o poskytnutí služby, tedy právní úkony, při kterých by přijaté plnění by bylo zdanitelné i jinou daní než daní z příjmu.
Pokud je v rozsudku zmínka o bezdůvodném obohacení a povinnosti jej vrátit, platí vedle § 451 občanského zákoníku i další ustanovení až po § 459. Mezi nimi je například i ustanovení, že nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit (myslivecké sdružení, které bylo uživatelem honitby a likvidovalo), musí se předmět bezdůvodného obohacení vydat státu. Podle § 107 odst. 1 občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. V uvedené lhůtě musí být právo vykonáno, tj. podána žaloba k soudu. Podle mého názoru platí tato subjektivní lhůta ve všech případech plateb DPH a nelze poukazovat na objektivní lhůtu tříletou uvedenou v odstavci 2 cit. ustanovení. Zákony o DPH se v tomto směru prakticky neměnily a placení DPH se zakládalo na chybném výkladu. Promlčecí doba počíná tak běžet vždy zaplacením nájemného s DPH bez ohledu na to, zda je podle smlouvy placeno dopředu či pozadu. Vedle vydání plnění lze požadovat úroky prodlení (§ 517 odst. 2 občanského zákoníku), a to od doby zaplacení nájemného s DPH do doby jejího vrácení, jejich výši určuje vyhláška č. 142/1994 Sb. (3%).
Nemohu na závěr uvést nic jiného než opsat slova jednatele OMS ČMMJ Příbram Milana Kubů v Myslivosti č. 1/2006 - Svatý Huberte, žehnej zemi, kde budou rozhodovat soudy, jako Krajský soud v Hradci Králové.
JUDr. Ing. Vladimír ČECHURA

Redakční poznámka:
DPH je důležitým příjmem státního rozpočtu. Českomoravská myslivecká jednota vedla řadu jednání jak s MF, tak i ČSÚ s rozdílnými výsledky, z nichž poslední byl uveden ve výše citovaném článku Ing. Zdeňka Veselého. Lesy ČR, s.p. se zřejmě z důvodu nízkého plnění DPH příslušné honitby do rozsudku KS v HK neodvolaly..
Zcela jiná situace by jistě nastala, pokud by rozsudku KS HK chtěly jako precedens využít i ostatní uživatelé honiteb. Z jednání na MF, které je rozhodující pro určování platby daní, vyplynulo, že MF bude trvat na uplatnění DPH při pronájmu honitby jako nájmu práva. Připomínám, že za zatížení nájemného DPH nenesou odpovědnost Lesy ČR, s.p..
Pečlivě proto prostudujte úvodní odstavec článku JUDr. Ing. V. Čechury tak, abyste v případě možného odvolání LČR do příslušného rozsudku a jeho vyhovění vyšším soudem nebyli zklamáni.
Je však třeba podotknout, že pokud Lesům ČR v případě odvolání vyšší soudy nevyhoví, tak i MF se bude muset s touto situací ztotožnit. Lze si jenom přát, aby rozsudek Krajského soudu v HK ze dne 21.11.2005 byl nejvyšším soudem potvrzen a abychom mohli u držitelů honiteb ve vlastnictví státu v pronajatých honitbách finanční prostředky ve výši DPH investovat do zlepšení úživnosti, opatření na snížení škod zvěří a další.
Vladimír BROUKAL , jednatel ČMMJ

vychází v 7:20 a zapadá v 18:12 vychází v 18:54 a zapadá v 7:31 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...