Časopis Myslivost

Červenec / 2006

DALŠÍ VÝVOJ MYSLIVOSTI po vstupu ČR do Evropské unie

Myslivost 7/2006, str. 10  Ing. Jaroslav RŮŽIČKA
Otázky dalšího vývoje myslivosti po vstupu České republiky do Evropské unie se staly ústředním tématem celostátní konference, kterou uspořádala Česká lesnická společnost v Brně v květnu letošního roku. Konference si vzala za úkol vytvořit platformu, na které by započaly diskuse o dalším směřování české myslivosti po období, ve kterém proběhly zásadní změny v české společnosti v souvislosti s přípravou České republiky na rozhodující krok do společenství států sdružených v Evropské unii. Tyto změny se odehrály i v oblasti legislativní, myslivost nevyjímaje. Uvedené téma má také odstartovat další etapu aktivit České lesnické společnosti, která má ve svém programu myslivost a která za uplynulé několikaleté období připravovala pro odbornou veřejnost seriál odborných konferencí zahrnujících celou škálu mysliveckých aktivit od problematiky chovu zvěře a jejího životního prostředí zvěře počínaje a ekonomickými otázkami myslivosti konče. Jaké jsou tedy představy o dalším směřování myslivosti, které by se měly stát předmětem diskusí odborníků z oblastí, kam myslivecká činnost zasahuje ?



Právní úprava myslivosti prošla v předchozím období řadou zásadních legislativních změn. Poslední velkou změnou bylo přijetí nového zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. Projednávání nového zákona o myslivosti se odehrávalo v období, ve kterém současně probíhala přípravná jednání na vstup České republiky do Evropské unie. Bylo zcela přirozené, že obsah nového zákona o myslivosti byl vytvářen již z pohledu slučitelnosti národní právní úpravy s právem Evropských společenství a s přihlédnutím k národním právním úpravám jednotlivých členských států Evropské unie. Česká republika, kromě nezbytných opatření ve vztahu k právu Evropských společenství, přistoupila jako kulturní stát i k řadě mezinárodních smluv upravujících chování člověka k životnímu prostředí nebo přímo k živočišným a rostlinným druhům.
Ve vztahu k posouzení zákona o myslivosti a jeho prováděcích předpisů v oblasti ochrany zvěře, a myslivosti, regulace lovu, definování zvěře, péče o zvěř, povolení lovu a využívání zvěře, škod způsobených výkonem práva myslivosti a zvěří a vytváření honiteb, bylo ze strany Evropské unie konstatováno, že tyto otázky bývají tradičně upraveny národním právem. Je tudíž na členských státech EU, aby si sami upravily aspekty myslivosti, které nejsou specificky řešeny legislativou Evropských společenství. Myslivost je ze strany Evropských společenství ovlivňována prostřednictvím předpisů týkajících se obecné ochrany živočichů, biotopů, životního prostředí, lesnictví a v některých případech i záležitostmi veterinárními.
Myslivost má tedy mezi ostatními činnostmi, pro které EU přijala svoji politiku, složité postavení. Myslivost není považována v Evropské komisi za samostatný obor. Je podřazena pod činnost generálního ředitelství XI se zaměřením pro životní prostředí, jadernou bezpečnost a civilní ochranu. Z titulu tohoto zařazení není pro myslivost vypracována samostatná politika a zájmy myslivosti musí být tedy složitě prosazovány cestou přes politiku životního prostředí. Z 11 legislativních opatření Evropských společenství (nařízení, směrnice, rozhodnutí) zaměřených na nejrůznější problematiku ochrany přírody, jsou pro myslivost nejdůležitější čtyři následující:

Nařízení Rady EEC č. 3254/91 ze 4. listopadu 1991 zakazující používání pastí ve Společenství a zakazující do Společenství zavádět kožešiny a zboží vyrobené z určitých druhů volně žijících živočichů pocházejících ze zemí, kde jsou k jejich odchytu používány pasti nebo jiné metody odchytu, které nesplňují mezinárodní humánní standardy odchytu (hovorově zkráceně též nazývané "Nařízení o pastech"). Vstoupilo v platnost dne 9. listopadu 1991. Jedná se o druh právního předpisu ES, který má platnost zákona, vztahuje se na všechny členské státy EU, které ho již nemusí převádět do svého vnitrostátního práva. Dotýká se všech státních orgánů, právnických i fyzických osob. Je přímo závazné od data svého vstupu v platnost.
Hlavním cílem nařízení je zrušení používání pastí, od kterého se očekává, že bude mít pozitivní vliv na status ochrany ohrožených druhů volně žijící fauny jak vně, tak uvnitř EU.
Pro účely nařízení se za "past" považuje zařízení zkonstruované pro zachycení nebo uvěznění zvířat prostřednictvím čelistí, které se těsně sevřou kolem jedné nebo více končetin či vybíhajících částí těla (např. ocasu, hlavy) tak, že vylučují vytažení těchto končetin či jiných částí těla z pasti.

Nařízení Rady EC č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (hovorově zkráceně též nazývané "Nařízení CITES", jedná se však o zavádějící výraz, neboť vlastní zkratka CITES je vztahována především k Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Vstoupilo v platnost dne 3. března 199. Jedná se o druh právního předpisu ES, který má platnost zákona, vztahuje se na všechny členské státy EU, které ho již nemusí převádět do svého vnitrostátního práva. Dotýká se všech státních orgánů, právnických i fyzických osob. Je přímo závazné od data svého vstupu v platnost. Česká republika upravila náležitosti nezbytné pro bezkonfliktní aplikaci nařízení na svém území ve vztahu ke stanovení povinností a kompetencí příslušných českých správních úřadů povolovacích i kontrolních, stanovení sankcí za porušení ustanovení nařízení, možnosti nahrazování vývozních dokladů CITES osvědčeními, systém povinné registrace některých exemplářů apod. prostřednictvím zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatření k ochraně těchto druhů (zákon o obchodování s ohroženými druhy.
Hlavním cílem nařízení je chránit druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a zaručit jejich zachování regulováním obchodu s nimi.

Směrnice Rady č. 79/409/EEC z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků
(hovorově zkráceně nazývaná též "Směrnice o ptácích, Ptačí direktiva, Birds Directive"). Vstoupila v platnost dne 6. dubna 1981. Jedná se o druh právního předpisu EU, který není závazný jako celek, ale je závazný pokud se jedná o výsledek, kterého má být dosaženo. Realizace směrnice je zajišťována v českém národním právu např. prostřednictvím právních předpisů o ochraně přírody a o myslivosti.
Směrnice vytváří komplexní systém ochrany všech druhů ptáků, přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě a jejich stanovišť (biotopů), hnízd i vajec na území členských států EU. Jejím hlavním cílem je udržovat takovou početnost populací všech na území EU původních ptačích druhů, které odpovídají ekologickým, vědeckým i kulturním požadavkům.
Tohoto cíle má být dosaženo vyhlašováním chráněných území, péčí o odpovídající biotopy v chráněné i nechráněné krajině a obnovou poškozených a tvorbou nových stanovišť. Členské státy EU mají zajistit územní ochranu vybraných ptačích druhů prostřednictvím zvláště chráněných oblastí ochrany ptactva (Special Protection Areas, zkratka "SPA", často také nazývané "ptačí oblasti"). Oblasti ochrany ptactva tvoří dále součást soustavy zvláště chráněných území, známou pod názvem NATURA 2000.

Směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
(hovorově zkráceně nazývaná též "Směrnice o stanovištích, Habitats Directive"). Vstoupila v platnost dne 5. července 1992. Jedná se o druh právního předpisu EU, který není závazný jako celek, ale je závazný pokud se jedná o výsledek, kterého má být dosaženo. Realizace směrnice v českém národním právu je zajišťována např. prostřednictvím právních předpisů o ochraně přírody a o myslivosti.
Hlavním cílem směrnice je přispět k zabezpečení biologické rozmanitosti (biodiverzity) na území členských států EU. Tato ochrana má být zajištěna prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť a volně žijící fauny a flóry na evropském území členských států EU. Směrnice stanoví potřebná opatření zaměřená na zachování či obnovu určitých přírodních stanovišť a druhů. Jedním z nejdůležitějších opatření je vyhlašování významných stanovišť nebo stanovišť cílových druhů rostlin a živočichů za zvláštní oblasti ochrany (Special. Areas of Conservation, zkratka "SAC"). Tato chráněná území mají spolu se zvláště chráněnými oblastmi ochrany ptactva SPA tvořit systém chráněných území NATURA 2000 umožňující zachování nebo obnovení přírodních stanovišť a druhů.

SOUČASNÁ MYSLIVECKÁ POLITIKA
V současné době vychází myslivecká politika z materiálu Ministerstva zemědělství "Zásady myslivecké politiky", který byl zpracován 18. 2. 2002 a vláda ČR jej vzala na vědomí na 14. schůzi dne 10. dubna 2002 pod č.j. 418/02. Cílem materiálu bylo usměrnit vývoj myslivosti především do vstupu ČR do struktur Evropských společenství.

TÉZE PRO DALŠÍ VÝVOJ MYSLIVOSTI PO VSTUPU ČR DO EU
Následující období po vstupu ČR do EU pro účely stanovení zásad myslivecké politiky je časově vymezeno asi deseti roky.

Základní atributy myslivosti
Za základní atributy, na kterých je postavena myslivost v ČR, je právní úprava myslivosti, definování myslivosti, zvěře a práva myslivosti. Definování těchto atributů je obsahem obecných ustanovení současného zákona o myslivosti Pro následné období není důvodu měnit stávající přístup k těmto atributům. Základní body lze pojmenovat následovně:
* myslivost je považována za legislativně opodstatněnou činnost,
* myslivost je definována jako soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu ke zvěři,
* zvěř je považována za obnovitelné přírodní bohatství a zdroj bez vlastnického práva, který je předmětem myslivosti,
* právo myslivosti je definováno jako souhrn práv a povinností se zvěří nakládat a využívat k tomu honebních pozemků.

Legislativa
Vzhledem k předchozímu dlouhému období probíhajících legislativních změn myslivosti je cílem zajistit pro následující období stabilizaci přijaté právní úpravy a zvláště pak stabilizaci honiteb.
Změna současné právní úpravy myslivosti není prioritou. Její úprava by byla pouze reakcí na případné změny právního řádu Evropských společenství, závazky státu vyplývající z mezinárodních úmluv týkajících se myslivosti a ochrany přírody a na Koncepci resortní politiky Ministerstva zemědělství.

Vztah myslivosti k vnějšímu prostředí
Myslivost má v péči o ochranu přírody a zvěř historický význam a své nezastupitelné místo. Přispívá k vytváření rovnováhy mezi ochranou živočišných druhů, přírodním prostředím a ochranou hospodářských činností člověka v přírodě. V následujícím období je potřeba tento význam myslivosti zachovat a aktivně zvyšovat. Je nezbytně nutné podílet se na tvorbě i další legislativy, která přímo i nepřímo ovlivňuje myslivost. Jsou to předpisy a zákony v oblastech životního prostředí, veterinární medicíny, rostlinolékařství apod.
Další rozvoj myslivosti je třeba provádět v souladu s úsilím o ochranu a aktivní péči o životní prostředí, jako předpokladu pro přežití lidstva.

Vliv zvěře na přírodní prostředí
Vliv zvěře na přírodní prostředí není indiferentní. Cílem myslivosti pro následující období je, aby zastoupení jednotlivých druhů zvěře, jejich počet a složení populací bylo v souladu s přírodními podmínkami krajiny, dosaženou úrovní jejího využívání člověkem a umožňovalo zachování nebo navrácení přirozených přírodních společenstev.

Vliv přírodního prostředí na zvěř.
Stav přírodního prostředí je limitující pro přežívání jednotlivých druhů zvěře. Cílem myslivosti pro následující období je ochrana přírodního prostředí zvěře, zachování přirozených biotopů a vytváření příznivých přírodních podmínek pro život zvěře. Cílevědomou činností je třeba udržet rovnovážný ekosystém, který se svou biodiverzitou v rámci možností kulturní krajiny bude blížit přirozené skladbě.

Zvěř spárkatá
Přítomnost spárkaté zvěře, pokud se vyskytuje ve stavech vyšších, než které odpovídají přírodnímu prostředí, je mnohdy limitujícím faktorem přirozené obnovy lesních porostů a přispívá k destabilizaci lesních společenstev. Týká se to zvěře jelení, mufloní, daňčí, kamzičí a srnčí.
Cílem myslivosti ve volných honitbách je udržení početních stavů spárkaté zvěře na stavech odpovídajících přírodnímu prostředí, zlepšování jejich kvality a zdravotního stavu a zamezení jejich rozšiřování na nové lokality. V následujícím období není počítáno se zaváděním dalších druhů spárkaté zvěře, které se přirozeně nevyskytují na území ČR.

Černá zvěř
Stále se zvyšující počty divokých prasat jsou příčinou neúměrných škod v zemědělství a jedním z limitujících faktorů přežívání drobné zvěře. Uživatelé honiteb často tolerují zvýšené stavy prasat divokých jako náhradu za úbytek drobné zvěře. Pro lesní prostředí jsou prasata divoká považována za přirozenou biologickou ochranu proti hmyzím škůdcům lesních dřevin.
Cílem myslivosti je zastavit a upravit početní stavy v souladu s potřebami zemědělství a udržovat je po co nejdelší dobu na lesních pozemcích. Současně je dán důraz na zkvalitnění skladby populace, která je jednou ze základních podmínek autoregulace početních stavů.

Drobná zvěř
Drobná zvěř je citlivým ukazatelem kvality přírodního prostředí. V současné době dosahují početní stavy zaječí zvěře pouze 5 % početních stavů ze 60. let minulého století, početní stavy koroptví 33 % a početní stavy bažantí zvěře 7 %. U bažantí zvěře se odlovy daří držet na vyšší úrovni díky voliérově odchovaným a vypuštěným bažantům.
Cílem myslivosti je především podporovat drobnou zvěř prostřednictvím zkvalitňování přírodních podmínek.

Migrující vodní pernatá zvěř
Migrující vodní pernatá zvěř je jednou z nejohroženějších skupin zvěře. Na tomto stavu se podílí zhoršování životního prostředí, zvyšování civilizační zátěže, úbytek vhodných biotopů a míst pro shromažďování zvěře, hnízdění a pelichání, úbytek klidových zón a zhoršená veterinární situace. Na druhou stranu působí tažná hejna velké škody na zemědělských plodinách. Migrující vodní pernatá zvěř je předmětem zvýšené pozornosti mnoha mezinárodních dohod.
Cílem myslivosti je zvýšená péče o biotopy této zvěře, zlepšování hnízdních možností, důkladnější sledování vývoje početních stavů a prohloubení systému jejího mysliveckého obhospodařování.

Ohrožené druhy zvěře
Za ohrožené druhy zvěře jsou považováni zejména tetřevovití, bílá jelení zvěř a koza bezoárová. Tento stav je zapříčiněn u tetřevovitých zejména změnami přírodního prostředí a u bílé jelení zvěře a kozy bezoárové obtížným způsobem chovu.
Cílem myslivosti je udržení početních stavů těchto druhů zvěře nad kritickou hranicí jejich přežití. Podpora chovů bude zajišťována prostřednictvím záchranných programů a podpor pro zlepšení biotopů a podmínek chovu.

Ostatní problémové druhy zvěře
Mezi původně ohrožené druhy zvěře, které vyžadují pro významný vzestup jejich početních stavů a tomu odpovídajících škod, pozornost a řešení otázky případné úpravy početních stavů, jsou považováni kormorán velký, bobr evropský, vydra říční a rys ostrovid. Tento stav je zapříčiněn dostatečnou potravní nabídkou, absencí přirozených nepřátel a volným neobsazeným přírodním prostorem.
Cílem myslivosti je udržení početních stavů těchto druhů zvěře ve výši nezpůsobující neúměrné škody na hospodářské činnosti člověka, stanovení limitů územní rozpínavosti a maximálních limitů jejich početních stavů

Sčítání zvěře
Základní podmínkou pro usměrňování vývoje početních stavů zvěře jsou poznatky o jejich skutečných stavech. Praxe ukazuje, že současné metody zjišťování početních stavů zvěře, způsoby a termíny jejich vykazování jsou již překonány.
Cílem myslivosti je zkvalitnění metod zjišťování skutečných stavů zvěře a zlepšení systému využívání získaných výsledků jako základu pro myslivecké hospodaření.

Sokolnictví
Sokolnictví je tradiční způsob lovu v české myslivosti a v současné době plní i funkci záchrany ohrožených druhů dravců.
Cílem myslivosti je zachování sokolnictví jako legálního způsobu lovu a zachování této činnosti vůbec jako národního kulturního dědictví lidské činnosti na tomto území. Podpora sokolnictví a záchranných chovů dravců bude realizována cestou záchranných programů a dotační politiky.

Lovecká kynologie
Používání lovecky upotřebitelných psů je nedílnou součástí vykonávání myslivosti. Současná úroveň lovecké kynologie a počty lovecky upotřebitelných psů odpovídají potřebám myslivosti.
Cílem myslivosti je udržení dosažené úrovně lovecké kynologie a podpora přípravy loveckých psů pro mysliveckou praxi.

Vzdělávání v myslivosti
Myslivecké vzdělání prostřednictvím vykonání odborných zkoušek se stalo nedílnou součástí myslivosti a odpovídá jejím potřebám.
Cílem myslivosti je udržení vysoké odborné vzdělanosti jako základu pro provádění myslivosti, založení systému nadstavbového celoživotního vzdělávání v myslivosti jak na úrovni profesní a státní správy, tak na úrovni zájmového provádění této činnosti.

Myslivecký výzkum
Myslivecký výzkum v předchozím období prošel dlouhodobější krizí způsobenou rozpadem centra mysliveckého výzkumu a v současné době se velmi pomalu přetváří do sítě menších specializovanějších výzkumných pracovišť.
Cílem myslivosti je stabilizovat myslivecký výzkum a nasměrovat jej především do podoby aplikovaného výzkumu, který by řešil potřeby a požadavky praktické myslivosti.

Spolupráce s mysliveckými organizacemi
Myslivecké organizace jsou neopomenutelným subjektem v myslivosti. Přebírají řadu úkolů, které by stát organizačně a finančně musel řešit přes státní správu. Jedná se především o oblasti celospolečensky prospěšných činností, jako je osvěta a propagace myslivosti, výchova mládeže, vzdělání v myslivosti, chov loveckých psů a loveckých dravců, vyhodnocování úrovně mysliveckého hospodaření prostřednictvím mysliveckých přehlídek a výstav, navazování mezinárodní spolupráce, udržování tradic apod.
Cílem myslivosti je prohloubit a posílit spolupráci s mysliveckými organizacemi a vytvářet jim podmínky pro realizaci jejich celospolečensky prospěšných aktivit v oblasti myslivosti.

Mezinárodní spolupráce
Vzhledem k životním nárokům zvěře neznajících hranic a odpovědnosti společnosti za uchování přírodního bohatství, za které je zvěř považována, je nezbytná koordinace myslivosti v mezinárodním a mezikontinentálním měřítku. Česká republika má navázánu spolupráci v myslivosti jak na úrovni bilaterálních vztahů, tak na úrovni multilaterálních vztahů.
Cílem myslivosti je i nadále prohlubovat mezinárodní spolupráci jak zájmových, tak vědeckých institucí v myslivosti a aktivně se v co největší míře podílet na řešení problémů v ochraně zvěře a jejího prostředí..

Osvěta a propagace v myslivosti
Obraz myslivosti s v předcházejícím období z pohledu ostatní laické veřejnosti zhoršil. Příčiny lze hledat ve vnitřních problémech myslivosti, osobní nekázni jednotlivců provádějících tuto činnost, v cílené antilovecké propagandě ochranářských iniciativ a antimyslivecké propagandě subjektů provádějících hospodářskou činnost v přírodě při prosazování svých subjektivních zájmů.
Cílem myslivosti je zlepšit svoji osvětovou politiku a propagaci s cílem představit laické veřejnosti pravdivý obraz myslivosti a její přínos pro společnost.

Dotační politika
Cílem je poskytovat přímou národní podporu činnostem v oblasti myslivosti a nabídnout možnosti využití dalších titulů národních a unijních podpor. Tyto podpory mohou být směrovány i do jiných oblastí, ale výsledkem by mělo být vždy zkvalitnění přírodního prostředí, což by mělo působit pozitivně na zvěř.

Ing. Jaroslav RŮŽIČKA
Ministerstvo zemědělství





Účastníci konference se dohodli na tomto prohlášení:
Účastníci konference "Další vývoj myslivosti po vstupu ČR do EU", konané dne 16.5. 2006 v Brně, vyslechli referáty k dané problematice a konstatují, že konference otevřela kvalifikovanou diskusi k otázkám dalšího vývoje myslivosti v ČR.

Účastníci konference doporučují:
1. Vzít za základ návrh koncepce rozvoje myslivosti v ČR, zpracovanou a přednesenou zástupci MZe.
2. V jednáních s evropskými institucemi prosazovat myšlenku udržitelného mysliveckého hospodaření a biodiverzity.
3. Iniciovat systém celoživotního vzdělávání myslivců.
4. Zlepšit systém osvěty a propagace ve vztahu k veřejnosti.
5. Na úrovni mysliveckých organizací prohloubit spolupráci s poslanci Evropského parlamentu k realizaci závěrů této konference.


vychází v 7:18 a zapadá v 16:12 vychází v 22:52 a zapadá v 13:17 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...